Britská vláda definitivně potvrdila, že éra bezplatného ježdění s elektromobily skončí. Od dubna 2028 vstoupí v platnost nová daň, která majitelům elektroaut naúčtuje poplatek za každý ujetý kilometr, respektive míli. Zní to jako začátek konce výhod. Podle nejnovějších údajů a vyjádření britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) bude sazba stanovena na tři pence za míli (tj. přibližně 0,83 Kč za km). Plug-in hybridy dostanou poloviční sazbu (tj. kolem 0,42 Kč/km). Průměrně to pro běžného řidiče elektromobilu znamená navýšení ročních nákladů o dvě stě až tři sta liber (cca 5500 až 8300 Kč).
Důvody jsou pro vládu prosté: jak roste počet elektrických vozidel, klesají příjmy z tradiční palivové daně, a tím i peníze na údržbu infrastruktury. Elektromobily sice neprodukují emise, ale silnice opotřebovávají stejně jako spalováky. Proto ozývá obava, že bez nového systému výběru daní čeká státní finance nepříjemný šok.
Jak to chtějí vybírat? Samotná implementace zůstává opředena otazníky. Zatím není jasné, jak budou přesně kilometry měřeny. Oficiální materiály tvrdí, že systém nebude vyžadovat žádné sledovací zařízení v autě - což okamžitě otevírá otázku: jak tedy budou zajištěny přesné a kontrolovatelné údaje? Jedním z potenciálních scénářů je roční nahlášení stavu tachometru, jiným možností je postupné zavádění telemetrických systémů skrze pojišťovny či servisní data. Konkrétní řešení zatím neexistuje.
Nová daň navíc přichází ve chvíli, kdy elektromobilita ve Spojeném království zdaleka nedosahuje závratné popularity. Kritici varují, že čerstvě vznikající poplatek může potenciální zájemce o elektromobil dále odradit. Nemusí být jediní. Období, kdy pořízení elektromobilu znamenalo minimální vedlejší náklady, tak v Británii definitivně končí. Nově zaváděné zpoplatnění jízdy přenese část finanční zátěže zpět na řidiče, kteří dosud měli výhodu téměř nulového provozního zdanění. Řidiči tak začnou řešit nejen cenu energie a pojištění, ale i novou formu poplatku, která v segmentu elektromobility neexistovala.
Britské rozhodnutí zároveň naznačuje trend, který může postupně zasáhnout i další evropské země. Jakmile se bude zvyšovat počet vozidel, která nepřispívají do tradičního systému výběru daní z paliv, státy budou muset hledat nové způsoby, jak zajistit financování silnic a infrastruktury. To, o čem se nedávno ještě jen mluvilo, se stalo realitou. Britští řidiči elektromobilů se musí připravit na novou daň, která zásadně změní pravidla hry. Za každou ujetou míli má majitel plně elektrického auta ve Velké Británii zaplatit 3 pence (cca 0,83 Kč). Řidiči plug-in hybridů budou odvádět polovinu, tedy 1,5 pence (cca 0,41 Kč) za každou ujetou míli. Podle propočtů britské rozpočtové rady OBR vyjde průměrného řidiče elektromobilu, který ročně najede asi 8500 mil (tedy asi 13 600 kilometrů), nová daň v roce 2028/2029 zhruba na 255 liber (cca 7000 Kč).
Důležité je, že poplatek za každou ujetou míli nepřichází místo stávajícího silničního poplatku, ale k němu, navíc. Elektromobily už od roku 2025 ztrácejí výjimku z placení silniční daně VED a budou také platit, přestože „jen“ základní roční sazbu 195 liber (cca 5400 Kč). Příjmy z této daně chce vláda použít na opravy a údržbu silnic po celé zemi a zároveň nahradit postupně mizící příjem z palivové daně, jak roste podíl elektromobilů. Nová daň se má vztahovat na osobní auta. Rozhodnutí o novém zdanění elektromobilů přichází v rámci podzimního rozpočtu ministryně financí Rachel Reeves. OBR odhaduje, že nová daň vynese kolem 1,1 miliardy liber (cca 30,3 mld. Kč) v roce 2028/2029 a až 1,9 miliardy liber (cca 52,4 mld. Kč) v dalším období. Jiný dokument počítá do konce dekády dokonce s 1,4 miliardy liber ročně (cca 38,6 mld. Kč).
Právě v tom je ale háček. OBR varuje, že kombinace nového zdanění a dalších faktorů poptávku po elektromobilech spíš sníží. V následujících 5 letech se podle odhadu prodá zhruba o 440 tisíc elektrických aut méně, než by se prodalo bez nových opatření. Vláda se snaží kritiku mírnit změnami v jiných daních a dotacích. U elektromobilů se má od dubna 2026 zvednout hranice pro příplatek za „drahé auto“ v rámci VED z dnešních 40 tisíc liber (cca 1,10 mil. Kč) na 50 000 liber (cca 1,38 mil. Kč). Vláda také přislíbila další 1,3 miliardy liber (cca 35,9 mld. Kč) na prodloužení programu Electric Car Grant až do roku 2030 a 200 milionů liber (cca 5,5 mld. Kč) na rozvoj dobíjecí infrastruktury. Na druhé straně však britská vláda odmítla snížit DPH na veřejné dobíjení z 20 % na 5% sazbu, která platí pro domácí elektřinu.
Jednou z největších nezodpovězených otázek je způsob výběru nové daně. Zatím padly jen náznaky, že by se mohly využívat údaje o stavu počítadla najetých kilometrů při povinných technických kontrolách. Prezident automobilového klubu AA Edmund King upozorňuje, že systém musí být jednoduchý a srozumitelný. „Řidiči budou mít k takovému systému přirozeně mnoho dotazů. AA proto bude prosazovat, aby byl spravedlivý, transparentní a snadno pochopitelný,“ uvedl.
Experti zároveň navrhují, aby o sazbách rozhodoval nezávislý orgán, nikoliv přímo vláda. Automobilky, provozovatelé dobíjecích sítí i ekologické organizace se shodují v jednom. Nový systém kilometrovného pro elektromobily přichází společně s dalším odkladem zvýšení palivové daně. Ministryně financí Rachel Reeves v rozpočtu oznámila, že základní sazba zůstane v dubnu zmrazená na 52,95 pence za litr (cca 14,60 Kč), což znamená už 16. rok bez nominálního zvýšení. Rozpočtová rada odhaduje, že prodloužené zmrazení palivové daně bude stát státní rozpočet asi 2,4 miliardy liber (cca 66,2 mld. Kč) v příštím roce a v dalších letech kolem 900 milionů liber ročně (cca 24,8 mld. Kč).
Vláda svůj krok obhajuje argumentem spravedlnosti. „Všechny vozy se podílejí na opotřebení silnic, proto chci, aby byly daně nastaveny podle toho, kolik řidiči jezdí, a ne jen podle typu pohonu,“ uvedla v parlamentu. Součástí balíku jsou i další změny v dopravě. Vláda například prodlužuje strop jízdného na autobusy ve výši 3 liber za jízdu (cca 83 Kč) a zároveň poprvé po 30 letech zmrazuje regulované jízdné na železnici.
Počet dobíjecích stanic pro elektromobily ve Velké Británii překonal v tomto roce hranici devíti tisíc míst, čímž překonal počet klasických čerpacích stanic, kterých je v zemi přes osm tisíc. Více než jeden a půl tisíce stanic se řadí do kategorie rychlodobíjecích, přičemž ty během posledního měsíce přibývaly tempem více než dvou nových stanic za den. Prodeje elektromobilů v Evropě za první pololetí tohoto roku v meziročním srovnání výrazně vzrostly, oproti stagnujícímu trhu s klasickými automobily.
Velká Británie disponuje dle dat zveřejněných automobilkou Nissan více dobíjecími stanicemi než stanicemi čerpacími, a to téměř o tisícovku. Dobíjecí stanice totiž zažívají v Británii boom výstavby - jen za letošní rok jich přibylo 2 500 a jejich počet podle Zap-Map dosáhl 9 328 s kapacitou 14 821 vozidel. „Mnoho spotřebitelů říká, že jejich příští auto bude elektrické. To znamená, že průmysl musí zajistit, aby jejich touhy byly splněny nejen autem - jak daleko dojede, jaké má technologie - ale i tím, jak interaguje s okolním světem - kde jej mohou dobít a jak pohodlné to pro ně je,“ uvedla Kalyana Sivagnanam, výkonná ředitelka Nissan Motors.
Oproti tomu klasické čerpací stanice svého vrcholu ve své stoleté historii již dosáhly v 70. letech minulého století, kdy jich v Británii bylo přes 37 tisíc a od té doby jejich počet klesá. Od roku 2010 se jejich množství pohybuje pod 9 tisíci stanicemi, s konkrétním počtem 8 396 na konci roku 2018. „Překonali jsme původní obavy a úzkosti z dojezdu elektromobilů, které nyní překračují většinu každodenních potřeb zákazníků. Další výzvou je, aby nabíjecí infrastruktura držela krok s počtem elektromobilů na silnici a zkušenost s nabíjením byla stejně příjemná a bez námahy, jako je samotná jízda na elektrický pohon,“ dodala Sivagnanam.
Budoucnost v rychlodobíjení? Více než 1600 britských stanic patří do kategorie rychlonabíjecích a zvládne nabít baterie průměrného elektromobilu na 80 % do jedné hodiny. Dle dat Zap-Map přibylo za poslední měsíc 80 rychlonabíječek. Téměř všechny čerpací stanice na britské dálniční síti již disponují nabíjecí stanicí pro elektromobily a většina z nich je právě rychlodobíjecích. Společnost BP Chargemaster navíc zprovoznila v Británii první dvě z celkem čtyř set „ultra-fast“ dobíjecích stanic s výkonem 150 kW.
Většina majitelů elektromobilů ovšem logicky nabíjí svůj elektromobil doma a veřejné stanice používá jen při cestování na delší vzdálenosti - jen BP Chargemaster uvádí, že v Británii instalovala přes 40 tisíc domácích nabíječek. Trh s elektromobily roste: Prodej elektromobilů v Evropě za první pololetí, dle dat Platts Analytics, v meziročním srovnání vzrostl o 40 % na 198 000 nových vozidel, zatímco prodej automobilů s klasickým pohonem meziročně o 2 % klesl.
Pro majitele EV je důležité plánovat trasy a zastávky nabíjení předem, zejména na dlouhých cestách. Veřejné nabíjecí stanice hrají klíčovou roli v úspěchu přijetí elektrických vozidel a zvyšují jejich životaschopnost pro lidi bez domácí nabíjecí infrastruktury, včetně nájemníků či obyvatel bytových domů. AC nabíječky (úroveň 1 a 2) jsou nejběžnější a obvykle se nacházejí na veřejných parkovištích, v nákupních centrech a obytných oblastech. DC rychlé nabíječky se typicky nacházejí na dálničních odpočívadlech a rušných obchodních plochách.
Průvodce pro začátečníky: Jak používat rychlonabíječku DC / Elektrizující
Najít veřejnou nabíjecí stanici nebylo nikdy snazší díky mapám a aplikacím; mnoho stanic bývá vybaveno kabelem, ale některé AC Level 1/2 mohou kabel neposkytovat. Ceny za veřejné nabíjení se liší podle sítě, místa a rychlosti nabíjení. Domácí nabíjení bývá levnější, zvláště s nižšími tarifními sazbami elektřiny a případnou vlastní výrobou energie ze solárních panelů.
Nabíjení veřejných stanic má však své náklady - rychlonabíječky bývají dražší, cenu za kWh lze vidět v rozmezí od přibližně 0,25 do 0,80 USD za kWh. Doba nabíjení závisí na typu nabíječky, kapacitě baterie a stavu baterie. Bez ohledu na region roste počet veřejných stanic, ale venkov a dálkové trasy mohou nadále vyžadovat plánování.
Ve světle budoucího vývoje v Británii se očekává, že eVED bude hrát klíčovou roli při financování silnic a infrastruktury, zatímco progresivní rozpočtové balíčky podpoří přechod k elektromobilitě. Vláda počítá s tím, že do roku 2030 bude mít eVED výrazný dopad na rozpočet a chystá i kompenzační mechanismy pro některé skupiny obyvatel.
Další součástí balíčku je rozšíření Electric Car Grant a rozvoj dobíjecí infrastruktury. I nadále zůstává debata o tom, zda budou sazby spravedlivé vůči všem uživatelům a zda bude systém transparentní a snadno pochopitelný pro řidiče. Auditoři a experti navrhují, aby o sazbách rozhodoval nezávislý orgán a aby sběr dat byl co nejjednodušší a nejspolehlivější.
Podle oficiálních projekcí se eVED má vztahovat na osobní elektromobily a plug-in hybridy registrované ve Spojeném království, zatímco elektrické dodávky, autobusy a těžká vozidla by byla vybíraná podle jiných pravidel. DVLA má spravovat novou daň a do systému se objeví detaily o tom, kolik mil již motorista zaplatil. Předplatitelný nájezd se může během roku upravovat a na konci období srovná nájezdy s realitou; případné nedoplatky musí být doplaceny, vratky mohou být poskytovány při finančních změnách nad určitý práh.
Veřejná konzultace k eVED proběhla v letech 2025-2026; většina odpovědí byla od jednotlivců. Britská vláda po konzultaci upravila některé části systému, například zrušila plánované dodatečné kontroly nájezdu u nových aut. Celkový obraz ukazuje snahu vybalancovat potřebu financovat silnice a infrastrukturu s cílem zachovat noční záruku pro uživatele elektromobilů.
Vedle samotného zavedení eVED se vláda snaží podporovat přechod k elektromobilitě prostřednictvím dalších investic do infrastruktury a dotací. Odvětví nabíjení v Británii ukazuje rychlý růst: počet stanic se zvyšuje, jejich kapacita roste a s tím i adaptace spotřebitelů na elektrický pohon. Budoucnost elektromobility v UK tedy bude částečně určena tím, jak efektivně bude fungovat nový kilometry-based systém a jak se podaří vyvážit jeho dopady na domácnosti a firmy.
V závěru lze říci, že britská cesta k dlouhodobé udržitelnosti silnic a dopravy zahrnuje složitou rovnováhu mezi daněmi, dotacemi a infrastrukturou. Kilometrová daň pro elektromobily, tj. eVED, vstoupí do popisu pravidel od 1. dubna 2028 a bude mít dopad na očekávaný růst prodeje a celkové náklady majitelů EV. Zároveň bude vyžadovat jednoduchý, transparentní a spravedlivý systém sledování nájezdů a efektivní mechanismy kompenzací pro občany v různých životních situacích.
tags: #elektromobilata #velka #britanie