Základní rozdělení vozidel provádí zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V § 2 zákon uvádí, že silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí; zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být k provozu na pozemních komunikacích schváleno; a přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy.
Silniční i zvláštní vozidla se rozdělují do jednotlivých druhů a kategorií. Druh a kategorie vozidla se zapisují do technického průkazu vozidla. Níže uvedené členění do druhů a kategorií neplatí pro vojenská vozidla, jejichž rozdělení je stanoveno vyhláškou č. 100/2018 Sb. a pro drážní vozidla (trolejbusy a tramvaje) podléhající jiným právním předpisům.
Druhy a kategorie vozidel
Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel a jejich zařazení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 341/2014 Sb. o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel. Kategorie vozidel je podle § 2 odst. 8 zákona skupina vozidel se stejnými technickými podmínkami stanovenými vyhláškou. Základními kategoriemi jsou tedy L, M, N, O, T, C, R, S a Z.
Podrobný popis vozidel kategorie L a její další členění je uveden v nařízení EU č. 168/2013 ze dne 15. 1. 2013 o schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly. Podrobný popis vozidel kategorií T, C, R a S a jejich další členění je uveden v nařízení EU č. 167/2013 ze dne 5. 2. 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly.
Kategorie L
1. L - motorová vozidla zpravidla dvoukolová, tříkolová a čtyřkolky včetně motokol a mopedů, lehkých a těžkých silničních čtyřkolek a quadrimobilů. Jde o následující podkategorie: L1e, L1e-A, L1e-B, L2a, L2e-P, L2e-U, L3e, L3e-A1, L3e-A2, L3e-A3, L3e-A1E, L3e-A2E, L3e-A3E, L3e-A1T, L3e-A2T, L3e-A3T, L4e, L5e, L6e, L6e-A, L6e-B, L7e, L7e-A, L7e-B, L7e-C. Dále se L rozlišuje podle druhu pohonné jednotky, paliva a dalších kritérií, a podrobnosti jsou v příloze I nařízení.
Terénní vozidla jsou silniční motorová vozidla zařazená do kategorie M nebo N s zvláštními technickými vlastnostmi pro použití mimo běžné silnice; v technickém průkazu mají doplňkové označení G (např. M1G).
Kategorie M, N a další
2. M - motorová vozidla konstruovaná pro dopravu osob a jejich zavazadel: M1 (nejvýše 8 míst k sezení), M2 (více než 8 míst, do 5 t), M3 (více než 8 míst nad 5 t).
3. N - motorová vozidla konstruovaná pro dopravu nákladů: N1 (hmotnost do 3,5 t), N2 (nad 3,5 t do 12 t), N3 (nad 12 t).
4. O - přípojná vozidla pro náklad i osoby, včetně ubytování: O1-O4 podle maximální hmotnosti.
5. T - kolové traktory: T1-T4 s podmínkami rozchodu, výšky a hmotnosti.
6. C - pásové traktory poháněné nekonečnými pásy.
7. R - přípojná vozidla k traktorům; R1-R4 podle součtu technicky přípustných hmotností na nápravu.
8. S - výměnná tažná zařízení; S1 a S2 podle součtu technicky přípustných hmotností na nápravu.
9. Z - ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií.
Speciální a terénní vozidla
Terénní vozidla patří do kategorií M nebo N s zvláštními technickými vlastnostmi pro použití mimo běžné vozovky. V technickém průkazu se označují písmenem G. Vozidla zvláštního určení jsou silniční vozidla kategorie M, N nebo O s zvláštními technickými vlastnostmi pro výkon specifických funkcí.
Historická vozidla a sportovní vozidla jsou zapsána v registru historických a sportovních vozidel s příslušnými průkazy. Typ vozidla se liší od druhu a kategorie; typ, varianta a verze jsou uvedeny v technickém průkazu a v identifikačním čísle vozidla (VIN).
Typ vozidla, varianta a verze
Typ vozidla vymezuje pořádek mezi vozidly stejné kategorie; typ, varianta a verze jsou uvedeny v technickém průkazu a také v identifikačním čísle vozidla. VIN představuje nejdůležitější identifikační údaj vozidla.
Technický průkaz a jeho význam
Technický průkaz je nejdůležitější doklad o vozidle a zahrnuje údaje pro provoz na pozemních komunikacích i pro daňová řízení. Doporučuje se uchovat kopii technického průkazu i po prodeji či likvidaci vozidla pro případ daňových řízení.
Historie a legislativní poznámky: pro výklad zákona k silničnímu provozu a profesní způsobilosti existují uznávané interpretace Ministerstva dopravy (autorský výklad) a výklad soudů.
V textu se uvádí, že některé pasáže vyžadují doplňující legislativu, např. vyhlášky a nařízení EU, které upřesňují podrobnosti pro jednotlivé kategorie a jejich provoz na pozemních komunikacích.
Praktické poznámky a doplňující informace
2. Zvláštní vozidla zahrnují zemědělské a lesnické traktory, pracovní stroje samojízdné a přípojné a výměnné tažené stroje, nemotorové pracovní stroje a vozíky pro invalidy s omezeními.
Co se týká provozu a registrace, traktory a jejich přípojná vozidla podléhají technické kontrole a registraci; samojízdné pracovní stroje mohou vyžadovat schválení pro provoz na veřejných komunikacích.
Současně je důležité rozlišovat pojmy druh, kategorie a typ vozidla, neboť správné určení ovlivňuje daně z příjmů, DPH a silniční daň.
VŠECHNO, CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O AUTECH (jednoduše vysvětleno)
Technické a provozní zajištění
Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu vozidla včetně vlivu na životní prostředí; vyšetřuje se závady podle zvláštního předpisu. Pokud se zjistí nebezpečná závada, je vozidlo zadrženo a vydá se o tom doklad; následně se o zadržení a dokumentaci postará příslušný úřad.
Na závěr lze říci, že pro řidiče je klíčové rozumět rozdílu mezi druhy, kategoriemi a typy vozidel, aby bylo možné správně identifikovat vozidlo v technickém průkaze a v identifikačním čísle VIN, a tím zajistit správný právní a daňový rámec.
tags: #motorove #a #nemotorove #vozidla