Automobilový trh se v posledních letech výrazně mění a spolu s tím roste i diskuse o tom, zda je lepší volbou spalovací motor, elektromobil nebo hybridní pohon. Při rozhodování je klíčové zvážit, kde a jak často vůz používáte.
Politické tlaky a legislativní změny: Evropa, Británie a globální vývoj
Evropská komise navrhuje, aby od roku 2035 nemohl sjet z výrobní linky v EU v zásadě jiný vůz než elektromobil. Většinou 339 hlasů proti 249 rozhodli, že v roce 2035 by z výrobních linek v Evropě měla sjet už jen osobní auta a dodávky, které neprodukují žádné emise. Hlasování o autech se odehrálo v rámci projednávání „zeleného“ balíčku několika předpisů známého pod názvem Fit For 55. Ten má Evropu dovést k 55procentnímu snížení emisí do roku 2030, v polovině století pak ke klimatické neutralitě.
Velká Británie plánuje do roku 2030 zakázat hybridní automobily, což má přispět k přechodu na elektromobily. V posledních letech se ve Velké Británii stále častěji diskutuje o opatřeních na podporu elektromobility. V roce 2030 Británie plánuje přestat prodávat nové vozy se spalovacími motory, což je součástí širšího plánu na dosažení uhlíkové neutrality.
Poslední zprávy nasvědčují tomu, že pod tlakem významných hráčů ustupuje Evropská unie od původního plánu zakázat prodej nových vozů se spalovacím motorem (ICE) od roku 2035. Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt k tomu již řekl: „Evropa musí ponechat všechny technologie otevřené“. Kdy také zdůraznil, že tato otázka zahrnuje i zohlednění geopolitického vývoje: „Musíme si dávat pozor, abychom nepoškodili naši konkurenceschopnost a zároveň pomohli průmyslu EU udržet si technologickou výhodu.“
Naopak se v něm uvádí, že výjimka se nebude týkat firemních a jiných služebních aut. Tyto „flotily“ musí být od roku 2035 výlučně elektrické, pokud mají dosáhnout na veřejnou finanční podporu.
Návrh kompromisu: 90 % místo 100 % a systém emisních kreditů
Plošný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory k roku 2035, o němž se nejméně posledních pět let tolik mluvilo, se odkládá. Jádrem „balíku“ je požadavek, aby emise z automobilů klesly do roku 2035 nikoli na nulu (tedy o sto procent, jak bylo původně ujednáno), ale „jen“ o 90 procent. V rámci takto vzniklé desetiprocentní „vůle“ by bylo povoleno uvádět na trh nová dobíjecí hybridní vozidla vybavená jak elektrickým, tak spalovacím motorem, a elektrická auta využívající malé „dojezdové“ spalovací motory.
Aby to nebylo tak jednoduché, navrhuje Evropská komise zavést systém emisních kreditů, které by automobilky získávaly v závislosti na tom, co vyrábějí. Auta s dojezdovými spalovacími motory by generovala více kreditů než plug-in hybridy, které způsobují větší znečištění. Nejvíce zvýhodněna by byla samozřejmě elektroauta - a mezi nimi zejména v EU vyráběná malá, cenově dostupná vozidla do 4,2 metru. Jejich výrobci by byli obdařeni koeficientem 1,3: za deset prodaných „lidových“ elektrických aut by získali kredity jako za třináct „normálních“.
Jednotliví výrobci by měli možnost tyto emisní kredity mezi sebou sdílet v rámci jednoho kalendářního roku, takže obchod s nimi by se stal lukrativní záležitostí. Automobilka vyrábějící více hybridů by například nemusela splnit požadavek snížení emisí o 90 procent, protože jiná firma specializovaná čistě na elektroauta by jí prodávala své přebytečné kredity.
Biopaliva, syntetická paliva a úlevy pro užitkové vozy
Do tohoto mixu Evropská komise přidala ještě požadavek, aby spalovací motory budoucnosti pokud možno spalovaly nová syntetická či biopaliva, nikoli klasická „fosilní“, případně aby automobilky používaly k výrobě nových vozů v Evropě vyrobenou „nízkouhlíkovou“ ocel. Tato hlediska se budou odrážet i v režimu rozdělovaných kreditů, a tudíž následně také v cenách prodávaných automobilů.
Podstatnou úlevu navrhuje Evropská komise pro dodávky (myšleno lehčí užitkové vozy), což je segment, kde se přechod na elektromobilitu obzvlášť nedaří. Povinný podíl elektrických vozů se v této kategorii pro rok 2030 snižuje z původních 50 na 40 procent. Podobně Evropská komise avizuje i zmírnění emisních norem pro těžká nákladní vozidla.
Ekonomické a geopolitické souvislosti: Čína, levné EV a globální trhy
Čína ovládá klíčová průmyslová odvětví a prosazuje technologie, které budou utvářet 21. století, což ještě neznamená, že s rozvojem elektromobility zavrhuje spalovací motory. Například čínská automobilka BYD (Build Your Dreams) nedávno zveřejnila detaily nově vyvinutého spalovacího motoru. Ten je určen pro jejich platformu e4, kde zajistí pohon generátoru pro napájení trakční baterie. Jedná se o dvoulitrový čtyřválec, jehož primární úlohou je generovat elektřinu pro elektrický pohon, i když za určitých podmínek může přenášet točivý moment přímo na zadní nápravu.
Jinak řečeno, než aby prosazovali elektromobily na trzích, které na ně nejsou připraveny, nabízejí čínské firmy v rozvíjejících se ekonomikách auta se spalovacími motory, o která je u nich doma kvůli dominanci elektromobility menší zájem. Vozidla na fosilní paliva od roku 2020 tvoří 76 % čínského automobilového exportu, kdy celkové roční dodávky vzrostly na zhruba 6,5 milionu v letošním roce, jak ukazují data čínské poradenské společnosti Automobility.
Souvislost mezi exportem nových modelů aut se spalovacím motorem a posilováním jejich pozic je nyní zřejmá všude tam, kde je menší kupní síla obyvatel a kde chybí solidní infrastruktura nabíjecích stanic. Kde se logicky osvědčila nabídka vozů, uzpůsobených potřebám a možnostem místních zákazníků. I když tam zavedené západní automobilky můžou nabízet bezpečnější a obecně kvalitnější klasická auta, čínské vozy jsou levnější než ty z USA, Japonska či Evropy, na což většina jejich zákazníků slyší.
Praktické výzvy elektromobility: infrastruktura, cena a chování uživatelů
Elektromobily jsou dnes oblíbenou volbou zejména pro městský provoz a firemní flotily. Nabízejí tichý chod, okamžitý nástup výkonu a nízké provozní náklady. Elektrická auta neprodukují žádné místní emise, což přispívá k lepší kvalitě ovzduší ve městech. I když je snaha o přechod na plně elektrické vozidlo chvályhodná, existují i praktické problémy. V současnosti je totiž infrastruktura pro nabíjení elektrických aut stále v rozvoji, a ne všechny oblasti mají dostatečný přístup k dobíjecím stanicím.
Potom není neobvyklé, že člověk u vybrané nabíječky musí čekat, než si nabije někdo jiný. A to jsou teprve problémy u nás, z globálního pohledu stále existují trhy, které nemají nabíjecí síť zdaleka tak dobře vyvinutou. Na takovém trhu automobilky stále silně bojují s porodními bolestmi elektromobility, jako byl strach z nízkého dojezdu.
Pro mnoho zákazníků nových aut zůstává stále důležitým faktorem rychlost nabíjení, která se jednoduchému doplnění fosilního paliva rovnat nemůže. Že dnešní elektromobily ujedou dostatečně daleko na to, aby stačilo nabíjet doma či v práci, to už mnozí při výběru nového auta nevnímají. I když nám stoupenci elektromobility tvrdí, že se dá doma dobíjet „zadarmo“ a při dálniční pauze mají nabito dřív, než „dopijí kafe“, je pravda, že pokud má někdo na střeše svého domku fotovoltaiku, elektřina z ní ho téměř nic nestojí, pokud zapomíná na servisní kontroly a kompletní revize každé 3-4 roky, nebo výměnu střídačů při opotřebení.
V České republice namísto vlastního domku žijí miliony lidí v bytech, kdy jenom v panelových domech na sídlištích jsou jich přibližně 3 miliony, což tvoří kolem 28 % všech domácností. Ovšem ta fotovoltaika sama stoupence elektromobility stála pořádný balík, neboť slušná domácí instalace s wallboxem u nás přijde na čtvrt milionu korun i více. Tedy tvrdit, že dobíjím zdarma, je asi jako prohlašovat, že jsem si opatřil zásobu nafty tím, že jsem koupil celou cisternu, tedy plnou nádrž pro rozvoz nafty.
Je pravda také, že v některých zemích dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích vyjde velmi levně; kdy je dobíjení na veřejných dobíjecích stanicích vyjde na 1,5 Kč za kilowathodinu a náklady na nabíjení elektromobilů tak dosahují cirka 30 haléřů na kilometr. Tedy pokud na cestách za prací a za nákupy každý týden ujede čínský majitel elektromobilu 1 000 kilometrů, vyjde ho to na 300 korun.
Hybridy jako střední cesta a strategie výrobců
Hybridní vozy představují zajímavou střední cestu mezi spalovacím motorem a elektromobilem. Benzínové a naftové vozy zůstávají i v roce 2026 velmi populární volbou. Spalovací motor nabízí dlouhý dojezd, rychlé doplnění paliva a vysokou flexibilitu při cestování. Hybridní vozidla, která kombinují spalovací motor a elektromotor, mají podle mnohých odborníků pouze částečný pozitivní vliv na ekologii. Ačkoliv jsou šetrnější než plně spalovací auta, stále produkují emise CO2 a přispívají ke znečištění ovzduší.
Giganti jako Mercedes-Benz, Ford či luxusní značky Bentley a Rolls-Royce odkládají své plně elektrické vize a investují miliardy do prodloužení života hybridů. Přechod na elektromobily začíná v evropské sedmadvacítce uvadat. Po období stanovování agresivních cílů v oblasti elektromobility samotné automobilky ustupují od velkolepých plánů a připravují se na prodlužování éry spalovacích motorů.
Automobilky Ford, Stellantis nebo Volvo už své plány přehodnotily. Japonská Honda dokonce oznámila, že ustupuje od původního cíle přestat vyrábět spalovací motory po roce 2040. Odklad konce spalovacích motorů oznámila také německá značka Mercedes-Benz. Posun je obzvláště viditelný v luxusním segmentu. V něm začali výrobci prodlužovat životnost benzinových a hybridních modelů. Britská automobilka Bentley, kterou vlastní koncern Volkswagen Group, odsunula své plně elektrické ambice. I po roce 2035 chce prodávat plug-in hybridy. Italské Ferrari rovněž posunulo své dlouhodobé cíle elektrifikace, i když se připravuje na uvedení na trh svého prvního vozu na baterie.
Toyota: strategická zdrženlivost a alternativní paliva
Ve svém vlastním deníku Toyota Times automobilka nedávno vysvětlila, proč dlouhodobě zaujímá zdrženlivou pozici vůči přechodu ke stoprocentní elektromobilitě a že modely se spalovacími motory budou ještě dlouho potřeba. Toyota v období pobláznění elektromobilitou nadále vyvíjela nové čtyřválcové spalovací motory, které plánuje používat v plejádě svých budoucích modelů. „Stále existuje mnoho oblastí, kde se lidé bez benzinových aut prostě neobejdou,“ zní z automobilky.
Je však známo, že Toyota společně s japonskou automobilkou Mazda investuje do vývoje motorů schopných spalovat kapalný vodík, různá biopaliva nebo paliva syntetická. Toyota tak neříká, že by elektromobilita byla špatným směrem. Pouze poukazuje na to, že její příchod není tak snadný, jak se před pár lety zákonodárci a některé automobilky domnívali. A také si nechává vrátka otevřená pro možný průlom v technologiích, které by spalovacím motorům mohly vdechnout druhý dech.
Trhy a chování spotřebitelů: poptávka, cena a stáří vozového parku
Minulý rok již nové elektromobily tvořily téměř pětinu všech nově prodaných vozidel, společně s plug-in hybridy už to byla téměř třetina. Na čínském trhu dokonce více než polovina prodaných vozidel využívá plně elektrického či plug-in hybridního pohonu. V USA prodeje po zrušení dotačních programů mírně poklesly, ale v Evropě dlouhodobě rostou.
Tradiční vývoz zejména německých „spalováků“ se začal propadat, a to nejen do Číny, ale kvůli nově zavedeným americkým clům také do USA. Současně klesala a nadále stagnuje poptávka po nových autech v samotné Evropě. Průměrný věk vozidel na evropských silnicích dnes činí 12,5 roku. Průmysl proto potřebuje podněty ke zvýšení poptávky, nikoli další brzdy v podobě nuceného přechodu na čistou elektromobilitu.
Socioekonomické dopady a národní politiky
Rozvoj elektromobility přinese nové pracovní příležitosti a posílí ekonomiku v oblasti inovací a ekologických technologií. Současně se však objevují obavy, že příliš rychlý přechod může poškodit konkurenceschopnost a tradiční průmysl jednotlivých zemí. Dělící čára přitom vede přímo středem proevropské „koalice“ lidovců, socialistů a liberálů. A priori to vypadá, že ve prospěch „spalováků“ by mohla hlasovat pravicová většina, zatímco levice a strany levého středu, tedy stoupenci přísné dekarbonizace, by zůstali poraženi.
Také česká vláda zařadila zpátečku v oblasti podpory elektromobilů a aut na vodík. Ministerstvo dopravy oznámilo, že v rámci návrhu novely zákona o pozemních komunikacích zavede dálniční známku i pro majitele bezemisních vozidel. Až dosud byli od ní majitelé osvobozeni. Ministerstvo dopravy v čele s Ivanem Bednárikem (za SPD) argumentuje tím, že narovná podmínky mezi řidiči. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) má získat navíc 55 milionů korun v příštím roce.
Technologické trendy a budoucí scénáře
Automobilky musí nabídnout zákazníkům řešení přizpůsobená lokálním podmínkám: v některých regionech budou vládnout elektromobily, jinde budou i nadále dominovat vozy se spalovacími motory nebo hybridy. Systém emisních kreditů, úlevy pro některé kategorie vozidel či podpora biopaliv a syntetických paliv vytváří portfolio možností, jak kombinovat snížení emisí s průmyslovou udržitelností.
Hlavní díl odpovědnosti za směřování trhu nese kombinace politiky, poptávky zákazníků, ceny energie a investic do infrastruktury. Jakmile Evropský parlament i členské státy dospějí k určitému stanovisku, budou se muset dohodnout na konečné podobě legislativy. Dnešní nástřel tak pravděpodobně dozná řady změn.
Tabulka: Klíčové vlastnosti pohonů (shrnutí z textu)
| Typ pohonu | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Elektromobil (BEV) | Žádné místní emise, tichý chod, nízké provozní náklady | Závislost na infrastruktuře, vyšší pořizovací náklady, doba nabíjení |
| Hybrid / Plug-in hybrid | Konciliární dojezd, snížení spotřeby paliva, flexibilita | Stále emise CO2, složitější konstrukce |
| Spalovací motor (ICE) | Dlouhý dojezd, rychlé doplnění paliva, dostupnost | Emise skleníkových plynů, regulace a možné budoucí omezení |
Pořízení vozu na operativní leasing je čím dál populárnější, přesto není ideální pro každého
Co si odnést: hybridy v roli mostu k nejasné budoucnosti
Hybridní vozy představují zajímavou střední cestu mezi spalovacím motorem a elektromobilem. Automobilky i politici dnes hledají kompromisy, které by umožnily postupnou dekarbonizaci, aniž by ohrozily konkurenceschopnost průmyslu a dostupnost vozidel pro různé trhy. Návrh Evropské komise, systém emisních kreditů a úlevy pro specifické segmenty ukazují, že budoucnost mobility není jen černobílá mezi elektrem a benzínem, ale spíše mozaikou technologií přizpůsobenou místním podmínkám a geopolitickým rizikům.
Automobilový trh se mění, ale hybridy zřejmě neodcházejí do historie ze dne na den - spíše se můžou stát klíčovou technologií v přechodném období, dokud nebudou vyřešeny problémy s infrastrukturou, cenou a surovinami pro masovou elektrifikaci.