Navzdory rostoucí nejistotě vzrostl loni výkon české ekonomiky o 2,5 procenta. Na celkovém ekonomickém výkonu se pak významně podepsal válečný konflikt na Ukrajině zejména vysokými cenami energie, které přispěly k rostoucí inflaci. Vysoké ceny energie a materiálů či surovin se promítají do celkové inflace, se kterou se potýkají spotřebitelé i firmy.
Makroekonomický kontext a vývoj výdajů
V druhé polovině loňského roku začalo hospodářství postupně zpomalovat a koncem roku se Česko dostalo do tzv. stagnace, zatímco vládní výdaje budou letos stimulovat ekonomiku. Optimismus spojený s opětovným otevřením ekonomiky po dvou covidových letech a solidní poptávka nahrávaly investičním aktivitám. Jenže rychlý růst cen vstupů, zejména energie, řadu podniků záhy donutily k šetření a osekávání investičních rozpočtů. Případné snižování marží by mohlo mít negativní dopady na ziskovost a přeneseně i na budoucí investice.
Zahraniční obchod byl loni ve znamení silnějšího růstu dovozu nad vývozem a zhoršením bilance zboží. Samotný export ovšem výrazně rostl navzdory válce na Ukrajině a s ní spojeným problémům. Příznivý vývoj v dalších měsících bude záviset především na ekonomickém růstu největších obchodních partnerů Česka a na situaci v klíčových průmyslových odvětvích.
Inflační tlaky a cenová dynamika
Míra inflace v loňském roce (15,1 %) byla výrazně ovlivněna válkou na Ukrajině, zejména kvůli narušení mezinárodních obchodních řetězců a skokovému růstu cen vstupů či energie. Meziroční hodnoty inflace zůstávají nyní vysoké, avšak řada indicií naznačuje pokles inflačních tlaků. Celková inflace však bude odeznívat pomalu, ovlivňovaná cenami energie a stále vysokým očekávaným růstem cen vstupů.
Nižší reálný disponibilní příjem domácností dále oslabují vyšší úroky, a tedy dražší úvěry. Dlouhodobě se očekává, že inflace bude snižovat, ale cesty k tomu budou složité vlivem cen energií a jen postupně se uvolňující měnové podmínky. Z pohledu eurozóny a globálního kontextu se zpomalení inflace pomalu šíří do dalších ekonomik, což ovlivňuje i exportně orientovanou českou ekonomiku.
Energetika a energetická intenzita ekonomiky
Krátkodobý šok v cenách energií představuje negativní nabídkový šok, který zvyšuje inflaci, snižuje ekonomickou aktivitu i blahobyt domácností. V delším období existují mechanismy snižující energetickou intenzitu ekonomické aktivity: firmy mohou nakoupit efektivnější stroje a zařízení, investovat do nových technologií a domácnosti zvyšují energetickou účinnost vytápění a výměnou zařízení. Energetickou intenzitu lze definovat jako poměr primární spotřeby energie k HDP v USD a analyzovat její změny v různých obdobích cen energií.
V rámci globálního kontextu zůstává dnes více než 80 % celosvětové spotřeby primární energie tvořeno fosilními palivy. Ropa a plyn jsou klíčové položky pro analýzu energetické intenzity v evropském kontextu a odlišnosti mezi regiony se projevují i na strukturách energetického mixu. Po období extrémně levné energie v 60. a 70. letech následovaly ropné šoky a následná devalvace či retrakce cen, která ovlivnila dynamiku investic do energeticky náročných odvětví.
Praktické implikace pro firmy
Zvyšené ceny energií znamenají pro firmy zvýšené náklady a pro domácnosti omezené rozpočtové možnosti. W radius doplňujícími faktory jsou geopolitické riziko, regulační tlaky a regulatorní nároky v oblasti udržitelnosti, které mohou vyžadovat zásadní změny v dodavatelských řetězcích a výrobních procesech. THK CZ potvrzuje, že problémy s dostupností vstupů se staly součástí každodenního podnikání, a zkušenosti posledních let změnily i způsob řízení dodavatelského řetězce.
- Rostoucí význam materiálů a surovin pro digitální ekonomiku a AI, která zvyšuje poptávku po mědi, galliu a vzácných zeminách.
- Konzentrace světových rafinerií, přístavů a logistických koridorů vytváří nová rizika pro globální dodavatelské řetězce.
- Firmy nyní často zvažují otázky: odkud pocházejí klíčové materiály, jak snadno je lze nahradit, a jaká je jejich závislost na konkrétním regionu.
Geopolitika a jeho dopady na dodavatelské řetězce
Strategické vstupy, na kterých stojí výroba, byly dlouho považovány za samozřejmost. Válka na Ukrajině, napětí kolem Tchaj-wanu či jiné konflikty ukazují stejný mechanismus: geopolitické události zasahují materiálové základy digitální ekonomiky a posilují téma ekonomické bezpečnosti. Zkušenosti firem jako THK CZ ukazují, že největším problémem není jen fyzický nedostatek materiálů, ale spíše prodlužování dodacích lhůt, narůstající nejistota a rostoucí náklady.
Ve veřejné debatě se zdůrazňuje, že narušení dopravy v důležitých chokepoints (např. Hormuzský průliv) promítá do nákladů na dopravu, pojištění a cen průmyslových vstupů. UNCTAD a Nature Communications upozorňují, že tyto uzly představují systémové riziko pro globální dodavatelské řetězce. Vyšší ceny se nejprve projevují prostřednictvím cen vstupů a dodacích lhůt, teprve poté může dojít k omezení výroby.
Ekonomičtí analytici zároveň upozorňují na nutnost bezpečnostní a environmentální odpovědnosti firem, které čelí rostoucím regulatorním nárokům, jež se přenášejí i do cen nakupovaných materiálů a komponentů. Evropská snaha o větší soběstačnost tak reflektuje dilema: vyšší odolnost dodavatelských řetězců má svou ekonomickou hodnotu, ale i náklad.
České ekonomické scénáře a prognózy
Krátkodobý výhled ekonomické aktivity v eurozóně se zlepšil, zatímco stagnace zůstává v směru zpomalování spotřeby i výroby. ECB v nové prognóze očekává pomalý růst inflace a měnové utažení. OECD odhaduje slabší růst v ČR pro letošní rok (1,9 %) a postupně 2,1 % pro příští rok, přičemž rizika spočívají v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě a v dodavatelských řetězcích. Zároveň doporučuje cílit na podporu obnovitelných zdrojů a dočasné pokračování dotací na energie pouze pro nejzranitelnější složky populace a podniky.
Hospodářský výhled ČR je dále ovlivněn vývojem domácí spotřeby, investic a zahraniční poptávky. V třetím čtvrtletí loňského roku meziročně rostla zahraniční poptávka, zatímco domácí spotřeba klesala. Spotřeba domácností se snížila o 4,4% meziročně; největší propad zaznamenaly výdaje na zboží dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Investice do obydlí se propadly, zatímco výdaje na ICT, stroje a zařízení či ostatní budovy mírně rostly. Výroba motorových vozidel nadále podporovala export, avšak její celkový profil zůstává nejistý.
Podobně nezaměstnanost zůstává nízká, ale spotřebitelské nálady zůstávají pod dlouhodobými průměry. Bilance zahraničního obchodu se zbožím zůstala záporná kvůli ropě a zemnímu plynu, avšak služby nadále zlepšovaly celkový obchodní profil. Energetické a materiálové tlaky zůstávají významným rizikem pro cenu a dostupnost vstupů, což vyžaduje koordinaci fiskální a měnové politiky s cílem udržet stabilitu a investice.