Vývoj a použití plastových karoserií v automobilech značky Lada: od experimentů k moderním řešením

Sedany vyráběné v licenci s italským Fiatem jsou veřejnosti dobře známé. Design vozidel Lada představuje svébytnou alternativu k ostatním evropským značkám. Velmi často jsou jeho nositelé odlišní pro svůj tradicionalistický charakter, který se časem mění v kultovní design (autentickým příkladem je Niva), jindy zase častými modernizacemi letitých automobilů, o jejichž tvarové aktuálnosti lze polemizovat. Čas od času se ale objeví studie s příslibem nového pojetí či směřování designu, jejíž sláva však za nějaký čas vyhasne a případný vliv na produkční automobily se neuskuteční. Avšak na základě nejnovější studie XRAY můžeme říci, že ruský design nachází novou tvář, což způsobuje vliv designera Steva Mattina.

Historie a klíčové koncepty v minulosti

Gorbi (1987) - Vizionářův všeuměl: Studie Gorbi je jedním z ryze experimentálních projektů, nesoucích označení Lada. Zároveň se jedná o méně známý koncept, který v době vzniku představoval alternativní pohled na terénní vozidlo. Výrazné tvary nezapřou osobitý a zcela nezaměnitelný rukopis autora vozu, jímž je průkopník organického designu Luigi Colani. Páteří karoserie jsou tedy oblé prvky, postihující většinu všech použitých dílů. Orientace na bio-design je nejvíce patrná při pohledu na uspořádání oken, jemuž dominuje oblé čelní sklo. Po něm následuje velmi krátká příď, z jejíž plochy vystupují samostatně situované světlomety. Originalita vozidla vyniká také při čelním pohledu, kde zaujme velmi atypická kompozice přídě, jíž dotváří dynamicky tvarované blatníky. Avšak pozorujeme-li kreaci Gorbi jako celek, nutno zmínit jednu ze zvláštností jejího designu - citelný rozdíl mezi ryzí účelností bytelného podvozku a jemnými, leč dynamickými linkami organicky pojaté karoserie.

Gnome a Elf (1990 a 1991) - Předvoje městské mobility: Počátkem devadesátých let byl prezentován čtyřmístný prototyp, u kterého se předpokládalo, že nezůstane jen v koncepční podobě. Nakonec je však vize Gnome pozoruhodným příkladem dobového myšlení v oblasti městských automobilů, která postupem času zapadla prachem. Dvoubarevná karoserie je zhotovena z plastu a kovu, což eliminovalo hmotnost. Samotné tvary reagují na tehdy módní odklon od hran a pracují s měkčími prvky, než tomu bylo u sériové produkce téže firmy. Krom barevné kombinace (která pokračuje také v interiéru, kde najdeme pestrobarevný vzor potahu sedadel a části přístrojové desky) je jedním z výrazných rysů designu jistá asymetrie, jež ovlivnila ztvárnění přídě (se zakončením kapoty formou křivky či maskou s nepravidelně tvarovanými průduchy) a profilu (částečné skrytí zadních kol a geometricky nesouměrné prosklení).

Rapan (1998) - Dadaista: Radikální změny v designovém myšlení signalizovala kreace Rapan, uvedená roku 1998 na autosalonu v Paříži. Automobilka Lada zde prezentovala unikátní vizi elektrického automobilu, který dnes patří mezi méně známé prototypy. Design v sobě kombinuje měkké přechody mezi plochami, dynamický průběh linek, nezvykle řešená okna a převážně osobitě rozvržené proporce - zatímco nárazníky, které jsou plně integrovány do karoserie, vyčnívají do prostoru, světlomety jsou zapuštěny do konkávní prohlubně, po níž následují sportovně zkosená okna. Při pohledu z profilu vyniká prostor pro cestující vpředu, který má oproti druhé řadě sedadel zvýšenou střechu. Zvenku je tento prostor zvýrazněn oválnými dveřmi, které jsou ozvláštněny nezvykle členitým oknem. Interiér zdobí motiv kruhu, užitý na vnějšku, a do něj jsou zakomponovány přístroje, tlačítka a airbag, umístěné v pevném středu dvouramenného volantu.

Peter Turbo (2000) - Revolucionář v konzervativní třídě: O rok později byl na témže místě vystavován sedan Peter Turbo, u kterého velmi záleží na úhlu pohledu, jímž se na automobil díváte. Čelní pohled boří dosavadní mýty o stavbě tříprostorového automobilu - spodní část čelních partií s napojením na blatníky poutá pozornost pozorovatele svou masivností (se kterou kontrastuje jemný proklad masky), po které následuje o poznání subtilnější kapota, propojená se zpětnými zrcátky. Zádě pak dominuje horizontální pás svítilen s vertikálními lampami níže v klenutém prostoru.

Roadster (2000) - Design By Sbarro: Tentýž rok obohatil experimentální řady sportovní vůz Roadster, zhotovený firmou Sbarro. Oproti ruským projektům je jeho design - s orientací na jednoduchost a ostré hrany - zcela odlišný. Prosklená střecha po sklopení dosedá na zadní část - nepotřebuje tedy prostor pro mechanické složení, jak je tomu u produkčních kabrioletů.

Carat (2002) - Moderní subkompakt: Hatchback Carat byl vystaven v roce 2002 na autosalonu v Ženevě. Ukázal se však již o rok dříve na autosalonu v Moskvě, kde získal ocenění za design - ten lze považovat za první moderní představu o subkompaktní karoserii nové éry, která posunula dosavadní hranice a vytvořila pomyslný odrazový můstek pro další projekty. Vozidlo o délce 3500 mm, šířce 1520 mm, výšce 1610 mm a rozvoru 2300 mm pracovalo s hranami, které byly využity i pro ztvárnění podběhů kol. Zajímavostí tvarosloví jsou horizontálně vedené prvky, užité na exteriéru i v kabině (barevné členění přístrojové desky).

Siluet (2004) - Nová doba: Po uvedení sedanu Siluet bylo patrné, že hranatá forma tvarosloví je perspektivní a lze ji zpracovat pro rozličné spektrum karoserií. Kabina modelu reflektovala ztvárnění vnějšku - snad kromě volantu, který oproti přístrojové desce nebyl hranatý. Vůz se stal základem pro další vývoj v podobě Projectu C z roku 2006.

C (2007) - Hledání nové tváře: Ženevský koncept C, kompaktní hatchback stříbrné barvy, působil moderním dojmem. Automobil, na jehož vývoji se podílela firma Magna, měl být v případné sériové verzi poháněn agregáty o objemech 1,6 a 2,0 l.

C Cross a Revolution (2008) - Záblesk budoucnosti: Kompaktní crossover C Cross byl představen v Moskvě. Design vozu, jenž je postaven na platformě Renaultu Mégane, zpracoval tým sedmdesáti mladých designérů. Na karoserii se objevily nově řešené díly, kupříkladu menší maska chladiče či zadní lampy, výrazně napojené na nárazník. Zůstaňme v roce 2008 a uveďme sportovní koncept Revolution 3, představený v Paříži. Vůz je založen na prostorovém trubkovém rámu, jehož karoserii tvoří plastové panely. Pro pohon byl zvolen čtyřválcový motor od Renaultu s výkonem 180 kW a maximální rychlostí 250 km/h.

XRAY a současný vývoj designu

XRAY (2012) - Transformace hodnot: Zatím posledním evolučním článkem vývoje designu firmy Lada je studie XRAY, za jejíž tvarový vývoj je zodpovědný Steve Mattin, současný šéfdesigner společnosti AvtoVAZ. Britský tvůrce má zkušenosti z Mercedes-Benz, Volva, a stojí u zrodu nového pojetí designu reprezentovaného vozidly XC60 či nové generace S60. Studie XRAY má průkopnickou roli - měla by ukázat, jakým směrem se bude ubírat design svého výrobce. V porovnání s dřívějšími koncepty lze hovořit o jiném přístupu k originální karoserii, který je slučitelný se sériovou výrobou. Klasická maska se zde nachází v poli, které opticky zušlechťuje motiv písmene X.

Historie společnosti AvtoVAZ a vliv na plastové karoserie

Před 55 lety, 20 července, bylo rozhodnuto o vzniku nové sovětské automobilky AvtoVAZ. Automobily AvtoVAZ, dnes známé pod jménem Lada, vyrábí auta od roku 1970 prakticky na zelené louce. Stavba závodu začala v roce 1967 a již o tři roky později byla ručně smontovaná první šestice vozů VAZ 2101 alias Žiguli. Dohromady jich stihla vyrobit přes 30 milionů, a to hlavně v Rusku. VAZ spolupracuje s Renaultem od roku 2008, a později byl zařazen do skupiny Renault Group po bok Dacie či Alpine. Dnes se v Toljatti vyrábí modely Lady Granta, Vesta, Largus, Xray, Niva Legend a Niva Travel.

Jedním z pozoruhodných detailů je i Bohse Euro Star, což je předělávka Lady 2105. Původně vznikl jako volnočasové plážové vozidlo, později byl využit technický základ z Lady; karoserie byla z plastu a měla být lehká. V Německu byly nabídnuty varianty s otevřeným zpevněním a dokonce s plátěnou střechou. Dále se zde objevily i dřevěné či sklolaminátové prvky, avšak výrobce mluví o polyesteru a technologii budoucnosti automobilového průmyslu. Maximální rychlost bývá uváděna kolem 140 km/h u verze se čtyřválcem 60 koní, a za příplatek 75 koní.

Palubní deska a interiér bývaly převzaty z Lady, avšak s některými úpravami pro sportovní vzhled. V Německu se v minulosti prodával také kabriolet z terénního modelu Niva. Celkové množství Euro Starů se liší podle zdrojů, uvádí se kolem dvou stovek, a následně Johan Bohse vytvořil i verzi Lada Bohse Safari pro německý trh, údajně kolem dvou tisíc kusů.

Současné aplikace plastových karoserií a jejich výhody

V moderní produkci Lada XRAY a souvisejících modelů byly plastové a kompozitní prvky použity zejména pro snížení hmotnosti, zlepšení aerodynamiky a tvorbu designově výrazných i efektivních ploch. Plastové panely umožňují pohodlnější výrobní procesy, lepší korozi odolnost a snadnější úpravu tvarů během krátkých cyklů vývoje. Současný trend ukazuje, že plastové karoserie mohou spolupracovat s kovovými kombinacemi, kdy plní funkci obvodových plášťů, blatníků či krytů motorového prostoru, a tím zrychlují a zlevňují produkci.

Tabulka: Vybrané modely a jejich plastové prvky

V kontextu vývoje Lada plastových karoserií je důležité zmínit, že spolupráce s Renaultem a moderní studia XRAY ukazují kontinuitu inovací, která vychází z tradičního dědictví značky a posouvá jej k novým technickým a stylistickým řešením. Plastové konstrukce zde plní roli nejen snížení hmotnosti, ale také podpůrnou funkci ve výrobním řetězci, umožňující flexibilitu při rychlém nasazení nových tvarů a dizajnérských řešení.

Např. XRAY představuje přeshraniční krok, který propojuje dědictví značky s evropskými designérskými trendy. Důraz na čistý plochy, výraznou masku a X-motiv pomáhají vytvářet konzistentní identitu, která je rozpoznatelná na trhu a podporuje i exportní snahy značky.

tags: #lada #s #plastovou #karoserii