Přeji příjemný den všem. Po 35 tis.km mám na O1 zvlněné kotouče na předních brzdách. Známej to má už po 15 tis. Jezdím citovka, žádné drsné brždění se nekoná. Kotouče by měly vydržet i 100 tis.km.
Jak se projevuje problém
Házelo to poměrně dost, cítil jsem to jak na pedále brzdy, tak i na volantu a nakonec i spolujezdec. Nemôžem odstrániť nepríjemné vibrácie volantu pri zošliapnutí brzdového pedála. Vibrace kol při brzdění mohou mít vždy několik příčin a někdy je potřeba prověřit více komponentů přední nápravy, než se podaří problém odstranit. Řidič při intenzivním brzdění zjistí vibrace, nezkušená obsluha po kontrole (a nenalezení) trhlin, většinou přisoudí vibrace „zvlněným kotoučům“.
Frekvence a zkušenosti uživatelů
šišaté kotouče jsou na koncernových autech úplně běžná věc a to i při běžném naprosto klidném provozu bez závodních ambicí. Na O1 r.v. 98 mam 210km a 14" brzdy.... kotouce sem menil jednou .... A to se s nima vubec nemazlim. Treba takovej vyjezd a sjezd z kopce takovym zpusobem ze se az kouri od brzd... Já měnil kotouče 2x a ani jednou to nebylo vono. Origo jsou šmejdy a současné ATF (tuším) taky nic moc. Po výměně v poho a stačilo první mokro. Před časem jsem tu psal o zvlněných kotoučích, které mi při reklamaci Škodovka neuznala. Teď mám najeto cca 60tis. a ty kotouče se samy srovnaly. Skoro tomu nemohu uvěřit, ale házení a vibrace při brždění pomalu ustávaly a v současné době jsou jen velice minimální, skoro bezvýznamné. Ani je prakticky nepociťuji.
Příčiny vzniku zvlnění a mechanizmy
Typicky se problém odstraní srovnáním kotoučů na soustruhu a stejně typicky, po relativně krátkém čase, jsou nerovnosti a vibrace zpět. Nerovnost kotoučů způsobila, že značné množství vozidel bylo v rámci záruky vráceno výrobci. S předpokladem, že náboj a příruba disku jsou rovné, v dobrém stavu a že šrouby nebo matka kola jsou v dobrém stavu, správně namontované a rovnoměrně utažené ve správném pořadí doporučeným utahovacím momentem, tak za 40 let profesionálního závodění ... jsem se nikdy nesetkal se zkroucenými brzdovými kotouči. Ve skutečnosti, každý případ „zkroucených kotoučů“, který jsem zkoumal, ať již na závodním nebo normálním voze se ukázal být způsobený nerovnoměrně usazeným materiálem brzdové destičky na povrchu kotouče.
Tření je mechanismus, který mění pohybovou energii na teplo. Jsou tedy dva velice rozdílné druhy brzdného tření - abrazivní tření a adherentní tření. Abrazivní tření znamená, že jsou přerušeny krystalické vazby v materiálu destičky i v litině brzdového kotouče. U abrazivního tření jsou tedy krystalické vazby v materiálu destičky (a v menší míře materiálu kotouče) nevratně narušené. Destičky, které fungují primárně na abrazi se více zahřívají a mají tendenci vadnout při vysokých teplotách. Když tyto destičky překročí svůj použitelný teplotní limit, začnou náhodně a nepravidelně ukládat svůj materiál na povrch kotouče.
S adherentním třením se část materiálu destičky rozptýlí na rozhraní mezi destičkou a kotoučem a vytvoří velice slabou, jednolitou vrstvu materiálu destičky na povrchu kotouče. Pokud zkusíte agresivní jízdu s většinou vozidel s originálními destičkami, zažijete vadnutí destiček, přenos třecího materiálu a vaření brzdové kapaliny - bez diskuze. Bez ohledu na třecí materiál, sevření destiček na horký stojící kotouč vede k přenosu materiálu a znatelné „hrbolatosti brzd“.
Litina je slitina železa a křemíků s roztroušenými částicemi uhlíku. Při zvýšených teplotách se přítomné karbidy začnou formovat do mřížky. V případě brzdových kotoučů se každý nepravidelný nános - vyčnívající z povrchu kotouče - zahřívá víc než okolní kov. Když tato teplota dosáhne 650 - 700ºC, litina pod usazeninou se začne měnit na cementit (karbid železa...). Cementit je velmi tvrdý, velmi abrazivní a špatně odvádí teplo. Pokud toto nevhodné použití pokračuje, systém vstoupí do sebedestruktivní spirály - množství a hloubka cementitu se zvětšuje se zvyšující teplotou a stejně tak nerovnost kotouče.
Diagnostika a další možné zdroje vibrací
V první řadě je potřeba změřit „házivost“ kotouče, měření se provádí úchylkoměrem s přesností 0,01mm. Každý brzdový kotouč má mírnou nerovnost, která by se měla standardně pohybovat do 0.20mm (měřeno u okraje brzdné plochy po celém obvodě) na jedno otočení kotouče. Za mezní hranici tolerance je považováno 0,40mm, pokud má kotouč větší úchylku tak již citelně „kope“ do pedálu při brzdění a je nutno ho vyměnit.
V případě, že je naměřená hodnota v toleranci a vibrace při brzdění se spíše přenášejí do volantu, je nutno hledat příčinu v uložení kola. Kolo je v podstatě přišroubované k náboji, který je upevněn přes tlumič pérování do podběhu kola a ve spodní části drží náboj rameno. Takže musíme prověřit pevnost těchto spojení - horní uložení tlumiče, spodní čep ramene, silentbloky ramene a čepy řízení. Důležitou součástí diagnostiky tohoto problému je také správně seřízená geometrie kol přední nápravy, přílišná sbíhavost zvyšuje namáhání již uvedených silentbloků a snižuje jejich životnost.
Brzdič může být zarezlý, pak zůstane při povolení brzdy neustále vysunutý a brzdová destička je neustále v kontaktu s kotoučem, což způsobuje jeho přehřátí a následně zvlnění. Setkal jsem se také s tím, že byly vychozené vodící čepy brzdiče a ten se pak při brzdění na kotouči příčil a následně způsobil zvlnění (toto ovšem není příliš častá závada).
Možnosti oprav a prevence
Existuje pouze jediná cesta jak se tomu vyhnout - dodržením vhodných zahořovacích procedur (nové destičky správně zajedeme) jak pro destičky, tak pro kotouče a použitím správných destiček pro vaše podmínky a způsob jízdy. Všechny sportovní destičky a kotouče od třetích výrobců by měly přijít s instalačními i zahořovacími pokyny. S ohledem na destičky, musí být pojící pryskyřice vypalována relativně pomalu, aby se zabránilo jak vadnutí, tak nepravidelným usazeninám.
Postupy jsou mezi výrobci velmi podobné. S abrazivními destičkami (které by se neměly používat na vysocevýkoných vozech) lze kotouč považovat za zahořený, pokud třecí plocha dosáhne jednolitého modrého zabarvení. S karbon-metalickým typem destiček je zahoření kompletní, když je třecí plocha kotouče jednolitě šedá nebo černá.
Je-li vibrace teprve v začátku, je šance, že teplota nikdy nedosáhla hodnoty, kdy se začíná formovat cementit. V takovém případě jednoduše namontujeme sadu dobrých polokovových destiček a (po zahoření) se intenzivním brzděním odstraní nánosy a systém se obnoví do normální funkce. Pokud se přeneslo jen malé množství materiálu, tj. vibrace teprve začínají, odstraníme usazeniny pečlivým očištěním jemným brusným papírem. Protože spousta usazenin není viditelná, obrušte důkladně celou třecí plochu.
Jediný možnost jak odstranit rozsáhlé nerovnoměrné nánosy je odmontování kotoučů a jejich stočení na soustruhu. Není to drahé, ale přinejlepším nejisté. Stočené kotouče potřebují projít stejným procesem zahoření, jako nové kotouče. Potíž s tímto postupem je, že pokud se opracováním neodstraní veškeré usazeniny cementitu, tak jak se kotouč opotřebovává, tvrdší cementit zůstává vystouplý z povrchu relativně měkkého kotouče a tepelná spirála začíná znova.
Pokud vibrace po výměně kotoučů přetrvávají nebo se kotouče rychleji zvlní, je potřeba spíše hledat příčinu než opakovaně měnit kotouče. Váš servis může považovat reklamaci za vyřešenou výměnou, ale je ve vašem zájmu trvat na odstranění příčiny tohoto problému a nespokojit se s pouhou výměnou kotoučů za nové.
Praktické zkušenosti a doporučení od uživatelů
- Mam Škodu Octavii 1.9 TDI 74 kw 4x4, r.v. 2003, vždy po výměně předních brzdových kotoučů, začali tyto nové cca po ujetí 8 - 10 tkm házet, tak jsem vyměnil kotouče za větši (z 280 mm za 288 mm) i s brzdovými třmeny z Octavie 1.8T a je po problému.
- Na stoceni mi kotouce vydrzi 25000KM, mam to vyzkousene uz ctyrikrat.. Kotouce jdou socit trikrat a teh cca 75000km vydrzi desticky. Na stoceni staci koupit klidne z vrakace. Pokud jsou original skoda je to nejlepsi.
- Bylo mi doporučeno kotouče tzv. zajet, tzn. ne jim dát nálož na prvních 10km a pak (ideálně po jízdě v kalužích či sněhu) někde zastvit. Jsou na vyhození. Postupným zatěžováním se dá problému částečně předejít, ale je to sázka do loterie.
- Po diskuzi s několika strojaři-ti mi to potvrdili - je lepší, když materiál tzv. leží 5 let v kopřivách na dešti a mrazu a teprve pak se z něj udělá výrobek. Bohužel, zmíněné značky výše to zřejmě nepraktikují a používají čerstvé litiny a výsledek je takový, jaký je.

Kdy vyměnit kotouče a destičky
Brzdy jsou spotřební věc, jejich výměna se očekává v řádu najetých desetitisíců kilometrů. Nejprve se zpravidla obrzdí brzdové destičky. Jak brzdíte, jejich výška ubývá, až se dostanou na kov. Výrobce má jasně daná pravidla, při kolika milimetrech tloušťky je potřeba brzdový kotouč měnit. Pokud byste použitý kotouč nevyměnili a už by byl na své minimální tloušťce, může se vám jednoduše stát, že po několika ostrých zabrzděných nezvládne odvést potřebné teplo a zkroutí se.
Jakkoliv výrobci automobilů i brzdových komponentů doporučují měnit s brzdovými destičkami i kotouče, v praxi se to prakticky neděje. Nutně to není potřeba. Pokud s autem plánujete jezdit sportovně, případně chcete navštěvovat okruhové dny, je vhodné přemýšlet nad tím, zda nepoužít nějaké lepší kotouče a destičky, které lépe snášejí vysoké teploty.
Jak správně zaběhat nové brzdové destičky | Udělej si sám | ECS Tuning
Kontrolní tabulka - orientační údaje
| Parametr | Hodnota / poznámka |
|---|---|
| Max. doporučená házivost | 0,20 mm běžná, mezní 0,40 mm |
| Teplota vzniku cementitu | cca 650-700 °C |
| Vliv na řidiče | vibrace v pedálu, vibrace ve volantu |
| Možná řešení | zahoření destiček, výměna/dobrou montáž kotoučů, stočení na soustruhu, kontrola brzdového třmenu a uložení nápravy |
Brzdy zastavují auto. Mohou tak činit i při krizovém brzdění i z opravdu velkých rychlostí, a proto byste jejich kontrole měli dávat velkou váhu. Brzdy jsou jedna z nejdůležitějších součástí auta. Závisí na nich naše bezpečnost, a proto je žádoucí, aby byly v bezchybném stavu.