Nissan Pathfinder byl vždy za pořádné chlapské auto. Mohla za to především robustní konstrukce a drsný vzhled. Později přišla verze se vznětovým šestiválcem a objevila se i luxusní výbava, kvůli čemuž se v roce 2011 cena vyhoupla skoro na 1.4 milionu. Nissan tak chtěl zaujmout klientelu hledající silniční SUV v podobě BMW X5, Range Rover, Mercedes-Benz ML, Audi Q7 či Volkswagen Touareg.
Karoserie působí díky vystouplým blatníkům mohutně, ale zároveň exkluzivně, za což můžou především různé ozdobné prvky. Uvnitř se nachází kožené čalounění, multifunkční volant, elektrická sedadla s vyhříváním, informační systém s navigací, ozvučení Bose a spousta dalšího. Takže jo, to by mohlo být luxusní. Jenže není, protože palubní deska působí lacině a některé plasty jsou nepříjemné na pohled i na dotek.
Vznětové šestiválce jsou známé především pro kultivovaný projev, ale to tady bohužel neplatí. Kdybych nevěděl, co je pod kapotou, řekl bych, že je to jeden z velkoobjemových čtyřválců, kterými se pyšní třeba Navara. Bohužel ani výkonově nepřekvapí. Má dostatek točivého momentu v nízkých otáčkách, ale zátah není nijak důrazný a nad 100 km/h se jedná o líné auto. Na silnici je to hromotluk, zatáčí sice lépe než většina off-roadů, ale zároveň hůř než většina SUV, což vlastně může být příjemným kompromisem. Dle mého názoru by podvozek mohl být o něco měkčí, jelikož na výraznějších nerovnostech odskakuje a propouští rázy do karoserie. Není to nic, co by se nedalo skousnout, ale myslet na to budete zaručeně.
V terénu Pathfinder jasně ukazuje, že doma je spíše mezi off-roady než v rodině SUV. Má dobré nájezdové úhly (přední 33°, zadní 26° a přejezdový 24°), slušnou světlou výšku 254 milimetrů a povedený pohon všech kol. Proveze vás prakticky kudykoliv a nedělají mu problém bahnitá stoupání ani brody. Závěr je jednoduchý. Je to jeden z nejlepších off-roadů na silnici, ale zároveň nejschopnější SUV v terénu. Skvělá kombinace. Nicméně uvnitř nezapře svůj pracovní původ a jízdně společné geny s Navarou.
Šestiválec se řadí na samý chvost této kategorie motorů a nevidím žádný extra pádný důvod, proč ho brát místo 140 kW čtyřválce. Pokud potřebujete schopný off-road a často jezdíte i po silnici, je to skvělá volba. Jestliže chcete hlavně silniční SUV, Nissan Pathffinder není nic pro vás. Za propůjčení Nissanu Pathfinder děkujeme společnosti Auto ESA.
Historie a design starší generace
7-st. Jsem nadšenec do aut. Jejich focení se věnuji už od dětství. Redaktorem pro internetový magazín jsem byl ještě před uděláním řidičáku. Psal jsem pro tři redakce a nakonec založil vlastní web - WikiCars.cz. Rukama už mi prošlo přes 1000 aut.
Koroze je další tichou smrtí. Je to velikost auta, nabíží úžasný prostor pro posádku i náklad. Pathfinder se také tváří jako velké SUV, ale stále používá základ shodný s Navarou, tedy žebřinový rám. Na rozdíl od ní dostal na zadní nápravu víceprvkové zavěšení, to aby se lépe choval na silnici. Pořád ovšem mluvíme o velmi schopném offroadu. Pathfinder prodělal facelift. Samozřejmě, nic radikálního se nezměnilo. Počítám, že kdybych zde tento fakt nenapsal, asi byste si ničeho nevšimli. Po stránce designu se totiž změnily pouze detaily. Tak například světlomety dostaly novou optiku, přední nárazník se nám trochu zakulatit a jiná je maska chladiče. Nová jsou také litá kola, ale to je asi tak všechno.
Ta nepodstatnější záležitost se ukrývá pod kapotou. Kromě naftového dvou a půllitru dobře známého z dřívějška (jeho výkon povyrostl na 190 koní) může zájemce sáhnout po třílitrovém šestiválci. Nový motor ale není zas až tak úplně nový a hlavně není nikterak neznámý. Agregát je výsledkem spolupráce mezi Renaultem a Nissanem, nese označení V9X, jeho válce svírají úhel 65° stupňů, přičemž blok je vyroben z litiny. Přesně před rokem debutovala tato pohonná jednotka na autosalonu v Ženevě. Kromě Nissanu ji najdeme například v modelech Infiniti (FX30d, EX30d, M30d).
Objem naftového šestiválce činí 2993 ccm, samozřejmě je použito vstřikování typu common rail. Vzhledem k základním charakteristikám motoru není žádným překvapením, že umí s velkým a těžkým automobilem slušně zahýbat. Na stovce je za 8,9 sekundy a maximální rychlost má být údajně 200 km/h. Když na to takzvaně šlápnete, více než dvě tuny směsi kovu a plastu se dere kupředu až nečekaně rychle. Motor má navíc příjemný šestiválcový zvuk.
Jízdní vlastnosti a provozní data
Teorie je jedna věc, praxe je věc druhá. Konkrétně mám na mysli jízdní vlastnosti. Přeci jen se bavíme o plnohodnotném terénním automobilu a při jízdě to je i přes víceprvkovou zadní nápravu dost znát. Karoserie se pořád naklání a se vzrůstající rychlostí Pathfinder pomalu, ale jistě ztrácí jistotu. Dálniční stotřicítka je ideální tempo, skoro se mi ani nechce věřit, že tahle s prominutím krabice dokáže jet až 200 km/h. Přiznávám, že jsem to nezkoušel, ale mám takové tušení, že už to bude čistě adrenalinová záležitost.
Spotřeba odpovídá velikosti a hmotnosti automobilu. Průměr testu se ustálil na hodnotě 10,5 l/100 km. Pathfinder je offroad, který se snaží tvářit jako SUV. Zatímco na silnici má nemalé rezervy, v terénu tomu je zcela naopak. Nissan Pathfinder jen tak něco nezastaví. Veškeré problémy, které se dostavily při výletech do přírody, pramenily z pneumatik. Řešení se ale ukázalo jako úplně prosté. Stačí zavřít mezinápravový diferenciál, přišlápnout plynový pedál a více se rozjet.
Další novinkou, kterou má na svědomí facelift, je automatická, dokonce sedmistupňová převodovka. Kdybych ji měl charakterizovat, asi bych napsal, že je to taková „holka nerozhodná“. Chvíli je v kurzu ten, pak zase ten druhý no a někdy i ten třetí. Převedeno do silničního provozu to znamená, že dost často a trochu nepochopitelně drží otáčky motoru vysoko a když už konečně přeřadí, tak stačí pouze nepatrně přišlápnout plynový pedál a už je tam zpět nižší rychlost. Zřejmě další důkaz terénního zaměření auta.
Jistě, je zde také režim sekvenčního řazení, ale… Pokyny automatické převodovce můžeme dávat, jak chceme, ovšem ta stejně ve většině případů přeřadí, až uzná řídící jednotka za vhodné. Možná, že je potřeba k soužití řidiče a automatu více času. Mně na to testovací týden nestačil.
Interiér nabízí kompromisy pramenící z faktu, že jde o klasický offroad. V rámci omlazení modelu upravil výrobce přístrojový štít, použil jiné materiály, předělal spodní část středové konzole a za příplatek začal dodávat multimediální systém Nissan Connect Premium. Dokonce se v testovaném automobilu objevilo jakési dřevěné, tedy spíše „dřevěné“ obložení. Budu upřímný a řeknu, že stačí pouze letmý pohled k tomu, aby každému došlo, že se jedná o plast.
Řidič a spolujezdec mají dost místa. Středový tunel je ale široký, takže se sedí poměrně blízko ke dveřím (inu opět důkaz offroad původu auta). Vzadu to je o poznání horší. Zde se totiž projevuje příbuznost s Navarou v plné síle. I když má vůz na délku bezmála pět metrů, s prostorem pro zadní cestující to není žádná sláva. Sedák je umístěn nízko a výsledný posaz je kompromisní. Zavazadelník je logicky obrovský. Od prostřední úrovně výbavy jsou v jeho podlaze ukryty ještě další dvě sedačky. Oproti tomu, co znám z drtivé většiny jiných automobilů, je mohu s celkem klidným svědomím označit za použitelné.
Pathfinder boduje také praktickou stránkou věci. Zadní část přináší příkladnou variabilitu, přičemž se dá manipulovat s každým sedadlem zvlášť. Po sklopení všeho dostanete zcela rovnou plochu a prostor o objemu 2091 litrů. Body musím strhnout za věc sice na první pohled nepodstatnou, ale ve výsledku celkem nepříjemnou. Páté dveře se zavírají dost ztuha. Musíte vynaložit hodně síly k tomu, aby se řádně zavřely.
Testované exempláře a praktické dojmy
Nissan Pathfinder je zajímavým automobilem. Je to schopný offroad, který se jen tak před něčím nezastaví a jen tak něco ho neporazí. Ačkoliv má čistě terénní základ, v případě nejvyšší testované výbavy se tváří jako SUV. Verze s novým šestiválcovým motorem je chvályhodným, ale minimálně v našich končinách poněkud odvážným krokem. Hledáte-li nejdrsnější SUV, tak dost možná přemýšlíte nad Nissanem Pathfinder, který se vyráběl mezi léty 2005 a 2012. Jedná se o poslední generaci, kterou u nás Nissan prodával. Jaké je to auto? To jsme se rozhodli vyzkoušet. V Auto ESA jsme si proto zapůjčili exemplář z roku 2007, který má najeto necelých 200 tisíc kilometrů.
Vzhled exteriéru je jedna z nejsilnějších stránek zkoušeného Nissanu. I když byl Pathfinder uveden na trh před 13 lety, tak stále nedělá ostudu a vypadá velmi důstojně. Má totiž velmi nadčasové tvary a působí majestátně - je to fakt velké auto. O pohon vozu se stará 2,5litrový naftový čtyřválec s výkonem 128 kW a točivým momentem 403 Nm. Tento výkon zaručuje, že i přes hmotnost 2 160 kilogramů má auto solidní dynamiku. Dobové testy označují motor za kultivovaný, dnešním pohledem to však tak úplně není. Motor spolupracuje s manuální převodovkou, na kterou si je potřeba trochu zvyknout. Je totiž dost nepřesná.
V terénu patří tento Nissan mezi nejlepší v kategorii. To ostatně dokazuje přední a zadní nájezdový úhel 25 a 33°, stejně jako světlá výška 238 mm. Volba pohonu probíha skrze otočný ovladač, takže řidič má vše pod kontrolou. Zapomenout nesmíme zmínit ani spotřebu. Po silnici budete jezdit zhruba za 11 litrů na 100 kilometrů. Interiér nabízí slušnou prostornost, pohodlné sedačky, zavazadlový prostor o objemu 515 litrů a bohatou výbavu. Ta nás opravdu překvapila. V Nissanu z tohoto roku bychom opravdu nečekali bezklíčkové startování, zadní parkovací kameru a navigaci. Multimediální systém s navigací je samozřejmě už zastaralý, ale bezklíčkové startování funguje bezchybně.
Horší je to se vzhledem a zpracováním interiéru. Vnitřek Pathfinderu je plastový a mizerně postavený. Nissan Pathfinder na první pohled dobře maskuje svůj věk. Když k němu přicházíte, tak byste si rozhodně netipli, že byl uveden na trh již v roce 2005. Věk naopak poznáte uvnitř vozu, kde za tento nedostatek ale dostanete bohatou výbavu. Jízdní vlastnosti budou vyhovovat zejména těm, kteří skutečně potřebují jezdit v terénu. Pokud tedy hledáte takové auto, tak vám Pathfinder můžeme doporučit. Jestliže ale budete jezdit zejména po silnici a jde vám především o robustní vzhled, tak existují lepší volby.
Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Auto ESA.
Současné dojmy z jízdního dojmu a techniky All Mode
Ovládání terénu je provedeno systémem All Mode, který pochází z X-Trailu. Ovládá se otočným ovladačem a umožňuje navolit čtyři jízdní režimy. Pro jízdu do terénu je zde volba 4H, která znamená, že síla bude rovnoměrně rozdělena mezi obě nápravy. A to nemluvím jen o jeho terénních schopnostech, ale i o pocitu, že pod sebou máte kus poctivého auta, které jen tak nějaký hrbol nerozhází. U Pathfindera nic takového nehrozí. U něj víte, že pod vámi drží a nepustí hromada poctivého železa.
Podvozek je naladěn spíše ve sportovním duchu, což umožní svižnou jízdu, aniž by se vůz výrazněji nakláněl v zatáčkách. Dlouhý rozvor 2,8 metru už předem naznačuje, že uvnitř rozhodně nebudeme strádat nedostatkem místa, spíše naopak, a dokonce se do něj vejde sedm osob. Dvě samostatná sedadla třetí řady jsou zcela nenápadně uschovaná v rovné podlaze, takže nic nenaznačuje jejich přítomnost. Po usednutí za volantem jsme postrádali zámek zapalování.
Nissan Pathfinder se sice dodává zatím pouze s jedním motorem, což však úplně stačí, ale ve třech stupních výbavy od 932 000 Kč, přičemž nejvyšší stupeň LE za 1 264 000 Kč prakticky nepostrádá nic, co bychom ke komfortní a bezpečné jízdě potřebovali. I přes pohotovostní hmotnost 2,1 tuny (celková 2,8 t) nás Pathfinder velice mile překvapil dynamikou na silnici a schopnostmi v terénu.
Nissan Pathfinder R51 2.5Dci 174cp, #4x4 , #offroad BFG MT 33", with Traction Control
tags: #jizda #nissan #pathfinder