Mějte rychlý přehled o stavu baterie a dobíjejte mobilní zařízení bezpečně během jízdy. Voltmetr LCD (měřič napětí 12-24 V) od Carmotion nabízí jednoduché a rychlé ověření stavu autobaterie a alternátoru během jízdy. Zobrazuje DC napětí na čitelném LCD s červeným podsvícením, měří s přesností ±1,2 % a díky kompaktním rozměrům 3×4×7,3 cm se snadno vloží do zásuvky zapalovače. Přístroj obsahuje také USB rozhraní pro dobíjení zařízení (2× USB, celkem 3,1 A podle výrobce) a je určen pouze pro vnitřní použití.

Přesné zobrazení napětí
Voltmetr LCD zobrazuje stejnosměrné napětí vozidla přímo na čitelném displeji s červeným podsvícením. Přístroj měří s běžnou přesností ±1,2 % a rozlišením 0,1 V, což stačí pro rychlou orientaci o stavu akumulátoru a alternátoru.
Dobíjení během jízdy
Vedle měření nabízí zařízení USB rozhraní pro dobíjení mobilních přístrojů. Podle specifikací výrobce jsou k dispozici 2× USB s celkovým výstupem 3,1 A (2,1 A + 1 A), takže můžete současně dobíjet telefon i navigaci.
Malé rozměry, snadná montáž
Kompaktní pouzdro o rozměrech 3 × 4 × 7,3 cm a hmotnosti 0,05 kg umožňuje diskrétní zasunutí do zásuvky zapalovače. Instalaci zvládnete bez nářadí a přístroj nezabírá místo v kokpitu.
Provozní limity a bezpečnost
Přístroj je určen pouze pro vnitřní použití v automobilu a měří v rozsahu určeném výrobcem (12-24 V). Nepodporuje True‑RMS (není potřeba u DC měření) a nezaznamenává data; dbejte na doporučení pro krátkodobé použití při 24 V.
Klíčové vlastnosti
- Digitální LCD zobrazení stavu autobaterie s červeným podsvícením
- Měření stejnosměrného napětí s přesností ±1,2 %
- Dva USB porty pro dobíjení zařízení (celkem 3,1 A podle výrobce)
- Kompaktní rozměry 3×4×7,3 cm a nízká hmotnost (0,05 kg)
- Určené pro vnitřní použití v automobilu, jednoduchá instalace do zapalovače
Často kladené otázky
Je tento voltmetr vhodný pro osobní auto i dodávku?
Ano. Přístroj je navržen pro 12-24 V systémy, takže ho můžete používat v osobních autech i v některých dodávkách; při napájení 24 V se doporučuje krátkodobý provoz (viz upozornění výrobce, u některých modelů cca 2 minuty).
Obsahuje záznam dat nebo možnost exportu výsledků?
Ne. Tento přístroj nezaznamenává data ani je neexportuje, jedná se o digitální displej pro okamžité zobrazení napětí bez záznamu.
Jak se přístroj připojuje a lze s ním i dobíjet telefon?
Voltmetr se jednoduše zasune do zásuvky zapalovače (autozdířky). Současně nabízí USB rozhraní pro dobíjení zařízení (podle výrobce 2× USB s celkovým výstupem 3,1 A).
Je vhodný pro fotovoltaiku nebo přesné laboratorní měření?
Pro fotovoltaiku nebo laboratorní přesné měření není přístroj doporučený. Je optimalizovaný pro rychlou kontrolu automobilového DC napětí a nabíjení zařízení za jízdy, nikoli pro dlouhodobé sledování solárních polí.
Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr?
Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jejich 100% správnost.
Princip funkce a typy voltmetrů
Voltmetr je elektrický přístroj, který měří velikost elektrického napětí, které je na ukazateli přístroje vyjádřeno ve voltech (V) nebo odvozených jednotkách. Voltmetr se zapojuje vždy paralelně k měřené části obvodu - napětí je vždy mezi dvěma body. Aby voltmetr nezatěžoval měřený obvod, musí jím procházet co nejmenší proud. Ideální voltmetr je tedy takový, který má vnitřní odpor nekonečný.
Jelikož je konečný, protéká voltmetrem proud, který způsobuje zvětšení úbytku napětí na vnitřním odporu napěťového zdroje a vzniká tak chyba měření. Pokud potřebujeme změřit větší napětí, než pro které je voltmetr určen, můžeme k němu do série zapojit tzv. předřadný odpor neboli předřadník takové velikosti, aby se měřené napětí rozdělilo ve vhodném poměru na napětí na předřadném odporu a napětí na voltmetru. Přitom platí, že . Také je možné použít vhodný odporový dělič.
Změna rozsahu u voltmetrů při měření střídavého napětí je také možná měřícím transformátorem napětí, u elektrostatických je výhodné i použití kapacitního děliče.
Analogový voltmetr
Analogový voltmetr je vhodný jako příruční měřící přístroj s rychlým orientačním odečtem naměřené hodnoty a hlavně uživatel má okamžitě přehled o tendenci měřené veličiny (rostoucí, klesající nebo konstantní hodnota). Pro přesnější odečtení hodnoty je třeba věnovat větší pozornost u analogového měřáku oproti digitálnímu. Analogové měřící přístroje bez elektroniky mají poměrně malý vnitřní odpor a tudíž mohou zatěžovat měřený signál více, než je vhodné.

Digitální voltmetr
Digitální voltmetr se jako samostatný příruční měřící přístroj snad ani nedělá, ale je součástí každého digitálního multimetru. Tento měřící přístroj se blíží svými parametry ideálnímu měřícímu přístroji (vstupní odpor v řádu jednotek až desítek MΩ). Oproti analogovému vidíme na digitálním voltmetru poměrně okamžitě přesnou naměřenou hodnotu.
Pro měření na automobilových systémech není třeba extrémně přesného voltmetru. 1000V, vstupní odpor bývá 1(10)MΩ. 10 a více V.
Speciální případy měření
Zátěžový voltmetr
Zvláštním případem je třeba při měření napájení, kdy je vhodné použít tzv. zátěžový voltmetr. Pak malý vnitřní odpor měřidla je naopak výhodou. Kdybychom v místech, kde je požadováno tvrdý zdroj napětí, měřili voltmetrem s velkým vnitřním odporem a na napájecí cestě by byl nežádoucí přechodový odpor, tak by voltmetr ukázal správnou hodnotu napětí, ale po připojení spotřebiče by toto napětí kleslo pod únosnou mez a systém by nefungoval jak má. Tedy naše měření by bylo k ničemu. Zde je vhodné doměřit si pomocí připojení nějakého spotřebiče nebo zátěžového odporu.
Připojení a nastavení rozsahu
Voltmetr připojíme s nastaveným co nejvyšším rozsahem a až pak případně zmenšujeme rozsah, abychom odečetli lépe naměřenou veličinu.
Další měřící přístroje v automobilové diagnostice
Ampérmetr
Ampérmetr měří další veličinu, a tou je proud s jednotkou Ampér (A). Proud se zásadně neměří mezi dvěma body (uzly), ale v dané větvi. Ampérmetr tedy měří proud v určité větvi v obvodu. Využívá se principu měření magnetického pole vytvářeného okolo vodiče při průchodu proudu. Existují klasické ampérmetry, digitální a klešťové (stejnosměrné i střídavé).
Ampérmetr připojíme s nastaveným co nejvyšším rozsahem a až pak případně zmenšujeme rozsah, abychom odečetli lépe naměřenou veličinu.
Ohmmmetr
Přístroj měřící elektrický odpor případně "průchodnost" vedení. V automobilové diagnostice může sloužit pro měření pasivních čidel (např. teplotní odporové snímače, potenciometry a podobně). Většina multimetrů mají rozsah ohmmetru od 200(400) Ω do 20(40) MΩ, ovšem je zde potřeba dát si pozor hlavně při měření malých odporů na rozlišení ohmmetru.
Pro velmi malé odpory se používá čtyřvodičová metoda měření odporu pro eliminování odporů přívodních vodičů, což běžné multimetry nemají. Je tedy třeba si uvědomit, že měření velmi malých odporů (například přechodových odporů) je třeba provádět jinou metodou. Například zátěžovým testem s pomocí voltmetru a podobně.
Teploměr
Přestože se to nezdá, tak je třeba mnohokrát měřit i teplotu (např. motoru, vody, vzduchu, paliva). Některé multimetry jsou vybaveny funkcí měření teploty pomocí termočlánku. Teploměr je vhodné volit jako hrotové provedení.
Multimetr jako univerzální nástroj
Všechny předchozí zmiňované měřící přístroje může nahradit jeden multimetr. V dnešní době je výběr obrovský, stejně tak rozpětí cen jednotlivých multimetrů. Je již na uvážení každého, jaký přístroj zvolí a za jakou cenu.
Automatická nebo manuální volba rozsahů
Pohodlnější práce při různých měřeních je při automatické volbě rozsahů. U voltmetru to sice není tak důležité (většinou víme, jaké napětí budeme měřit, tak není problém si rovnou zvolit správný rozsah), u ampérmetrů se stejně jedná o semi-automatickou volbu rozsahů, kdy velikost protékaného proudu musíme odhadnout a nejprve zvolit správnou zdířku (většinou volba rozsahu 200(400) mA a 10(20)A), takže i zde je nám automatická volba rozsahu téměř k ničemu. Ovšem u ohmmetru je to značná výhoda. Multimetr si sám zvolí rozsah od nejvyššího do správného, kdy změřený údaj je zobrazen s největší přesností. Tato automatická volba rozsahů má zase menší nevýhodu a to jest časová náročnost při automatickém přepínání rozsahů. Pro tento případ je vhodné mít i možnost manuálního nastavení rozsahu.
Volba měření stejnosměrných a střídavých veličin
V souvislost s nastavováním rozsahů je třeba si všimnout i volby měření stejnosměrných a střídavých veličin. Některé multimetry mají volbu AC/DC pomocí tlačítka a po vypnutí přístroje jaksi "zapomenou" poslední nastavenou volbu a pak například nechtěně měříte stejnosměrné napětí na střídavém rozsahu (zákonitě zobrazí nulovou hodnotu).
Specifika měření v automobilu
Ampérmetr, voltmetr
Při měření proudu je u automobilu samozřejmě lepší mít co největší rozsah. Ovšem multimetry mají maximální rozsah 10(20)A. Tedy pro účely měření dobíjecího proudu, startovacího proudu si s multimetrem bohužel nevystačíme. Při výběru multimetru z pohledu měření proudu bych dbal na přítomnost pojistky pro měření na malém rozsahu (200/400)mA. U voltmetru je tomu naopak. Zde vyhoví jakýkoli multimetr, protože na autě stejnosměrné napětí větší než 100V nenaměříme a střídavé také ne.
Ohmmetr, test průchodnosti a test diod
Bohužel žádný běžný multimetr nemá menší rozsah při měření odporu než 200(400)Ω. Tedy s přesností na 0,1Ω. Tato přesnost je u automobilových měření někdy nedostatečná, takže si musíme pomáhat jinou metodou (viz. výše). Ovšem není divu, když na měření malých odporů se používá čtyřvodičová metoda. Takže při výběru multimetru z hlediska měření odporu nic nevymyslíme. Je dobré, pokud měřák disponuje funkcí měření diod. Ovšem i zde pozor na jeho parametry. Test diod většinou měří úbytek napětí na diodě v propustném stavu při velmi malém proudu. Takže se jedná o velice úzké měření, říkající jen, že dioda vede při velmi malém proudu. Naopak při měření na diodě v závěrném stavu měří velmi malým napětím (cca 1 až 2V), takže nepoznáme, jestli se dioda neproráží při větším napětí. Na toto je třeba dávat pozor u alternátorových diod.
Poslední důležitou funkcí je test průchodností (tzv. prozváněčka/pípák). Akustická signalizace nám v tomto případě říká, že měřený odpor je velmi malý. Ovšem malý znamená asi menší než cca 30 Ohm.
Další funkce
Další funkce jako měření frekvence, kapacity a teploty jsou dobré doplňkové funkce i pro automobilovou diagnostiku. Kapacita se hodí pro měření kapacity kondenzátoru u kladívkového zapalování (zde je ještě vhodné změřit kondenzátor na průraz, ale na to je třeba alespoň megmet), měření frekvence se hodí pro měření periodických signálů (snímače otáček) a dobrou funkcí je zobrazení střídy signálu (hodí se pro měření PWM signálu). Poslední běžně dostupná funkce u multimetru je měření teploty. Její výhody jsem popsal výše. Dále je vhodné mít multimetr s funkcí automatického vypnutí (pro zabránění nechtěného vybití), funkce měření tranzistorů není třeba.
Další diagnostické přístroje
Otáčkoměr
Jeden z dalších potřebných přístrojů v automobilové diagnostice je otáčkoměr. U starších vozů je třeba zejména pro nastavení volnoběžných otáček a u vznětových motorů nastavení přeběhových otáček. Otáčkoměr je v drtivé většině součástí ostatních diagnostických přístrojů jako jsou stroboskopy, analyzátory výfukových plynů, multimetry pro automobilovou diagnostiku a podobně.
Předstihoměr
Předstihoměr je přístroj pracující na principu stroboskopického efektu. Krátký světelný impuls přesně ve chvíli zápalu jiskry odrazí světlo od rotující klikové hřídele/řemenice a značka na rotující části se opticky zastaví v místě proti stupnici na pevné části (nebo obráceně). Odečtením ze stupnice se zjistí okamžik zápalu (předstih). Dokonalejší předstihoměry mají regulační kolečko, kterým se okamžik záblesku časově posune oproti zápalu jiskry a obsluha si tímto kolečkem „vyrovná“ značku na řemenici přesně proti značce horní úvrati (HÚ nebo OT). Přístroj již sám dopočítá úhel posunu a zobrazí tuto hodnotu na displeji nebo analogovém měřáku. Pro tuto variantu přístroje není třeba mít na řemenici nebo na bloku motoru stupnici, stačí pouze značka horní úvrati.
Osciloskop
Osciloskop nám zobrazí přímo průběh signálu (napětí, proudu, teploty, střídy) v závislosti na čase. Požadavky na osciloskop pro automobilovou diagnostiku mohou být různé. Jednokanálový osciloskop sice zobrazí měřený signál, ale bohužel na něm nelze zobrazit posloupnost několika dějů v jeden okamžik. Dvoukanálový osciloskop již dokáže zobrazit posloupnost více signálů najednou (například snímač polohy klikové hřídele vs. snímač polohy vačkové hřídele nebo okamžik zápalu jiskry). Čtyřkanálový osciloskop je podle mě ideální a plně postačující verze osciloskopu pro naprostou většinu měření na automobilech. Je vhodný například při měření stavu motoru na základě tlakových sond, zapalování a vstřikování, hledání chyby v regulačním systému jako je například regulace tlaku v sání, regulace tlaku v zásobníku u systému commonrail a podobně.
Ideální vzorkovací frekvence je 10-20 MS/s (milionů vzorků za sekundu), minimální požadavek je alespoň 1 MS/s. Dále je důležitá šířka pásma vstupní části (vstupní impedance 1 MΩ je v pořádku, vstupní kapacita standardně okolo 30 pF). Pro dlouhé záznamy je vhodné, aby osciloskop měl vzorkovací frekvenci alespoň 20 kS/s, lépe však 100 kS/s a více.
ŠKOLENÍ PRO AUTOMOBILOVÝ OSCILOSKOP [ZÁKLADY]
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů benzínových motorů je přístroj měřící množství emisí ve výfukových plynech. Mohou být jednosložkové (měřící například pouze obsah uhlovodíků nebo pouze obsah oxidu uhelnatého) a vícesložkové měřící obsah oxidu uhelnatého (% CO), uhlovodíků (ppm HC), kyslíku (%O2), oxidu uhličitého (%CO2), součinitel přebytku kyslíku (lambda), oxidy dusíku (%NOX), teplotu oleje a otáčky motoru.
Měřič kouřivosti
Naftové měřiče kouřivosti měří obsah pevných částic (opacita %N) ve výfukových plynech pomocí opacimetru. Opacimetr je měřící komora se zdrojem infračerveného záření na jednom konci a detektorem záření na druhém konci. Opacita je procentuální hodnota pohlcení světelného záření na pevných částicích (sazích) ve výfukových plynech.
Příslušenství k měřícím přístrojům
Příslušenství k měřícím přístrojům je nezbytnou součástí pro měření. Ke každému měřáku jsou třeba různé propojovací a měřící kabely a redukce. Pro měření v automobilové diagnostice se setkáme většinou s banánkovými konektory (banánky o průměru 4 mm) nebo s BNC konektory, vyjímečně s CINCH konektory.
Pro měření statických veličin (napětí, proudu a odporu multimetrem) si vystačíme s obyčejnými měřícími kabely opatřenými banánky. Je vhodné používat kabely s tzv. průchozími banánky - tedy koncovka obsahuje kolík i zdířku pro možné napojení více kabelů do jednoho uzlu. Zde je třeba dbát jen na elektrickou izolaci kabelů a používat vodiče dimenzované na případný měřený proud. V automobilové diagnostice nepotřebujeme mít vodiče s izolační pevností větší než 500V. Ovšem mnohdy je třeba použít vodiče s větším průřezem pro přenos většího proudu.
Pro měření malých signálů je již třeba použít stíněné měřící kabely. Ideálně co nejdelší část kabelu s koaxiálním kabelem a teprve na konci například banánek s měřícím hrotem.
