Dvacátá léta minulého století posunula ekonomiky vyspělých zemí vpřed tak jako nikdy před tím. Nešlo jen o vzestup USA, obnovu Německa nebo start právě vzniklého Československa. Jednalo se i o úsvit moderní civilizace založené na konzumu: rozvoj automobilismu, vzestup služeb, rádiové vysílání a filmový průmysl.
Ekonomický kontext a americký vzestup po první světové válce
Americké firmy v roce 1920 podle meziválečného ekonoma Vladimíra Klimeckého obstarávaly 47 procent průmyslové produkce světa. Po krátké poválečné recesi nastal v USA rychlý vzestup. Američtí podnikatelé vydělali na válečných dodávkách a měli dostatek prostředků na modernizaci a zavádění nových technologií. Růst nezastavila ani mělká recese uprostřed desetiletí, a tak se produkce v letech 1923 až 1929 zdvojnásobila. A to při mírné nezaměstnanosti, která nepřekračovala dvě procenta.
V průmyslových závodech se objevily montážní pásy. Výsledkem byla vyšší produktivita a vzestup mezd na jedné straně a pokles cen na druhé. Obojí se slilo do vyšší poptávky a spotřebitelského boomu. Ten podpořily zcela nové potřeby. Lidé začali kupovat ve velkém ledničky, daleko častěji navštěvovali obchody s konfekcí či restaurace s rychlým občerstvením. Žhavou novinkou bylo rádio. Už v roce 1923 v USA vysílalo 500 stanic a do roku 1930 mělo 40 procent Američanů doma rozhlasový přijímač. Zámořský byznys byl nicméně spojen hlavně s automobilismem.
Automobilismus a jeho transformace společnosti
Už ve dvacátých letech připadal jeden osobní vůz v průměru na pět Američanů. Rozrůstalo se průmyslové impérium Henryho Forda, který vytlačil ze svého obřího závodu v Rouge River ostatní akcionáře a přeměnil ho v rodinný podnik. Pak k němu přidal doly na uhlí, železnou rudu a bauxit, naftová pole v Kalifornii, kaučukové plantáže v Brazílii, lesy, vysoké pece i slévárny. Přerušil kontakty s bankami, které považoval za vyděračské podniky, protože chtěl být nezávislý. Dokázal snižovat ceny a přitom platit nadprůměrné mzdy, bylo to ovšem vykoupené vysokou intenzitou práce.
Tvrdý šéf Ford nebyl zároveň monopolní, časem ztrácel vliv, protože se orientoval na prodej co nejlevnějšího vozu, modelu T. Hlavním konkurentem se stal koncern General Motors, který sdružoval Buick, Oldsmobile, Pontiac nebo Cadillac. I ten využíval velkovýrobu a jednotnou prodejní a servisní síť. Současně ale vsadil na diferencovanou poptávku: malý lidový vůz, větší modely pro střední třídu a luxusní auta pro bohaté. Vyšší ceny vyvažovalo pohodlí a technické novinky, například samočinný startér místo kliky. Společnost se rychle dostala pod kontrolu newyorských bank a její zakladatel William Durant dopadl špatně. Byl z ní vytěsněn a na stará kolena se živil uklízením.
Linka americké automobilové expanze a její dopady
Automobilismus byl hybatelem dalších změn. Pomohl dodavatelům, pro jeho rozvoj bylo zapotřebí ropy, musely se stavět tisíce kilometrů asfaltových silnic. Umožnil dojíždět za prací, v novinách se objevily fotografie parkovišť před továrnami plných vozů zaměstnanců. Lidé se mohli stěhovat na okraje velkoměst, s čímž byla spojena výstavba rodinných domů na předměstí. Do nich se stěhovaly nejen „bílé límečky“, ale i lépe vydělávající dělníci.
Mezinárodní kontext: Evropa a izolacionismus
Podíl Evropy na světovém průmyslu poklesl z předválečných 53 na 41 procent. Panoval v ní nedostatek pracovních sil - Francie přišla kvůli válečným ztrátám o deset procent a Velká Británie o pět procent mužské pracovní síly. Na síle nabyl americký izolacionismus. Nový zákon omezil imigraci a jeho zpřísnění koncem desetiletí ji prakticky zastavilo. Hyperinflace v Německu znehodnotila vklady a rozvrátila hospodářství. Zatímco v roce 1913 dolar přišel na 4,2 marky, v listopadu 1923 stál 4 200 000 000 000 marek.
Henry Ford uvedl v Detroitu a New Yorku svůj nový osobní automobil, model A, který po 18 letech nahradil Ford T. Počet příslušníků svobodných povolání se v poválečném desetiletí v USA zvýšil o pětinu. Po říjnovém propadu na newyorské burze majitelé akcií v USA přišli o 30 miliard dolarů. Automobily se stále více kupovaly na úvěr a tato praxe přeskočila do dalších odvětví. Půjčky už nebyly jen věcí bank, poskytovat je byli ochotní samotní výrobci a obchodníci. Podle dobového odhadu tak probíhalo 15 procent z celkového objemu nákupů.
Standardizace, technické inovace a sociální proměny dvacátých let
„Normalizace ve výrobě, dopravě i životních podmínkách znamená úsporu sil.“ Dvacátá léta, nejprve v USA a pak jinde v západním světě, přinesla technologické změny. Nešlo ani tak o nové vynálezy, ale důsledné využití starších objevů a patentů. V daleko větší míře se začala používat kuličková ložiska, což zvýšilo efektivitu strojů, či nerezavějící ocel. Nově se zaváděly první umělé hmoty. Začínalo se také létat, nejprve s poštovními letadly. Měnila se celá sociální struktura - zaměstnanců v továrnách ubývalo a ti se začali přesouvat do služeb a přibývalo i státních úředníků.
Lidé utráceli v kinech, za gramofonové desky a na pikniky a večírky. Noviny kupovali kvůli senzacím, velký zájem měli o módu a ženy ve velkém začaly navštěvovat kosmetické salony. Výsledkem prosperity byl americký sen, představa, že tvrdou prací a vlastním přičiněním lze zbohatnout nebo alespoň slušně žít. Netýkal se ale všech. Dařilo se akcionářům i zaměstnancům automobilek, stavebních, potravinářských a oděvních firem, ropných rafinerií, ve farmacii i zábavním průmyslu. V některých odvětvích ale panovala stagnace a dotýkalo se to i zemědělství a drobných farmářů.
Kriminalita, prohibice a sociální napětí
Veřejné pohoršení vyvolávala všudypřítomná korupce a vysoká kriminalita. Obojí bylo spojeno od roku 1920 s prohibicí a rozsáhlým pašováním alkoholu. To se stalo nejrychlejším způsobem, jak zbohatnout. Nešlo jen o byznys gangsterů, jako byl Al Capone, ale i dravých obchodníků.
Symboly a realita automobilové éry v expozicích muzejně
Vybrali jsme pro vás Studebaker Standard SIX. Vůz pochází ze státu Tennessee, z města Loudon. Auto patřilo k nejoblíbenějším řadám Studebakeru a svědčí o přelomové evoluci karoserií - tělo vozu je kompaktnější, zaoblené a v dané době průkopnické. Ford a GM, stejně jako mnohé další značky, se vyvíjely ve stejném duchu modernizace a diferenciace nabídky.
Mercury Cougar (1968) představuje další kapitolu - Mercury vznikla jako divize Fordu a její modely nesou charakteristické rysy „hýčkaného bratrance Lincolna“. Z poličky českých sběratelů pochází i Overland z roku 1911 - nejstarší exponát v našem výběru. Lincoln z roku 1928 a 1964 Chrysler Imperial ukazují, jak se luxus a technika vyvíjela napříč dekádami.
Polský Fiátek 125p coby případ licenčního závodu ukazuje, jak mezinárodní spolupráce formovala průmysl i v postsovětských a socialistických regionech. Do výroby se zapojila široká síť dodavatelů, a auto se stalo symbolem národní soutěživosti i exportního potenciálu. V souhrnu otevíráme okno do celosvětového kontextu automobilového hospodářství 20. let a 30. let, kdy Amerika byla motorickou sílou globální ekonomiky a automobilismus kapa za zavedení masové kultury spotřeby.
1924 Studebaker Big Six, 1918 Buick 6-45, 1928 Lincoln L a další exponáty ilustrují různorodost nabídky, technologický pokrok a změnu spotřebitelských preferencí v průběhu dvacátých let a počátku třicátých let. Ceny, náklady a dostupnost vozu se měnily stejně jako společenské a ekonomické podmínky po roce 1929, ale samotný trend automobilizace zůstával hnací silou změn ve společnosti a průmyslu.
Stručný přehled historie: Vzestup automobilu
Jak ukazují historické záznamy i katalogy z Rochesteru z roku 1922, cenový vývoj automobilů byl v polovině dvacátých let výrazně ovlivněn inflací, dovozem a výrobními náklady. Nejlevnější modely byly dostupné širším vrstvám, zatímco luxusní automobily vyžadovaly vyšší investice, ale nabízely prestiž a technologické novinky.
- Ford Model T a jeho vliv na cenu a dostupnost automobilů pro širokou veřejnost.
- GM a jeho diferenciace produktů z hlediska cen a komfortu.
- Rozmach úvěrových prodejů a vznik nových finančních nástrojů pro spotřebu.
- Globální dopady americké automobilové produkce na ekonomiku a na infrastrukturální rozvoj.