Francouzské automobily od roku 1933: přehled vývoje značek a klíčových modelů

Rozdíl mezi automobily německé a francouzské výroby je jasný. Panuje všeobecné povědomí o tom, že německá auta jsou odolná a bezporuchová, zatímco ta francouzská jsou synonymem poruchovosti a nespolehlivosti. Pokud lze tvrzení vyvrátit, tak ideálně nějakou velmi bohatou statistikou.

Renomovaná instituce TÜV zanalyzovala téměř 10 milionů různých automobilů a vytvořila žebříček. V kategorii dvou a tříletých aut obsadily prvních sedm míst německé automobily. Nejlépe si vedl Mercedes třídy B. Na druhém místě skončil také Mercedes, a to třída GLC. Další pozice patřily automobilce Volkswagen. Prvním japonským vozem, který pronikl mezi německé značky, byla Honda Jazz. Na opačné straně spektra dvou- a tříletých aut, tedy ta s nejčastějšími závadami, jsou modely značky Dacia, a to Logan a Dokker. Ve třídě jsou také Duster a Sandero, stejně jako Citroen C3 Aircross. Zajímavé je, že nechybí ani německá auta, a to VW Sharan a Seat Alhambra. Ta jsou na spodních příčkách tabulek spolehlivosti dlouhodobě. Dominance německých automobilů je patrná v této kategorii. První místo patří Porsche 911, druhé obsadil Mercedes SLC a třetí je pro Audi Q2. Na dalších postech se míchají další německé vozy s japonskými. A co Francouzi? Nejvyšší pozici zabral Renault Scenic na 30. Na konci tabulky s výpisem aut starých 4 roky či 5 let opět žádná změna. Sharan, ale také BMW s modelem 2 Active Tourer. Nejporuchovějším vozem v daném segmentu je Duster. I elektrický, údajně bezporuchový automobil Renault Zoe uhájil pouze 100. místo. Na samém konci, od 100. Mezi takto starými automobily se silnou německou skupinou prodralo na 2. místo Suzuki Vitara. Skončilo za absolutním lídrem, Porsche 911. To se tradičně umísťuje na předních pozicích žebříčků spolehlivosti, nicméně je nutno přiznat, že nejde o tuctový model s masovými prodeji. I tak ale první dvacítce dominují vozy z německé produkce. Nejvýše umístěný francouzský stroj je Renault Captur na 30. místě. Na 48. Spodní část žebříčku vozů ve věku 6 a 7 let tradičně obsazují modely automobilky Dacia. Nechybí ani vozy Renault, ale také BMW, hned se čtyřmi modely (včetně Mini) na pozicích od 100. do 117. A zase ta 911.

Skupinu spolehlivých německých vozů ve věku 8 a 9 let tvoří sportovní Porsche 911, Audi TT a Mercedes SLK. Dále pak čtyři modely od německých výrobců, včetně Mini Countryman. Následují níže umístěné Mitsubishi ASX a další japonské a německé vozy. Skupinu vozů z Francie zahajuje Renault Captur na 52. Dacia Logan, Fiat Punto a Dacia Duster jsou „premianty“ v poruchovosti ve skupině vozů starých 8 a 9 let. Na konec seznamu se dostal také Nissan Juke, který je produktem francouzsko-japonského koncernu. Najdeme zde ale i Nissan Micra a Qashqai. Nejstarší klasifikované v hodnocení mají na prvních třech místech identickou sportovní triádu jako v předchozí mladší kategorii. Čtvrté místo patří Mini Countryman. První japonské auto, Mistubishi ASX, je na sedmém místě. A první Francouz? Tím je na 59. pozici Toyota Aygo, pardon, Citroën C1. Prvním skutečným francouzským autem v tabulce je Peugeot 308 na 67. Skupinu nejstarších vozů doplňuje pět modelů z francouzsko-nissan-rumunského mixu. Nejhůře dopadly malé Renaulty Twingo a Clio.

Časy se mění, přání zákazníků se vyvíjejí a společnosti, které patří ke špičce svého oboru najednou, ztrácí své postavení a nakonec zmizí v propadlišti dějin. Automobilový svět zná stovky takto poražených, z nichž si řada zaslouží připomenout. Některé automobilové značky, které jsou dnes již minulostí a nepředstavily žádný nový model desítky let, byly zcela zapomenuty, zatímco jiné žijí díky svým příznivcům díky jejich vzpomínkám a pečlivě udržovaným vozům ze šťastnějších let.

Mezi takové značky rozhodně patří Simca, která byla mimo rodnou Francii a západoevropské trhy velmi populární i v Československu a to prakticky od padesátých až do počátku devadesátých let. Simca (Société Industrielle de Mécanique et Carrosserie Automobile) se zrodila v listopadu roku 1934 a za jejím vznikem stál italský podnikatel Henri Théodore Pigozzi, který převzal továrnu někdejší automobilky Donnet a měl vazby na italskou automobilku Fiat. Právě díky tomu Simca nejprve vyráběla v licenci vozy Fiat 508 Balilla, 518 Arditta a později i 500 Topolino. S prvními vlastními vozy přišla Simca ve druhé polovině čtyřicátých let, i když v jejich konstrukci lze celkem pochopitelně najít vliv předválečných modelů značky Fiat.

Z předválečné Francie nesmírně slavné značky Delage, Dela-haye, Talbot, Bugatti a Salmson zanikly ještě v padesátých letech, když nedokázaly vyvinout moderní typy, a ještě je poškodily nově zavedené enormní daně na luxusní automobily. Na jejich slávu nenavázal ani úctyhodný čin jménem Facel-Vega (viz AR 7/’17), ani další pokusy. Hispano-Suiza se zachránila leteckou produkcí, ještě v devadesátých letech existovala coby Messier-Hispano-Bugatti, ale pak podlehla racionalizaci francouzského a evropského průmyslu v oboru letectví a kosmonautiky.

Historie Delage je ovšem mnohem delší. Louis Delage založil firmu na výrobu autopříslušenství, následně začal stavět automobily; jeho vozy zahrnovaly šestiválce a později i dvoulitrové motorové řady. Do května 1933 jich vzniklo 2001 kusů a jejich nádherné karoserie sbíraly ocenění na Soutěžích elegance. Výroba osmiválců doplnily odvozené šestiválce, které přežily převzetí tradičním rivalem Delahaye po finančních obtížích v polovině třicátých let. Koncem třicátých let vznikly nejkrásnější karoserie jak pro Delage, tak pro Delahaye; vyráběly se čtyřválce, šestiválce i osmiválce konstrukce Delahaye. Sláva Delage prakticky skončila v prosinci 1947, kdy zakladatel značky Louis Delage zemřel.

Poválečná výroba pokračovala luxusními sportovními vozy Delage D6 3 Litres včetně tříkarburátorové supersportovní verze Olympic, ale to už byla jen labutí píseň slavné značky. Reprezentační limuzína D-180 s čtyřiapůllitrovým šestiválcem -Delahaye, představená na Pařížském autosalonu 1946, se nedočkala sériové výroby. Po roce 1954 výroba definitivně zanikla, když se značky Delage a Delahaye staly majetkem konkurenčního Hotchkissu. Tehdy se jejich osudy propojily a zanikly v rychlém sledu dalších změn.

Některé automobilové souvislosti a příklady z dalších období ilustrují, jak se vývoj francouzských značek prolínal s mezinárodním děním. Například Renault a Peugeot postupně rozšiřovaly své portfolio a reagovaly na trendy motorizace napříč Evropou a světem. Značky Delage a Delahaye definitívně zmizely. Počátkem 80. let se zdálo, že japonské vozy převálcují svět, avšak evropské značky nadále měnily strategii a hledaly nové cesty k udržení konkurenceschopnosti.

Další souvislosti ukazují, že spojení různých národních koncernů a licenční dohody formovaly Evropy automobilový prostor. Přínosem bylo osvěžení a obnova některých ikonických konstrukcí, zároveň však docházelo ke ztrátám a přeměnám v důsledku politických i ekonomických tlaků.

obrazová infografika historie francouzských automobilek

tags: #francouzske #automobily #od #roku #1933