Tato webová stránka pro správné zobrazení obsahu používá technologie Cookies a JavaScript. Doporučujeme tyto technologie ve vašem prohlížeči aktivovat.
6. Bylo to na církevním koncilu v Kostnici v roce 1415. Tehdy byl Jan Hus po několikaměsíčním věznění odsouzen jako kacíř a krutě popraven. Odmítl totiž odvolat své učení o nápravě církve, která tehdy zažívala obrovský morální úpadek. Husova smrt však ještě zesílila vliv jeho myšlenek a vyústila až v husitskou revoluci. K odkazu Jan Husa se vedle husitů hlásí i další církve. Jako svatý mučedník je spolu s Jeronýmem Pražským uctívaný například pravoslavnou církví. V roce 1999 byl mistr Jan Hus označen za reformátora církve samotným papežem Janem Pavlem II. Jan Hus se narodil kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic. Vyučoval na pražské univerzitě (od roku 1398) a posléze se stal i jejím rektorem. Jan Hus se ve svých kázáních inspiroval učením reformátora Johna Wycliffa. Ostře kritizoval poměry v církvi, která se obohacovala prodáváním odpustků. To vedlo až k tomu, že arcibiskup prohlásil Husa za kacíře, posléze na něho byla uvalena kladba. Jan Hus za svůj život vydal několik klíčových teologických spisů, mj. s názvy Knížky o svatokupectví, Postilla nebo Výklad viery, Desatera a Páteře.
V roce 1414 Jan Hus odjíždí hájit své názory na církevní koncil do Kostnice. Spoléhá přitom na ochranu císaře Zikmunda, který ho však zradil. Ve vykonstruovaném procesu několikrát odmítá odvolat své učení. Nakonec je odsouzen a 6. července 1415 upálen na hranici před hradbami Kostnice. Mistr Jan Hus nebyl jenom velkým náboženským myslitelem, zasadil se také o vývoj českého jazyka. Všichni ten příběh dobře známe. 6. A proti tomuto kladnému hrdinovi stál proradný Zikmund Lucemburský, liška ryšavá. Muž, který v českých dějinách zastává roli toho, kdo může za všechno špatné.
Vylíčený v naší historii tak drsně, že většina z nás je přesvědčená, že se muselo jednat o zlotřilého Němce. Bylo to ale opravdu tak jednoduché? Píše se počátek 15. století a situace v Evropě není zrovna ideální. Celospolečenská krize zachvátila téměř celý kontinent, o římský trůn se přou tři panovníci, církev se více než o moc boží hádá o moc světskou a vše korunuje zvolení třech papežů. Patrně v roce 1400 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později už pronášel plamenná kázání v Betlémské kapli. Mluví česky, což mu společně s požadavkem sociální reformy přináší obrovskou popularitu především mezi českými obyvateli města. Na jeho straně však stojí i král Václav IV. či královna Žofie.
V konečném důsledku musí roku 1412 Prahu opustit. Zpočátku putoval z místa na místo, po roce se usadil na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí, kde napsal jeden ze svých nejvýznamnějších spisů O církvi. Roku 1414 se přestěhoval na hrad Krakovec u Rakovníka. Koncil, který se tu konal, trval tři a půl roku. Na břeh Bodamského jezera jej svolal císař Zikmund na listopad roku 1414. Předmětem zájmu účastníků vůbec nebyl Hus! Všichni se tu snažili vyřešit obecné problémy církve a hlavně vyřešit ostudné papežské schizma. Jan Hus viděl v cestě do Kostnice skvělou příležitost, jak nejvyšším představitelům církve objasnit své názory.
O roli uherského a římského krále (později i krále českého a lombardského a císaře římského) Zikmunda v událostech, které následovaly, se historikové dodnes přou. V době našeho příběhu byla Kostnice bohatým městem, jehož pokladnice se plnily díly skvělé poloze na jedné z obchodních stezek z Itálie do severního Německa. V té době tu žilo kolem šesti tisíc obyvatel, ale během konání koncilu tady pobývalo zároveň až padesát tisíc lidí! Právě tyto ženy připomíná devět metrů vysoká socha Impéria v přístavu. Žena vnadných tvarů o hmotnosti osmnáct tun se otočí kolem své osy jednou za čtyři minuty a na svých dlaních drží dva nahaté skrčky - císaře Zikmunda a Martina V., tedy papeže, který byl právě tady zvolený.
Její instalace na konci mola roku 1993 se však neobešla bez problémů. Proti této kontroverzní plastice se postavila nejenom církev, ale i městská rada. Socha se nachází jen kousíček od dvoupatrové budovy tehdejší radnice, která sloužila k zasedáním účastníků koncilu. Postavena byla na stovkách dubových pilotů, neboť půda na břehu jezera byla podmáčená. Její dnešní podoba však neodpovídá tomu, jak ji viděl Jan Hus, neboť byla přestavěna ve druhé polovině 19. století.
Dnes přízemí tzv. Hrdina našeho příběhu dorazil do Kostnice 3. listopadu roku 1414 a dle tradice z 16. století se ubytoval v centru města vedle brány Schnetztor v ulici svatého Pavla. Třípatrový dům s číslem popisným 64 byl v 16. století ozdoben tabulkou s posměšným čtyřverším, která tu vydržela celá čtyři století! Roku 1922 pak nemovitost získalo Husovo muzeum v Praze, které tady vytvořilo památník připomínající Husův pobyt v Kostnici, jeho dílo, ale i následovníky.
Ať už bydlel Hus kdekoli, nebydlel tu dlouho. Už 28. listopadu byl vylákán na poradu, obviněn z kacířství a uvězněn v bytě kantora kostnické katedrály. Zikmund dorazil do Kostnice na Štědrý den roku 1414 a nařídil, ať Husa okamžitě propustí. Moc světského panovníka však nedosahuje moci církevní, a tak Jan Hus zůstal ve vězení. Zikmund dělal, co bylo v jeho silách. Snažil se maximálně zasahovat v jeho prospěch, a dokonce mu vymohl trojí slyšení!
6. Právě v tomto dómu došlo k odsvěcení českého kazatele. Byl zbaven kněžských atributů, jeho kněžský oděv a tonzuru biskupové prostřihli a na hlavu odsouzence položili papírovou korunu, na níž byli namalovaní tři ďáblové, kteří se perou o odsouzencovu duši. Trojlodní bazilika, v níž se toto vše odehrálo, dokazuje bohatství tehdejší církve. Vznikla jako románský kostel, který prošel mnoha přestavbami. Obdivovat tu můžeme nádherná dubová vrata, točité schodiště, oltář i křížovou chodbu.
Při vstupu nelze nad portálem přehlédnout tři sochy, znázorňující svaté, kterým je kostel zasvěcen, a to svatého Pelagia, svatého Konráda a Pannu Marii. Hned za vchodem je pak možné vidět dlaždici, na níž si dle nápisu na ní Jan Hus vyslechl rozsudek. Jako kacíř totiž nesměl do kostela vstoupit. Poslední Husova cesta vedla severně od města za hradby na koňské mrchoviště. Právě tady vyrostla děsivá hranice. Odsouzence čekala i na středověké poměry drsná smrt.
Říšský maršálek Hoppe z Pappenheimu jej vyzval, aby odvolal. Poté už nezbylo než hranici zapálit. Do praskání plamenů se ještě chvíli ozýval Husův zpěv. Dnes na tomto místě stojí předměstí Kostnice Paradies. Obklopen činžáky tu na místě hranice trůní obrovský ledovcový bludný balvan, který byl vytažen z Bodamského jezera při stavbě železnice. Hus nebyl hlavním bodem kostnického jednání. Husova kauza je poměrně podrobně vylíčena už ve 20. letech 15. století. Popsal ji jeden z obyvatel Kostnice, Ulrich z Richentalu, ve své Kronice kostnického koncilu.
Připomínky českého myslitele lze najít po celém světě. V ukrajinské Bohemce a v polském Zelówě se nachází Husův kámen, sochu lze vidět třeba v Kodani a pomník stojí např. Že je odkaz Jana Husa dodnes velmi silný, dokazuje i anketa, hledající největšího Čecha. Líbil se Vám článek? Husův kámen (Hussenstein) odkazuje na pravděpodobné místo upálení českých mistrů Jana Husa a Jeronýma Pražského v průběhu církevního koncilu v Kostnici.
V roce 1868 zde byl za účasti českých poutníků při první národní pouti vztyčen tzv. bludný kámen doprovázený dvěma nápisy. Jan Hus čelil před koncilem obvinění z viklefovské hereze. Když neodstoupil od poznané pravdy evangelia a neodvolal, byl koncilem 6. července 1415 odsouzen jako kacíř, upálen na popravišti za městskou branou a popel byl vsypán do vod Rýna. Stejný osud postihl o necelý rok později Jeronýma Pražského, který byl upálen 30. května 1416 a jeho popel byl vhozen do Rýna.
Kostnické události vyvolaly v českých zemích hlubokou úctu nejen k mistru Janu Husovi, ale i k mistru Jeronýmovi Pražskému. Oba byli považováni za mučedníky a v husitských Čechách byli utrakvistickou církví uctíváni jako světci. Jejich jména byla zařazena do kalendáře a od roku 1416 byla jejich památka slavena společně vždy 6. července, a to až do roku 1621. K odstranění společného svátku z kalendáře došlo až na základě nařízení císaře Ferdinanda II. po bitvě na Bílé hoře.
Pavel Koutský: 82 Národní obrození Dějiny udatného českého národa (2013)
- Jan Hus: učitel pražské univerzity, kritik církve; upálen v Kostnici 1415.
- Jeroným Pražský: Husův obhájce, později upálen v Kostnici 1416 a pohřben v Rýně.
- Kostnický koncil: snaha o řešení papežského schizma a reformy církve shora.
- Husův odkaz: reformační myšlenky, vliv na husitské hnutí a český jazyk.
Hus a Jeroným Pražský: společní mučedníci a symbolové postavy
Kostnické události vyvolaly v českých zemích hlubokou úctu nejen k mistru Janu Husovi, ale i k mistru Jeronýmovi Pražskému. Oba byli považováni za mučedníky a v husitských Čechách byli utrakvistickou církví uctíváni jako světci. Jejich jména byla zařazena do kalendáře a od roku 1416 byla jejich památka slavena společně vždy 6. července, a to až do roku 1621.
V ukázce kronik Ulricha z Richentalu a dalších dobových pramenů najdeme líčení jejich dnů a soudních slyšení. Richentalova kronika popisuje události z pohledu očitých svědků a pomáhá pochopit složitost koncilu a husitského hnutí.
Metody a vykládání v koncilu: co se tehdy řešilo
Hus se vyslovoval k 26 citacím, které se koncilu nelíbily v jeho knize O církvi. Palacký a další historici rozebírají jeho slyšení a odvolání a ukazují, že samotná otázka moci církevní versus světská byla jádrem sporu.
František Palacký ve svých Dějinách národa českého vyzdvihl Husův postoj až do posledního okamžiku, kdy uplatnil důstojnost a modlil se a zpíval i při zápasu o svou víru.
Husův jazyk a odezva české kultury
Mistr Jan Hus nebyl jen teologem; zasadil se o vývoj českého jazyka a jeho význam v kultuře zůstal klíčový až do dnešních časů. Jeho odkaz se odráží i v sochařských a literárních dílech, které jej připomínají po celé Evropě.