Psychomotorický vývoj a jeho brzdy: přehled dle Denverského screeningu a klinických pozorování

Psychomotorický vývoj je definován jako sled dějů vedoucích od závislosti k autonomii jedince. Jeho zhodnocení patří kromě antropometrických údajů k základnímu vyšetření v pediatrii. Jednotlivé "milníky" ve vývoji mají individuální časové rozdíly, které zohledňuje např. Denverský vývojový screeningový test.

Sací reflexy a rané motorické projevy se vyvíjejí postupně od novorozeneckého období až po batolecí období. Sací reflexy - plně vyvinutý zhruba od 34. dne; hluboké šíjové reflexy vykazují pasivní otočení hlavičky s extenzí končetin na straně natahované (homolaterální) a flexí kontralaterální. Z hlediska vývoje psychomotorických funkcí se neodržuje striktně rozhraní novorozenec/kojenec; od 28. dne trvá do 2. měsíce. Fyziologická hypertonie s flekčním držením končetin je přítomná, postupně mizí asymetrické hluboké šíjové reflexy.

Jsou přítomny flekční iritační pyramidové jevy (Juster - podráždění kůže hypothenaru) i extenční (Babinský, Roche). Kolem prvního měsíce se objevuje fenomén trojí extenze, kdy zatlačení na plosku nohy vyvolá extenzi končetin, trupu a hlavy. Z hlediska sociálního se od 6. týdne - trvá od 2. měsíce do konce 5. měsíce - zaznamenáváme již samostatný pohyb jednotlivými končetinami, i když pohyby jsou nepřesné. Držení ručiček v pěst povoluje, mizí svalová hypertonie, nastupuje období fyziologické hypotonie, ale šlachookosticové reflexy jsou ještě živé až zvýšené.

Na přechodu I. a II. trimenonu tzv. pase hříbátka - zdvihá hlavičku, opírá se nejprve o lokty, později o extendované ruce (název pochází pravděpodobně od pasáka na mezi ležícího na Břiše a hlídajícího si své stádo). Socializace už je rozvinutá: otáčí se za zvukem, sleduje okolí, směje se. Rozvíjí se hra „ruka-ústa“, ústy zkoumá všechny dosažitelné předměty. Kolem 3. až 5. měsíce se zhoršuje souhrnně popsaný časový rámec - období třetího a čtvrtého měsíce zahrnuje aktivitu v sociální interakci a zrakově-motorickou koordinaci.

Pokroky do konce prvního roku a začátek druhého

Kolem 3. (někdy 4.) měsíce se vyznačuje zřetelnější sociální a motorická aktivita: dítě sleduje zvuky, reaguje na osoby kolem sebe, co se týče motoriky - otáčí hlavičkou, zvedá trup a začíná se více zapojovat do interakcí. Z hlediska finálního rozvoje II. období nastává od 12. měsíce: vertikalizace a chůze kolem nábytku s jistotou, i když s mozečkovými rysy - široká baze, vrávorání, pády. Fyzikální hypotonie mizí, svalový tonus se normalizuje. Pokračuje rozvoj hrubé motoriky a pohybové jistoty.

V průběhu batolecího období se dále rozvíjí jemná motorika a koordinace ruky s očima: děti nabírají radiální úchop, spolupráci palce s ukazováčkem, zlepšuje se cílení pohybů na hračky. Ke hře „ruka-ústa“ se přidává i „noha-ústa“. Mezi 8.-9. měsícem začíná lezení po čtyřech; na přelomu 9. a 10. měsíce bývá často přítomná pokroková mobilita a orientace v prostoru.

Ostatní aspekty vývoje v průběhu roku a sociálně-komunikační aspekty

V průběhuIV. trimenonu (9.-12. měsíc) dítě adekvátně reaguje na členy rodiny, sleduje dění kolem sebe, ukazuje, umí paci paci, mává na rozloučenou, začíná opakovat slova. Mizí extenční iritační jevy (kromě Babinského reflexu, který bývá přítomen do asi 1,5 roku). Začátek rozvoje II. nastává od 12. měsíce - pokračuje vertikalizace a postupná chůze. Počáteční nejistá chůze s mozečkovými rysoy se postupně stabilizuje, přibývají adekvátní reakce na slovní výzvy a rozšiřuje se slovní zásoba.

1. První měsíce: pasivní otočení hlavičky, extenze končetin, ztráta asymetrických reflexů, začínající socializace.
2. Střední období (2.-5. měsíc): samostatné pohyby končetin, fyziologická hypotonie, hra ruka-ústa, zvědavost a sociální zapojení.
3. Konec prvního roku (12. měsíc): samostatná chůze, jemná motorika nabývá na přesnosti a cílení, pokračující řečový a sociální vývoj.

Denverský vývojový screeningový test (DENVER) se používá k zohlednění individuálních časových odchylek milníků a poskytuje širší rámec pro hodnocení dětského vývoje v pediatrii, včetně psychomotorických funkcí, sociálního a kognitivního vývoje.

Praktické poznámky pro lékaře a rodiče

• Pravidelná monitorace motoriky a socializace při pravidelných očkováních a preventivních prohlídkách.
• Rozpoznání odchylek od očekávaného vývoje a včasná znalost, kdy vyhledat specialistu (neurologie, psychomotorický terapeut).
• Sociální interakce, hra a jazykové podněty podporují rozvoj kognitivních funkcí a motorických dovedností.

V souhrnu lze říci, že psychomotorický vývoj se vyvíjí od reflexních a automatických pohybů k cíleným a vědomým činům, s postupným osamostatňováním a rozvojem řeči, socializace a hrubé i jemné motoriky. Individuální odchylky jsou časté a Denverský screening slouží jako užitečný nástroj pro identifikaci případných odchylek.

tags: #co #brzdi #psychmotoricky #vyvoj