Asistent jízdy v pruzích, známý také jako Lane Assist, je moderní technologie, která má za cíl zvýšit bezpečnost jízdy tím, že pomáhá udržet vozidlo v jízdním pruhu. Nicméně, jak ukazují zkušenosti řidičů, tento systém není bezproblémový a může v některých situacích způsobovat spíše problémy než pomáhat.
Princip fungování a aktivace
Většina asistentů se aktivuje automaticky při zapnutí zapalování. Systém Lane Assist vyhodnocuje jízdní pruhy pomocí kamer a dalších senzorů. Dokáže rozpoznat nejen plné čáry, ale i vyjeté koleje nebo krajnici bez zřetelné čáry. V případě detekce vybočení z pruhu systém aktivně zasahuje do řízení, obvykle jemným táhnutím nebo otočením volantu zpět do středu pruhu.
Potenciální nebezpečí a problematické situace
Jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů je nečekané a nežádoucí zásahy do řízení. Někteří řidiči popisují situace, kdy asistent otočil volantem do protisměru, například při nutnosti uhnout se protijedoucímu vozidlu na úzké okresce. Tato situace může být obzvláště nebezpečná ve vysokých rychlostech, kdy řidič může vylekat a v panice zabrat volantem, což může vést k nehodě.
Další kritika směřuje k tomu, že systém často nebere v potaz specifika českých silnic, které bývají užší a méně přehledné než například dálnice. Na silnicích třetí třídy s šířkou pouhých pět metrů, kde osobní auto měří 1.8 metru a proti jede například autobus široký 2.5 metru, je nutné najet na samotný okraj vozovky, tedy na bílou čáru. V takové chvíli může asistent chybně vyhodnotit situaci a začít korigovat směr jízdy, což je pro řidiče nepříjemné a potenciálně nebezpečné.
Podobně problematické mohou být i zatáčky. Pokud řidič najede do zatáčky rychleji a mírně si ji "narovná" přes protisměr, asistent může opět zasáhnout do řízení, což je v situaci, kdy řidič potřebuje precizní kontrolu nad vozidlem, nežádoucí.
Někteří řidiči také upozorňují na to, že systém může reagovat na neobvyklé povrchové úpravy silnice, jako jsou asfaltové "housenky" zalité do prasklin, a detekovat je jako středovou čáru.
Požadované vlastnosti a budoucí vývoj
Řada řidičů by uvítala, kdyby asistent jízdy v pruzích byl primárně vypnutý a zapínal se pouze v případě potřeby. Další podmínkou je, aby systém nezasahoval aktivně do řízení, ale například pouze varoval řidiče. Ideální by bylo, kdyby si vůz pamatoval nastavení řidiče (například podle klíčku), aby se asistent nemusel pokaždé nastavovat znovu.
Existuje také názor, že by aktivace asistenta měla být podmíněna detektorem spánku nebo jiných zdravotních abnormalit řidiče. V případě, že řidič ví, co se s vozidlem děje, by mělo řízení zůstat plně na něm.
Někteří výrobci, jako například Mercedes-Benz s technologií Intelligent Drive, se snaží systémy vylepšovat. Asistent pro jízdu po dálnici u Mercedesu umožňuje za určitých podmínek předat řízení systému, který samostatně udržuje rychlost, odstup a drží vozidlo v jízdním pruhu. Tyto systémy procházejí důkladným testováním ve vývojových a zkušebních centrech.
Dopady legislativy a doporučení organizací
Od července 2022 platí v Evropské unii bezpečnostní norma GSR II, která nařizuje instalaci některých asistenčních systémů do všech nových vozidel. Mezi ně patří i upozornění na překročení rychlosti a udržování v jízdním pruhu, které je často nutné po každém startu vypínat.
Renomovaná organizace ADAC (Všeobecný německý autoklub) sice zavádění těchto technologií vítá, ale zároveň varuje, že ne všechny systémy jsou ideálně naprogramované. Technologie, která vyhodnocuje data z kamer a senzorů, závisí na kvalitě programování. ADAC upozorňuje, že síly, které systém vyvíjí při korekci směru, mohou být až 50 newtonů, což je ekvivalent pěti kilogramů. Z pohledu Euro NCAP taková síla není vždy nutná a měla by odpovídat spíše situaci než přednastavenému číslu.
ADAC vyzývá automobilky k optimalizaci technologií, aby byly skutečně ku prospěchu. V opačném případě budou řidiči asistenty vypínat, čímž se jejich pozitivní efekt ztratí, nebo dokonce obrátí v negativní, jelikož zákazníci zaplatí za tyto systémy v ceně vozu.
Německé organizace zdůrazňují, že nové technologie jsou pouze podpůrné a plně odpovědný za řízení zůstává řidič.
Zkušenosti s konkrétními modely
Někteří řidiči sdílejí své zkušenosti s konkrétními modely. Například s vozem Škoda Octavia III se systémem Lane Assist, který se aktivuje od 60 km/h a neškube volantem, ale pouze jemně koriguje směr. Pokud má řidič jinou představu o směru, asistent se s ním "nehádá".
U vozů Volkswagen Tiguan 2 někteří řidiči nezaznamenali reakce na jiné objekty než na čáry, zatímco jiní asistenta vypínají, protože jim nevyhovuje.
U starší generace Touaregu byl systém Line Assist popisován jako vibrující s volantem, což bylo na úzkých českých silnicích protivné. U aktuální verze to však již neplatí.
Někteří řidiči používají asistenta na dálnici nebo na hezkých silnicích I. třídy a zjišťují, že při delších cestách jsou méně unavení. Jiní preferují použití asistenta na státních silnicích se zapnutým adaptivním tempomatem, kde jim vyhovuje minimální síla na zatáčení.
Kurz 1: Toalety | Video 5: Medic Assistant - pro osoby se sníženou hybností
Diskuse o ABS a ESP
V rámci diskuse o jízdních asistentech se objevila i témata týkající se systémů ABS (protiblokovací brzdový systém) a ESP (elektronický stabilizační program). Zatímco někteří tvrdí, že ABS prodlužuje brzdnou dráhu, jiní argumentují, že moderní ABS brzdí lépe než většina řidičů a jeho vlastností je udržet auto ve směru pohybu.
Objevily se i názory, že zkušený řidič by ABS nevypnul, zatímco jiní tvrdí, že zkušený řidič má ideálně komplet elektroniku vypnutou. Diskuse se také dotkla způsobu, jakým ESP funguje, a zda odpojuje pohon při zásahu. V této oblasti se objevily neshody a obvinění z psaní nesmyslů.
Obecně se však shodují, že pro běžného řidiče jsou ABS a ESP v prakticky jakékoliv situaci přínosem.