Havarijní jímky a jejich řešení v ochraně vod před závadnými látkami

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Závadné látky lze rozdělit na tři skupiny: zvlášť nebezpečné závadné látky, nebezpečné závadné látky, závadné látky.

Seznam závadných látek je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu.

Tento seznam obsahuje jen zvlášť nebezpečné závadné látky a nebezpečné závadné látky.

Ostatní látky, které nejsou v příloze uvedeny (a ohrožují jakost vod se považují "jen" za závadné látky.

Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.

V praxi se tato povinnost plní nejčastěji umístěním závadných látek na záchytných vanách nebo uložením v jinak vodohospodářsky zabezpečeném prostoru (např. s nepropustnou podlahou, se záchytným prostorem apod.).

Není vždy nutné, aby každý obal s nebezpečnou látkou byl umístěn v záchytné vaně (i když to při auditech EMS často někteří auditoři požadují).

Pro volbu úrovně zabezpečení je rozhodující, zda-li může dojít při zacházení či úniku látky k ohrožení povrchových nebo podzemních vod (pozor na nepřímé ohrožení např. propustnou podlahou, spárami, kanalizačními poklopy apod.).

Povinnost záchytných van

Hořlavé kapaliny - povinné vany: Norma Hořlavé kapaliny - ČSN 65 0201 platí pro stavby, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny.

4.8 Výrobní prostory (včetně otevřených technologických zařízení) a sklady hořlavých kapalin musí být vybaveny havarijními jímkami nebo záchytnými jímkami, které jsou trvale napojeny na havarijní jímky.

6.2.4 Havarijní jímky musí být dimenzovány nejméně na užitný objem největší nádrže, technologického zařízení, kontejneru nebo přepravního obalu, v nichž se vyskytuje hořlavá kapalina, která je sváděna do havarijní jímky, nejméně však na: 10 % objemu všech hořlavých kapalin do jímky sváděných, pokud největší nádrž má užitný objem alespoň dvojnásobně větší, než kterákoliv jiná nádrž do jímky sváděná; nebo 20 % objemu všech hořlavých kapalin do jímky sváděných v ostatních případech.

Havarijní jímky se dimenzují i na celý objem hořlavých kapalin, který se může vyskytovat v technologickém zařízení, aniž by šlo o nádrže apod.

6.2.5 V požárních úsecích nevýrobních či výrobních objektů, kde se vyskytují hořlavé kapaliny v celkovém objemu do 2000L, mohou být havarijní jímky nahrazeny záchytnými jímkami, které musí být dimenzovány nejméně na 10% objemu hořlavých kapalin v tomto prostoru, nejméně však na objem největší nádrže, pokud slouží záchytná jímka pro více nádrží.

Ostatní látky - vany podle situace

Platí pouze obecná povinnost učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Což může být např. záchytná vana na místech, kde je voda ohrožená.

Tam, kde není voda přímo ohrožená, lze použít i jiná opatření, např. protihavarijní prostředky.

Sklady ale musí mít nepropustnou úpravu pro ochranu podzemních vod.

V případě, že je pro ochranu vod použitá záchytná vana/havarijní jímka, musí mít objem minimálně odpovídající kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené.

Další povinnosti v souvislosti se závadnými látkami

V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost vypracovat havarijní plán a předložit jej ke schválení vodoprávnímu úřadu.

Dále každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací.

Je povinen zejména umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami.

Používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod.

Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látky a bezodkladně provádět jejich včasné opravy;

sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy, vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek.

Tato opatření se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek!

Kontrolní systém a záznamy o kontrolách

Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň jednu z těchto funkcí:

• kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,
• zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod,
• trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku,
• senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení na okolní prostředí.

Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést senzorickou kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou osobou.

Uživatelé závadných látek provádějí výše uvedené kontroly a o jejich výsledcích vedou evidenci.

Jsou nepostradatelné v široké řadě provozů, kde se nakládá s chemikáliemi.

Jímky jsou nejčastěji konstruovány z monolitického betonu, který není dostatečně chemicky odolný a nepropustný.

Naprosto klíčovou roli proto hraje volba vhodného ochranného a hydroizolačního systému.

Ten musí být nejen chemicky a mechanicky odolný, ale také pružný za všech klimatických podmínek.

Systém musí splňovat požadavky normy ČSN EN 1504-2, ČSN EN 13529.

Sikagard®-7000 CR (dříve MasterSeal 7000 CR): inovativní materiálová báze Xolutec® Hydroizolační a ochranný systém představuje vrchol technologických inovací v oblasti záchytných jímek.

Výhody systému Sikagard®-7000 CR: vysoká chemická odolnost, vysoká trvanlivost, bezešvá izolace, spolehlivá pružná hydroizolace, snadnost použití, závazek k udržitelnosti.

Sikagard®-7000 CR přesahuje hranice průmyslových oblastí a nachází uplatnění v různých oborech: chemické provozy, zemědělství, odpadové hospodářství.

Definuje novou kvalitativní úroveň ochrany záchytných jímek v průmyslových odvětvích.

Významné praktické detaily z praxe zahrnují i specifické požadavky na odolnost materiálu a provedení instalací s ohledem na chemické prostředí.

V logice vodního zákona je každá společnost povinna vést seznam chemických látek a vycházet z něj při zabezpečování vodních zdrojů.

Vodní zákon stanovuje povinnost chránit jakost vod a definovat povinnosti subjektů zacházejících s závadnými látkami.

Záchytné vany musí být vodotěsné a odolné vůči skladované látce a musí disponovat minimálně objemem odpovídajícím kapacitě největší nádrže.

Musí být schopny zachytit objem největší skladované nádoby a zároveň 10 % z celkového skladovaného množství závadné látky.

Záchytné vany je nutné umístit ve vnitřních nebo zastřešených prostorách a pravidelně kontrolovat.

O kontrole musí být proveden písemný záznam.

tags: #havarijni #jimky #reseni