Sympatický blonďatý vousáč Karel Patočka z Jablonce nad Nisou za volantem typického červeného pikapu je už takřka ikonou našich závodních tratí. V posledních letech jsou jeho doménou závody do vrchu. Nedávno jste oslavil padesátiny, jak dlouho závodíte, s čím a kde jste začínal?
Začátky a první úspěchy
Závodní dráhu jsem začal v Kamýku nad Vltavou závodem automobilů do vrchu v rámci tehdejšího Oblastního přeboru ve třetí výkonnostní třídě s vozem Škoda 120 LS upraveným pro skupinu N-1300 cm3. Tehdy jsem vybojoval „bednu“ - tedy třetí místo a opravdu vybojoval, protože jsme o polední pauze měnili lamelu spojky, abychom závod mohli dokončit. Bylo to v roce 1981 a díky dosaženým výsledkům jsem pro příští rok postoupil do II.
Éra trucků a zrod pikapu
Vaše jméno bylo na počátku 90.let spojeno s trucky. Jak na tohle období vzpomínáte? Samozřejmě všichni z bývalého týmu vzpomínáme rádi, i když to někdy vypadalo, že se víc trápíme než závodíme. Byli jsme tým nadšenců a hrozně jsme se u toho nadřeli. Závodní tahač i doprovodná vozidla jsme připravovali různě po pronajatých halách a i získané finance od sponzorů na sezónu neodpovídaly požadavkům hodným účasti při takovýchto závodech. Přes veškeré potíže jsme v depu byli velmi oblíbeni, jak jednotlivci, tak celý tým.
Jednou po vyhraném závodě ve finále B v belgickém Zolderu mi jeden čerpadlář z Německa věnoval vstřikovací čerpadlo. Pak začala éra pikapu, proč jste si vybral právě tuhle třídu? Po ukončení čtyřletého působení v Evropském Poháru trucků to vypadalo, že už závodění pustím k vodě. Moji vrstevníci z okruhových a kopcových závodů, které jsem opustil právě kvůli tahačům, již v té době seděli ve Fordech nebo v bavorácích. Finančně ani materiálně jsem nebyl schopen na tuto situaci reagovat. Ale protože mě stále svědily dlaně, tak jsem se rozhodl pro pikapy.
První kroky v pikapu
Byla to rok stará třída, která si získávala svou popularitu a účast v těchto závodech byla finančně přijatelná. Moje premiéra v roce 1995, tehdy s pronajatým pikapem, byla ve Šternberku. S láskou vzpomínám na výsměchy těch hochů ze třídy, když si říkali, co tady ten strejc chce. Po závodě nechápali: ten strejc sedí poprvé v životě v pikapu - ještě k tomu ve vypůjčeném - a všechny nás tady zmydlí. Nadchlo mě to, a tak jsem tomu poháru zůstal věrný.
Tak to je otázka, na kterou odpovídám trochu s respektem. Vážím si každého dobrého výsledku, kterého jsem kdy dosáhl. Ti, kteří znají, v jakých podmínkách závodní vůz připravujeme, vědí o čem mluvím. Velmi dobrých výsledků si cením obzvlášť, vzpomenu-li na Zolder, Paul Richard, Misano a Nürburgring s tahači, Trier a desítky dalších závodů do vrchu, ale i na okruzích.
Technika a proměny vozu Felicia Pick Up
Váš pikap má výrazné vnější úpravy karosérie a loni jste s ním startoval pod označením Škoda VW-Caddy. Po ukončení Poháru pikapů na okruzích a kopcích v roce 2002 byly tyto krásné vozy převedeny pro závody do vrchu do skupiny M - volné formule. Prakticky to znamená, že dnes se snažíme o minimální váhu vozu a maximální objem a výkon motoru. Starý ryze škodovácký motor, ale i převodovku, jsme nahradili agregáty z koncernu VW. A protože jsme v zahraničí potkávali pikapa Felicii pod názvem Caddy, tak jsme to tak nějak dali dohromady. Máme to tak půl na půl.
Především myslím, že nejde o problémy motoru. Když motor bude točit 9200/min a bude jezdit a jezdit, budete ho považovat za špatný? Určitě ne. V našem případě ale došlo ke dvěma haváriím motoru. Jednou se utrhl ventil v drážce pro klínek, podruhé praskl klikový hřídel. Obě destrukce vykonaly své, ale nelze je spojovat s problémy motoru, tak jak se na ně ptáte. Problém vznikl, když jsem se rozhodl, že si pořídíme šestnáctiventilový motor 1600 cm3. A největší malér byl ten, že jsem nechal vyrobit převody jako pro původní motor. To bylo jako bych si vstřelil vlastní gól.
I největší machři vědí, že se opravdu dobrou převodovou skříň povede přizpůsobit podmínkám a nárokům motoru až po několikáté variantě. Tady bych rád uvedl, že motor po destrukci prasklého klikového hřídele byl opraven a zprovozněn. V současné době stále ještě čekáme na potřebné díly, bez nichž se neobejdeme. Takže první závody v Berouně (19. a 20. dubna) visí na vlásku. Alternativní náhradní řešení v našem případě neexistují.
Ale jakmile budeme mít díly, tak se objevíme v rámci Mezinárodního mistrovství ČR snad všude. Velmi se těším především do Šternberka, na Babu a do Dobšiné.
Ohlasy a mezinárodní výjezdy
Archiv Karla Patočky ukazuje Jabloneckého závodníka nejen na domácích tratích. Jablonec n. N. - Počasí na Slovensku vrchařům nepřálo, první závod byl zrušen. Jablonecký automobilový závodník do vrchu Karel Patočka jezdící s vozem Škoda Felicia Pick Up se zúčastnil mezinárodních závodů na Slovensku EBM Slovakia Matador 2009, kde první závod zrušili a ve druhém pro poruchu nedojel.
„Naše auto jsme opět rozebrali (poškozená převodová skříň). Přitom jsem se současně připravoval na druhý závod mistrovství Evropy v „našich“ luzích a hájích, nedaleko Bratislavy. Takže jsme si posbírali saky paky, slunečník, vodu a vydali se přes Máslovice na Slovensko,“ sdělil hektické okamžiky a cestu na závody Patočka.
Průběh závodů a dobrodružství
V Máslovicích Jablonečané přesedli do vozu spřaženého s podvalníkem a pokračovali do Pezinoku. „I když cesta není až tak dlouhá, při tak teplém počasí, jaké bylo v pátek, byla opravdu nekonečná. Předpověď počasí pro závody byla zcela jiná, než počasí, ve kterém jsme na Babu přijeli a do puntíku se vyplnila,“ řekl Patočka. Druhý den nebylo o nic lépe než v sobotu. „Opět byly nervy kdo co nazuje. Když nadešel čas pro skupinu SP, byl jsem přesvědčen, že soupeři čekají, jak jsem se teď rozhodl já. Soupeři, stejně jako já, nechali suché gumy.“
„Přeřazení na dvojku, na trojku, ale to byla poslední rychlost, kterou jsem v ten den v závodním autě zařadil. Pod vozem se okamžitě objevila olejová skvrna, která jasně určovala, že vůz bude vyžadovat odbornou pomoc.“
Ve skupině, ve které startuje Patočka, se na start sjelo velmi kvalitní početné pole jezdců. „Byl jsem z toho trochu nesvůj, neboť jsme měli nasazeny nové pneumatiky, a když jsou nové závodní gumy v chladném počasí poprvé použity, ještě chvilku dokáží nepříjemně potrápit svou nefunkčností,“ přiznal.
„Druhý den si pneumatiky s autem rozuměly o poznání lépe a pilot felicie zajel čas o 17 setin rychlejší než čas druhého Vlčka z předešlého dne. Celý tým z toho měl velikou radost, hlavně z toho důvodu, že náš vůz, pokud se všechno sejde, tak dokáže jet opravdu velmi rychle.“
Ze závodů z Berouna tak Jablonečan přivezl 32 cenných bodů za třetí a první místo a v celkové klasifikaci se posunul na krásné třetí místo. „Tento víkend jedeme Babu a týden po Babě bychom rádi na druhý, dosud neplánovaný, Šternberk.“
Další plány a současnost
Archiv Karla Patočky ukazuje jeho nadšení pro závody a neustálé hledání optimálního nastavení vozu. Závodění do vrchu zůstává pro něj nejen sportem, ale i vášní a životním stylem.
Tabulka: klíčové momenty kariéry
| Rok | Událost | Vůz | Pozice |
|---|---|---|---|
| 1981 | Kamýk nad Vltavou - Oblastní přebor | Škoda 120 LS | 3. |
| 1995 | Příchod pikapu - premiéra | Pronajatý pikap | 3. |
| 1987 | Česká Kamenice - voděnství na vodě s A-1300 | A-1300 | 5. |
| 2002 | Přechod do skupiny M - volné formule | Škoda VW-Caddy | - |
Významné poznámky
Je zřejmé, že Karel Patočka prožil pestrou kariéru plnou technických vyvíjení, krizí i radostí z výher. Jeho vytrvalost a ochota řešit problémy s vozem dává jeho kariéře jednoznačný ráz: stále jít kupředu a hledat lepší výsledek na každém závodu.