Bezdušové pláště se od dušových samozřejmě neliší ani tvarem patky, ani průměrem patky, ale jen tím, že nesmí propouštět vzduch a na patkách je tlustší vrstva měkčí gumy, aby patka dobře těsnila na ráfku.
Bezdušový systém se v poslední době těší velké oblibě zejména mezi bikery a přes gravel se postupně dostává i do segmentu silniční cyklistiky.
Není se čemu divit. Přechod z duše na bezduši má svá specifika.
V první řadě se ujistějte, že je váš ráfek tzv. tubeless ready (hledejte označení TLR, TR, TLE).
Patka takových ráfků je speciálně přizpůsobená pro bezdušový provoz.
I pláště musí být tubeless ready.
Pokud ráfek nemá z výroby tubeless pásku, která dodatečně utěsní niply, bude třeba ji dokoupit.
Jestliže máte v garáži kvalitní dílenskou pumpu nebo kompresor, zvládnete přechod na bezduše i doma.
Na řadu přijde lepení pásky po celém obvodu, přes díru na ventilek ideálně ve dvou vrstvách.
Páska musí být napnutá a přiléhat k ráfku. Jen precizně nalepené páska bude spolehlivě těsnit.
Následně nainstalujte ventilek.
V dalším kroku je potřeba nasadit plášť na ráfek.
Pokud máte tmel s aplikátorem, můžete plášť nasadit celý.
Přichází na řadu lití „mlíka“; lze to provést dvěma způsoby: buď lít tmel přímo do pláště přes kus nenasazeného pláště, nebo nahodit plášť úplně a „mlíko“ vlévat přes ventilek.
Pomoct si můžete stříkačkou s hadičkou; tmely od SKS Germany nebo Continental mají na lahvičce praktický aplikátor, takže tmel se dá vlévat přímo z lahve.
Jak ukazují fotky níže, my jsme lili tmel přes ventil.
Náš tip: Každý výrobce tmelů doporučuje jiné množství mléka pro konkrétní rozměry pláště; doporučené hodnoty najdete vždy na lahvičce.
Na řadě je pumpování. Plášť hustěte kompresorem nebo kvalitní dílenskou pumpou, která umí dodat najednou dost vzduchu, aby zaskočila patka.
Pokud nechce zaskočit, natřete ji mýdlem.
Když máme nahouštěno, roztočte kolo a zatřeste s ním, aby se tmel dostal všude.
Potom nechte kolo ležet pár minut na jedné i na druhé straně.
Je možné, že prvních pár dní nebudou kola těsnit tak, jak jste byli zvyklí u klasické duše. Nenechte se odradit.
Samotný provoz je v bezproblémový a v podstatě bezúdržbový.
Tmel umí zalepit defekty do cca 6 mm a když ho budete približně co půl roku dolévat, bude systém fungovat.
Pro případ větších defektů mějte v záloze opravné knoty, případně náhradní duši.
Ze zkušeností některých jezdců vyplývá, že pokud jezdíte opravdové palby v terénu, zvažte použití vložek do ráfku Pepi's Tire Noodle.
Bezdušové pláště byly kdysi doménou pouze elitních závodníků, ale v současnosti si získávají oblibu u stále většího počtu jezdců.
Hlavní výhodou bezdušových systémů je ability jezdit s nižším tlakem, což zvyšuje kontakt s povrchem a zlepšuje trakci.
Na bezdušových pláštích můžeš navíc jezdit s mnohem nižším tlakem než na pláštích s duší, díky čemuž si získáš lepší trakci, zejména v zatáčkách.
Díky tmelu dochází k mnohem menšímu počtu defektů, protože tmel tyto dírky ihned zacelí.
Další z výhod bezdušé je jejich nízká hmotnost, ale v dnešní době existují na trhu i velmi lehké klasické duše, takže tato výhoda se postupem času vytrácí.
Mají vůbec bezdušé nějaké nevýhody? Proč zůstat u klasických duší?
První důvod je cena. Bezdušový systém bývá dražší - pláště, ráfek, páska, ventily a tmel tvoří součást nákladu.
Druhou nevýhodou je montáž, která trvá déle, a pravidelná údržba tmelu, která je nezbytná po jeho vyschnutí.
Hlavně je třeba tento krok provádět po zimě, kdy kolo dlouho stálo na místě.
Také s bezdušáky se duše tak úplně nezbavíš; pokud během jízdy píchneš tak, že trhlina je příliš velká na to, aby ji tmel sám opravil, nezbude nic jiného než vložit duši.
Provedení bezdušového systému vyžaduje pečlivé nalepení pásky a správné zabudování ventilu, aby plášť neprůchodil a plně těsnil.
Co je lepší? Duše nebo bezdušový systém? Na e-shopech a prodejnách roste poptávka po kolech s bezdušovým systémem od výroby nebo připravených díky speciálním ráfkům a plášťům.
Hmotnost se sice u některých konfigurací snižuje, ale je potřeba počítat s náklady a s postupy montáže a údržby.
Jestliže zvolíte kvalitní plášť a duši, množství defektů za sezónu lze snížit.
Pokud si koupíte lehký plášť a k tomu ultralight duši, dostanete se na podobné nízké hmotnosti jako u bezdušových plášťů, ale to do velkého terénu není vždy doporučováno kvůli odolnosti proti defektům.
Mezi hlavní nevýhody patří zejména vyšší pořizovací cena a náročnější údržba, ale i tak bezdušové systémy nabízejí výrazné výhody v terénu.
V zásadě tedy lze říci, že bezdušový systém přináší významné zvýšení trakce a snížení rizika defektů, ale vyžaduje pečlivé vybavení ráfku, pláště a pravidelnou údržbu tmelu.
Průběh přechodu na bezdušový systém: praktické kroky
- Ověřte tubeless ready ráfek a plášť.
- Odstraňte starou duši a důkladně očistěte ráfek.
- Nalepte tubeless pásku po celém obvodu ráfku a upevněte ji.
- Nainstalujte ventilek a zkontrolujte těsnost.
- Nasadte plášť a připravte plné utěsnění tmelu do pláště přes ventil.
- Napumpujte na startovaný tlak; plášť nasaje a patka zaskočí.
- Zkontrolujte těsnost a dojede po několika minutách; případně doplňte tmel.
Tipy a zkušenosti
- Pokud je kolo delší dobu nepoužívané, doplňujte tmel každých několik měsíců.
- Pro větší defekty mějte v záloze opravné knoty nebo náhradní duši.
- V terénu počítejte s vyšší odolností proti defektům; tmel rychle zacelí many díry.
Možné souvislosti a souhrn
Bezdušový systém je častější u MTB a gravel, postupně proniká i do silničních kol s tubeless ready ráfky a pláště.
Pokud máte ráfek s TB a tlumící tmel, můžete dosáhnout výrazné snížení defektů a lepšího kontaktu s povrchem, ale vyžaduje to investice a pečlivé dodržování návodu.
tags: #duse #do #bezdusove #pneumatiky