Z devíti typů lišících se motory a výbavou jsme pro krátkodobý test zvolili vůz s větším zážehovým motorem a nejbohatší výbavou. V nabídce rumunské značky Dacia ze skupiny Renault najdeme řadu univerzálně využitelných typů, vhodných pro přepravu osob i většího množství zavazadel či nákladů. Toto zaměření potvrzuje i nejnovější Dokker, postavený na základě minivanu Lodgy. Předpokládané využití vozu i mimo kvalitní vozovky umožňuje větší světlá výška. Důraz na užitné vlastnosti potvrzuje mimo jiné dobré využití obestavěného prostoru karoserie, nabízející dostatek místa pěti cestujícím i jejich zavazadlům.
V prostoru předních sedadel jsme změřili šířku ve výši loktů/ramen 1410/1380 mm a výšku stropu nad svisle neseřiditelnými sedáky 1140 mm, v obdobných místech zadních sedadel 1450/1320 mm, resp. 1140 mm. Na zadních sedadlech mají cestující dost místa i pro nohy, poněvadž mezi opěradly zcela vzad posunutých předních sedadel a zadními sedáky je mezera 140 mm, která se ve střední poloze předních sedadel zvětší na komfortních 255 mm. Dobře tvarovaný a mimořádně velký zavazadlový prostor je v rovině podlahy dlouhý 1110 mm, široký 1570 mm a pod odnímatelným svinovacím krytem vysoký 600 mm.
V souladu s hlavním posláním vozu, zdůrazňujícím užitné vlastnosti, je jeho výbava, nabízená ve třech úrovních Access, Ambiance a Arctica, lišících se standardními prvky. Mezi nimi najdeme i u základní úrovně vše nezbytné pro bezpečnost, ale ani u nejvyšší nic luxusního charakteru, což dokazuje i testovaný Dokker Arctica. Má např. centrální zamykání s dálkovým ovládáním, šest airbagů, úchyty Isofix na všech třech zadních sedadlech, elektrické ovládání skel předních dveří i vyhřívaných zpětných zrcátek, mlhové světlomety, manuální klimatizaci a palubní počítač, z nabídky mimořádné příplatkové výboby ještě hliníková kola, metalický lak a rádio s ovládáním na volantu.
Ze tří alternativních motorů, zážehových 1.2 TCe, 1.6 a dieselu 1.5 dCi, jsme vyzkoušeli větší zážehový, osvědčený řadový čtyřválec Renault, známý i z jiných typů obou značek a optimálně přizpůsobený novému použití úpravou řídicí jednotky. Převzata byla i přesně se řadící pětistupňová převodovka, lišící se však od Lodgy kratším stálým převodem. Bez podstatných konstrukčních změn byla použita zkrácená podlahová skupina Loganu, jakož i v ní uložené hlavní skupiny podvozku se všemi koly nezávisle zavěšenými, kotoučovými brzdami vpředu a bubnovými vzadu, odpružením vinutými pružinami a hřebenovým řízením s hydraulickým posilovačem.
Dokker nepostrádá ani nejdůležitější asistenční systémy zvyšující jeho aktivní bezpečnost a usnadňující ovládání. Podle očekávání je v zatáčkách lehce nedotáčivá, ale větší výška se při razantnější jízdě projeví citelnějším bočním nakláněním a při rychlých změnách směru (vyhýbací manévr či slalom) rozkýváním, vše jen v přijatelných mezích, jejichž překročení lze snadno předejít citlivým ovládáním za přispění asistenčních systémů. Díky dlouhému rozvoru je vůz směrově stabilní, na boční vítr poměrně málo citlivý.
Účinnost brzdové soustavy je s velkou rezervou přiměřená hmotnosti vozu i jeho dynamickým vlastnostem, působí rovnoměrně a bez slábnutí i při opakovaném intenzivním brzdění. Hřebenové řízení je dostatečně přesné, dobře zvolený převod i účinnost posilovače zaručují lehké ovládání při zachování dobrého kontaktu řidiče s vozovkou. Dynamické vlastnosti a spotřebu paliva jsme ověřovali měřením na obvyklých tratích. Výsledky se příliš neliší od údajů výrobce a odpovídají charakteru vozu a jeho výkonové hmotnosti bezmála 20 kg/kW. Spotřeba paliva odpovídá jak provozním podmínkám při měření, tak dosažené poměrné rychlosti, jakož i vlastnostem zážehového motoru, ostatně ani průměr pod 7,0 l/100 km za celý test nepovažujeme za špatný. Nepochybně ale bude naftový Dokker lepší volbou.
Dacia Dokker je dalším typem ve stále bohatší nabídce vozů této značky, který díky svým specifickým vlastnostem posílí její postavení a získá další zájemce. Nabízí nejen dostatečný komfort pěti cestujícím, ale zejména ve své třídě bezkonkurenčně velký a všestranně využitelný zavazadlový prostor. Nepochybně může splnit požadavky zájemců o přiměřeně komfortní rodinný automobil, kteří však potřebují při částečném obsazení přepravit větší náklad než v běžném cestovním voze, byť s velkým variabilním zavazadlovým prostorem. Navíc není omezen na jízdu po kvalitních silnicích, ale může se díky větší světlé výšce vydat i na lesní cesty s nezpevněným povrchem a do lehčího terénu, nevyžadujícího pohon všech kol.
K rozhodnutí pro jeho volbu přispěje i přitažlivá cena, podle typu a výbavy v době testu od 199 900 do 314 900 Kč; testovaný vůz se standardní výbavou stál 249 900 Kč.
ProvoznÍ vlastnosti (údaje výrobce) - největší rychlost 159 km/h; zrychlení 0-100 km/h za 14,3 s; spotřeba paliva EU 9,7/6,0/7,3 l/100 km; emise CO2 168 g/km; vnější stopový/obrysový průměr zatáčení 11,1/11,6 m.
Vliv paliva na dojezd na rezervu bývá často poněkud zamlžený. Když se rozsvítí oranžová kontrolka nedostatku paliva, řidič většinou zpozorní. Kolik ještě ujede auto na rezervu? Grafy a konkrétní čísla se liší podle stylu jízdy, objemu nádrže a výbavy. Plná nádrž poskytuje jistotu delšího dojezdu, avšak praxe ukazuje, že při agresivním tempu much času na rezervě rychle ubývá. Ne vždy platí, že teoretický dojezd odpovídá realitě.
Na testy ukázaly, že některé auta s plovákem vysoko po dotankování neukážou zvýšení stavu paliva, nebo naopak některé modely ukážou dojezd jen do určitého okamžiku. Např. Hyundai Elantra či Kia Optima mají dojezd kolem 50 km na rezervu, naopak vozy jako Mazda CX-5 či Ford Mustang mohou ujít až kolem 145-150 km. Existují detaily, které je třeba znát: některá japonská auta ujede jen kolem 20-30 km poté, co oranžová kontrolka zůstane, a některé francouzské hatchbacky mohou pokračovat ještě déle. Víte, kolik ujede vaše auto na rezervu?
