NEW YORK (MEDIAFAX) - Toyota skoupila tajně od amerických majitelů automobily, které vyrobila a které měly problémy s nekontrolovaným zrychlováním. Zástupci automobilky přiznali odkup automobilů. Ten vysvětlují jeho nutností pro "další inženýrské zkoumání" vadných vozů. Lyons dodal, že vozy vykupovali v rámci práva kupujícího odmítnout vadné zboží v záruční době. Na přelomu loňského a letošního roku největší světová automobilka oznámila, že stahuje z trhů po celém světě velké množství automobilů. Týkalo se to přibližně devíti milionů vozů.
Filozofie monozukuri a proměna výroby v Toyotě
23. 11. Japonci jsou přesvědčení, že filozofie monozukuri je důvodem, proč patří japonská ekonomika k nejlepším na světě. A právě podle tohoto přístupu teď Toyota kompletně mění způsob výroby svých aut. Podle metody monozukuri proto spojuje dovednosti zaměstnanců, moderní technologie a digitální postupy. Výsledkem by měla být o polovinu kratší doba výroby i pětinový nárůst produktivity. Na člověka zaměřenou filozofii monozukuri však v Toyotě začal využívat už její zakladatel Kiičiro Toyoda. Jeho heslem od samého začátku bylo: „Děláme věci ku prospěchu ostatním.“
V Japonsku jde dnes o poměrně běžný pojem a také tradiční přístup k práci. Japonské slovo monozukuri označuje něco jako proces tvoření. V roce 1998 zdejší úřad premiéra zřídil „monozukuri kondankai“, tedy jakousi radu, která měla zvrátit trend deindustrializace, tedy úbytek lidské pracovní síly ve výrobním sektoru. A od té doby se tohle slovo stalo v Japonsku oblíbeným „buzzwordem“ v průmyslu i v médiích. Když se ponoříte ještě hloub do jazykového i praktického významu, zjistíte, že se tímto slovem označuje i jakási zodpovědnost za způsob, jakým se věci vyrábí, a to jak v etické, tak kvalitativní rovině.
To, jestli se výrobek skutečně povedl přesně tak, jak měl, totiž dokáže zhodnotit zase jen člověk. A přestože japonské šintoistické náboženství a s ním i velké místní firmy vyjadřují vděčnost i neživým věcem, materiálům nebo strojům (což jim mimo jiné brání mít příliš mnoho nevyužitého odpadu), záleží jim na tom, aby lidský faktor z jejich výroby nezmizely. Právě na základech této filozofie se zrodil jedinečný systém výroby TPS (Toyota Production System), jehož cílem je zkrátit její přípravnou fázi.
Zásadní je tu rovněž důraz na maximální využití lidských zdrojů. Zkracování přípravných fází zároveň usnadňuje hledání příčin problémů japonsky označované jako jidoka a současně podporuje jiný slavný přístup kaizen, podle kterého Toyota celosvětově pracuje, tedy „průběžné zlepšování krok za krokem“.
Toyota už od svého vzniku dbá na to, aby pracovníci výrobních linek přímo v závodu sdíleli své dovednosti a nápady s cílem vytvářet a zajistit masovou výrobu nových produktů. Perfektním příkladem jsou mimořádně zkušení řemeslní mistři Takumi, kteří jsou tradiční a dlouhodobou součástí výroby v Toyotě. Jelikož spousta dovedností mistrů Takumi stojí na nikde nepopsaných praktických zkušenostech, jejichž předávání dalším generacím je naprosto klíčové. Toyota proto pomocí digitálních technologií tvoří vizualizace těchto dovedností ve snaze je srozumitelně vysvětlovat nové generaci s nadějí, že se je do budoucna přece jen podaří zautomatizovat.
Zlepšování efektivity, zvyšování produktivity a zkracování patří k nejsilnějším stránkám TPS. Cílem je odbourat polovinu procesů a o polovinu snížit investice do výrobního vybavení. Technologie tedy musí být přísně efektivní, a co je navíc, bude nahrazeno. Na vybraných svařovacích linkách závodu Motomači se například zavádí koncepce samohybné linky, která výrazně zvyšuje flexibilitu díky absenci klasických dopravníků, čímž se opět snižují nutné investice a proces výroby je rychlejší. Celou řadu dílů a procesů se podařilo redukovat také díky nové technologii odlévání hliníku Gigacast.
Souvislosti ztráty důvěry a odkupů vozů
Většina záhadných zrychlení vozů měla být ve skutečnosti chybou řidiče. Japonská automobilka přitom kvůli skandálu musela svolat v USA osm milionů vozů. Potíže v USA 1,76 milionu vozů prodala loni Toyota v USA. Meziročně to byl propad o 0,5 procenta. Pokuta se vztahuje ke dvěma svolávacím akcím, které se týkaly asi 11 milionů automobilů.
Japonská automobilka Toyota Motor svolala do servisů v Japonsku i v zahraničí zhruba 390 tisíc převážně starších vozidel. Mohou mít potíže s čidlem tlaku paliva na přívodní hadici, který bude možná potřeba přitáhnout. Svolávací akce se týká asi 326 tisíc vozidel prodaných na japonském trhu. V Evropě, Asii a dalších regionech automobilka svolává 64 tisíc luxusních vozů Lexus. Toyota si loni čtvrtým rokem za sebou udržela vedoucí pozici na světovém automobilovém trhu před německým koncernem Volkswagen a americkým rivalem General Motors.
