Silničním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k provozu na pozemních komunikacích. Jiným než silničním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích a které může být na pozemních komunikacích provozováno.
Výrobce silničních vozidel vyrobených hromadně za účelem jejich provozování na pozemních komunikacích je povinen je vyrábět podle schváleného typu. Technickou způsobilost typu silničního vozidla, včetně součástí a příslušenství silničního vozidla schvaluje na základě žádosti výrobce Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo").
Ministerstvo zahájí řízení o schválení typu silničního vozidla, součástí a příslušenství silničního vozidla dnem, kdy došla ministerstvu žádost, která splňuje požadované náležitosti a která je doložena předepsanými doklady. Ministerstvo rozhodne o žádosti o schválení typu silničního vozidla, součástí a příslušenství silničního vozidla ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení.
U silničních vozidel určených prováděcím předpisem je podkladem pro rozhodnutí ministerstva o způsobilosti typu silničního vozidla přezkoušení silničního vozidla.
Ministerstvo může pro schválení typu silničního vozidla, jeho součástí a příslušenství nebo pro schválení technické způsobilosti jednotlivého silničního vozidla k provozu rozhodnout na základě žádosti o udělení výjimky ze splnění technických podmínek silničního vozidla. Ministerstvo provádí kontrolu vyrobených silničních vozidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem silničního vozidla. Zjistí-li ministerstvo, že vyrobená silniční vozidla nejsou shodná se schváleným typem silničního vozidla, zakáže výrobci uvádět silniční vozidlo do provozu a uloží lhůtu, ve které musí být závady odstraněny, nebo rozhodne o zákazu provozování silničních vozidel, jedná-li se o silniční vozidla již uvedená do provozu.
Držitel dovezeného silničního vozidla, které bylo evidováno v zahraničí, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ke dni zaevidování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 4 podle druhu silničních vozidel s výjimkou silničního vozidla uvedeného v odstavci 4 písm. (6).
Osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo. Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.
Pokud v osvědčení o technickém průkazu vozidla uvedeného v § 6 odst. 4 písm. a) a d) není stanoven termín příští technické prohlídky a od zaevidování silničního vozidla již uplynula lhůta stanovená v § 6 odst. 4 písm. a) šesti měsíců, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno do 31. b) jednoho roku, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno v období od 1. září 1978 do 31. c) 18 měsíců, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno v období od 1. září 1985 do 31. d) dvou let, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno po 1. (1)
Držitel traktoru a jeho přípojného vozidla, které byly zaevidovány před účinností tohoto zákona, je povinen je přistavit k první pravidelné technické prohlídce ve lhůtě dvou let od 1. (8).
Dosavadní stanice technické kontroly a stanice měření emisí jsou povinny uvést svou činnost do souladu s tímto zákonem a ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona podat okresnímu úřadu žádost o udělení oprávnění k provádění technických prohlídek nebo k měření emisí, jinak ztrácejí oprávnění k jejich provádění. Zákon č. 1. V § 3 odst. 2. V § 38 odst. Ministerstvo vydá právní předpis k provedení § 1 odst. 1 a odst. 2 písm. b), § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1, § 4 odst. 3, § 6 odst. 8, § 7 odst. 5, § 8 odst. 3 a 5 a § 9 odst. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. Uhde v. Havel v. Klaus v. 1) Zákon č. 2) § 85, 90 až 94 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky č. 103/1978 Sb., vyhlášky č. 69/1981 Sb a vyhlášky č. 3) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. 4) § 1 a § 5 odst. 4 zákona ČNR č. § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 5) Zákon č. 6) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 7) Zákon č.
Když se zamyslíme nad tím, jak jsme se ještě zcela nedávno mohli přepravovat po městě, víme, že v podstatě existovaly jen dvě možnosti: autem či veřejnou dopravou. Dnes je nabídka mnohem širší. Proměňuje se i náš pohled na mobilitu. Zatímco futuristé na počátku 20. století očekávali rychlý rozvoj, realita ukazuje postupné změny a adaptaci v dopravě.
Podle údajů ACEA (Evropské asociace výrobců automobilů) v roce 2025 představovaly bateriové elektromobily 17,4 % podílu na trhu v Evropské unii oproti 13,6 % v předchozím roce. Hybridní elektromobily získaly 34,5 % trhu a staly se tak jasným favoritem v zemích EU. Výzkum z Evropské unie potvrzuje, že lidé ve věku 18 - 34 let volí stále častěji „přístupnější“ možnosti mobility. Přestože automobil zůstává důležitým dopravním prostředkem, mladí dospělí častěji zvažují i jeho finanční náročnost.
Ochrana životního prostředí: 69 % z nich se cítí provinile kvůli dopadu používání motorových vozidel na životní prostředí. Obavy ohledně bezpečnosti: Mezi mladými lidmi roste zájem o pojistné systémy související s „mikromobilitou“. Změna myšlení: mladí dospělí se začínají o auta zajímat méně - ať už jako o dopravní prostředek, nebo jako o finanční závazek.
Česká republika zatím postupuje směrem k udržitelnější dopravě pomaleji než některé západoevropské země. Obecně platí, že navzdory socioekonomickému a technologickému vývoji, ke kterému v zemi došlo za několik posledních desetiletí, nedošlo v českém systému mobility k žádným zvlášť významným strukturálním změnám. Není proto divu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí má Česká republika jeden z nejstarších vozových parků v Evropě s průměrným stářím vozidel 16 let. To je doprovázeno jedním z nejnižších podílů automobilů na alternativní paliva. Přestože ceny paliv vzrostly, bateriové elektromobily tvořily v polovině roku 2025 pouze 0,6 % osobních automobilů z celkového počtu 6,7 milionů vozidel v České republice. Česká republika má v současné době asi 6 200 veřejných nabíjecích stanic, což ji řadí na 14. místo v EU.
Důležité programy podporují rozvoj elektromobility. V letech 2022-2023 byl spuštěn program Ekomobilita pro obce, který pomáhá financovat nákup elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a neveřejných dobíjecích stanic. Díky této iniciativě již byla poskytnuta podpora na zakoupení více než 1 500 vozidel. Dotace jsou k dispozici i pro neveřejné nabíjecí stanice v domácnostech a bytových domech. Další rozvoj udržitelné dopravy má podpořit také Modernizační fond, který bude fungovat minimálně do roku 2030. Pozornost nebude zaměřena pouze na městské oblasti, ale více i na venkov. Byl zřízen fond na podporu odlehlých oblastí, které jsou znevýhodněné omezenými službami veřejné dopravy a jsou ohrožované rostoucími náklady na vytápění a dopravu. Zvláštní pozornost je věnována i železnicím. Byly vypracovány plány na vysokorychlostní železniční tratě, které výrazně zkrátí cestovní dobu a zpřístupní rychlou železniční dopravu minimálně 75 % české populace. Rozvoj udržitelější dopravy podporují také legislativní změny. Díky nim roste podíl obnovitelných zdrojů energie a vedle tradičních biopaliv se stále více prosazují jejich pokročilejší varianty vyráběné z biomasy a odpadu.
