Možná se hned na úvod hodí poznámka, která snad mnohé vysvětlí. Na vše, co se týká letadel a létání, se vztahují podrobné, obtížně měnitelné předpisy a nákladné certifikační procesy. Zajímá-li nás tedy, proč v letadlech je nebo není to či ono, důvodem často bývá výše nákladů na certifikaci, neochota výrobců i legislativních orgánů měnit zavedená řešení apod. Nejinak tomu je i v případě brzdicích padáků a plovoucích černých skříněk. Dává to ovšem jistý smysl, jelikož létání je samo o sobě celkem riskantní podnik a za to, že je tak bezpečné, vděčíme právě předpisům.
A proč tedy civilní létání nevyužívá brzdicí padáky?
Máme-li shrnout do jedné věty, proč se v civilních letadlech nepoužívají brzdicí padáky, dá se říci, že situace, při nichž by bylo vhodné nasadit padák (a ne jiné způsoby brzdění), jsou velmi vzácné. Je například nutno zajistit, že padák bude dostatečně spolehlivý. Měl by zafungovat ve chvíli, kdy má, a naopak se třeba nevysunout za letu nebo nezamotat do trupu či ocasních ploch. V dopravních letadlech se nicméně používají jiné způsoby brzdění než padák.
Plovoucí černé skříňky
Plovoucí černé skříňky v roce 2019 představila firma Airbus a americké námořnictvo je používá již od roku 1993, avšak u civilních letadel se zatím stále setkáváme především s černými skříňkami, které při pádu letadla do moře klesají ke dnu. Důvodů, proč černé skříňky obvykle neplavou, je několik a jsou opět technické i legislativní povahy. I zde se dá říci, že jelikož se černá skříňka ve více než 99 % případů vůbec nevyužije, složité konstrukční řešení se spíše nevyplatí. Skříňka musí při havárii přežít náraz, požár a konečně i samotné ponoření do vody. Musí proto být robustní, a tím i těžká. U plovoucí černé skříňky navíc hrozí, že odpluje daleko od místa nehody.
Do budoucna se pro zjišťování příčin leteckých nehod nabízí zcela jiné technické řešení, a sice množství mikrosenzorů rozmístěných po celé konstrukci letadla. Ty jsou navzájem bezdrátově propojeny a v případě havárie tak lze odečíst potřebná data z každého z nich.
Co je s řízením a bezpečností v autech?
Systém řízení je jednou z nejdůležitějších částí ovládacího mechanismu vozidla. Umožňuje kontrolu jízdy a závisí na ní bezpečnost cestujících. Pokud potřebujete rychle změnit směr jízdy, nebo zatočit do zatáčky, a volantem půjde těžko otáčet, může to vézt k vážné dopravní nehodě. Pokud budou kola vašeho auta špatně nahuštěny, může to mít za následek obtížné otáčení volantu. Všechny pneumatiky by měly být nafoukané na tlak, který udává výrobce.
Hřeben řízení je spojen s kolem prostřednictvím řady hřídelí a kloubů. Tyto díly, stejně jako všechny jiné, se pravidelnou jízdou opotřebovávají a mohou časem způsobit tuhé otáčení volantu, zejména hned po nastartování vozidla. Možnou příčinou obtížnějšího otáčení volantu může být nedostatečná hladina kapaliny v systému řízení. Ta se může ztrácet například nějakou trhlinou v hadici nebo netěsným spojem. Prostřednictvím této netěnosti pak kapalina uniká, což vede ke snížení tlaku v systému a horšímu otáčení volantu.
Kromě kapaliny hraje hlavní roli ve vytváření tlaku také čerpadlo, které vytváří správný tlak v systému posilovače řízení. Pokud se z nějakého důvodu poškodí, nebo přestane fungovat, způsobí to problém s otáčením volantu kvůli špatné funkci celého systému posilovače. Kapalina v systému řízení je specifický druh hydraulického oleje, který pomáhá přenášet pohyb volantu na řízení kol. Stejně jako ostatní typy kapaliny ve vozidle, i tato v průběhu času stárne a ztrácí svoje vlastnosti. Postupem času navíc shromažďuje nečistoty, které je nutné ze systému odstranit její výměnou. Kapalina v systému řízení by se měla měnit alespoň jednou za dva roky.
Někdy může život viset na pověstném vlásku. Nebo na vratné pružině - přesněji řečeno na vratné pružině. Tento plochý spirálový kabel, integrovaný ve volantu, udržuje elektrické spojení se stacionární částí vozidla. Toto spojení zajišťuje napájení a přenos signálů pro komponenty, jako jsou airbag, klakson nebo tlačítka multifunkčního volantu. Klasický kabel by kvůli neustálému otáčovému pohybu volantu rychle selhal. Opotřebení, koroze, extrémní výkyvy teplot, vibrace nebo prach však mohou její funkčnost narušit. Častými příčinami selhání jsou navíc úpravy volantu nebo demontáž převodovky řízení či spínačů na sloupku řízení. Příští cesta by proto měla vést přímo do servisu.
Proč nejsou některé věci v interiéru tak čisté?
V dnešní době je zajímavé, kolik diskuzí se vede kolem čistoty ve vozech a zda některé předměty bývají “špinavé” od venkovních vlivů. Projížďky a spotřeba jídla v autě bývají často diskutované témata, ale i zde platí, že klima a čistota interiéru má vliv na bezpečnost a komfort řidiče. Když se podíváme do praxe, jsou některé věci častěji čisté než jiné, a naopak některé návyky se zdají neustále diskutované.
Co na závěr říká praxe?
Do budoucna se pro zjišťování příčin leteckých nehod nabízí zcela jiné technické řešení, a sice množství mikrosenzorů rozmístěných po celé konstrukci letadla. Ty jsou navzájem bezdrátově propojeny a v případě havárie tak lze odečíst potřebná data z každého z nich. S ohledem na bezpečnost a ekonomiku výroby však platí, že plovoucí černé skříňky v civilních letadlech zůstanou stále častou součástí, i když řešení budoucnosti směřuje k sítím senzorů a dálkovým datům.
