Audiny z osmdesátých let: od nejistoty k sportovní ikonu mladých časů

Spletitá historie automobilky Audi začala psát svůj novodobý příběh, táhnoucí se až do současnosti, v roce 1965. Audi má za sebou komplikovanou a v některých úsecích dějin nepříliš úspěšnou historii, jež je dosti vzdálená tomu, co si pod touto značkou čtenář představí v současnosti. V rámci koncernu Auto Union AG hrálo Audi vedle značky Horch druhé housle, následně toto jméno na poměrně dlouhou dobu zcela zmizelo z automobilového trhu, aby se na něj v polovině šedesátých let vrátilo ve chvíli, kdy už Audi spadalo do područí automobilky Daimler. Novodobá historie se začala psát v roce 1965, jenž přinesl dva významné milníky. Kromě návratu vozu s označením Audi značka jako taková zároveň změnila majitele, když ji převzal Volkswagen.

Prudký rozvoj na sebe nenechal dlouho čekat, přičemž nemalý podíl na následném úspěchu měl typ 80. Ačkoliv se typ 80 (B1) začal vyrábět až v roce 1972, a letos tedy slaví padesáté narozeniny, označení „80“ jako takové se ve spojení se jménem Audi objevilo už o několik let dříve. Znovuzrozená značka Audi totiž nejprve v roce 1965 prodávala jediný typ vycházející z DKW F102. Vůz měl pohon předních kol a čtyřdobý zážehový motor Mercedes-Benz (původní DKW F102 využívalo „dvoutakt“). Šlo mimochodem o první poválečné Audi vůbec.

Od roku 1966 byla nabídka rozšířena právě o provedení 80 a 80 Variant. V prvním případě šlo o čtyřdveřový sedan, v tom druhém o dvoudveřové kombí. Motor dostal výkon zvýšený ze 72 na 80 koní (z 53 na 59 kW). Jméno Audi 80 ale nezmizelo na dlouho. Práce na Audi 80 B1 byly zahájeny pod vedením Ludwiga Krause, ředitele představenstva a vedoucího vývoje, hned v roce 1969. Tehdy také vznikly první prototypy. Ve stejné době už měl za sebou premiéru velký typ 100, vyvinutý coby úplně první novodobé Audi na vlastní technice a tak trochu potají navzdory zákazu vývoje nových vozů, jež vydala vlastnická společnost Volkswagen Group.

Koncem 60. let se Audi spojilo s automobilkou NSU, čímž vznikl výrobce s pestrou nabídkou, zahrnující NSU Prinz se vzduchem chlazeným motorem, modely Audi s vodou chlazenými čtyřválci a sedan NSU Ro 80 vybavený motorem s rotačním pístem. Pestrou technickou nabídku měl zdůraznit nový slogan „Vorsprung durch Technik“, neboli „Náskok díky technice“. Ten se poprvé objevil v roce 1971 a loni tím pádem slavil půl století existence. Audi 80 totiž přineslo některé zajímavé novinky. Výrobce zde využil modulární konstrukci umožňující sdílení technických celků mezi značkami.

Z toho brzy těžil Volkswagen, jenž v roce 1973 představil Audi 80 s karoserií liftback a kombi. Nešlo o nic jiného než o první generaci typu Passat. Zadní náprava sázela na zavěšení s vlečenými rameny a panhardskou tyčí, přední náprava dostala zavěšení MacPherson. Novinka obdržela čtyřválec řady EA827 vybavený rozvodem OHC. Agregát, jakož nakonec celá rodina motorů z pera konstruktéra Franze Haukeho, si později našel cestu do řady dalších modelů, včetně Volkswagenu Golf, Passat a užitkového Volkswagenu LT, a využívaly ho také značky Chrysler nebo Volvo.

Audi zároveň u typu 80 B1 myslelo na ochranu proti korozi. Na začátku prodejů mělo Audi 80 B1 zážehové čtyřválce o objemu 1,3 a 1,5 litru. Ten menší disponoval výkonem 41 kW (55 k), patnáctistovka nabízela 55 kW (75 k) a 63 kW (85 k) ve verzi GL. Pro Audi 80 to byly výkony minimálně dostatečné. Vůz byl velmi lehký, jeho hmotnost začínala na 835 kg. Také proto i nejslabší Audi 80 zvládlo maximální rychlost převyšující 140 km/h. Všechny motory byly vybaveny karburátorem a čtyřstupňovou manuální převodovkou. Uspořádání s podélným uložením a předním pohonem si Audi zachovalo do dnešních dnů. Později se objevila také třístupňová samočinná převodovka.

Tušíte správně, byl to převlečený Passat Variant první generace. Další rozšíření nabídky následovalo v roce 1973, když Audi představilo provedení GT. To se postavilo na vrchol coby nejsilnější motorizace. Zážehový čtyřválec o objemu 1588 cm3 dával výkon 73,5 kW (100 k), měl výhradně dvoudveřovou karoserii a vykazoval hmotnost 880 kg. Akcelerace na 100 km/h byla otázkou jedenácti sekund a maximální rychlost činila 175 km/h. BMW 2002 tím získalo poctivého konkurenta, i když ten měl z pohledu fanoušků sportovních vozů pohon „špatné“ nápravy.

I proto v dnešní době mnohem častěji narazíte na mnichovské „nula-dvojky“ než na rychlé Audi 80 B1. Audi svůj první sportovní model nabízelo s výrazným žlutým lakem Monza a možné bylo sáhnout po černé kapotě. Rok 1975 pak přinesl další posílení v podobě Audi 80 GTE. Pod označením dnes známým z plug-in hybridních modelů Volkswagen se skrýval čtyřválec vybavený systémem vstřikování Bosch K Jetronic. Z objemu 1,6 l dával 81 kW (110 k).

Zákazníky typ Audi 80 jednoznačně zaujal hned od samého počátku. Přibližně jen rok stačil k tomu, aby prodeje dosáhly 270 tisíc exemplářů. Kromě moderní konstrukce si oblibu tento vůz získal také díky tomu, že byl úsporný. Jak známo, rok 1973 přinesl kromě výstavní premiéry typu Audi 80 na ženevském autosalonu také ropnou krizi, když v důsledku Jomkipurské války ropa zdražila na čtyřnásobek své původní ceny. Barel už nestál tři dolary, ale dvanáct.

Další kapitolu svého působení otevřelo Audi 80 na podzim roku 1976. Ke slovu se dostal větší facelift, jenž výrazně změnil design. Chromové nárazníky a kulaté přední světlomety se staly minulostí, nastala éra plastu a velkých hranatých světelných jednotek po vzoru Audi 100 generace C2. Také druhá generace přinesla několik velmi zajímavých momentů. Na scénu se kromě zážehových motorů dostává vznětový pohon, vůbec největší novinkou je ale příchod legendárního pohonu všech kol quattro.

Na něm začali u Audi pracovat už na konci sedmdesátých let, když byl do Audi 80 instalován pohon 4x4 z nákladního Volkswagenu Iltis. Do sériové výroby nastupuje „čtyřkolka“ až v roce 1980 spolu s představením nové karoserie kupé, která je dostupná také v kombinaci se slavným pětiválcovým zážehovým motorem. Automobilka původně odsouzená pomalu k záhubě se dokázala prosadit i v motorsportu. Kromě světa rallye slaví úspěchy také na okruzích.

Druhá generace Audi 80 pak přinesla ještě další specialitu, jež zcela předběhla svou dobu. Model s označením Formel E dostal systém podobný dnešnímu všeobecně využívanému samočinnému vypínání motoru při stání. Řešení od Audi ze začátku osmdesátých let pracovalo s tlačítkem, jehož pomocí byl motor při zastavení vypnut. Následně automaticky naskočil ve chvíli, kdy řidič sešlápl spojku a dotkl se pedálu plynu.

Působení Audi 80 B2 (nově se v této generaci objevila také luxusnější verze 90) ukončila generace B3 debutující na podzim roku 1986. Ta vydržela ve výrobě pět let, než ji začátkem 90. let nahradila generace B4. Další rozvoj automobilky Audi umožnil příchod prvních sportovních variant S2 Avant a RS2 Avant. Úspěch Audi 80 vycházel kromě jiného z nízké spotřeby, což dokumentovaly především další generace vybavené vznětovými motory. Tuhle vlastnost demonstrovali například novináři německého magazínu Auto motor und Sport v roce 1981, když vzali v podstatě sériové Audi 80 vybavené vznětovým agregátem a otestovali, jakou vzdálenost s tímto vozem urazí na jednu nádrž. Trasa vedla z Hamburku až na Sicílii do Palerma, přičemž měla měřit zhruba 2600 km. Jenže ani v Palermu pořád nádrž nebyla prázdná, takže se novináři otočili, přejeli Sicílii zpět a pokračovali Itálií opět na sever. Nafta jim definitivně došla po ujetí celkových 3255,2 km. Další podobné akce následovaly. Třeba v roce 1992 odjelo Audi 80 TDI celkovou vzdálenost 40 273 km s průměrem 3,78 l/100 km a průměrnou rychlostí téměř 86 km/h.

Další významná kapitola se zrodila s modelem Audi A4, který má na kontě významné množství prodaných kusů. Převzato z časopisu Čtvrt století, pět generací a 7,5 milionu vyrobených kusů má na kontě model Audi A4. V Ingolstadtu slaví. Audi A4 se vyrábí už 25 let. Manažerský vůz střední třídy, který v produkci nahradil model 80, se dočkal řady karosářských variant. A také motorových. Od úsporné naftové verze po ostrou RS4. Celkem vzniklo na 7,5 milionu kusů, což znamená, že na ni narazíte téměř na každém rohu.

První generace v roce 1994 vyjela na platformě B5 (PL45), od ní se pak odvíjelo interní označování všech následujících verzí. Za designem vozu stáli Imre Hasanič a Jürgen Albamonte. Vývoj trval dlouho, začal už na konci osmdesátých let. Druhá generace začala jezdit v roce 2000. Kromě reprezentativního sedanu a praktického kombi se světu představil také kabriolet. Řadové čtyřválce a vidlicové šestiválce doplnila ostrá verze S4, kterou poháněl benzinový V8 o výkonu 253 kW, nebo-li 344 koní. Pro náročnější řidiče byly připraveny také varianty s pohonem všech kol quattro. V dalších generacích jsme byli svědky nástupu ještě silnějších modelů. Audi RS4 vyjelo s výkonem 420 koní a pokořilo stovku za 4,8 sekundy, což bylo do té doby hájemstvím jen čistě sportovních aut. Později se objevila i otudoorová varianta Audi A4 allroad quattro a podobně jako její větší sourozenec A6 pomohla zpopularizovat i tuto kategorii aut.

Podívejte se do přiložené fotogalerie, kde najdete přehledně Audi A4 po generacích. Audi 80 je modelem, který založil řadu B, uváděl na trh inovativní techniku a současně udával trendy. A také se stal prvním bestsellerem značky se čtyřmi kruhy, jehož prodeje překročily hranici milionu vozů. Bestseller značky Audi slaví kulaté jubileum. První Audi 80 s interním označením „B1" bylo pro výrobce z Ingolstadtu v roce 1972 trefou do černého. Nový model měl být „moderním, nikoli však módním" automobilem, zkrátka spolehlivým rodinným vozem. Na tom se na konci 60. let minulého století shodl tehdejší člen představenstva společnosti Audi Ludwig Kraus, který nesl odpovědnost za techniku, s novým mateřským koncernem Volkswagen AG. Extrémně lehké Audi 80, jehož výroba se rozběhla před 50 lety, přesvědčilo své zákazníky sportovními jízdními vlastnostmi a nízkou spotřebou paliva.

Auto Hoffmann, člen představenstva společnosti AUDI AG odpovědný za technický vývoj, dodává: „Audi 80 pozoruhodným způsobem dokládá, že náskok díky technice má u Audi tradici." Modely Audi 80 a jejich nástupci přinášeli na trh vždy velké inovace. Na vzniku designu prvního modelu Audi 80 ve stylu nové věcnosti 70. let se podílel designér Hartmut Warkuβ, který byl v roce 1976 povýšen na „hlavního vedoucího stylistického oddělení" a utvářel design několika generací modelů řad B, C a D značky Audi. Modely Audi 80 sjížděly z montážních linek do roku 1994/95 ve čtyřech generacích (B1 až B4). Poté byly nahrazeny modelem Audi A4 s interním označením B5. Výrobce z Ingolstadtu s ním zavedl pro své automobily novou nomenklaturu. Audi A4 je v současnosti vyráběno ve své páté generaci.

Audi 80 oslavilo světovou premiéru v roce, kdy se konaly letní olympijské hry v Mnichově. Značka z Ingolstadtu představila svůj nový model médiím v červenci 1972, v září - po olympijských hrách - pak také prodejcům. Modelová řada B1, zkráceně řada B, založila nový segment „kompaktních limuzín". Nově vyvinutý vůz střední třídy završil tehdejší nabídku modelů značky se čtyřmi kruhy. Základní verze s dvoudveřovou karoserií měla hmotnost pouhých 835 kilogramů.

Striktní lehká konstrukce byla totiž jedním z hlavních požadavků technického ředitele Krause. Limuzína s rozvorem náprav 2,47 metru a vnější délkou 4,18 metru byla velmi kompaktní. Specialista na podvozky Detlef Banholzer realizoval poprvé u evropského velkosériově vyráběného vozu negativní poloměr rejdu. Značka Audi přispěla k bezpečnosti cestujících a ostatních účastníků silničního provozu také diagonální hydraulickou brzdovou soustavou. Zadní kola byla zavěšena na podélných ramenech spojených torzně poddajnou příčkou a vybavena tlumicími a pružicími vzpěrami.

Motor byl v modelu Audi 80 uložen podélně před poháněnou přední nápravou, čtyřstupňová převodovka za ní. V době uvedení na trh měli zákazníci na výběr čtyři agregáty se zdvihovým objemem od 1,3 do 1,6 litru a nejvyšším výkonem od 40 kW (55 k) do 74 kW (100 k). Konstrukčním highlightem nekomplikovaného čtyřválce s chutí po otáčkách bylo ovládání ventilů bezúdržbovými hrníčkovými zdvihátky a vačkovým hřídelem uloženým v hlavě válců a poháněným ozubeným řemenem. Šéf technického vývoje Ludwig Kraus přišel s myšlenkou řady motorů modulární konstrukce v podobě čtyřválcového motoru OHC - OHC znamená „OverHead Camshaft", jedná se tedy o motory s jedním vačkovým hřídelem uloženým v hlavě válců.

Model Audi 80 s novou generací motorů OHC a mnoha technickými highlighty se stal velmi brzy prodejním hitem. Do ukončení výroby v létě 1978 sjelo z montážní linky více než jeden milion vozů B1. Studie kupé Asso di Picche (Pikové eso), kterou navrhl Giorgio Giugiaro a realizovala karosárna Karmann, ukázala již v roce 1973 sportovní potenciál modelové řady B1. V roce 1973 byla zahájena sériová výroba modelu Audi 80 GT, v říjnu 1975 jej nahradilo Audi 80 GTE s motorem o výkonu 81 kW (110 k).

V roce 1976 následovala modernizace modelové řady B1, jež limuzíně přinesla velké obdélníkové světlomety. Modernizované modely Audi 80 se tak již vizuálně přibližovaly nové generaci modelu Audi 100. „Osmdesátka“ od Audi už dávno patří ke kultovním modelům značky, které jasně určily její novodobou podobu. Dokážeme vás zcela pochopit, pokud jsou pro vás dnešní auta nudná. Nezajímavá. Všechny ty stop-start systémy, motory seškrcené emisími limity, plastové interiéry a nastavení všeho přes dotykové displeje.

Jistě, 1.9 TDI/81kW/Quattro by bylo hezčí, ale takové zkrátka není. Nebo je, ale na tachometru má údaj jako kosmická loď po zpátečním letu na Mars. Ne 245 km jako tohle Audi. Tady máte záruku, že jediné platby za provoz budou benzín a olej, plus běžný spotřební materiál. Pojďme k tomu nejdůležitějšímu, a tím je cena. Audi bylo nabízeno v Německu a prodejce za něj chtěl 42 000 EUR, což je přes milion korun. Na první pohled se taková částka jeví jako vysoká, zejména v porovnání s tím, co stojí výrazně opotřebovanější osmdesátky. Je to nicméně otázka úhlu pohledu: pokud chci investiční auto, pak si nemyslím, že ten potenciál tady je.

Další možností je samozřejmě nabídnout tuhle časovou kapsli Audi zpátky k odkupu. Nicméně soudím, že to již jeho stávající majitel zkusil a pravděpodobně nepořídil, nebo aspoň ne tak, jak čekal. Audi určitě pár zachovalých osmdesátek má a i když tahle je opravdu nádherná a dokonalá, za ty peníze je to na pováženou. Jak jsem napsal: pokud byste jí chtěli na spekulaci, nejsem si jist úspěchem.

Ve Velké Británii se prodává stylový youngtimer s pořádnou koňskou sílou pod kapotou. A překvapivě ani není moc drahý. Audi 80 se v roce 1983 stalo jedním z prvních aut značky s pohonem všech kol quattro. Automobilka tehdy spojila inovativní čtyřkolku s benzinovým pětiválcem o 136 koních. Se slabší aerodynamikou však byla nová verze „osmdesátky“ pomalejší a dražší, než větší a luxusnější Audi 100 CD se stejným motorem. Jenže ne všechna Audi 80 quattro na světě zůstala pomalá dodnes a teď pro vás máme zajímavou ukázku.

Na britském aukčním serveru Classic Car Auctions se objevilo speciálně vytuněné Audi 80 quattro z roku 1984 slibující poměr 550 koní výkonu na jednu tunu hmotnosti. Už v titulku inzerátu prodejce odhaluje, že červená hranatá „audina“ má brutálních 652 koní, jichž bylo dosaženo pomocí techniky z modernějších nástupců. Srdcem tohoto Audi 80 je turbodmychadlem přeplňovaný 2,2litrový benzinový řadový pětiválec z Audi S2, který je spojen s šestistupňovým manuálem z Audi RS 4 generace B5. Spolu s novým motorem tento vůz dostal i vylepšený sportovní podvozek a výkonnější brzdy.

Prodejce uvádí, že dalším zajímavým prvkem vozu je originální interiér s černou kůží a elektrickými sedadly z Audi RS 2 Avant. Tohle Audi 80 quattro je ultimatní „sleeper“, který je na prodej za atraktivní cenu. Aukční server očekává, že se nakonec prodá za 540 až 660 tisíc korun. Audi Quattro se světu představilo v roce 1980 a stalo se mezníkem v dějinách automobilky z Ingolstadtu. Význam tohoto vozu zdůrazňuje skutečnost, že se jednalo prakticky o první sportovně-cestovní stroj s trvalým pohonem všech kol od dob Jensenu FF z roku 1966.

Nyní se výrazem „quattro“ popisují všechny vozy značky Audi s pohonem na všechna kola, ale automobil, o němž bude nyní řeč, nesl právě prosté označení Audi Quattro. Na jeho karoserii však najdeme pouze dominantní písmena AWD (All Wheel Drive), zatímco nápis „quattro“ se musí spokojit s malým písmenem „q“ na začátku, což ale v praxi Audi zůstává běžné dodnes a naznačuje vybavení pohonem obou náprav. Původní vozy Quattro bývají dodnes označovány jako Ur-Quattro, přičemž předpona „ur“ se v němčině používá jako přívlastek „nad“ nebo „originální“.

Audi Quattro, 1980: deseti-ventilový pětiválec o objemu 2,1 l byl naladěn na 200 koní (147 kW). Tato síla byla postupně zvyšována až na 220 koní (162 kW) díky čtyřventilové hlavě. Z výše uvedeného je pochopitelné, že šlo o znamenitý základ pro vytvoření vozu pro soutěže světových rallye. A nebo vůz vzniknul právě proto? Kdo ví. Na každý pád Audi Quattro předznamenalo vznik nové éry a vytřelo zrak všem škarohlídům, kteří předpovídali zmar závodním vozům osazeným pohonem všech kol, jenž se jim jevil jako příliš těžký, technicky náročný a poruchový. Značka Audi tento trend zlomila. Rallye provedení vozu Audi Quattro zvítězilo hned při své premiéře a dominovalo soutěžím až do roku 1982.

Audi Sport Quattro, 1984 / Audi Sport Quattro S1, 1985

Jakkoli se nám tento model může zdát tuctový, do roku 1991 vzniklo pouze 11 000 vozů typu Quattro. Během této doby facelift z roku 1985 přinesl jen více skloněnou masku chladiče, upravené světlomety, vylepšený interiér a pozměněnou grafiku výsostných znaků. V USA se vozy Audi Quattro prodávaly v letech 1983 až 1986 a své majitele jich zde v tomto období našlo 664 kusů. Z výše popsaného modelu vzešelprogram Audi Sport Quattro, jenž byl cílen homologací pro třídu Group B. Z tohoto důvodu se na trhu v omezené sérii objevil model Sport Quattro, jenž se vyznačoval pozměněnou karoserií a výrazně zkráceným rozvorem náprav.

Jeden z vyšlechtěných závodních strojů odvozených z homologované série sloužil pod vedením Michèle Mouton, jedné z pozoruhodných dam za volanty ostrých závodních strojů. A v roce 2004 porota Sports Car International tento model vyhlásila čtvrtým nejvýznamnějším sportovním vozem osmdesátých let.

Klíčové okamžiky osmdesátých let a jejich odkaz

• Rok 1980: představení Audi Quattro, první vůz s pohonem všech kol a přeplňovaným motorem; položil základ rally a sportovní scény.
• Rok 1983-1986: prodej v USA a uvedení verze Quattro v různých trzích; vznik Sport Quattro pro homologaci a závody.
• Rok 1985: facelift Quattro, zrychlení a zlepšená aerodynamika; vývoj následně vedl k Sport Quattro S1.
• Rok 1991: ukončení produkce osmdesátkové éry a nástup modelů na bázi A4, který definoval další generace.

Speciální edice a zajímavé projekty

Europa je speciální edice Audi 80, zahrnující klimatizaci, originální hliníková kola, perleťový lak, elektrická okna a tepelně izolační zasklení. Pod kapotou je motor 2.0/85 kW s prakticky bezchybním stavem. Důraz na historickou hodnotu a stav vozu z něj činí časovou kapsli doby, která fascinuje sběratele i novodobé nadšence.

1. Prodloužená druhá generace Audi 80 (B2) a vznik modelů 90; přechod na modernější konstrukce a přechod na karoserii B3.
2. Vývoj motorů v modulárním konceptu a široká paleta verzí pro různé potřeby zákazníků.
3. Audi A4 jako nástupce Audi 80 a rozšíření nabídky o kupé a cabrio; „allroad quattro“ a silnější varianty RS a S.

V současnosti Audi 80 a jeho následníci přinášejí dědictví techniky, které vzniklo na sklonku šestnáctých let, a 80. letech, a zůstávají důležitou kapitolou pro pochopení současné identity značky Audi. Tato kapitola ukazuje, jak se z kompromisně lehkého hatchbacku stala ikonická řada, která definovala „Náskok díky technice“ i pro sportovní vlajkové lodě značky.

tags: #audiny #z #osmdesatych #let