Úvod a kontext testu
Naposledy byl v redakci model Volvo FL s nosičem kontejnerů (DaS 2/2010) a obzvlášťě „dobře vypečený“ byl rok 2009, kdy jsme měli možnost podrobit redakčním testům Volvo FH 440(DaS 2), Volvo FL CITIPRO (DaS 6) a Volvo FE (DaS 8). V roce 2011 nastala v testech trucků Volvo dlouhá časová mezera. Tentokrát jsme - konečně - získali zase truck k testu a to kompletní soupravu s tahačem Volvo FH 500 (správné označení je FH 42T) a to dokonce soutěžní.
Abych uvedl tuto informaci na správnou míru, společnost Volvo Trucks už druhým rokem organizuje celosvětovou soutěž řidičů Drivers’Fuel Challenge (soutěž řidičů ve spotřebě paliva). Pro letošní ročník se v národní části stali partnery společnosti Kögel (návěs), Michelin (pneumatiky na celé soupravě) a Shell (palivo). Tolik k „soutěžnímu“ trucku a teď několik technických podrobností.
Podvozek, kabina a ergononomie
Tahač Volvo FH patří do dálkové silniční řady a je v podstatě nejznámějším modelem z nabídky Volvo Trucks. Jeho poslední modernizace se zaměřila jak na zkvalitnění pracovního prostředí pro řidiče, tak i na úsporu pohonných hmot a snižování emisí. Logicky, čím větší rozměr budky, tím více odkládacích schránek v kabině i více místa nad hlavou a za sedadly. Konkrétní kabina Globetrotter XL má vnitřní výšku 2100 mm, což jsem opravdu ocenil a lůžka o rozměrech 760x2000x160 mm dole, resp. až 700x1900x100 mm nahoře.
Pracoviště řidiče je z ergonomického hlediska na velmi dobré úrovni, všechny přístroje jsou dobře čitelné (mohlo by být o něco lepší odstínění při prudším slunci), spínače a ovladače jsou v dobrém dosahu i připoutaného řidiče. Velikost volantu a zvláště pak tloušťka jeho věnce mé ruce plně vyhovovala a ocenil jsem také přiměřené množství satelitních spínačů na jeho středu resp. ramenech.
Převodovka I-Shift a jízdní projev
Comfortu obsluhy pak plně vyhovovala i automatizovaná dvanáctistupňová převodovka I-Shift s funkcí samočinné volnoběžky I-Roll umožňující „plachtění“, jejíž volič je umístěn vpravo vedle sedadla. Pro řadu Volvo FH je určen vznětový přeplňovaný motor DC13C se zdvihovým objemem 12,8 l nabízející výkony 309 kW, 338 kW, 368 kW a konečně 397 kW. Točivý moment se pohybuje od 2100 Nm až po 2600 Nm. Emisní norma Euro 5 je dosahována s pomocí systému SCR, tj. s aditivem AdBlue.
Je to řadový vznětový šestiválec s turbodmychadlem a mezichladičem plnicího vzduchu. V testovaném vozidle byl motor DC13C500 Euro 5/EEV s výkonem 368 kW - označení zaokrouhleného výkonu v koních je 500 k - s největším točivým momentem 2500 Nm. Automatizovaná převodovka I-Shift pak byla v poslední generaci, či lépe řečeno se softwarem 4.generace. Jaksi samozřejmostí je, že tato převodovka umožňuje i manuální řazení.
Provedené modifikace a výbava zohledňovaly soutěžní charakter vozu, a proto byly doplněny i systémy LCS, LKS, DAS a ACC. Pokud jde o převodový poměr na zadní nápravě, byl 2,64. Nabídka pro řadu FH je velmi široká. Pro sólo vozy jsou dodávány podvozky s konfigurací 4x2, 6x2, 6x4, 8x2, a 8x4, pro tahače pak 4x2, 6x2, a 6x4. Testovaný „kousek“ měl pneumatické odpružení.
Dynafleet, spotřeba a reálný dojem z jízdy
Abychom to uzavřeli pohledem na spotřebu a řízení: systém Dynafleet, který byl použit pro vyhodnocení spotřeby, není speciálním soutěžním doplňkem, nýbrž součástí běžné nabídky doplňků Volvo Trucks. Start testu proběhl v plzeňském servisu v Nýřanech, navigátorem byl instruktor ekonomické jízdy Vladimír Myslík. Trasa vedla po silnicích II. třídy a nabízel výzvy v podobě kopcovitého terénu a černošínských zatáček.
Z hlediska jízdních vlastností měl vůz velmi dobrý výhled z místa řidiče, ale mrtvý úhel vznikající robustním předním sloupkem a velkými zrcátky způsoboval menší nevýhodu na kruhových objezdech. Rychlost a preciznost řazení I-Shift byla příjemná, včetně podřazování při brždění motorem. Plně naloženou soupravou jsem prakticky po celé trase dokázal brzdit motorovou brzdou Volvo VEB; Dynafleet ale ukázal, že jsem občas použil provozní brzdu zbytečně.
Výsledky jízdy: průměrná spotřeba 33,25 l/100 km na daném okruhu, a dle komentáře instruktora nejlepší řidič v soutěži na stejném okruhu dosáhl 26,61 l/100 km. Třetina trasy vedla po horším povrchu, ale pneumatické odpružení s ECS a regulací výšky poskytuje vysoký komfort a chrání i náklad. Z hlediska výkonu motoru 500 koní nabízí příjemné zrychlení a elastický výkon; alternativy s 420 koni jsou ekonomičtější, ale méně respektují kopcovitý terén.
Motor, emise a novinky v motorové řadě
Krátce po ukončení testu Volvo představila motor řady D13 plnicí emisní normu Euro 6 s výkonem 460 k. Agregát vychází z motoru D13 Euro 5 a pracuje se SCR v kombinaci s EGR a DPF. Emise NOx klesly o 77 % a emise pevných částic o polovinu. První vozy s tímto motorem dorazí v jarních měsících 2013. Převodovky I-Shift jsou popsány v časopise I-Shift jako řada automatizovaných převodovek pro zlepšení jízdních vlastností a efektivity paliva, s variantou dvouspojkové pro plynulejší řazení a lepší průchod zatáčkami bez přerušení točivého momentu.
Podrobně o I-Shift: systém je založen na nesynchronizované manuální převodovce s elektronikou, která řídí spojku i řazení. Významné je také použití prediktivního řízení hnacího ústrojí, využívající GPS data k předvídání stavu vozovky pro plynulejší jízdní projev a snížení spotřeby. Dvouspojková varianta umožňuje okamžité přeřazení i během průjezdu zatáčkou, zatímco systém Change Direction umožňuje jízdu vpřed, zařazení zpátečky a ovládání brzdění pomocí plynu bez brzdového pedálu.
Další detaily: I-Shift nabízí režimy pro specifické scénáře, včetně kopcovitého a zasněženého terénu, a široký výběr softwarových balíčků pro přizpůsobení vašim potřebám. Údržba není náročná - pravidelná výměna oleje (každých 250 000 mil) a aktualizace softwaru. Při testu byl prototyp FH 500 s verzí Globetrotter XL vybaven i různými asistenčními systémy jako LCS, LKS a DAS, které zvyšují bezpečnost a pohodlí jízdy.
Testovací závěr a srovnání
Volvo FH 500 s I-Shift představuje vyvážený poměr výkonu, komfortu a ekonomiky. Výkon 500 koní v kopcovitém terénu poskytuje lepší akceleraci a jistotu na dlouhých tratích než méně výkonné varianty, avšak s vyšší spotřebou. Plně automatizovaná převodovka je dnes v Evropě standardem na vozech určených pro dálkovou dopravu, a manuální řazení bývá vyhrazeno jen na specifické požadavky zákazníka. Dobra vybavenost testovaného vozu a vysoká úroveň komfortu v Interiéru potvrzují, že Volvo FH zůstává jedním z nejdůslednějších hráčů na trhu pro dálkové trasy.
Souhrn technických prvků
- Motor: DC13C 12,8 l, 368 kW (500 k v testovaném provedení), max. 2500 Nm
- Emise: Euro 5 (v testu), Euro 6 novější varianta D13 Euro 6
- Převodovka: I-Shift 4. generace (možnost manuálního režimu)
- Podvozek: konfigurace 4x2, 6x2, 6x4, 8x2, 8x4; testované s pneumatickým odpružením
- Asistence: LCS, LKS, DAS, ACC, ESP, adaptivní tempomat
Rady pro řidiče a poznámky k používání
Automatizovaná převodovka I-Shift je dominantní nástroj moderního řízení nákladních vozidel, umožňující snížení únavy řidiče a zlepšení efektivity paliva až o 5 % díky prediktivní kontrole a optimalizaci přeřazení. Přesto má svou specifickou dynamiku - plíživý režim vyžaduje cvik, aby nedocházelo k cukání při opětovném plynu. Tempomat a brzdový systém VEB+ reagují spolehlivě, ale brzdový tempomat bývá méně přesný při rychlém klesání, a proto se často volí aktivace provozní brzdy. Celkově je řízení Volvo FH po testu považováno za velmi přesné a příjemné na dálnici, s mírným problémem v oblasti zorného pole kvůli A-sloupkům a drobné vadě v přesném držení jízdních pruhů.