Vyzkoušeli jsme nové vydání skříňové dodávky v exkluzivním lakování a s retro poklicemi kol. Šesté vydání modelu T6 přišlo v případě Transporteru s výraznou změnou tváře. Jakkoli nejde o přínos v užitkovém smyslu, majitelé tzv. tunových dodávek umí velmi ocenit také vzhled. Posun výrazu přídě k ještě agresivnějším linkám kopíruje požadavek či spíše projev doby. Díky novým světlometům, mřížce chladiče i nárazníku T6 výrazně „přitvrdila“.
Retrobarvy a cena výbavy
RetrobarvyZkoušené užitkové provedení nové řady T6 budilo na silnici velkou pozornost. Bíločervené lakování okořeněné osmnáctipalcovými koly z lehké slitiny v retro stylu vytvořily spolu s lakem karoserie celek, kvůli kterému se řidiči některých kabrioletů či luxusních sedanů nejvyšší třídy zpozdili při rozjezdu z křižovatky. Bylo až legrační pozorovat, jak někteří řidiči dávající najevo své ego skrze vybrané modely, jednoduše zírají na „obyčejnou“ dodávku. Pravda, zcela obyčejná nebyla, protože zájemce o toto lakování musí sáhnout hlouběji do kapsy. Je totiž k němu (47.443 Kč bez DPH) třeba přiobjednat lakované nárazníky (15.373 korun bez daně) a lakovaná vnější zrcátka a kliky za 1114 Kč bez DPH. Celkem tedy tato paráda týkající se jen lakování vyjde na 63.930 Kč bez DPH.
Výrazně horizontální ladění měla také záď s novými sdruženými svítilnami ve stylu připomínajícím ty předchozí používané v Multivanu. Velký prolis v oblasti registrační značky vůz zdánlivě rozšířil stejně jako zapuštění dolní části výklopné stěny hluboko do zadního nárazníku. Výrazným odlišujícím prvkem modernizovaného vydání je také rozměrné sklo (na přání) ve výklopné stěně. Zájemci o T6 v provedení Transporter se nemusejí obávat snížení vnitřního prostoru, protože optické rozšíření vozidla na úkor výšky je způsobeno pouze geniálně upraveným designem.
Interiér a elektronika
Uvnitř Wolfsburský výrobce také provedl změny v prostoru pro posádku. Nejnápadněji působí přístrojová deska zdůrazňující horizontální linie. Na jejím povrchu se však nacházel velký jednodílný plastový díl, který měl uprostřed prohlubeň na drobnosti a dokumenty do formátu A5. Na straně spolujezdce se nacházely dvě velké schránky, přičemž jedna z nich může být vyplněna na přání dodávaným airbagem. Uprostřed desky se nacházel velký pětipalcový dotykový displej se zábavným využitím. Patří mezi prvky na přání stejně jako kvalitní rádio s CD/MP3 přehrávačem a čtveřicí reproduktorů vpředu. Hudbu jsme si také pouštěli díky příplatkovému USB rozhraní, k dispozici ještě byl konektor aux-in. Součást rádia také tvořil slot na SD kartu, čímž zkoušený Transporter nabízel všechny přístupu pro externí zařízení kromě masivně opouštěné CD mechaniky.
Motor a emisní norma
T6 v Euro 5+ Jelikož Transporter registrovaný v kategorii N1 ještě nepodléhal šesté úrovni emisí, vystačil si s motorem 2.0 TDI ve specifikaci Euro 5+. Ten nepoužívá ke snížení oxidů dusíku systém vstřikování AdBlue, ale NOx vznikající při vysokých teplotách redukuje recirkulací výfukových plynů. Zkoušený motor o výkonu 103 kW používal jedno turbodmychadlo a pro maximální celkovou hmotnost 2,8 tuny stačil. Jde o nejsilnější variantu osazenou jedním turbodmychadlem (62, 75 a 103 kW), v nabídce ještě najdeme BiTDI s dvěma dmychadly a výkonem 132 kW.
Tomu nejde odolat, že tento motor navzdory pěkným parametrům vykazuje větší než předpokládanou žízeň, proto zájemcům o provedení přes 103 kW doporučujeme novou jednotku EA 288 Euro 6 s maximem 150 kW. Zkoušený čtyřválec o 103 kW a zejména 340 N.m je roky provozu osvědčený agregát a rovněž tentokrát jsme s ním byli zcela spokojeni. Slušný tah kombinoval s naftovým nárokem 7,1 l/100 km, což je pro profesionálního provozovatele zásadním bonusem.Řidič si nebude muset dělat starosti s doléváním činidla AdBlue, které souvisí s požadavkem Euro 6, který pro užitková vozidla N1 do 3,5 tuny celkové hmotnosti přijde na podzim letošního roku. Nový požadavek více neomezí množství a počet pevných částic, ale výrazně redukuje oxidy dusíku. Proto změna nastane pouze ve vstřikování činidla AdBlue, které používají všechny osobní verze řady T6, protože od začátku září již nelze registrovat osobní vozidla Euro 5.
Elektronické pomůcky a podvozek
S příchodem řady T6 přišlo do vozidla více elektroniky. Kromě povinných prvků jako ABS, stabilizačního systému a kontroly tlaku v pneumatikách dostala užitková verze do vínku mnoho dalších pomocníků. Patří mezi ně adaptivní tempomat, asistent nouzového brzdění a sledování únavy řidiče. My jsme vyzkoušeli zejména ten poslední, protože jsme vláčnou jízdou simulovali unaveného řidiče. Během dvaceti kilometrů jsme dvakrát obdrželi výzvu k odpočinku.
Zkoušený Transporter používal upravené nezávislé zavěšení zadních kol, což má v řadě T6 význam pro začlenění progresivních tlumičů pro model Multivan. Proč však výrobce zařadil do ryze užitkového modelu soudkovité vinuté pružiny? Importér nám sdělil, že výrobce používá tyto vinuté pružiny v závislosti na modelu. Tím zdůrazňuje buď nosnost vozidla, nebo progresivní charakteristikou maximalizuje pohodlí například v Multivanu.
Technické parametry motoru a spotřeba
| Motor | 2.0 TDI | Počet válců | Převodovka | Max. výkon | Točivý moment | Spotřeba |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Typ | Čtyřválec, přeplňovaný | 4 | 6stupňová manuální | 103 kW | 340 N·m | 7,1 l/100 km (kombinovaně) |
Nejvyšší rychlost 173 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h za 12,2 s. Délka 4904 mm, šířka 1904 mm, výška 1990 mm. Objem nákladového prostoru 5,8 m3.
Vztah hmotnosti a výbavy na Porsche a Passat
Švédští kolegové označili Mondeo za nebezpečné a ilegální. Je ale celkem logické, že plně vybavené auto bude těžší a pak toho odveze méně. Váha ve Švédsku testovaného Mondea proto není příliš překvapivá. Passat Variant 2.0 TDI DSG by měl vážit i s řidičem 1541 kg. Realita testovaného vozu je ale vyšší. Podle technického průkazu má mít testovaný Passat provozní hmotnost 1541 kg. V našem případě zamířil Passat na váhu hned po měření na brzdě, takže místo 66 litrů v nádrži, což je její maximální objem, byla nádrž plná ze tří čtvrtin. Když tedy dopočítáme hmotnost chybějící do plné nádrže (zhruba 14 kg při hustotě nafty 840 g/l) a přidáme 75 kg za řidiče, dostaneme se na 1679 kg. Testovaný Passat váží o 138 kilogramů více, než udává výrobce.
Výbava něco váží. Úroveň Highline stojí v kombinaci s naší motorizací 855 900 Kč, cena testovaného vozu skončila na 1 215 499 Kč. V příplatcích najdeme například elektricky nastavitelná přední sedadla, vyhřívané čelní sklo, elektricky ovládané páté dveře, multimediální systém s navigací, osmnáctipalcová kola, kožené čalounění nebo Asistenční paket II, který zahrnuje adaptivní tempomat, hlídání jízdních pruhů, nouzové brzdění atd. Bez řidiče a s nádrží naplněnou na tři čtvrtiny vážil testovaný Passat přesně 1590 kg. I s řidičem a dopočítanou hmotností 16,5 l nafty to je o 138 kg více, než oficiální tabulková hodnota. Důvodem je bohatá výbava navíc. Opět platí, že spíše než na nějakou senzaci ukazuje o 138 kg vyšší hmotnost na to, co všechno přidá příplatková výbava. Přesto dopadl Passat velmi dobře. Pokud se švédští kolegové nemýlili (ovšem nevím, co přesně za další výbavu jejich Mondeo mělo), pak je reálná hmotnost podobně vybaveného Fordu se stejně výkonným motorem a automatem o 201 kg vyšší než u Passatu.
- Motor 2.0 TDI Euro 5+ s jedním turbodmychadlem a 103 kW.
- Vstřikování AdBlue není u Euro 5+, s vysokou spotřebou NOx redukované recirkulací výfukových plynů.
- Nový EA 288 Euro 6 s až 150 kW pro budoucí verze.