V mlze a sněžení nestačí denní svícení, nesvítí totiž zadní reflektory. Automatické přepínání na potkávací světla často selhává. Denní svícení, potkávací světla, nebo mlhovky. Víte v jakých situacích daná světla použít?
Kdy světla používat a co znamená povinné svícení?
V Česku musí svítit ze zákona každé auto. Podle Besipu ve dne za dobrou viditelnosti je odpovídající denní svícení. Při něm ale svítí auto jen vepředu, většinou jsou to různá LEDová světla. Požadavky na světla jsou konkretizovány ve Zákoně o silničním provozu č. 361/2000 Sb. (1) Motorové vozidlo musí mít za jízd rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno. (3) Řidič nesmí užít dálková světla, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena. (4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.
Když nastává šero, mlha či déšť
V noci, při stmívání i rozednívání a v tunelu by měli řidiči vždy svítit potkávacími světly, kdy svítí auto i vzadu. Mlhovku je ideální použít vždy při viditelnosti snížené pod 50 metrů. Déšť a mlha často zhoršují viditelnost a automatika nemusí zvládnout správně vyhodnotit podmínky.
Automatická světla: co se děje a proč nemusí stačit
Automatické rozsvěcení světel bývá standardem v moderních vozech, ale nemusí zvládat všechny situace. Čidla intenzity světla mohou mlhu či déšť vyhodnotit jako jasné slunce a nepotřebuji zapnuté potkávací světy. Řidič tedy musí vzít svícení do ruky, zvláště při snížené viditelnosti.
Ve Velké většině aut čidla fungují takto: denní svícení svítí vpředu, v šeru se zapnou hlavní světlomety. U některých značek zůstávají vzadu DRL a potkávací světla se zapínají pouze ručně, nebo podle nastavení vozu. U jiných automobilů DRL svítí i vzadu a některé nabídky umožňují nastavit, zda bude auto „na denní“ svítit i zadními obrysovkami. Příkladem jsou Škoda Fabia IV., Volkswagen koncernu, Peugeot, Citroën, některé Mercedesy-Benz, Renault a Volvo; u BMW a Mini je možné nastavit vybrané režimy světel. UMazdy a MG se často drží standardního nastavení: DRL vpředu, zadní světla zapnutá jen v určitých režimech.
Univerzální rady a praktické triky
- Znát své auto: zjistit, zda „na denní“ svítí i vzadu a zda je možné ručním zapnutím obrysovek zachovat světla vpředu a zároveň mít rozsvícené zadní světla.
- Pokud si přejete jezdit s rozsvícenými zadními obrysovkami, lze obvykle zapnout obrysovky ručně a druhá světla zůstanou DRL, avšak ztratíte plnou automatiku.
- Většina aut umožňuje tímto způsobem řešit mlhu či déšť, aniž by se zbytečně opotřebovávala hlavní světla a zbytečně se oslnilo protijedoucí vozidlo.
- Večer a v šeru je vhodné vynutit zapnutí potkávacích světlometů, aby vozidlo mělo plné osvětlení a lépe bylo vidět.
Existuje-li univerzální rada, ta zní: zněte své auto - vědět, zda „na denní“ svítí i vzadu, zda je použitelný trik s manuálním zapnutím obrysovek, a také kdy a jak zhruba rozsvěcí hlavní světlomety v šeru či dešti a jak o tom dá vědět. Ve skutečnosti není těžké to zjistit - stačí nastartovat, postupně zapínat různé režimy osvětlení a chodit kolem auta sledovat, co kdy svítí.
Kdo jak svítí a demonstrace různých systémů
Je třeba poznamenat, že vozy koncernu Volkswagen sdílejí podobu ovládání, ale liší se dle vyhotovení. U starších aut s otočným ovladačem u levého kolene bývá zapnutí obrysovek v kombinaci s DRL vpředu a mlhovky vzadu. U novějších aut s dotykovým panelem vlevo od volantu se jasně ukáže, co je zapnuto. U některých aut je indikace zapnutí světel v přístrojovém štítu a na displeji jízdních asistentů.
Další vybavení ukazuje, že denní svícení bývá povinné v EU od roku 2011, ale automatické rozsvícení není povinné. Proto se v některých starších ojetinách stává, že jezdí „na denní“ bez toho, aby to majitel uvědomoval. Přístrojový štít často nemá speciální kontrolku pro dané režimy, a tak je nutné sledovat chování světel na vozidle a případně upravit nastavení ručně.
Osvětlení vozidel
Co říká legislativa a statistiky bezpečnosti
Povinné denní svícení v Česku je spojeno s poklesem nehod. Od roku 2005 klesal počet nehod i usmrcených osob na českých silnicích a jedním z významných důvodů byl právě tento zákonný předpis. Zároveň se diskutuje o možném rozšíření povinnosti i na zadní svícení, což by zlepšilo identifikaci vozidel v soumraku a mlze. Různé evropské země přijímají odlišný přístup: některé zavedou povinné denní svícení i na zadní světla, jiné jen doporučují.
Začleňuje-li se do praxe pojem „snížená viditelnost“, vyplývá z § 2 písm. ff) zákona, že v činnost slouží obrysová a potkávací světla či dálková světla, a to i za tunelu či mlhy. Ministerstvo dopravy připomíná, že světlomety pro denní svícení se používají mimo sníženou viditelnost a při ní je nutné mít zapnutá světlomety pro lepší viditelnost.
Detaily a příklady z praxe
Například automobilky jako Škoda Fabia IV. generace tlumí jas podsvícení na analogovém přístrojovém štítu, aby řidiče přiměla zapnout potkávací světla. Řada VW koncernu nabízí různá řešení - některá auta umožňují „denní“ svícení i vzadu, jiná nikoliv. U některých značek lze jednoduše vyzkoušet, co se děje, když ručně zapnete obrysovky - vpředu zůstane DRL a vzadu se rozsvítí koncová světla. U Volva EX30 je nutné otevřít nastavení vozu a poté vybrat světla a potvrdit volbu tlačítkem na volantu.
Podstatné je, že dnes už kolem 16 let platí, že denní svícení je povinné pro nová auta v EU. Avšak mnoho starších vozidel tuto funkci nepodporuje plně, a proto může být špatně rozpoznána skutečná situace na vozovce. Proto je užitečné znát své auto a umět reagovat v případě mlhy, deště či šera.
Jaké mohou být důsledky bezsvícení?
Za nezapnutá, nebo špatně zvolená světla mohou řidiči dostat pokutu. Mluvčí policejního prezidia upozorňuje na sankce až do dvou a půl tisíce korun. Počet nehod v mlze roste, proto je bezpečné vědět, kdy a jak svítit ve specifických podmínkách a jak se vyvarovat běžným chybám.