V následujícím textu shrneme důležité skutečnosti o brzdových soustavách u starších vozidel, se zaměřením na bubnové brzdy označované často jako „prasátko“ a na související pojmy jako pístky, čelisti a brznové kapaliny. Dále uvedeme praktické poznatky pro opravy, údržbu a prevenci přehřátí brzdových systémů, které mohou nastat i při jízdách na prázdninových trasách či dlouhých sjezdech.
Co je bubnová brzda a proč bývá označována „prasátko“
Bubnová brzda je druh brzdícího systému, který nám pomáhá zastavit náš vůz. Bubnová brzda funguje, jako každá jiná brzda na bázi tření. „Prasátko“ tlačí pakny na vnitřní stranu rotujícího bubnu. Tím dochází k brzdění a vzniká teplo. Prasátko je mechanismus, který obsahuje jeden, nebo dva pístky, které jsou tlačeny tlakem brzdové kapaliny. Tímto způsobem se rozevírají a tlačí pakny na brzdový buben.
Pístky jsou utěsněny gumovými prachovkami, které při poškození vedou ke ztrátě brzdové kapaliny. Brzdová součást zvaná brzdové čelisti, které mají tvar půlměsíce a na jejich stranách je naneseno brzdné brusivo, které je tlačeno na brzdový buben. Ten je upevněn pevně k náboji a otáčí se s kolem. Je velmi důležitým prvkem bubnové brzdy. Samostav je součástí brzdového mechanismu a funguje tím, že má vymezený zpáteční pohyb, neboli omezenou vratnost. Pomáhá nám přenášet sílu parkovací brzdy na pakny.
Prosilver a údržba bubnové brzdy
Při výměně bubnové brzdy je třeba samostav povolit, aby nám šel sundat brzdový buben. Pakny se opotřebí a tím se sníží jejich tlak na vnitřní stranu bubnu. To má za následek špatný brzdný účinek. Pokud nám začne prasátko téct (uniká z něj brzdová kapalina) dojde nejen k jejímu poklesu a snížení tlaku v systému, ale také k nasátí paken brzdovou kapalinou. Ty začnou po bubnu klouzat a pouze se zahřívají, tím pádem ztrácí účinnost. Řešení je výměna prasátka i samotných paken, které jsou po nasátí brzdové kapaliny nepoužitelné.
Únik brzdové kapaliny signalizuje i kontrolka únik brzdové kapaliny. Brzdy se nám mohou po nějaké době znečistit nabíráním velkého množství rzi nebo pylu, který vznikne při broušení třecí části pakny. Při zatuhnutí prasátka dojde k tomu, že pístek se přestane volně pohybovat a dochází k přibrzďování a nebo k nebrzdění. Zde je opět na snadě výměna tohoto dílu a kontrola ostatních segmentů.
Opotřebení a přehřátí brzdového systému
Na silnici se věci dramaticky mění. Při plném zatížení vozu při brzdění z vysokých rychlostí je nutná plná funkčnost brzdového systému na obou nápravách, protože „zadní“ silně podpírá „předek“ a tudíž je „předek“ mnohem méně zatěžován. Jakákoli porucha zadního brzdového systému nebo systému distribuce brzdné síly vede k přetížení a přehřátí předního brzdového systému.
Nenápadné tření brzdové destičky o kotouč nebo zadřené brzdové čelisti jemné tření o buben při jízdě na krátké vzdálenosti ve městě nejsou příliš vážným problémem a řada řidičů je ignoruje. Na silnici může taková drobná závada vést k přehřátí brzdového systému včetně zablokování kol! Existuje obecný názor, že přehřátí brzdového systému má za následek ohýbání brzdových kotoučů, což lze prokázat měřením pomocí číselníkového úchylkoměru. Přehřáté brzdové kotouče v praxi vůbec nemusí měnit své geometrické parametry. V důsledku teploty, např. barva brzdového kotouče se mění lokálně a s barvou - koeficient tření. Výsledkem je, že při brzdění s takovými kotouči může řidič cítit škubání vozu, protože koeficient tření se neustále mění mezi destičkami a kotoučem. Pulsace brzdového pedálu může naznačovat ohnuté kotouče, i když někdy jde také o příznak zadřeného brzdového třmenu.
Většina řidičů a mechaniků se domnívá, že přehřátí brzdového systému má za následek pouze opotřebení třecích prvků (kotouče, destičky, boty, bubny). Rozsah škod způsobených přehřátím je bohužel mnohem širší. V důsledku zvýšené teploty se často poškodí těsnění brzdových třmenů, roztaví se tuk v ložiscích kol, někdy dojde i k poškození krytu kloubu. Hlavním příznakem přehřátí brzdového systému je vysoká teplota ráfků. V extrémních situacích popraská lak, který je zakrývá, a také se mohou roztavit kryty nábojů. Nejlepším řešením je nechat brzdový systém pravidelně kontrolovat v dílně. Kontroluje se kvalita brzdové kapaliny, stav třecích prvků a stav třmenů. Bez ohledu na výsledky kontroly je nutné dodržovat také intervaly výměny třecích prvků a brzdové kapaliny uvedené v návodu k obsluze.
Prevence a každodenní péče o brzdový systém
Během jízdy byste se měli také starat o svůj brzdový systém. I když intenzitu používání brzdového systému nemůžeme vždy ovlivnit, je velmi dobrým zvykem brzdový systém po dynamické jízdě nebo jízdě v horách chladit. Chlazení zahrnuje jemné ujetí kilometru nebo dvou s minimálním použitím brzdového pedálu. Ventilované štěrbinové a vrtané kotouče ROTINGER se vyznačují vysokou odolností proti přehřátí.
Historie a rozmanitost brzových systémů na různých vozech
Jedná se o nejjednodušší systém této brzdy. Skládá se ze dvou čelistí a to náběžné a úběžné. Jejich přitlačování na vnitřní strany bubnu zajišťuje pouze jedno společné zařízení. Tento způsob je účinnější, avšak mírně složitější. Zde nalezneme, již dvě náběžné čelisti a každá má své zařízení. To znamená, že jsou zde dva brzdové válečky. Pozor, každý váleček má však pouze jednu tlačnou stranu, pro zjednodušení například horní váleček tlačí vlevo a spodní vpravo. Duo- Duplex je vlastně stejný, jako Duplex, avšak s tím rozdílem, že každý z brzdových válečků má dvě tlačné strany - pístky podobně jako má Simplex, ale s tím rozdílem, že jsou dva. Některé vozy mají kombinace obou typů brzd. Například Ford Focus první generace s motorizací 1.6 16v má kombinaci obou systémů. Na přední nápravě nalezneme brzdy kotoučové a na zadní nápravě nalezneme brzdy bubnové. Zní to zajímavě, ale některé vozy využívají pro jedno kolo, respektive nápravu oba druhy brzd.
Disk Brakes vs Drum Brakes | What is the difference !?
tags: #brzdova #soustava #automobilu #prasatko