Práce se sprejem se může zdát jednoduchá. Jak na lakování automobilu pomocí spreje? Při lakování sprejem nestačí jen "nějak" otřít povrch a na to nastříkat "nějakou" barvu ve spreji. Kromě toho, že potřebujete kvalitní autolak ve spreji s přesným odstínem, tak je nejdřív zcela nezbytné náležitým způsobem připravit samotný povrch. Pokud byste sprej s autolakem nanesli přímo na holý a neupravený plech, tak by výsledek nejenom nebyl hezký, ale hlavně by ani nebyl trvanlivý a odolný. Ale nebojte, příprava podkladu pro lakování sprejem není žádná věda a ani k tomu nepotřebujete žádné mimořádné vybavení. Ta chvíle, kterou přípravě lakování věnujete, se vám naopak vrátí skvělým výsledným povrchem a také pocitem dobře odvedené práce.
Abychom vám lakování autolaku ve spreji co nejvíce zjednodušili, tak jsme pro vás připravili kompletní sady, které už obsahují vše potřebné. Konkrétně jde o sadu pro lakování metalických a perleťových autolaků a sadu pro "obyčejné" UNI autolaky. Proč je sada doplňků pro lakování metalických laků dražší? Lakování metalických laků je složitější, než lakování obyčejných (takzvaných "UNI") laků. Aby byl sprejem stříkaný metalický nebo perleťový povrch takový, jaký mělo auto z výroby, tak je na závěr potřeba čerstvě nastříkaný povrch ještě přestříkat kvalitním bezbarvým lakem. Protože ale při opravě UNI laku bezbarvý lak nepotřebujete, tak nabízíme samostatně dvě sady doplňků pro oba typy laků. Návod krok za krokem na lakování auta pomocí spreje Pro celý proces lakování jsme pro vás připravili přehledný návod, kde je každý krok práce při opravě laku pomocí spreje s autolakem krok za krokem popsán. Aby se vám s tímto návodem dobře pracovalo a mohli jste si ho například celý snadno vytisknout nebo otevřít na displej mobilu, tak jsme ho připravili jako samostatný PDF dokument. Veškeré popisované vybavení si můžete buď zakoupit samostatně v našem obchodě, nebo rovnou celé najednou v jedné z našich sad pro lakování sprejem.
Jak se autolaky ve spreji vyrábí? Zakládáme si na tom, že odstíny našich barev jsou velmi přesné. Abychom to mohli zákazníkům skutečně garantovat, tak si barvy do sprejů mícháme sami. Už za dvě stovky lze u většiny značek pořídit barvu na pře lakování odřených míst. Poškodit karoserii není nijak obtížné. Stačí drobná nepozornost a neplecha je na světě. S odřeným blatníkem však nutně nemusíte rovnou do lakovny. Pokud není poškození příliš velké, lze opravit i mnohem levnějšími způsoby. Jak si můžete přečíst v samostatném boxu, už před rokem jsme vyzkoušeli speciální voskovku a leštěnku. Jenže řešení to bylo polovičaté. Tentokrát jsme se proto rozhodli pro originální lakovací sadu.
Sedm odstínů Pro demonstraci nám posloužil ojetý peugeot, kterému za deset let parkování v ulicích hlavního města způsobil majitel šrámy snad na každé části karoserie. Ideální pro opravu drobných poškození bude právě sada s opravným lakem. Teoreticky je princip jednoduchý - nejprve se štětečkem přetře poškozené místo barvou s odpovídajícím odstínem a následně se zakryje bezbarvým nátěrem. Sadu podobnou té na fotkách pořídíte i v autopotřebách, jenže trefit správný tón bude oříšek. Proto jsme se obrátili na značkovou prodejnu dílů. „Jen této zdánlivě podobné barvy Rouge Lucifer se dělá sedm odstínů,“ říká nám muž za přepážkou, když žádáme o lahvičky. K naší barvě se tak dostáváme až po vyhledávání přes kód VIN. Podobný princip by nás čekal u jakékoliv jiné automobilky. U neprémiových by se výrazně nelišila ani cena. My jsme dali za set připomínající dvě balení laku na nehty 239 korun. Proti neoriginální sadě s nejistou kvalitou a odstínem jsme tedy připlatili asi stovku. Jak na to?
- Čistíme
Pokud bychom se podívali na starý lak pod mikroskopem, viděli bychom velkou spoustu škrábanců. Právě v nich se drží nečistoty. U rýh zřetelných pouhým okem si můžete být jisti tím, že budou špinavé. Když je rovnou přetřete, pravděpodobně barva časem spolu se špínou odpadne. Jak jsme ale napsali ve speciálu Ojetiny, úplně nejlepší je začít s opravou karoserie až po důkladném mytí a broušení laku. Pokud se na to zrovna nechystáte, alespoň všechna poškozená místa důkladně očistěte. Ďubku na pátých dveřích jsme jemně vyčistili jehlou, ostatní šrámy pak důkladně vydrhli lihem.
2. Čím méně, tím lépe Jdeme lakovat. Jak radí návod, nejprve je potřeba důkladně a po dobu několika minut protřepávat naši lahvičku s metalízou. Stejně jako u laku ve spreji je uvnitř malá kulička, kterou musíme slyšet cinkat. Po otevření už na nás vykukuje štěteček. Jenže je celý od barvy. Jít s ním hned na opravu, celé auto jen zapatláme a výsledek bude jedna velká hrůza. Zkušení praktici proto radí aplikovat barvu něčím drobnějším. Na to je ideální právě třeba šicí jehla. Stačí na ni nabrat malou kapičku laku a následně nechat stéci do poškozeného místa. Vždy je lepší vícekrát přidat než to napoprvé přehnat. Ať vás nenapadne lak otírat - výsledek pak bude tristní! Na větší škrábanec na blatníku se pak ukazuje jako ideální bambusové párátko. Opět platí, že méně znamená více. Na závěr se pouštíme do větších poškození nárazníku. Taková škrábnutí vyžadují použití štětečku. Pokud jej doma máte, sáhněte po drobnějším modelářském, i ten ve víčku balení ale funguje. Jen jej dobře otřete o okraj a lahvičku pravidelně protřepávejte - lak je hustý a rychle tuhne.
- Brousit? Ne!
Jestliže si budete číst o opravě sadou se štětečkem někde na internetu, pravděpodobně narazíte na doporučení lak po zaschnutí zbrousit. Dává to logiku - od ne zcela rovného opravovaného povrchu se odráží světlo jinak než od rovné plochy. Zásah proto vždy bude viditelný. Na nejpoškozenějším rohu nárazníku jsme proto vyzkoušeli lak vyhladit extra jemným smirkovým papírem pro použití za mokra. A dopadlo to tak, jak jsme čekali - lakovaný povrch zůstal nerovný, okolí jsme ale přes veškerou snahu částečně poškodili. Sice nebyl problém jej rozleštit, postup však doporučit nemůžeme.
- Vrchní bezbarvý
Spodní vrstva laku nyní musí minimálně půl hodiny tvrdnout. Pak už nás čeká pouze závěrečné přetření bezbarvou krycí vrstvou. Tento krok je klíčový pro celkový výsledek. Z toho důvodu možná někteří doporučují vrchní lak neaplikovat. Pokud však chcete, aby oprava vydržela déle než prvních pár mytí, rozhodně krok nevynechávejte. Jděte na to pěkně v klidu a opatrně - vrchní vrstva je mnohem tekutější a rychle tuhne.
5. Závěr Máme hotovo! Na některých místech ani nepostřehneme, že byla karoserie poškozena, na exponovanějších částech jsou škrábance nadále zřetelné. Z větší dálky je ale nezaznamenáte. Stoprocentní vzhled takto autu vrátíte jen těžko, jenže zlepšení je patrné. Důležitější je fakt, že díky včasné opravě znovu zacelíte lak a zabráníte tím korozi karoserie. Zkuste voskovku: Zapatlat, nekomplikovat Další způsob opravy laku svépomocí jsme vyzkoušeli v loňském čísle 3. Tenkrát jsme se ptali, zdali se škrábance dají opravit pomocí kompletu speciální leštěnky a voskovky. Vyzkoušeli jsme to na červeném kolínském minivoze, který utržil šrámy na předním nárazníku. Pro řešení situacejsme zvolili sadu od renomovaného výrobce autokosmetiky za 250 Kč. Bude ale na laku držet voskovka, která se na první pohled neliší od té v mateřské školce? „Jestli má mít šanci, musíme vše důkladně vyčistit,“ říkáme si. svetmotoru | Zdroj: acz Poškozené místo tak nejdříve omyjeme a následně pořádně vyčistíme technickým benzinem. Potom přichází na řadu pastelka, která k našemu překvapení na karoserii drží. Podle návodu jezdíme přes škrábance napříč a ty za chvíli mizí. Jen opravdu hluboké zůstávají. Netrvá to ale ani minutu a jsou pryč, zaplněny voskem. Hadříkem otíráme zbytky a podle nás vypadá výsledek slušně. Teď ještě vše přeleštit. Hadříkem na odřený nárazník nanášíme nanotekutinu s červeným pigmentem. Když zaschne, ještě ji přivedeme do lesku - a je hotovo. Musíme přiznat, že výsledek není perfektní. Barva není stoprocentně shodná a je vidět, že na místě škrábnutí bylo. Z dálky to však nepoznáte, a i kdyby se časem barva vymyla (podle výrobce by měla vydržet deset průjezdů myčkou), není nic snazšího než ji použít znovu. svetmotoru | Zdroj: acz
Další možnosti oprav Leštěnka Pokud jde jen o drobné škrábance, vyplatí se jako první možnost vyzkoušet právě přípravek na leštění karoserie. Staří praktici vám možná poradí, že se na škrábance nejlépe hodí zubní pasta. Nám ale věrohodněji znějí slova výrobců autokosmetiky hovořících o leštění s použitím nanotechnologií. Nevěřte přitom řečem z teleshoppingu - leštěnka nemusí být řádově dražší než právě pasta. Doporučujeme použití utěrky z mikrovláken, která v sobě zadrží případné nečistoty. svetmotoru | Zdroj: acz
Další a podle našeho názoru krajní možností je pustit se do opravy přímo se sprejem v ruce. Kromě barvy to bude chtít brusný papír, tmel a rozstřikové ředidlo. A hlavně šťastnou a zkušenou ruku. Asi už jste také viděli špatně podomácku nastříkané auto, že? Pokud máte povrch karosérie připravený a bezvadně zbroušený, můžete přistoupit k finálnímu dílu - samotnému lakování. Teprve teď se pořádně ukáže, zda jste nepodcenili některý z předešlých kroků a zda bude výsledek mistrovským dílem. Jste si jisti, že je váš povrch dokonale připraven? Můžete se tedy pustit do aplikace vrchního a bezbarvého laku. Jak by mohlo vypadat lakýrnické desatero? Abyste věděli, co vás čeká, shrňme si nejprve pro přehlednost jednotlivé zásady: dokonale připravený a odmaštěný povrch Bezprašné a čisté prostředí, ve kterém lakujeme a necháváme povrch schnout Pravidlo 3×20 - teplota okolí, materiálu a lakovaného povrchu na stejné úrovni, ideálně 20°C (resp. rozmezí 18°C - 23°C) Správná viskozita použitého materiálu dle míchacího poměru a měření Správný tlak a čistota přiváděného vzduchu Pravidlo 2×90 - úhel mezi povrchem a pistolí je 90 ° v obou směrech Odstup pistole od lakované plochy 10-15cm Rychlost tahů pistolí 900-1200mm/s Překrytí jednotlivých tahů o 1/3 Řádné proschnutí všech vrstev mezi sebou
Jaké systémy lakování se nejčastěji používají u osobních automobilů? Všechny možnosti lakování se obvykle odvíjí od charakteru odstínu (buď metalický, nebo UNI - pastelový), požadovaného vzhledu auta, odolnosti a životnosti laku. Nejčastěji se můžete setkat se dvěma systémy lakování - jednovrstvým akrylovým systémem a dvouvrstvým bazickým (někdy také třívrstvým). Bazický lak Tento systém je možno míchat metalické i pastelové odstíny. Abyste ochránili zvolený odstín a dodali mu jeho lesk, je třeba bazický lak ještě přelakovat bezbarvým lakem, je jen na Vás, zda zvolíte lakování ve spreji nebo stříkací pistolí. Pokud nepožadujete lesklé provedení laku (typicky u motorových prostorů nebo vnitřků karoserie), můžete tento systém jen natužit a lakovat bez vrchního laku. Počítejte nicméně s tím, že odolnost je v tomto případě o něco nižší.
2K Akrylátový lak Tento systém můžete lakovat pouze UNI - pastelové odstíny. Akrylátový lak je systém dvousložkový a tuží se převážně v poměru 2:1:10 % (2 díly laku, 1 díl tužidla a 10% ředidla). Pokud použijete akrylátový 2K lak, nemusíte jej následně přelakovat bezbarvým lakem, takže ušetříte čas i finanční prostředky. Akrylát se typicky používá na starší i nová užitková vozidla. Nedosáhneme s ním sice takového lesku a odolnosti jako s bazickým lakem, ale na první pohled není rozdíl poznat.
Na velké plochy a užitková vozidla použijte 2K Akrylátový průmyslový lak Tento systém je ideální na lakování kabin nákladních automobilů, užitkových vozidel nebo letadel. Poměr tužení je podobný jako u klasického systému akrylátového laku, tento lak však má vyšší obsah sušiny (a tedy i lepší krytí) a je třeba ho naředit 20 % akrylátovým ředidlem. Jasnou výhodou je větší flexibilita celého systému a až poloviční cena oproti klasickým autolakům. Nevýhodou je chudší koloristika a tedy i omezený výběr odstínů. Typicky se průmyslový akrylátový lak míchá v odstínech RAL, NCS a dalších průmyslových standardech.
Polyuretanový lak u osobních automobilů nejspíše nevyužijete Tento typ laku se totiž používá spíše v průmyslu, ale pro úplnost se o něm alespoň zmiňme. Polyuretanový lak lze namíchat v matném, polomatném nebo lesklém a vysoce lesklém provedení. Jde o dvousložkový systém a je to typickým zástupcem systémů používaných k průmyslové povrchové úpravě.
Co je důležité během lakování dodržet? Nejprve samozřejmě zkontrolujte připravenost povrchu. Znovu připomínáme, že jakákoli mastnota, nečistota, nebo dokonce oděrka se negativně projeví na celkovém vzhledu povrchu. Nepodceňte také čistotu okolí, zejména jeho prašnost. Při lakování se samozřejmě pohybujeme a víříme prach, který pak ulpívá na lakované ploše.
Znovu dodržujte pravidlo 3×20 - teplota okolí, lakovaného dílu i materiálu má být na stejné úrovni (ideálně okolo 20 °C). Důležitou součástí je také správné nastavení a čištění přiváděného tlakového vzduchu. Typicky se provádí nízkotlaké lakování, takže tlak u pistole se bude pohybovat okolo 2 bar. Dejte si pozor na častou lakýrnickou chybu: je třeba si uvědomit, že na 1 m vzduchové hadice se ztratí 0,1 bar tlaku. Pokud tedy například lakujeme s desetimetrovou hadicí, přijdeme na cestě od kompresoru k pistoli o 1 bar. Tlak tedy zásadně měřte těsně pod pistolí, ideálně malým manometrem s regulací. Důležitá je také čistota přiváděného vzduchu (pozor na částečky oleje z kompresoru nebo kapičky vody v hadici). Nejlépe před lakováním nainstalujte na konec hadice pod pistoli malý odkalovací filtr. Tlaková nádoba kompresoru by také měla mít dostatečnou kapacitu, aby se kompresor nezahříval. Před lakováním si zjistěte průměr trysky lakovací pistole a její typ. Ideální průměr se pohybuje mezi 1,2-1,4 mm. Stříkacích pistolí najdeme na trhu několik druhů - pro lakování se nejvíce hodí ty s označením HVLP (High Volume Low Press - 2 bar) nebo RP (zde se doporučuje tlak 2-2,2 bar). U pistolí se také udává spotřeba vzduchu v litrech za minutu. U HVLP je to cca 350 l/min a u RP 260-320 l/min. Podle tohoto údaje byste také měli volit kompresor, který zvládne pistoli dostatečně zásobovat vzduchem.
Kromě zmíněné zásady 3×20 je při aplikaci laku nutné dodržovat tzv. zásadu 2×90. To znamená, že úhel pistole s lakovaným povrchem by měl svírat úhel 90 °, a to jak horizontálně, tak vertikálně. Odchylky od tohoto sklonu mohou vést ke změnám odstínu barvy a to zejména u metalických odstínů, kde je důležité pod jakým úhlem dopadne zrno povrch. Důležitým faktorem je dále vzdálenost pistole od materiálu - ta by se měla pohybovat mezi 10-15 cm. Pro rychlou kontrolu můžete použít pomůcku: sevřenou pěst položte na povrch a vztyčte palec. Nyní máte míru cca 15 potřebných centimetrů, bez palce 10cm. Po „pěstní kontrole“ nezapomeňte odmastit povrch:-)
Posledním důležitým pravidlem je správná rychlost lakování Obecně lze říci, že rychlost pistole při lakování by se měla pohybovat asi okolo 900-1200 mm/s. Tento údaj však samozřejmě v praxi velmi těžko změříme. Nezbývá tedy, než správnou rychlost pohybu získat praxí, nebo ji odkoukat u zkušených lakýrníků (dobrou pomůckou mohou být třeba videa na YouTube, kterých tam najdete nespočet).
Aplikujte lak v jedné rovině tak, aby jeden střik (tah pistolí) překrýval druhý asi o jednu třetinu. Jak již jsme zmínili, po nástřiku bázického laku je nezbytné aplikovat ještě finální vrstvu bezbarvého laku. Počítejte však s tím, že většina těchto laků má tendenci se slévat, takže aplikovaná vrstva nemusí vypadat hned po aplikaci dokonale (má lehký „pomerančový efekt“). Teprve po chvíli se lak sám ustálí a srovná. Bezbarvý lak je možné nanášet na metalízu velmi záhy - asi po 15 minutách. Určitě ale není dobré nechat podkladový lak schnout déle než tři hodiny. Po této době se už s bezbarvým lakem nespojí dokonale a může hrozit jeho odlupování. Vrstva bezbarvého laku by měla být cca 50 µm silná. Pokud byste aplikovali bezbarvého laku více, mohlo by dojít ke změnám odstínu autolaku a také efektu lupy (zvětšování hliníkového zrna v odstínu).
Jak je vidět, lakování karosérie je svého druhu věda a umění zároveň. Pouze správným dodržením jednotlivých kroků a opakovanou praxí je možno dosáhnout mistrovského díla. Doufáme, že vám náš článek na cestě k lakýrnické dokonalosti pomohl. Potřebujete si opravit lak na svém voze a váháte, zda to zvládnete a jakým způsobem to udělat? Přesný odstín barvy vám namícháme podle kódu od výrobce, ale jaké balení si máte zvolit? Vyřeší váš problém lépe opravná lahvička, sprej, nebo to bude chtít stříkací pistoli? A co dalšího k opravě laku budete potřebovat? Tužka, sprej nebo pistole? Chcete, aby byl váš vůz opět „jako nový“ a zbavil se všech vad laku, které se postupem času na každém voze projeví? Něco udělá kamínek, odlétající za autem jedoucí před vámi. Svou daň na vzhledu auta si často vezme i parkování na velkých parkovištích, kde vás poškrábe vedle parkující vůz. Nebo potřebujete znovu nalakovat dveře nebo rovnou udělat kompletní nový lak celého vozu? S tím vším mám sortiment našeho obchodu dokáže pomoci, jen si musíte vybrat ten správný prostředek. Záleží jen na tom, jaké vady laku potřebujete opravit. Malé „těčky“ odloupnuté barvy, způsobené odlétajícími kamínky Pokud je lak vašeho vozu stále jako nový, ale má jen několik drobných poškození od kamínků, tak jsou pro vás nejlepším řešením naše opravné lahvičky. Naše opravné lahvičky, někdy označované jako retušovací nebo korekční tužky, jsou malá balení autolaku ve speciální lahvičce. Poškozené místo je potřeba důkladně vyčistit (doporučujeme náš čistič silikonu) a potom jehlou aplikovat kapku barvy na zasažené místo. Vždy jen malou kapku, tu nechat přibližně půl hodiny zaschnout a potom proces opakujte. To dělejte tak dlouho, dokud nedojde k zaplnění poškozeného místa. Nakonec nechte barvu do druhého dne definitivně zaschnout. Jen tak zajistíte správný odstín aplikované barvy. Nikdy se nesnažte dát na místo velkou vrstvu barvy najednou, výsledek by pak nevypadal dobře. Podrobný popis včetně způsobu opravy metalického laku najdete ZDE. Krátké škrábance v laku, dlouhé jen několik centimetrů I na tento problém jsou nejlepší naše opravné lahvičky, jen použijete jejich uzávěr víčka se štětečkem. Poškrábané místo nejdříve důkladně očistěte od všech nečistot a zbytků autokosmetiky, k čemuž se skvěle hodí náš čistič silikonu. Místo následně vyleštěte pomocí leštící pasty bez obsahu silikonů a mikrovláknové utěrky. Pokud jde o menší škrábance, tak se je vám s troškou štěstí podaří tímto způsobem vyleštit a oprava laku barvou nebude vůbec potřebná. Do očištěného škrábance nyní opatrně nanášejte barvu z opravné lahvičky pomocí integrovaného štětečku. Vždy jen slabou vrstvu barvy, tu nechce cca půl hodiny zaschnout a proces opakujte, až do zaplnění celého škrábance. Vždy se snažte nanášet jen takové množství laku, které zaplní jen škrábanec. Pokud vám po karoserii steče přebytečná barva nebo si omylem zabarvíte okolní plochu, stačí tuto plochu jemně omýt pomocí čistého hadříku a nitro ředidla. Toto spolehlivě odstraní přebytečnou barvu a není agresivní k běžným autolakům. Finální vrstvu pak nechte zaschnout do druhého dne. Podrobný popis opravy poškrábáného laku pomocí tužky najdete ZDE. Větší opravy laku, od několika centimetrů čtverečných až po velké části dveří, blatníku nebo nárazníku Pokud chcete zajistit kvalitní vzhled laku na větší ploše, tak si nelze vystačit s žádným štětcem. Na takového použití je pro vás ideální použít autolak ve spreji. Základ opravy je dokonale připravený povrch, na který budete sprej aplikovat. Na začátku je třeba povrch vhodně připravit a případně vyrovnat stěrkovým tmelem, následně je nutné aplikovat tzv. plnič a dále již pokračovat vrstvou vašeho odstínu autolaku a případně bezbarvého laku . Pouze taková příprava vám zajistí, že bude nový povrch skutečně kvalitní, odolný a odpovídající originálu. Obsah spreje vystačí na plochu cca 3/4 až 1m² plochy, což pro představu zhruba odpovídá jednomu blatníku střední velikosti. Vždy ovšem záleží na krycí schopnosti konkrétního odstínu a také na použitém plniči. Více o tom, jakým způsobem je potřeba připravit si podklad pro aplikaci barvy ve spreji, se dozvíte v našem podrobném návodu. Upozornění: Oprava pomocí spreje je náročnější a vyžaduje jistou dávku zkušeností a vybavení. Pokud jde o vaši první větší opravu tohoto typu, vyzkoušejte si to raději nejdřív někde „nanečisto“.
Kompletní lak celého vozu, případně stříkání velkých ploch typu kapota, dveře, nárazníky Kompletní celolak celého vozu je ideální provádět v lakovně pomocí stříkací pistole. Jen tak můžete zajistit kvalitní povrch a bezprašné prostředí. Takovou opravu laku rozhodně nedoporučujeme provádět svépomocí, pokud s ní nemáte žádné zkušenosti. Z tohoto důvodu zde nebudeme uvádět přesný postup, jak správně celolak pistolí provádět. Každý zkušený autolakýrník ho jistě zná. Co ale jistě bude lakýrníky zajímat je, že námi dodávané barvy do pistole dodáváme neředěné a před aplikací je potřeba je podle informací na štítku plechovky náležitě naředit akrylátovým ředidlem.
Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost. Poškozený lak je jednou z nejčastějších vad, které se postupně objevují u starších automobilů. Stačí několik zimních sezón, pár let parkování venku nebo několik kilometrů za kamiony a na karoserii začnou vznikat drobné škrábance, odřeniny nebo hlubší rýhy. Časem se přidají také poškození od kamínků či místa, kde lak popraská nebo se úplně odloupne až na kov. To vše nejen zhoršuje vzhled auta, ale může také urychlovat vznik koroze. Tento rozsáhlý návod je vytvořený zejména pro majitele starších aut (5-20 let), tedy vozů, u kterých není ekonomicky smysluplné investovat tisíce do profesionální lakovny pokaždé, když se objeví nová rýha.
Kolik stojí domácí oprava laku? U starších automobilů se obvykle setkáte s několika typickými druhy poškození, které se liší podle hloubky, rozsahu a toho, zda zasáhly jen povrchovou vrstvu nebo až kov. Tento typ poškození je nejméně závažný a nejčastěji se objevuje na modernějších i starších vozech. Typickým znakem je, že škrábanec je jen v průhledné vrstvě a nezasahuje do samotné barvy. Snadno to rozeznáte tak, že škrábanec přetřete mokrým prstem - pokud ztmavne a dočasně zmizí, jedná se o poškození pouze v čirém laku. Pokud poškození zasahuje až do barevné vrstvy, bývá na pohled tmavší nebo světlejší než okolí. U hlubších rýh můžete dokonce vidět základovou barvu nebo dokonce kov. Hluboké poškození, při kterém je vidět kov karoserie, je typické zejména u starších aut. V těchto případech už nejde o běžnou kosmetickou závadu, ale o stav, který může vést ke korozi. Pokud se objeví rez, je nutné ji beze zbytku odstranit.
Další kapitoly obsahují podrobný postup pro opravy drobných i rozsáhlejších poškození, výběr správné technologie lakování, a praktické tipy pro dosažení co nejlepšího výsledku.