To znám... Před cca 2 měsíci jsem chtěl střechu zavřít, ani se nehnula, síťka pod ní se pohybovala normálně. Vypnul jsem zapalování, vyndal klíček, zasunul a zase nic, takže znovu vyndal, auto zamkl, odemkl, pořád nic. V minulosti totiž tento postup pomáhal, když občas z Columbuse nešel zvuk - stalo se, že displej svítil, reagoval na dotyky, takže šlo přepnout z rádia na TV nebo na MP3 z SD karty, ale zvuk vůbec nešel. Před cca měsícem jsem zaparkoval a pro změnu nešel ani na x pokusů vyndat klíček ze spínací skříňky, naštěstí se mi to stalo až večer v Plzni a naštěstí jsem na noc mohl strčit auto do garáže, takže hned druhý den ráno do servisu. Na diagnostice zjistili, že prý příslušná ŘJ správně dostávala informaci o tom, že páka voliče jízdních režimů je v poloze P, ale nedávala dál pokyn elektromagnetu ve spínací skříňce k uvolnění klíčku. Zaplatil jsem diagnostiku s tím, že momentálně vše funguje. Když jsem se ptal co s tím, pokud by se to opakovalo, dostalo se mi rady vozit pro jistotu druhý klíč, kterým bych mohl auto nouzově zamknout... Nicméně si myslím, že by mělo stačit na chvíli vytáhnout pojistku, přes kterou je elektromagnet napájený (předpokládám, že to tak je), vyndat klíček a pojistku zase vrátit - jenže jsem ještě nepřišel na to, která pojistka to je, a zatím se to neopakovalo... Včera při odjezdu z Benešova jsem do navigace zadal nový cíl za Chrudimí a ve chvíli, kdy jsem si měl na displeji vybrat jednu ze tří tras, se Columbus kousnul a na nic nereagoval, hrálo jen rádio, které ovšem nešlo přepnout na jinou předvolbu, ani zesílit. Po vypnutí a zapnutí zapalování se na displeji okamžitě objevovala mapa s výběrem tří tras, rádio nehrálo, displej na dotyky zase nereagoval, handfree sice pochopila, že přišel hovor (mám nastavený automatický příjem), ale slyšet nebylo nic, ani druhá strana neslyšela mě. Ujel jsem podle navigace v mobilu cca 130 km, auto odstavil, znovu zkusil Columbus, pořád to samé. Zavolal jsem tedy do „mého“ servisu v Plzni, že se dnes zastavím, ovšem když jsem po dvou hodinách znovu sednul do auta, vše chodilo normálně a zatím tak i chodí. Chvílema si připadám jako blbec. Už je tomu více než rok, co jsem poprvé řídil druhou generaci Opelu Insignia. Tehdy s nejsilnějším motorem v nabídce - dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 191 kW, jenž se pároval výhradně s osmistupňovým automatem a pohonem všech kol. Slabinou jinak pohodlného a komfortního auta byla právě skříň s hydrodynamickým měničem a její tápající spolupráce s motorem. Nepotěšila ani žíznivost daného exempláře. Tento motor však v nabídce vlajkové lodi Opelu již nenajdete, stal se jednou z obětí zpřísňujících se emisních norem.
Relativně nedávno jsem se s novou Insignií svezl podruhé, tentokrát s dieselovým dvoulitrem biturbo spolupracujícím rovněž s osmistupňovou samočinnou převodovkou, která posílala sílu na všechna čtyři kola. Toto provedení mi už přišlo zdařilejší, ale opět tu byl problém. Benzinový dvoulitr zmizel z nabídky a náhrada v podobě šestnáctistovky ještě nebyla na trhu. Dieselový čtyřválec tak byl pro sportovně laděný exemplář GSi jedinou dostupnou volbou. A motor měl všechno, jen ne sportovní charakter.
Ale zdá se, že v případě mého poznávání Insignií platí “do třetice všeho dobrého”. Naposledy testovaný exemplář má sice stejný motor jako GSI, je to však praktičtější kombi, navíc v provedení Country Tourer, tedy jakýsi „skautík“, který se nezalekne ani nezpevněných cest. A jak se v průběhu týdenního test ukázalo, tohle je konečně ta správná kombinace. Pro mě osobně dokonce nejlepší.
Neomrzí seV testech Insignie jsem si vždy pochvaloval povedený design a nejinak tomu je i teď. Tohle auto se Opelu jednoznačně povedlo a s odstupem času musím říct, že kombík se mně líbí snad ještě víc než liftback. Vlajkovou loď Opel nadále poznáte díky výraznému okřídlenému blesku v masce chladiče či prolisům na bocích. Svá poznávací znamení však má i varianta Country Tourer. Nejde jen o ochranné plasty na karoserii, automobil dostal také o 25 milimetrů zvýšený podvozek, aby si co nejlépe poradil mimo asfaltované cesty. Specialitkou jsou i pneumatiky, rozměr 235/50 na osmnáctkách z lehkých slitin totiž na žádné jiné Insignii nedostanete.
Z příplatkových položek určitě vyzdvihněme adaptivní LED Matrix světlomety, které se prodávají v sadě společně s parkovacími senzory vpředu a vzadu za 35.000 Kč. O dvě stovky dražší je panoramatické střešní okno, na dalších 17.000 Kč přijde hezká vínová metalíza. Country Tourer sice působí odolněji, zároveň ale Insignia v tomto provedení neztrácí nic ze své reprezentativnosti. Aktivní manažeři se o svou pověst určitě nemusí bát.
Nezahanbí se ani v momentě, kdy v kombíku někoho svezou. Country Tourer je již sám o sobě slušně vybaveným autem. Ve standardu najdeme kromě LED denního svícení a diodových světel vzadu rovněž automatickou dvouzónovou klimatizaci, sedmipalcovou obrazovku multimediálního systému se sedmi prémiovými reproduktory či bezklíčové startování. Kabinu rozmazluje i sada Inovace s bezdrátovou indukční nabíječkou, head-up displejem a 8“ LCD přístrojovou deskou. V balíčku je i bezdotykové otevírání pátých dveří a celkem za něj zaplatíte 46.300 Kč.
Dalších 18.000 Kč dáte za OPC interiérovou sadu s vyhřívaným volantem v kůži, černým čalouněním stropu či sportovními pedály. Navigaci s evropskými mapovými podklady a připojením k internetu stojí 22.200 Kč. Samotný infotainment má velké ikony, přehledné menu a svižný chod. Jen některé funkce jsou schované „hluboko“ a je zkrátka potřeba hledat. Kvitujeme však to, že Opel do multimédií neschoval i nastavování teploty či vyhřívání sedaček, těmto úkonům zůstává vyhrazen samostatný panel.
A co ony Matrix LED světlomety? I ty fungují velmi dobře. Světla disponují dvaatřiceti individuálně řízenými diodami, které tak zabraňují kupříkladu oslňování ostatních účastníků provozu. Chytré řešení dokáže ostatní vozy rychle rozpoznat a v noci je právě díky vypínání jednotlivých diod vystínit, takže máte stále skvělý výhled před sebe, zároveň ale neomezujete protijedoucího řidiče. Světla se navíc umí automaticky přizpůsobit tomu, jestli jste v městě, na dálnice, nebo třeba zrovna parkujete.
Ani interiéru není moc co vytknout. Tmavo-světlá kombinace působí moderně a elegantně, zároveň ale pracoviště řidiče zůstává věrné klasice a nesnaží se za každou cenu odlišit, což většina řidičů jistě ocení. V ramenou i kolem nohou mám za volantem dostatek prostoru, ideální pozice se hledá snadno i díky možnosti manuálního prodloužení sedáku. Potěší i pohodlí na dlouhých cestách, které vedle výrazného bočního vedení podtrhuje certifikát AGR. Jedničku zaslouží také prostornost vzadu. Sedačky jsou komfortní a při rozvoru 2829 mm zůstává slušná rezerva před koleny i člověku s výškou ke dvěma metrům. Svažující se linie střechy ani panoramatické okno navíc neubírají mnoho prostoru nad hlavou. Třem dospělým už tu bude hodně těsno, spíše tedy doporučíme posadit dozadu dva lidi, kteří mohou využít vestavěné loketní opěrky.
A jak je na tom Insignia s celkovou praktičností? Zavazadelník v základu pojme 560 litrů. Není to sice málo, konkurenční kombíky však zvládnou více. Namátkou Passat Variant má objem 650 litrů, do Superbu se dokonce vejde ještě o deset litrů více. Se sklopenou zadní lavicí se u Insignie dostáváme na hodnotu 1665 litrů, zároveň je k dispozici rovná ložná plocha a díky vysoko se zvedajícímu víku i slušný nákladový otvor. Na pováženou tak zůstává jen světlé provedení zavazadelníku. V kabině to vypadá skvěle a třeba koberečky jsou zase černé, takže tu nevidíte každou čmouhu.
Insignii Country Tourer koupíte v aktuálním vydání se třemi různými motory. Základ tvoří zážehová šestnáctistovka turbo s výkonem 147 kW, kterou lze mít pouze s šestistupňovou samočinnou převodovkou. Manuál pořídíte ve slabším dieselu, a sice dvoulitrovém CDTI o výkonu 125 kW. Tuto motorizaci lze mít jako předokolku s manuálním šestikvaltem či osmistupňovým automatem. Nabízí se i jako čtyřkolka, avšak jen s přímým řazením. Testovaný exemplář dostal nejvýkonnější agregát, tedy vznětový dvoulitr biturbo s výkonem 154 kW při 4000 otáčkách a 480 N.m točivého momentu při 1500 otáčkách. Silná nafta se nabízí výhradně s osmistupňovým automatem a pohonem všech kol.
Opel použil pro převodovku u Country Toureru hydrodynamický měnič, čtyřkolka je řešena systémem GKN s dvojicí nezávisle řízených spojek. Podle Opelu jde o lehčí řešení, které umožňuje lepší distribuci točivého momentu v závislosti na dané situaci či zvoleném jízdním režimu. Ty se v autě vybírají díky adaptivnímu podvozku FlexRide. Najdeme jej ve standardní výbavě Country Toureru, ale páruje se pouze se čtyřkolkou.
Fantastický podvozek. Výborně fungující podvozek Insignii zůstal i se zvýšenou světlostí, která pro variantu Country Tourer narostla o 25 milimetrů. Opel ladí jeho fungování nejen na základě motorizace, ale i výbavy a příplatkových položek. Na výběr jsou režimy Tour, Normal a Sport a překvapí, jak velké rozdíly mezi nimi jsou. Zatímco se sportovním režimem podvozek citelně ztuhne, v režimu Tour zase nabídne komfortní plavnost, na nerovnosti se jen tak ladně zhoupne a pokračujete dál. Oceníte to zejména na dlouhých dálničních cestách. S osmnáctipalcovými koly je Insignia pohodlná a vyhoví širokému spektru řidičů.
Pokud vám dvakrát přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec v útrobách přijde hlučný, pak jen zvenčí. Těchto věcí si je vědom každý, kdo ocenil i odhlučnění předchozích verzí; tento exemplář navíc pomáhá odhlučovací sada s laminovanými skly, která je součástí sady Inovace. Agregát se hbitě dostává z nízkých otáček a jeho parametry na papíře tak nějak odpovídají tomu, co dostanete v praxi. A motor ve spojení s automatem ukazuje, že převodovka se dá naladit lépe, než byste čekali.
Celkové jízdní vlastnosti jsou hodně podobné liftbacku, kombík zatáčí ochotně a při svižnějším tempu netrpí nedotáčivostí. Řízení neposkytuje mnoho zpětné vazby a není výrazně tuhé, ale vzhledem k zaměření auta lze Insignii vyčítat jen minimum. Z pohledu spotřeby paliva se silnou naftovou Insignií dá jezdit s lehkou nohou kolem šesti litrů na 100 km. To není zázračná hodnota, ale vyhovuje rozměru vozu, hmotnosti a pohonu všech kol.
Závěr: Insignia Country Tourer mě mile překvapila. A když se podívám na aktuální nabídku, opravdu si troufám říct, že jde o ideální kombinaci. Dvoulitrový diesel ani podvozek nejsou určeny pro sportování, potěší pohodlným podvozkem na dlouhých cestách a sympatickou spotřebou. A když přijde na zimní výlety po horách, přijde vhod čtyřkolka, která je pro daný motor standardem, stejně jako osmistupňový automat. Pokud vám oplastovaná Insignie padla do oka, počítejte s cenou přes 900 tisíc korun. To není zrovna málo, myslete ale na to, že dostanete opravdu slušně vybavené auto, se kterým se neztratíte ani mimo zpevněné cesty.
tags: #insignia #2010 #otevirani #panoramaticke #strechy