Na světě převládají automobily s volantem na levé straně, ovšem ani levostranný provoz, při kterém typicky vozy mají volant vpravo, není žádnou vzácnou výjimkou, když se tak jezdí přibližně ve třetině států. Mezi země s levostranným provozem vedle Spojeného království patří Indie, Austrálie nebo Japonsko. Jistě není žádným překvapením, že mnoho globálně prodávaných modelů aut se vyrábí s volantem vpravo i vlevo. Tyto vozy je pochopitelně třeba náležitě upravit, nestačí do nich pouze jednoduše namontovat zrcadlově otočenou palubní desku a volant na druhou stranu. Liší se i rozmístění dílů, které nejsou vidět. Posunout je nutné sloupek řízení, na kterém je usazen volant, a úpravu vyžaduje posilovač brzd. Posunuté jsou také pedály, ty si ale u obou verzí zachovávají stejné pořadí - zleva spojka, brzda, plyn. Stejné zůstává i schéma řazení u vozů s manuální převodovkou, s autem se tedy všude ve světě rozjíždí s řadicí pákou v pozici vlevo nahoře. Prohozené ovšem v některých zemích mohou být páčky ovládání blinkrů a stěračů pod volantem. Dále je třeba upravit vedení všech souvisejících dílů, jako jsou kabely nebo hydraulické a vakuové trubičky brzd, s čímž souvisí změny karoserie v dotčených částech vozidla. Nakonec si kvůli odlišnému nastavení zaslouží pozornost přední světlomety. U některých typů moderních světlometů však nemusí být nutná jejich fyzická výměna, ale světelný tok pro jízdu po pravé či levé straně silnice lze upravit elektronicky.
Historicky se pořádek v dopravě vyvíjel od starověku. Promyšlená síť důležitých cest po římské říši nasvědčovala tomu, že jasná pravidla musela platit už dávno. Vlevo se chodilo a jezdilo i ve středověku, kdy ti, kdo měli možnost cestovat, nosili u levého boku meč. Postupem času se v Evropě začala prosazovat jízda vpravo, zejména díky hospodářskému rozvoji a potřebě lepšího výhledu při míjení. Jednou z posledních evropských zemí, která zavedla jízdu vpravo, bylo Švédsko, které to zvládlo “na počkání” v roce 1967.
Po první světové válce se do Evropy začaly dostávat vozy ze Spojených států s volantem na levé straně, ačkoliv zpočátku dominovalo levostranné uspořádání. Zásluhy za změnu lze připisovat i Napoleonovi Bonaparte, který byl levák a jehož pravidla se částečně odrazila i v dopravě. Na našem území se začalo jezdit po pravé straně silnice 17. března 1939, tedy den po vzniku Protektorátu Čechy a Morava.
Technické aspekty přestavby a výroby vozů s různou polohou volantu
Automobily s volantem vlevo i vpravo mohou sdílet stejnou výrobní linku; samotná výroba není významně komplikována. U všech automobilů platí, že převodové stupně se řadí stejně, tedy jedna je vlevo nahoře, nikoli zrcadlově. Z hlediska řízení je nutné upravit posilovač brzd a pedály (brzdy, plyn a spojka mají u obou verzí stále stejné pořadí). Mimo to se musí změnit vedení kabelů, hydraulických a vakuových trubiček brzd a obdobně i některé komponenty karoserie v dotčených částech. Autům ŠKODA s pravostranným řízením zůstal zachován běžný tok výrobní linky; montážní technologie je promyšlená tak, aby bylo možné použít stejnou technologii pro obě provedení.
U některých moderních světlometů může být nutná jen elektronická úprava světelných toků, nikoli fyzická výměna. U bi-xenonových světlometů a LED světlometů lze světelný tok snadno nastavit pro jízdu po pravé či levé straně. Tlačítka a ovládací prvky mohou být v některých zemích prohozeny (např. stěrače vs. blinkry pod volantem), ale celkové schéma zůstává konzistentní.
Techniky správného držení volantu a technika ručkování
Správná pozice rukou na volantu, tedy výchozí pozice “ve tři čtvrtě na tři”, umožňuje otočit volant o 180° bez přehmátnutí a bezpečný nástup do zatáček. Při nerovnoměrném držení volantu dochází k nežádoucím pohybům a ztrátě kontroly. Důležité je rovněž, aby při jízdě byla poloha očí a hlavy v optimální poloze pro časné předvídání zatáček.
Existují tři typy ručkování při zatáčení: první typ je jen překřížení rukou; druhý typ vyžaduje předvídání a řízení vevnitřní rukou s postupným podáním volantu vnější rukou; třetí typ je vhodný pro parkování a využívá specifické vedení volantu pro nasměrování vozu. Plyn se má přidávat buď na rovný volant, nebo s rozjezdem během rovnaného zatáčení, aby nedošlo k nedotáčivosti nebo přetížení.
Pro lepší pochopení si představte teórii provázku: řídíte naboso s provázkem na spodní část volantu, který je zauzlovaný k palci; přitom můžete plně šlápnout na plyn jen na rovném volantu, a s každým zatáčením se síla zmenšuje. Dále je potřeba vyvažovat síly a pracovat s volnou rukou tak, aby nedošlo k hrubým pohybům a k únavě.
Praktické tipy pro bezpečné řízení a trénink
Při řízení se vyplatí trénovat jemnost a plynulost pohybů: první okamžik zatáčení je klíčový a vyžaduje extrémní jemnost. Před zatáčením je vhodné mít jasný pohled do zatáčky a odhadnout její nároky. Pokud cítíte potřebu větší rejd, ručkování lze dopředu naplánovat s použitím dvou rukou a udržení rovnováhy. Obecně platí, že ručkování si vyžaduje rovnováhu mezi tažnou a tlačnou rukou a udržování kontaktu se sedačkou.
V praxi je důležité uvolnit ruce a prsty - sevřený úchop vede k rychlejší únavě a horší citlivosti k chování vozu. V mnoha situacích je potřeba naučit se číst zatáčku a vyhodnotit, jak se vůz zachová. Při driftování či ostřejších zatáčkách lze některé techniky ručkování použít pro zajištění stability a lepšího řízení.
Propojení teorie s praxí je klíčové: vybírejte typ ručkování podle situace, počítejte s tlakem na pneumatiky a správně načasujte plyn. Při vyvažování vozu v zatáčce čím jemněji pracujete s volantom, tím lépe auto reaguje a vy se vyhnete nežádoucím změnám směru.
- Začněte s výchozí pozicí tři čtvrtě na tři a vědomým, jemným pohybem volantu na začátku zatáčky.
- Vždy dbejte na rovnováhu mezi tažnou a tlačnou rukou; vyvarujete se tak nadměrnému pokrčení a vyvlečení z rovnováhy.
- Rozlišujte tři typy ručkování a volte je podle rychlosti, úhlu zatáčky a situace (parkování, drift, průjezd).
- Přizpůsobte plyn pouze tehdy, kdy je volant již stabilně natočený a auto se nachází v optimálním bodě pro průjezd zatáčkou.
- Sledujte časování a předvídalé pohledy do zatáčky; minimalizujte náhle změny a zvyšujte citlivost pro jemné korekce.
Video níže ukazuje praktickou ukázku ručkování a správného postupu při zatáčení. Pusťte si ho pro vizuální doplnění teorie a techniky koučinku.
V praxi se často objevuje problém: řidič drží volant jednou rukou a druhou dívá na telefon. Správná technika vyžaduje obě ruce na volantu a koncentraci na jemné pohyby. Také je důležité, abyste si při řízení uvědomovali změny těžiště vozu během zatáčky - posun těžiště ven ze zatáčky naopak zvyšuje přetížení pneumatik a klíčové je řízení s citem.
Přehled pojmů a historických souvislostí
- 6.4. - poznámka o coachingu a důrazu na správný pohled a ručkování.
- Teorie provázku - viz výše pro představu jemného a citlivého řízení.
- Ručkování podle potřeby - tři typy a jejich využití v praxi.