Autonomní mobilita je megatrendem v oblasti dopravy s potenciálem zvýšit bezpečnost, uživatelský komfort, zlepšit dostupnost služeb nebo také efektivně využívat čas strávený za volantem automobilu či jiného dopravního prostředku.
Vize, plán a klíčové dokumenty pro rozvoj autonomní mobility v ČR
Základními strategickými dokumenty pro rozvoj autonomní mobility v Česku jsou materiály Vize rozvoje autonomní mobility, schválený vládou ČR v roce 2017, a Plán autonomní mobility do roku 2025 s výhledem do roku 2030. Vize definuje základní pojmy a informuje o přínosech a úskalích zavádění autonomní dopravy, zároveň nástin témat nezbytných k řešení, včetně infrastruktury, spolehlivosti a bezpečnosti provozu autonomních vozidel. Plán autonomní mobility do roku 2025 s výhledem do roku 2030 zahrnuje 13 konkrétních opatření v oblastech technologií, legislativy, vzdělávání a osvěty, výzkumu a inovací.
Soubor opatření reaguje na potřeby dopravního prostředí, podpory výzkumu a vývoje a společenských dopadů. Důležitým dokumentem je Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR (2017), které uzavírá AutoSAP a vláda a vychází z posílení konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu. Akční plán o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR obsahuje opatření rozdělená do čtyř kategorií: elektromobilita, autonomní mobilita, digitalizace a průřezové karty pro podporu výzkumu, vzdělávání a osvěty.
Opatření týkající se autonomního řízení řeší Ministerstvo dopravy, které vede i pracovní skupinu zástupců státní správy, akademického a soukromého sektoru. Prostřednictvím Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2 byla vypracována komplexní analýza právního rámce a návrh variant pro provoz vozidel SAE 3 a vyšších. Ministerstvo dopravy a Centrum dopravního výzkumu připravily portál Autonomne.cz pro lepší informovanost o technologiích, legislativě a aktivitách Česka v oblasti autonomní mobility.
Regulace a legislativní vývoj
Novela silničního zákona umožní od 1. ledna 2026 provoz vozidel SAE úrovně 3 na vybraných úsecích, zejména dálnicích, s podmíněnou automatizací. Řidič musí být připraven převzít řízení po vyzvání vozidla, s minimální dobou deset sekund. V rámci právního rámce se sleduje rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele a výrobce a vyjasnění požadavků na bezpečnost a provoz v různých podmínkách, včetně možnosti provozu v ČR se zahrnutím legislativních změn pro vyšší úrovně autonomie.
Podpis memorandum zvyšuje podporu pro výzkum a testování autonomní mobility, zahrnuje rozvoj digitální infrastruktury a zejména spolupráci akademických institucí. Dále se řeší otázky zodpovědnosti za škody a průběh testování v reálném prostředí, včetně zavedení živých laboratoří a testovacích kapacit. Křižovatkou je také otázka bezpečnosti kybernetické infrastruktury a ochrany osobních údajů v kontextu autonomních systémů.
Infrastruktura a technologický ekosystém
Rozvoj infrastruktury zahrnuje modernizaci dopravních a komunikačních sítí, podporu digitální infrastruktury pro testování a provoz autonomních vozidel a propojení s 5G sítěmi. 5G má zajistit nízkou latenci a vysokou přenosovou kapacitu pro sdílení dat mezi vozidly a infrastrukturou, čímž se zvyšuje bezpečnost a plynulost provozu. Současně se řeší bezpečnostní rizika spojená s novou generací sítí, včetně možnosti kybernetických útoků a DDoS útoků.
V regionálním kontextu se rozvíjejí oblastní strategie a testovací polygony pro autonomní vozidla, včetně spolupráce krajů na tvorbě strategií pro testování a implementaci. Karlovarský kraj buduje testovací centrum pro autonomní vozidla a zvažuje i testování bezpilotních leteckých systémů. Praha, Brno a další města zvažují pilotní projekty pro autonomní vozidla v městském prostředí i veřejnou dopravu.
Mezinárodní zkušenosti a globální kontext
Ve světě je nejvíce rozvinuta situace kolem úrovní SAE 4 a 5, avšak plná autonomie na všech typech silnic je ještě v mnoha zemích ve fázi testování. Waymo spustilo komerční taxi službu Waymo One s plně autonomními vozy v některých amerických městech, avšak existují rozpory mezi označením „plně autonomní“ a skutečnou úrovní autonomie dle SAE. Tesla testuje autonomní jízdu v Evropě, ale její systém Autopilot je považován za asistenci druhé úrovně. Evropou a Asii procházejí pilotní projekty v Německu (L3/L4 v některých podmínkách), Japonsku (L4 v menších městech) a Číně (rozsáhlé pilotní programy L4).
Etické otázky zůstávají klíčové - jaké prioritní hodnoty se mají při rozhodování autonomních vozidel uplatnit? V České republice tuto problematiku řeší Etická komise pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel.
Rizika a výzvy
Mezi hlavní rizika patří nestandardní značení cest, nerovnosti povrchu a čelní situace, kdy lidští řidiči řeší úlohu intuice a zkušenosti, zatímco autonomní systémy často neumí předvídat neočekávané manévry. Etické dilema při nevyhnutelné nehodě vyžaduje pečlivé právní a společenské dohody o tom, zda má vozidlo primárně chránit řidiče, či ostatní účastníky provozu. V praxi to vyžaduje jasnou definici odpovědnosti mezi výrobcem, provozovatelem a uživatelem, a zajištění transparentnosti procesů vyšetřování nehod.
Veřejné mínění o autonomních vozidlech se mění: průzkumy ukazují pokles obav z nebezpečí a očekávání různých aktivit, od odpočinku po sledování obsahu během jízdy. Nicméně připravenost legislativy, infrastruktury a technologických řešení zůstává klíčovým faktorem úspěšného nástupu.
Praktické implikace pro český dopravní systém
Očekávaný nástup autonomní mobility do běžného provozu je očekáván kolem roku 2030. V předcházejících letech se budou postupně realizovat legislativní a infrastrukturní kroky, aby bylo možné plně využívat výhod autonomních vozidel včetně snížení zácp, snížení emisí a zlepšení mobility pro neřidiče. Kromě vozidel samotných budou důležité i systémy V2X, které umožní komunikaci vozidel s ostatními účastníky provozu a s infrastrukturou, a tím zvýší bezpečnost a efektivitu dopravy.
Česko má ambici stát se regionálním centrem výzkumu, vývoje a testování autonomních systémů a posílit pozici domácího automobilového průmyslu. Podpora vzdělávání, výzkumu a inovací, spolupráce s akademickou sférou a mezinárodní spolupráce budou klíčové pro dosažení těchto cílů.
Využití autonomních technologií není omezeno jen na silniční dopravu - vývoj zahrnuje i autonomní autobusy, robotaxi a autonomní logistiku na dlouhé trasy, které mohou v budoucnu doplnit městskou dopravu a zlepšit logistické řetězce. Samotná infrastruktura bude vyžadovat úpravy a modernizaci, včetně digitalizace dopravních procesů, testovacích kapacit a digitálních služeb pro řidiče a provozovatele.
Klíčové poznámky a závěrečné myšlenky
Autonomní řízení představuje důležitý krok pro bezpečnost, efektivitu a udržitelnost dopravy. Plánované legislativní změny, posílená infrastruktura a mezinárodní spolupráce mohou položit základy pro široké nasazení v praxi. Zároveň je nutné řešit etické otázky, odpovědnost a kybernetickou bezpečnost v kontextu rychlého technologického vývoje.
