Italská automobilka Alfa Romeo používala v letech 1927 až 1954 pro svoje cestovní, sportovní a závodní vozy poháněné řadovými šestiválcovými motory označení 6C, kde C znamenalo Cilindri, tedy válce. S postupným zvyšováním objemu tak vznikly modely 6C 1500 až 6C 3000. Prvním byl 6C 1500, vyráběný v letech 1927 až 1929, následovaly 6C 1750 (1929-33), 6C 1900 z roku 1933 a 6C 2300 (1934-38), který si připomeneme v tomto článku. Po něm ještě vznikly typy 6C 2500 (1938-1952) a 6C 3000 (1952 až 1954) s třílitrovým motorem.
Lehké a výkonné maloobjemové čtyřválcové, šestiválcové a osmiválcové motory vyvinul pro Alfu Romeo konstruktér maďarského původu Vittorio Jano (1891 -1965). První šestiválcový model 6C 1500, vystavený poprvé v dubnu 1925 na automobilové výstavě v Milánu, vycházel ze závodního vozu Alfa Romeo P2, určeného pro závody Grand Prix. Řadový šestiválec s objemem 1.487 cm3 měl jeden vačkový hřídel v hlavě válců (rozvod OHC) a dával 44 koní. V roce 1928 vznikl typ 1500 Sport, který se stal prvním cestovním vozem Alfa Romeo se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců (DOHC).
Motor a podvozky
Janovy motory měly lehkou konstrukci z hliníkové slitiny, půlkulové (hemisférické) spalovací prostory, ve středu umístěné zapalovací svíčky a ventilový rozvod DOHC.
Alfa Romeo 6C 2300 byla poprvé představena na Milánském veletrhu v roce 1934 a stala se levnější alternativou pro typ 8C. Zadní kola typu 6C 2300 poháněl přes jednokotoučovou spojku a čtyřstupňovou manuální převodovku se synchronizací 3. a 4. rychlostního stupně a volnoběžkou kapalinou chlazený řadový šestiválec s rozvodem DOHC a objemem 2.309 cm3 (vrtání x zdvih: 70 x 100 mm). Tento motor měl litinovou klikovou skříň s vložkami válců a hlavu z lehké slitiny. Se dvěma karburátory Solex měl nejvyšší výkon až 95 koní (70 kW) při 4.500 otáčkách a vozy Alfa Romeo 6C 2300 s ním dosahovaly rychlost až 150 km/h.
Podvozek byl převzat od předchůdce 6C 1900, ale o rok později, v roce 1935, se představil model 6C 2300 B s nezávislým zavěšením předních kol, zadní kyvadlovou nápravou a hydraulicky ovládanými bubnovými brzdami. Vozů 6C 2300 s tuhými nápravami bylo vyrobeno 760 kusů a modelů 6C 2300 B 870 kusů.
V roce 1936 navrhl Jano motor V12 pro typ Alfa Romeo 12C. Tento model ale nebyl prodejně úspěšný, a to byl jeden z důvodů proč Vittorio Jano odešel koncem roku 1937 od Alfy Romeo a dal se do služeb Lancie. Mimochodem, v roce 1934 se Alfa Romeo stala státem vlastněný podnik.
Zakázkové karoserie
Karoserie pro tyto vozy pocházely většinou od známých studií, například Zagato, Touring Superleggera, Castagna, Pinin Farina, James Young a další. Od roku 1933 existovaly také verze 6C s tovární karoserií vyráběnou v továrně Alfa Romeo v Portellu.
Jednu z prvních karoserií na podvozku Alfy Romeo 6C 2300 zhotovila v roce 1934 milánská karosárna Touring. Elegantní čtyřdveřová Berlina Gran Turismo měla kapotu a víko kufru z hliníkového plechu. Obě nápravy byly tuhé a odpružené podélnými půleliptickými péry. S výkonem 76 koní (56 kW) a hmotností 1.280 kg dosahoval tento sedan rychlost 130 km/h.
Carrozzeria Touring se v polovině třicátých let proslavila výrobou lehkých hliníkových karoserií vozů Alfa Romeo 6C 2300 B Superleggera. Hliníkové panely karoserie byly upevněny na rámu z tenkých trubek. Čtyřmístné kupé mělo dlouhou kapotu zakončenou typickou maskou chladiče ve tvaru srdce s logem využívajícím znak města Milána. Kapkovité blatníky zakrývaly kola s drátovými ráfky a někdy byly propojené prahy pod dveřmi. Světlomety byly vloženy do chromovaných pouzder, umístěných mezi předními blatníky a maskou chladiče. Často je doplňovaly mlhovky menšího průměru.
Karosárna Pinin Farina navrhla a vyráběla v letech 1936 a 1937 aerodynamické karoserie na podvozku typu 6C 2300 B Pescara s výkonem 95 koní. Dvoudveřové kupé se splývavou zádí mělo kapkovité blatníky, zakrytá zadní kola a na zádi malou svislou ploutvičku. Vůz měl dělené šípovité přední okno a aerodynamické kryty kol. Svoje jméno Pescara dostal na počest získání prvních tří míst v absolutním pořadí ve 24hodinovém závodu Pescara - Targa Abruzzo.
Další milánská karosárna Castagna, založená už v roce 1849, postavila v roce 1934 na podvozku 6C 2300 dvoudveřové kupé Aerodinamico, podobající se výše popsanému sedanu 6C 2300 GT s karoserií Touring. Vůz měl masivní nárazníky a drátová kola s centrální maticí.
Známou italskou karosárnu Zagato založil v roce 1919 Ugo Zagato v Terrazanu nedaleko od Milána. Z pera Dina Cognolata pochází otevřený závodní spider Alfa Romeo 6C 2300 Pescara s malými blatníky nad koly a zakrytým místem pro spolujezdce.
Alfa Romeo 6C 2300 B Mille Miglia
V letech 1932 až 1938 se pravidelně stávaly vítězem slavného závodu Mille Miglia vozy Alfa Romeo 8C a toto vítězné tažení připomínaly kabriolet, kupé a spyder, nazvané Alfa Romeo 6C 2300 B Mille Miglia. Dvoudveřový kabriolet měl stahovací plátěnou střechu a rýhované nárazníky v barvě vozu. Čtyřmístné kupé mělo splývavou záď a některé kusy měly částečně zakrytá zadní kola. Nejsportovněji vypadal dvoumístný spyder se zapuštěnými světlomety a větrnými štítky před oběma sedadly. Všechny tyto vozy, zkráceně označované jako MM měly vesměs drátová kola. Za jediný rok bylo postaveno 107 kusů 6C 2300 B Mille Miglia, lišících se v detailech.
Alfa Romeo 6C 2500 Sport Berlinetta a její spojení s Benitem Mussolinim
Píše se rok 1970 a středoškolský učitel z New Yorku kupuje za $300 ojetý automobil. Bližší průzkum ukáže, že se jedná o italský automobil Alfa Romeo 6C 2500 Sport Berlinetta s karoserií od karosárny Touring. Jedná se o jeden ze třinácti kusů tohoto typu, pod kapotou se nachází šestiválec 2,5 litru o výkonu 95 koní. Ve své době patřil mezi špičku. Vůz byl prodán v Itálii, do Spojených států byl přivezen až po válce jistým majorem Charlesem Pettitem, který sloužil na konci války v Itálii.
Během pátrání po osudech tohoto automobilu se stále častěji objevovalo jméno Clara Petacci. Samotná Clara Petacci - majitelka této Alfy Romeo - válku nepřežila, byla popravena po neúspěšném pokusu o útěk do Švýcarska, který podnikla se svým milencem. A tím milencem nebyl nikdo jiný, než sám Benito Mussolini. A jak už asi tušíte, vozem, který si milenecký pár k útěku zvolil, byla právě Alfa Romeo 6C.
Když se učitel dopátral až sem, nemohl zprvu uvěřit, jaký pozoruhodný historický artefakt za svých $300 zakoupil. Vyhledal proto Franze Spöglera. Franz Spögler byl nacistický voják, který za války sloužil v Itálii a zde pracoval pro Mussoliniho jako jeho osobní řidič. V korespondenci, kterou pan učitel s Spöglerem vedl, bývalý šofér potvrdil, že podobný vůz skutečně Clara Petacci vlastnila a on jej často řídil. Nakonec se Spögler vydal do New Yorku a když v kufru vozu nalezl svou brašnu na nářadí, bylo všechno jasné. Je to ona, Alfa Romeo, kterou si diktátor na útěku zvolil pro cestu do Švýcarska. Ani silný šestiválec a falešná identita jej však nezachránily, byl zadržen italskými partyzány a popraven. Jeho milenka se rozhodla zemřít s ním.
Jakmile byla historie vozu známá, jeho cena okamžitě vystřelila vzhůru. Vůz zakoupený původně za $300 několikrát změnil majitele, jeho motor byl odeslán na generální opravu do Itálie, několikrát se objevil na různých historických rally (včetně Mille Miglia) a nakonec bylo přistoupeno k jeho celkové opravě. Restaurování vozu zabralo dva roky a náklady se vyšplhaly na $570.000. Práce prováděla Garage Bonfanti ve Švýcarsku, přizván na pomoc byl i syn zakladatele karosárny Touring, který pomohl najít původní výrobní dokumentaci k vozu.
Krásné Alfa Romeo, které daroval Benito Mussolini své frajerce, stálo v zastrčené stodole téměř čtvrtstoletí. Nechal ho tam Američan, který ho nevedl opravit. Když v roce 1939 daroval fašistický vůdce Benito Mussolini své milence Clare Petacci krásné nové Alfa Romeo, dlouho se z něj neradovala. Koncem druhé světové války se v něm oba pokusili utéct z Itálie do Švýcarska, no neďaleko jezera Como je prichytili italští partyzáni. Párik skončil o den později na popravisku a pôsobivé vozidlo se v roce 1949 dostalo do Ameriky.
Auto dvojice, kterou zastřelili a zavesili dolu hlavou na čerpacej stanici, získal americký letecký dôstojník Charles Pettit. Vozidlo typu 6C Sport Berlinetta s úctyhodným výkonem 110 koní si odviezol na rodinnú farmu v štáte New York, no čoskoro sa mu pokazilo, tak ho strčil do stodoly. V nej bol dvojdverový sedan ukrytý celých 21 rokov.
V roce 1970 dostalo vozidlo další šanci. Za tristo dolárov ho kúpil zberateľ starožitností Ron Keno, ktorý bol v kontakte s bývalým nacistom Franzom Spoglerom. Ten vzácny historický kus spoznal a Kenovi jeho pravosť potvrdil. O pár rokov auto prešlo čiastočnou renováciou a následne ho Keno predal ďalšiemu zberateľovi Donniemu Mortonovi.
Vůz, který si diktátor na útěku zvolil pro cestu do Švýcarska, byl nakonec prodán v aukci RM Auctions. Začátkem února se tak dozvíme, na kolik tahle kráska s velkým příběhem nového majitele vyjde.