BVP-1 a jeho dějiny: vývoj, konstrukce a použití v rámci Československa a armád střední Evropy

BVP-1 je sovětské bojové obojživelné pásové vozidlo BMP-1 (bojevaja mašina pěchoty), vyrobené v československé licenci. Na základě licenční smlouvy mezi Československem a SSSR z roku 1966 byla dodána výrobní dokumentace, na jejímž základě vznikla v roce 1968 ověřovací série vozidel BVP-1. Po změnách v konstrukci začala v roce 1970 sériová výroba, která pokračovala až dří do roku 1989. Celkem bylo v ČSSR vyrobeno 17 697 bojových vozidel pěchoty (z tohoto počtu bylo 402 velitelských BVP-1K).

Vozidla pro SSSR se vyráběla v ZŤS Dubnica nad Váhom (vyvezeno zhruba 5 100 kusů), zatímco pro ČSLA a export do dalších zemí se produkovala v PPS Detva (Podpolianské strojarne). Jako první útvar ČSLA byl v roce 1974 přezbrojen 49. msp (motostřelecký pluk) dislokovan&y; v Mariánských Lázních. V následujících letech (1975-1980) obdrželi BVP-1 57. msp Stříbr(o), 10. msp Janovice, 3. msp Louny, 79. msp Benešov, 62. msp Prachatice, 9. msp Znojmo, 5. msp Mikulov, 8. msp Bratislava a 63.

V roce 1981 byly z OT-62 na BVP-1 přezbrojeny výše uvedené roty. BVP-2 je bojové pásové pancéřované vozidlo s vysokou manévrovací schopností. Svou palebnou silou, pancérovou ochranou a schopnostmi plavby zůstá nesporným plněným prvkem mechanizovaných jednotek AČR, kde nahradilo BVP-1. Základní charakteristika: BVP-2 je další modifikací modernizovaného BVP-1, rovněž lehké bojové obojživelné vozidlo s vysokou pohyblivostí a pancérovou ochranou.

Průchodnost terénem je zkvalitněna použitím jiného typu kolejových pásů a úpravou tlumičů podvozku. Je určeno ke zvyšení mobility a palebné síly pěchoty, k její ochraně na bojišti, k ničení různých pancéřovanych cílů, včetně tanků a bojových vrtulníků a živé síly protivníka. Hlavní části vozidla tvoří pancéřová korba a věž, pozorovací a zaměřovací přístrojé, pohonná jednotka, převodné ústrojí, podvozek, elektrická zařízení, spojovací prostředky, zařízení pro ochranu před účinky zbraní hromadného ničení a zařízení požární ochany.

Technická data a hlavní rozměry

V&šeobecné údaje: Celková hmotnost: 14 000 kg; osádka: 3+7; měřný výkon: 15 kW/t. Základní rozměry: Délka s kanónem otočeným dopředu: 6 735 mm; Délka s kanónem otočeným dozadu: 7 295 mm; Šířka max.: 3 150 mm; Šířka po vnější okraj kolejových pásů: 2 850 mm; Výška se světlomety velitele: 2 450 mm; Výška se zaměřovacími a pozorovacími přístroji: 2 220 mm; Délka styčné plochy kolejových pásů: 3 600 mm; Minimální světlá výška: 420 mm.

Pohon a pohyb: Motor označení UTD-20; Max. výkon při 2000/min: 221 kW; Převodovka mechanická se stálým závěrem kol; Počet rychlostních stupňů: 5 vpřed / 1 vzad; Maximální rychlost na silnici 65 km/h; Maximální rychlost při plavbě vpřed 7 km/h; Maximální rychlost při plavbě vzad 2 km/h; Jízdní vlastnosti v různých podmínkách a specifikace dalších prýstavkých jako ozubení s převodovným poměrem 5,5.

Hlavní zbraň a výzbroj (BVP-1): 73 mm kanón vz. 71, spřažený 7,62 mm kulomet PKT a odpalovací zařízení protitankových řízených střel 9K11 Maljutka. Kanón je nestabilizovaný, bezzákluzov&y; a s hladkým vyvrtem; náboje PG-15V a OG-15V. Střelba z aquizice pána a možná v boji s protitankovými střelami; konstrukčně zajišťuje ochranu a palebnou schopnost i pro oblast protitankových operací. Vozidlo má střílny pro dva kulomety a sedm samopalů na bočnicích dveřích. Dále je vybaveno zaŘízením pro tvorbu neprůhledné dýmové clony do výfuku.

Historie a export

Počátkem 70. let Československá armáda zařadila BVP-1 do vyzbroje jako licenčně vyráběný sovětský typ BMP-1. Prví zkušební stroje byly vyrobeny 1968 a oproti sovětské originálu došlo během krát; několik konstrukčních změn. Po zahájení sériové výroby v roce 1970 se BVP-1 stalo základním vozidlem pro motostřelecké jednotky. V roce 1980s byla postupně nahrazena modernější verzí BVP-2.

V 70. a 80. letech sloužila BVP-1 např. v ČSLA a exportních jednáních a byla zastoupena v různých základních útvarech. Zastupující vojska a jednotky náměty zahrnovaly řadu míst a roty, jako např. 49. msp v Mariánských Lázních. Licenční výroba postupně nahradila dřívě dodané sovětské strojíny a produkce BVP-2 v druhé polovině 80. let vyvážila původní typ.

BMP-1 a jeho vliv na další konstrukce

BMP-1 byl zpočátku považován za robustní a obojživelné vozidlo, ovšem s omezenou protiletový ochranou; kumulativní střelba a omezený dosah kanónu vyvolaly diskuse o efektivitě v moderních bojových podmínkách. Po nasazení v Afghánistánu se ukázaly slabiny pancéřování a konfigurace palebního zbraňového systému, co si výdal o plynulou modernizaci. Z rších dývhodných dolehly na efekty situace a v závislosti na zbraňové technice došlo k dalším vývojným základním rozhodnutím.

V roce 2015 byla v Česku schválena Koncepce výstavby Armády ČR, která uvádí nahrazení sovětskych BVP novým typem na univerzální pásové platformě. V subjektech tendru se navrhovaly bezosádkové věže (případně súůčastnily varianty s osádkovou věží). Testování ve Libavé a posuzování jedná názory výstavčích údajíčku z roku 2017. Dále se vyskytly rozpory ohledně io zvolené varianty a vnitřního rozsahu vozidel pro armádu.

Koeficient technické úrovně (KTŮ) byl vyšťazen v 60. a 70. letech v SSSr a později v post-sovětských zemích jako standardní ukazatel. Ukrajinský military server Hlavkom uváděl, že BMP-1 se umístila na 30. místě (0,616), zatímco BMP-2 dosíhla 23. místo (0,786) a BVP Namer byl na 15. místě s 0,862. Mezi vozy v soutěži pro ČR se objevily CV90, Puma a ASCOD, přičemž nejvyšší KTŮ mezi nabízenými byl CV-90 (1,373) a Puma dosáhla 1,115.

Končení článku se dotklo i politických a technických aspektů tendru v ČR, který zavedl zkoušky na Libavé a později rozhodl o finální formě vybavení Armády ČR. V roce 2019 byla zveřejněna diskuse o míře favorizujících konceptů a změnách po jednání s ministerstvem obrany. Jako válí vliv na rozhodnutí měly faktory, jako je ochrana posádky, přepravitelnost, i integrace SPIKE a produkční zastoupení. Dvojice hlavních vyřazených typů CV90CZr a Puma v důsledku požadavků na věž s posádkou ilustruje složitost moderního tendru.

Vizualizace a doplnění obsahu

V tabulce níže jsou shrnuta klíčová data k BVP-1 a porovnání dohledaných informací:

Obrazování a obranné systémy BVP-1 a jeho československé varianty zahrnují ochranu před účinky zbraní hromadného ničení a filtrací nádechových systémů, i když odolnost vůči minám nebyla srovnatelná s modernějšími systémy. Důležité je poznamenat, že roky 70. až 80. se vyznačovaly postupnou modernizací a adaptací pro regionální potřeby a mezinárodní obchodní spolupráci.

V praxi BVP-1 tvořil na svém časovém okamžiku základ mechanizovanéch jednotek a postupně byl nahrazen modernějšími typy, čemuž odpovídá evoluce výzbroje a technických prostředků armád středoevropské oblasti.

V souvislosti s dalšími tendry a vývojem obranné techniky zůstá BVP-1 významnou kapitolou pro studium licenční produkce a exportních toků ve vývoji v středoevropském regionu, a to i vzhledem k ovlivnění na modernější typy jako BVP-2 a později.

tags: #bojove #vozidlo #pechoty #bmp