Dohoda o srážkách ze mzdy a pokuty za služební vozidla: průvodce právními dopady a praktickými postupy

Dobrý den.Prosím o radu ohledně srážek ze mzdy.Zaměstnanec v den nástupu uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy na PHM spotřebované k soukromým km při užití služebního vozu.

Dále uzavřel smlouvu o poskytnuté záloze, ve které je napsáno, že zaměstnanec souhlasí v případě skončení PP se sražením nevyúčtované zálohy z poslední mzdy.

Následně během trvání PP na zaměstnance přišly různé exekuce (přednostní, nepředností, dohoda na běžné výživné, exekuce na dlužné výživné....).

Předpokládám správně, že jelikož byla před těmito všemi exekucemi atd. uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy na PHM, můžeme mu Kč za PHM srážet? A co s nevyúčtovanou zálohou?

Máme dotaz k provádění srážek ze mzdy u nadlimitních cestovních náhrad.

Zaměstnavatel poskytuje cestovní náhrady nad limity dané zákoníkem práce.

Z nadlimitního plnění odvádíme daň i pojistné.

Obecně platí, že cestovní náhrady jsou od daně osvobozeny, pokud jsou poskytovány v souladu s právním předpisem.

Cestovní náhrady včetně nadlimitních nejsou uvedeny v občanském soudním řádu jako příjmy, z nichž by bylo možné provádět srážky ze mzdy, neboť nejde o mzdu ani o příjmy, které se za mzdu považují (viz § 276, § 277 a § 299 zákona č.

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy.

Zákonné odvody z nadlimitního plnění cestovních náhrad snižují výši čisté mzdy, neboť jsou pouze zdanitelným příjmem a nejsou mzdou za výkon práce či jiným plněním v souvislosti s výkonem práce (náhrady mzdy, odměny atd.).

V praxi se příjmy za výkon práce a v souvislosti s výkonem práce označují jako hrubá mzda.

Nadlimitní cestovní náhrady jsou zdanitelným příjmem a vstupují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

V souladu s ustanovením § 277 zákona č. 99/1963 Sb.

Naše nová zaměstnankyně je státní příslušník Ukrajiny, ale je zde v ČR vdaná, má Pobytovou kartu rodinného příslušníka občana EU, platnost do února 2024, pobyt v ČR má do prosince 2028.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při přihlašování?

Má průkaz pojištěnce VZP.

Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí se podle § 85 zákona č.

V souladu s ustanovením § 87 zákona je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nástup zaměstnance do zaměstnání, a to nejpozději v den jeho nástupu do práce.

Zaměstnavatel dále plní evidenční povinnost uvedenou v § 102 zákona.

Je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana České republiky a evidenci cizinců, které zaměstnává.

Pracovní volno bez náhrady příjmu se posuzuje pro nemocenské pojištění jinak než pro účely důchodového pojištění.

Pro účely důchodového pojištění to však neplatí, a tudíž není shoda ve vyloučených dnech pro účely nemocenského a důchodového pojištění z tohoto titulu.

Ve firmě máme zaveden systém stravování, kdy zaměstnancům strháváme z čisté mzdy částku za odebrané obědy.

Zaměstnanci mají podepsán souhlas se srážkou ze mzdy.

Právní úprava stanoví přesný postup při provádění všech srážek ze mzdy včetně srážek na základě dohody o srážce ze mzdy.

Znamená to, že pokud má zaměstnanec exekuční srážky, které mají dřívější pořadí než dohoda o srážce ze mzdy (v daném případě pohledávka zaměstnavatele z titulu závodního stravování), nelze v žádném případě tuto srážku provádět, a to ani v případě, kdy s tím dlužník souhlasil.

Ve firmě máme v režimu Ukrajina zaměstnáno několik Ukrajinců.

Z Ministerstva vnitra mají udělené povolení k dlouhodobému pobytu - zaměstnaneckou kartu.

Mají uzavřenou pracovní smlouvu na dělníka výroby.

Mohou tito zaměstnanci u stejné společnosti vykonávat práci na dohodu o provedení práce na jiný druh práce, například sekání trávy?

V souladu s odst. 9 § 107 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen Ministerstvu vnitra oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení v rámci uzavřeného pracovněprávního vztahu.

Znamená to, že ani v rámci uzavřeného pracovního poměru nelze bez oznámení Ministerstvu vnitra změnit pracovní zařazení, tj. V žádném případě nelze bez dalšího souhlasu MV uzavírat s již zaměstnanými cizinci další pracovněprávní vztahy.

Citace zákona - odst. 9 § 107 zákona č.

Ráda bych se zeptala, zda zaměstnanci přísluší příplatek za sobotu a neděli v případě, že mu zaměstnavatel umožnil v tomto dni napracování?

Zaměstnanec má pravidelnou pracovní dobu od pondělí do pátku, je odměňován měsíční mzdou.

Napracování části pracovní doby v případě poskytnutí volna ve stejném rozsahu je laskavostí zaměstnavatele.

Zaměstnavatel však nemusí tento požadavek zaměstnance uspokojit.

Pokud podmínky nejsou dohodnuty, je nutné se na takovou skutečnost dívat jako na schválenou změnu harmonogramu směn.

Znamená to, že zaměstnavatel de facto přesunul směnu nebo její část na jiný den.

Jak řešit pokutu řidiče - zaměstnance za dopravní přestupek z titulu přetížení vozidla patřící zaměstnavateli?

Pokutu jsme za řidiče uhradili.

Zaúčtovali jsme jako nedaňový náklad na pokuty.

Pokuta, která byla udělena policií za přetížení vozidla, se v žádném případě netýká řidiče, jak tušíte.

Jde o škodu, za niž odpovídá výhradně zaměstnavatel a kterou je povinen uhradit ze zisku nebo na vrub daňově neúčinných výdajů.

V žádném případě nelze na zaměstnanci vymáhat jakoukoliv škodu, protože ji nezavinil.

Ing. Růžena Klímová

Úpravu dohod o srážkách ze mzdy od roku 2014 řeší § 2045 až 2047 OZ.

"Dluh bylo možné zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu nebo z náhrady mzdy ve výši nepřesahující jejich polovinu."

Zákonem č. 460/2016 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 2. 2017, došlo k podstatné změně v ustanovení § 2045 OZ s tím, že byla zrušena část "ve výši nepřesahující jejich polovinu".

Přechodným ustanovením je dána možnost, aby dohody o srážkách ze mzdy uzavřené v mezidobí od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly změněny ve smyslu novely OZ.

Cílem této právní úpravy je umožnit a sjednotit postupy při provádění srážek na základě dohod uzavřených před 28. 2. 2017 a po tomto datu a odstranit tak složitosti při výpočtu srážek ze mzdy na základě dohody.

Srážky ze mzdy na základě dohody uzavřené v době od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017 byly prováděny v souladu s OSŘ, ale navíc ještě s respektováním podmínky, že srážka nesměla být vyšší než polovina mzdy.

Polovinou postižitelných příjmů zaměstnance pro účely výše srážek na základě uzavřené dohody je nutno rozumět polovinu těchto příjmů v hrubém.

Není-li taková dohoda o srážce ze mzdy změněna, je nutné zachovat dřívější zbytečně komplikovaný postup.

Se zaměstnancem je možné uzavřít dohodu o srážce ze mzdy nejen na úhradu výživného, ale i na jiné srážky.

Nejste si jistí, jestli po vás zaměstnavatel může škodu skutečně chtít?

Zaměstnavatelé velmi často poskytují svým zaměstnancům, ať už se jedná o řidiče z povolání či řidiče referenty, vozidlo k služebním účelům.

Stačí ale chvilka nepozornosti a mohou způsobit škodu.

Odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle nastává ve chvíli, kdy během služební cesty dojde k nehodě nebo jinému poškození auta.

Pokud zaměstnanec způsobí škodu svou nedbalostí - například tím, že nedodrží dopravní předpisy - je povinen ji uhradit zaměstnavateli.

Nemusí se ale obávat neomezených nákladů, protože zákon stanovuje jasný finanční limit.

Z praxe vidíme, že zaměstnanci často začnou škodu řešit až ve chvíli, kdy jim zaměstnavatel předloží dohodu o srážkách ze mzdy nebo vyčíslí spoluúčast z havarijního pojištění.

V tu chvíli už bývá spor zbytečně vyhrocený.

Často se v této souvislosti zmiňuje i pojem objektivní odpovědnost.

Ten označuje stav, kdy by zaměstnanec nesl odpovědnost za škodu bez ohledu na to, zda jednal zaviněně.

V pracovním právu se ale objektivní zodpovědnost u služebních aut neuplatňuje plošně.

Aby byla škoda přičítána zaměstnanci, musí dojít k porušení jeho pracovních povinností.

Škoda způsobená zaměstnavateli při nehodě služebního auta se posuzuje podle toho, zda šlo o pracovní nebo soukromou jízdu.

Při služební cestě zaměstnanec odpovídá v rámci pracovního práva a má nárok na ochranu v podobě limitované náhrady.

Naopak při soukromém užívání vozidla přechází odpovědnost do občanskoprávní roviny a zaměstnanec hradí celou škodu, pokud ji způsobil.

V rámci zaměstnaneckého benefitu mohou někteří zaměstnanci využívat vozidlo i k účelům soukromým.

Ovšem využívání vozidla, ať už pouze k služebním nebo i k soukromým účelům, s sebou nese i odpovědnost zaměstnance za případnou škodu způsobenou zaměstnavateli.

Je zásadní rozdíl, zda bylo vozidlo využito k služebním nebo k soukromým účelům.

Tuto skutečnost by neměl podcenit zaměstnavatel ani sám zaměstnanec, který vozidlo využívá.

Prioritně by mělo být sjednáno kvalitní havarijní pojištění.

Nejlepší prevencí sporu je mít pravidla pro užívání vozidla napsaná konkrétně: kdo smí auto řídit, kdy jde o soukromou jízdu, jak se řeší spoluúčast z havarijního pojištění, kde se auto parkuje, kdo odpovídá za servis a co má zaměstnanec udělat po nehodě.

Zde se odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu řídí zákoníkem práce.

Rozhodně není možné sjednat dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty.

Automobil nelze uzamknout do trezoru, obdobně jako je tomu u peněz a cenin.

Zde se jedná pouze o obecnou povinnost nahradit zaměstnanci vzniklou škodu, případně škodu způsobenou nesplněním povinnosti k odvrácení škody.

Škoda způsobená z nedbalosti - zaměstnanec například způsobí při výkonu činnosti řízením automobilu zaměstnavateli škodu porušením dopravních předpisů.

Výše náhrady škody nesmí podle zákoníku práce přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

Škoda způsobená úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek - oproti škodě způsobené z nedbalosti, u škody způsobené úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek nestanovuje zákon žádnou limitaci.

Zaměstnanec je tak povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu (tedy v té výši, která zaměstnavateli skutečně vznikla).

Škoda se hradí primárně v penězích, přichází však v úvahu i odčinění škody uvedením v předešlý stav, pakliže je to možné.

Nesplnění povinnosti k odvrácení škody - zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě.

Výše náhrady škody je omezena pouze trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Nejčastější chyba zaměstnavatelů spočívá v tom, že po zaměstnanci požadují celou částku spoluúčasti nebo opravy bez rozlišení, zda šlo o nedbalost, úmysl, alkohol nebo porušení povinnosti k odvrácení škody.

Když dojde k nehodě služebního auta, ať už jste zaměstnanec, manažer nebo živnostník, pravidla odpovědnosti se mohou pěkně zamotat.

Zákony, interní směrnice, limity podle zákoníku práce nebo občanského zákoníku…

A co když pojišťovna zamítne?

Pokud vám zaměstnavatel umožní využívat auto i pro soukromé účely, můžete se setkat se dvěma variantami.

Buď bude bezplatné užívání součástí vašeho nepeněžního příjmu, který činí v souladu se zákonem o dani z příjmu 1 % z pořizovací ceny vozu za kalendářní měsíc (min. 1 000 Kč).

Tato částka je většinou určena například pro pojištění vozu nebo výměnu pneumatik.

Druhou variantou je pak pronájem vozu.

S tím se setkáváme méně často, ale je dobré vědět, že i taková možnost tu je.

Jak jsme ale již zmínili výše, pokud v tomto režimu používání vozu způsobíte škodu, odpovědnost za ni se řídí dle občanského zákoníku.

Tady bývá potřeba pečlivě zkoumat konkrétní okolnosti.

Ne každá cesta mimo běžnou pracovní dobu je automaticky soukromá a ne každá pracovní cesta je automaticky bez rizika pro zaměstnance.

Tip: Způsobili jste zaměstnavateli miliónovou škodu a nyní se bojíte, kde na to vezmete?

Můžete být bez obav.

Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli pouze omezeně.

Do jaké výše a jaká jsou omezení této odpovědnosti?

Odpovězte si postupně na několik otázek.

Došlo při nehodě ke škodě na majetku nebo zdraví?

Pokud žádná škoda nevznikla, není co nahrazovat.

Zavinili jste nehodu vy?

Pokud jste nehodu nezavinil, zaměstnavatel po vás zpravidla nemůže chtít náhradu škody jen proto, že jste auto řídili.

Jeli jste pracovně, nebo soukromě?

Při pracovní jízdě se odpovědnost posuzuje podle zákoníku práce.

Porušili jste dopravní předpisy, pracovní povinnosti nebo interní pravidla?

Pokud ne, zaměstnavatel bude muset obtížně prokazovat, že za škodu odpovídáte.

Šlo o nedbalost, úmysl, alkohol nebo drogy?

Při běžné nedbalosti je náhrada škody při pracovní jízdě limitovaná.

Vyšel vám z testu nejasný výsledek?

Právě u služebních aut často rozhodují detaily - účel jízdy, interní směrnice, záznam o nehodě, pojištění a formulace dohody o používání vozidla.

Zaměstnanec, který má k dispozici služební automobil, odpovídá za škodu způsobenou při jeho používání podle toho, zda vozidlo využívá jen pro služební, nebo i pro soukromé účely.

Při služebním využití se odpovědnost řídí zákoníkem práce - pokud škodu způsobí z nedbalosti, hradí ji maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku (resp. trojnásobku, pokud jde o nesplnění povinnosti odvrátit škodu), zatímco u úmyslu, opilosti či požití návykových látek hradí plnou škodu bez omezení.

Pokud je auto poskytnuto i k soukromým účelům, odpovědnost se řídí občanským zákoníkem a žádný limit neplatí.

Zaměstnavatel i zaměstnanec by proto měli mít jasně nastavena interní pravidla a sjednáno havarijní pojištění.

Bez vašeho souhlasu zpravidla ne.

Zaměstnavatel obvykle potřebuje písemnou dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiné zákonné oprávnění.

Zaměstnavatel po vás může chtít náhradu škody jen tehdy, pokud za škodu odpovídáte.

Samotná spoluúčast z havarijního pojištění ještě neznamená, že ji musíte celou zaplatit.

Pokud jste nehodu nezavinil a neporušil jste pracovní ani dopravní povinnosti, zaměstnavatel po vás zpravidla nemůže požadovat náhradu škody.

Ne vždy.

Pokud jste auto používal soukromě, odpovědnost se může řídit občanským zákoníkem, nikoli zákoníkem práce.

V takovém případě je situace výrazně přísnější.

Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. I. 1.

Dopisem ze dne 16. 6. 2016, který žalobkyně převzala dne 17. 6. 2016, žalovaný sdělil žalobkyni, že s ní okamžitě zrušuje pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce.

Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné.

Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2013 u ní žalovaný pracoval jako servisní technik s měsíční mzdou ve výši 18 500 Kč a že žalobkyně „dopisem ze dne 27. 5. 2016 proti pohledávce žalovaného na mzdu za měsíc duben 2016 ve výši 18 110 Kč započetla část její pohledávky vůči žalovanému ze způsobené škody ve výši 6 768 Kč, kterou jí žalovaný způsobil při plnění pracovních úkolů v celkové výši 16 627 Kč, když nesprávně uchytil tiskovou hlavu na zařízení zákazníka při provádění servisního úkonu dne 7. 1. 2015“.

3. Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 2. 10. 2017, č. j. 9 C 204/2016-53, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 12 040 Kč k rukám „právního“ zástupce žalovaného.

Soud prvního stupně zdůraznil, že „zákoník práce nevylučuje započtení pohledávek vůči nároku na mzdu, pouze tento limituje“, a že „započtení pohledávky zaměstnavatele na mzdu zaměstnance je možné při splnění zákonných předpokladů daných zákoníkem práce a subsidiárně občanským zákoníkem“.

Vzhledem k tomu, že „v době započtení pohledávky ani v době rozhodování soudu nebylo postaveno najisto, že právě žalovaný je dlužníkem, tedy že právě žalovaný způsobil škodu, a současně nebylo ani zjištěno, zda a jaká výše škody žalobkyni vznikla a o příčinné souvislosti v dané situaci se lze pouze dohadovat“, přičemž „žalovaný svoji odpovědnost za škodu odmítá a proti výši škody brojí“, nelze za této situace považovat pohledávku žalobkyně za jistou či určitou ve smyslu ustanovení § 1987 o. z., a tedy způsobilou k započtení.

V takovém případě proto „není možné, aby sporná pohledávka byla jednostranně řešena jen započítacím úkonem jedné ze stran, nadto z povahy pracovněprávního vztahu silnější stranou zaměstnavatele“.

Odvolací soud tudíž ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že „ani v době do 15 dnů po uplynutí období splatnosti nebyla žalovanému vyplacena část mzdy za duben 2016, aniž pro její nevyplacení existoval zákonný důvod, a žalovaný tak pracovní poměr u žalobkyně skončil okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. 5.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Namítala, že odvolací soud nesprávně posoudil oprávněnost zápočtu pohledávky žalobkyně na náhradu škody vůči pohledávce žalovaného na mzdu za měsíc duben 2016.

V případě, že by tak žalovaný učinil, případně že by soudy „měly v úmyslu posoudit jeho vyjádření coby námitku nezpůsobilosti pohledávky k zápočtu“, tížilo by ho v tomto směru důkazní břemeno, neboť „neurčitost ani nejistotu pohledávek nelze obecně presumovat“.

Žalovaný měl být proto soudy vyzván, aby námitku skutkově upřesnil a opřel o konkrétní důkazy.

Žalobkyně namítala, že odvolací soud v rozporu s judikaturou dovolacího soudu posoudil jednání žalobkyně spočívající v předmětném zápočtu za zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z.

Žalovaný navrhl, aby dovolání žalobkyně bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť žádnou z námitek žalobkyně nelze považovat za opodstatněnou.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 9. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat - vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které jí bylo doručeno dne 17. 6. 2016 - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2016 …

Podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1 zák. 12.

Podle ustálené judikatury dovolacího soudu spočívá smysl ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce v tom, že zaměstnanci umožňuje, aby mohl ihned ukončit pracovní poměr u zaměstnavatele, který porušil povinnost uloženou ustanovením § 38 odst. 1 písm. a) zák. práce vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu a který svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě 15 dnů po splatnosti …

Odvolací soud tedy ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovanému nebyla vyplacena mzda za duben 2016 včas a bez zákonného důvodu.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné spolu s otázkou započtení pohledávek, a že započtení pohledávky na náhradu škody vůči pohledávce na mzdu vyžaduje jasné právní odůvodnění a doložené důkazy.

Závěry Nejvyššího soudu se vztahují k principům započtení a k omezením odpovědnosti za škodu vzniklou na služebním vozidle, která se posuzuje podle toho, zda šlo o služební či soukromou jízdu.

Praktické shrnutí pro zaměstnavatele a personalisty

• Dohody o srážkách ze mzdy na PHM a další dohody mají právní precedence, které se řídí OZ a OSŘ.
• Přednostní exekuce mohou omezit či vyloučit provedení srážek podle dohody, pokud existují jiné pořádkové priority.
• Nadlimitní cestovní náhrady se běžně zahrnují do hrubé mzdy a jejich daňové a pojistné dopady ovlivňují čistou mzdu; srážky ze mzdy z nich vyplývají jen za splněných podmínek a podle dohody.
• Při nehodě služebního vozu se určuje odpovědnost podle toho, zda šlo o služební či soukromou jízdu; limit náhrady v služební jízdě má své horní meze.
• U cizinců je nutné dodržovat zákonné povinnosti ohledně zaměstnání, oznámení MV a vedení evidencí.

Tabulka - stručný přehled limitů a postupů

Praktické poznámky pro HR a mzdovou účetní

• Pokud má zaměstnanec exekuční srážky s pořádkovým vedením před dohodo o srážkách, lze srážky z PHM a ze záloh provádět jen podle zákona.
• Započtení pohledávky na škodu proti mzdě vyžaduje jasné a doložené důkazy; jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele je v pracovněprávních vztazích omezované.
• Přísluší-li zaměstnanci okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacenou mzdu, musí být splněny podmínky dle § 56 zákoníku práce a judikatura dovolacího soudu.
• Je vhodné mít písemnou dohodu o srážkách ze mzdy a jasná pravidla pro užívání vozidla (kdo může řídit, jak se řeší spoluúčast z havarijního pojištění, a co nastane po nehodě).

tags: #dohoda #o #srazkach #ze #mzdy #sluzebni