Šestikolový Tyrrell P34 a jeho odkaz v dějinách Formule 1

Ve světě Formule 1 se totiž stalo něco, co tu ještě nebylo. Tyrrell si našel nového sponzora a posádka se snažila šestikolku vylepšit. Byl vytvořen inovativní lehký a aerodynamický podvozek. Do formule se nainstalovalo množství nových elektronických komponentů. Jak píše web Project - 34, hodně se od tohoto monopostu očekávalo.

Ale USAC, tehdejší regulační orgán závodů Indy car, zakázal start takovému vozu v soutěži. Po prvotním šoku se šéf týmu rozhodl postavit prototyp. Jediným vozem Formule 1 se šesti koly, který kdy závodil na závodní dráze, byl legendární Tyrrell P34. Vývoj nové formule, nazvané Projekt 34, nebyl Gardnerovým původním nápadem.

„Jedním z nápadů bylo nahradit přední hnací kola dvěma menšími koly, která by lépe rozložila hmotnost monopostu a jejichž malý půdorys by poskytl další výhody,“ uvádí se na stránkách Project - 34. To sice, jak se ukázalo, zlepšilo ovladatelnost v zatáčkách, ale zároveň to vůz ztížilo a malá přední kola byla špatně viditelná. Záměrem bylo integrovat konstrukci s již vyvíjeným turbínovým motorem.

S Andym Granatellim, který pracoval i na konstrukci Lotusu 56, vypracovali plán šestikolového monopostu Indianapolis 500 poháněného turbínou. Ale USAC, tehdejší regulační orgán závodů Indy car, zakázal takovému vozu účast v soutěži. Když se Derek Gardner stal šéfdesignérem stáje Tyrrell, bylo potřeba nahradit rychle stárnoucí monopost Tyrrell 007. V létě roku 1974 představil Kenu Tyrrellovi (3. května 1924 - 25.

Ken plánoval představit P34 světu na akci, která se měla konat 22. září 1975 v hotelu Heathrow Hilton. Denis navštívil Kena, aniž by věděl, o co jde, a po šálku kávy a krátkém rozhovoru ho Ken zavedl na dvůr, kde uprostřed trávníku stál první šestikolový vůz formule 1, prototyp Tyrrell P34!

Na problémy s monopostem upozornil i časopis Formula. Dva z nich byly podle něj zřejmé od samého počátku. Přední pneumatiky měly tendenci se odlepovat od ráfku, protože se otáčely rychleji než zadní kola. To se nikdy nepodařilo zcela odstranit. Druhým problémem byly stížnosti jezdců, že „netrefili“ přesně do zatáčky, protože používali čtyři kola.

Alespoň prosadil okénka v kokpitu, která umožnila lépe sledovat zadní pár předních kol. Největším technickým problémem nakonec zůstaly přední brzdy. Jejich chlazení se nikdy nepodařilo zcela vyřešit. První vůz Tyrrell P34 proto vyjel ve čtvrtém závodě v Jaramě, ve Španělsku, pilotovaný Patrickem Depaillerem. Byl rychlý a kvalifikoval se jako třetí, jeho týmový kolega Jody Scheckter ve voze Tyrrell 007 se kvalifikoval jako 14.

Patrick Depailler se držel v závodu na třetím místě do doby, kdy mu ve 26. kole odešly brzdy a musel odstoupit, ale i tak zanechal dojem. Nejsvětlejší okamžik vozu podle portálu wikipedie přišel na švédské Grand Prix, kde se povedlo Jodymu Scheckterovi vyhrát závod a Patrick Depailler dojel na druhém místě, čili zaznamenali takzvaný double. Oba jezdci zajížděli slušné výsledky i po zbytek sezóny.

V celkovém pořadí byl Scheckter třetí a Depailler čtvrtý a tým Tyrrell získal 3. místo v Poháru konstruktérů. Přes zimní přestávku tým usilovně pracoval na tom, aby vůz ještě vylepšil. Britští inženýři vyvinuli nové lehčí šasi ze skleněných vláken a kevlaru a do auta nainstalovali vylepšenou elektroniku. Od upraveného monopostu se hodně očekávalo, ale v podstatě v každém závodě se vyskytla nějaká technická závada.

Komplikace se projevovaly i v oblasti stability vozu. Kromě toho jediný tehdejší dodavatel pneumatik pro formuli 1 Goodyear neměl kapacitu malé závodní obutí pro Tyrrell vyvíjet. Desetipalcové gumy tak oproti běžným pneumatikám rychleji degradovaly a neměly tak dobrý grip. Na konci roku se pak americká společnost rozhodla výrobu specifických předních sad gum zcela ukončit. To byla pro Tyrrell P34 poslední rána a znamenalo to definitivní konec krátké ale zato neopakovatelné éry.

Goodyear veškeré své vývojové kapacity věnoval vývoji normálních pneumatik a na malé přední gumy pro šestikolku se už prostě nedostávalo kapacit. Největší výhoda šesti kol, lepší sezení vozu v zatáčce, byla pryč. Pro rok 1978 se Tyrrell vrátil zpět na 4 kola a P34 postupně prodal soukromým sběratelům. Přes všechny možné problémy bylo toto vozidlo jedno z nejúspěšnějších v sezóně.

  1. Šestikolový Tyrrell P34 a jeho odkaz v dějinách Formule 1
  2. První prototyp a zrod Projektu 34
  3. Problémy předních kol a brzd
  4. Vítězství na Grand Prix Švédska a boj o Pohár konstruktérů
  5. Déja vu a konec éry šestikolky

Ve filmu Rivalové a v dalších dokumentech se Tyrrell P34 dočkal i zobrazení. Rivalové ukazují, že šestikolový vůz zůstává ikonou inženýrství a odvážné koncepce, která změnila pohled na aerodynamiku a rozložení hmotnosti na okruhu.

ikonické šestikolové vozidlo na trati

tags: #f1 #renault #mel #sestikolka