Data ohledně klasifikace ekonomických činností jsou přebírána z veřejné databáze MFČR, data ohledně právní formy, předmětu podnikání, kapitálu, odpovědných osobách a ostatních skutečnostech z MSČR. Veškeré údaje o ekonomických subjektech pocházejí z veřejně dostupných rejstříků. Při nesouladu údajů doporučuje autor kontaktovat správce zdrojového rejstříku pro opravu či výmaz.
Rozhovor o energetice a ekonomických zákonech, které formují Česko
Rozhovor Michala Jandy s energetikem Ivanem Noveským ukázal, jak drahá byla česká cesta k zelené ideologii. Noveský mluví o energetice jako o oboru s vlastními fyzikálními a ekonomickými zákony, které se v posledních dvou desetiletích podřizují ideologii.
Klíčový moment pro něj představuje rok 2007, kdy EU nařídila unbundling, rozdělení velkých energetických firem na menší celky. Podle něj to rozsekalo systém výroby, přenosu a distribuce elektřiny a nastartovalo zdražování, které pokračovalo. Zatímco v roce 1996 stála elektřina domácnost kolem koruny za kWh, dnes je to zhruba osminásobek.
Druhou významnou změnou byl rok 2010, kdy se rozjel solární boom. Výkupní ceny tehdejších solárních elektráren dosahují 16,70 Kč za kWh, zatímco jaderná elektřina je kolem 0,24 Kč a uhlí kolem 0,4 Kč, vyjma emisních povolenek, na zhruba 2,10 Kč.
Emisní povolenky a jejich ekonomický dopad
Noveský kritizuje emisní povolenky jako spekulativní cenný papír bez skutečné vazby na životní prostředí. Jeho názor upozorňuje na to, že výnosy z povolenek profitují především zahraničním fondům, a že reálný dopad na českou ekonomiku může znamenat odchod průmyslu a růst energetické chudoby, kterou podle odhadů pociťuje až třetina obyvatel.
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost
Podle dat z prvního čtvrtletí letošního roku tvoří solární a větrné elektrárny 22 procent instalovaného výkonu, ale vyrobí jen 4 procenta elektřiny, což ukazuje jejich omezenou schopnost být stabilním zdrojem energie. Technický pohled na výpadky sítě ukazuje na dělbu problémů mezi přenosem a obnovitelnými zdroji.
Plyn, LNG a dovozní závislost
Rozhovor popisuje rozdíl mezi klasickým potrubním plynem a LNG, který si Evropa nadále dováží od dodavatelů včetně Ruska. Neočekávaný dopad: po odstřižení Evropy od ruského plynu profitují USA díky vyšší ceně plynu na evropském trhu.
Jaderná energetika a role uhlí
Noveský navrhuje rychlou výstavbu jaderných bloků v Temelíně, zachování těžby uhlí jako mostu do doby, než naskočí nové reaktory, a odklon od baterií ve prospěch přečerpávacích vodních elektráren, které poskytují dlouhodobější skladování energie.
Diskuse o RED III a českém zákoně č. 249/2025 uvádí, že nové solární a větrné projekty by měly být primárně na střechách a nezemědělské půdě; realita však ukazuje, že realizováno je jen pět procent akceleračních zón. Dále popisuje technická a bezpečnostní rizika větrných elektráren, včetně rychlosti lopatek a úniku toxických částic pryskyřice, a upozorňuje na problematiku požární bezpečnosti věží.
Ropa, uhlí a ocelářský průmysl
Podle jeho slov uhlí zůstává nezastupitelné pro výrobu oceli, jelikož koksovatelné uhlí je nezbytné pro karbonizaci. Upozorňuje na skutečnost, že OKD v uplynulých letech vykázala jen malý zisk, a varuje, že krátkodobá ztrátovost by neměla vést k ukončení strategicky důležitého odvětví dřív, než bude mít Česko vlastní jadernou náhradu.
Geopolitika surovin a Green Deal
Noveský propojuje Green Deal s dominancí Číny v produkci klíčových surovin, jako jsou neodymové magnety pro turbíny a elektromobily. Zmiňuje alternativní reaktory - čínský thorový reaktor a britský Rolls-Royce modulární reaktor - které by mohly ovlivnit budoucí financování nových bloků v Temelíně. Závěrem poukazuje na skutečnost, že smlouva na dukovanský reaktor byla nakonec uzavřena s jihokorejskou firmou, nikoli s Francouzi.
Skladování energie a budoucnost energetiky
Noveský zdůrazňuje, že jaderné palivo lze bezpečně uložit až na sto let, zatímco plynové zásoby jsou omezené a elektřinu nelze ve velkém měřítku ukládat. Jako osvědčené dlouhodobé řešení doporučuje přečerpávací vodní elektrárny typu Dlouhé Stráně a srovnává je s bateriemi, jejichž životnost je pouhých pět až deset let a jejich masová výstavba je podle něj omezena nedostatkem surovin. Varuje také před denacionalizací a rozprodejem české energetiky.
Veřejné rejstříky a transparentnost
Celý rozhovor a analýzy vycházejí z veřejně dostupných rejstříků a zdrojových informací, včetně obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku. Uvedené údaje byly staženy z webových stránek justice.cz a služeb RES k datu 11. 2. 2026 a 13. 2. 2026. Seznam odkazů na zdrojové informace je uveden na stránce publikace.
Infografika ukazuje rychlý nárůst cen elektřiny pro domácnosti od roku 1996 po současnost, s vyznačením období unbundlingu a solárního boomu.
Mapa znázorňuje klíčové lokality jaderných bloků a přečerpávacích elektráren a jejich význam pro skladování energie.
Komunitní energetika nám rychle pomůže, v Česku však chybí
Video obsahuje klíčové momenty z diskuse o energetice, unbundlingu, emisních povolenkách a budoucnosti českého energetického mixu.
Tabulka: Srovnání nákladů na elektřinu podle zdrojů
| Zdroj | Instalovaný výkon (%) | Podíl na výrobě elektřiny (%) | Kč za kWh |
|---|---|---|---|
| Jádro | - | - | 0,24 |
| Uhlí | - | - | 0,40 |
| Solární | 22 | 4 | 16,70 |
| Větrné | - | - | - |