Spolehlivé auto, kompaktní vnější rozměr přitom interiér nadprůměrně prostorný a variabilní - posuvné a sklopné sedačky ve druhé řadě, zvláště nadprůměrná šířka interiéru a dostatek místa nad hlavou.
Ideální pozice za volantem se hledá lehce, nikde nic nepřekáží a neutlačuje. V interiéru jsou velice šikovné vychytávky jako druhé zpětné zrcátko pro kontrolu dětiček na zadních sedadlech, spousty odkládacích prostor, např. pod sedadlem řidiče a v podlaze před zadními sedadly a šikovné stolky na opěradlech předních sedadel.
Prostor a variabilita interiéru
Základní velikost kufru při posunutí druhé řady sedadel zcela vzad a přiražení jejich opěradel na roletku není nijak zázračný, kufr je vybaven mezipodlahou, aby nevznikl po sklopení opěradel sedadel druhé řady schod, tím pádem je hodně mělký, pod mezipodlahou se ale nachází spousta úložných prostorů. Největší část podlahy se dokonce dá snížit a aspoň velká část kufru tak má hlubší dno. Na běžné potřeby je však velikost kufru dostatečná.
Úsporný a velmi kultivovaný motor /93 kw-125k / spotřeba okolo 6 l. Při ustálené rychlosti kolem 90 km/h jsem se dá vejít pod 4,5 l litru nafty, při tachometrových 140 km/h na dálnici stále slušných 6,3 litru.
Srovnávací test: Corolla Verso 1.6 VVT-i vs. 2.2 D-4D
SROVNÁVACÍ TEST: Navenek stejný model, ale dvě různé ceny. Při našem srovnávacím testu jsme hledali odpověď na otázku, zda se vyplatí spokojit se s Toyotou Corolla Verso 1.6 VVT-i nebo si připlatit za vyšší výbavu a silnější naftový motor 2.2 D-4D. Už při prvním pohledu do ceníku nám bylo jasné, že to bude trochu netradiční test. Srovnáváme totiž vozy z opačných konců nabídky. Na jednom z nich stojí model, který pořídíte za relativně příznivou cenu, ovšem se základní výbavou. Na druhém pak máme automobil podstatně dražší, s bohatší výbavou a hlavně se silnějším motorem.
Design Versa prostě není přehlídkou odvážných a úchvatných nápadů. To platí o obou vozech, alespoň pokud se bavíme o exteriéru. Z klasického vzhledu vystupují pouze zadní svítilny, do protisměru skloněný C sloupek a pětiúhelníkové zadní okno. Světla působí sice lehce tuningově kvůli své čirosti, ale je to jisté oživení. Dražší Corolla nabízí navíc litá kola, stříbrné podélné střešní nosiče a dle našeho názoru i hezčí barvu. To vše dělá vůz zajímavější. Pokud hledáte výrazné MPV, ani jedna Corolla asi nebude to pravé. Na druhou stranu prioritou číslo 1 je u rodinných vozů vnitřní prostor a variabilita interiéru.
Po otevření rozměrných dveří jsou vidět první rozdíly mezi oběma testovanými variantami. Základní verze nabídne příjemně tvarovaná sedadla, nastavitelný volant i všechny sedačky, přehlednou přístrojovou desku a středový panel s manuální klimatizací. Na palubní desce, kterou tvoří jeden velký kus plastu, je právě středový panel nejvýraznější. Jeho provedení sice nepatří k nejmodernějším, ale nelze mu upřít přehlednost. Vyloženě ošklivý nám přišel volant. Vypadá lacině a takové podobné jsme vídávali u vozů z minulého desetiletí. Naopak za zdařilé lze považovat zpracování kapličky. Klasicky uspořádané přístroje mají opravdu silné podsvícení a jsou tak dobře čitelné i v ostrém slunci. V noci svítily až moc, ale to se dá napravit.
Dražší verze už nabídne interiér v mnohem lepším balení. Sedačky mají příjemnější čalounění a loketní opěrky. Ty jsou ale dost krátké a reálně pro vyšší postavy s delší rukou nevyužitelné. Na středovém panelu jsou místo kruhových ovladačů manuální klimatizace umístěna tlačítka dvouzónové automatické jednotky. Volant není umělý, ale potažen kůží. Stejně tak řadicí páka. Pokud si připlatíte, dostanete navíc ještě další dvě sedadla v zavazadlovém prostoru. Tam si ale udělají pohodlí jen menší děti. Co mají oba vozy společné je právě celkový prostor a kvalitně zpracovaný variabilní interiér. Sedadla můžete libovolně posouvat a sklápět. Samozřejmostí je zcela rovná plocha při „uklizení“ zadní řady. Zavazadlový prostor závisí na poloze druhé řady sedadel. Jeho objem se pohybuje v rozmezí od 397 do 779 litrů. Použijete-li třetí řadu, přijdete o téměř celý zavazadelník.
Motor, spotřeba a jízdní vlastnosti
Rozdíl mezi oběma vozy činí 19 kW, což se papírově nezdá až zas tak moc. Diesel je lepší v každém ohledu. Ale nemůžeme říci, že by základní motorová jednotka byla vysloveně špatná. Dokonce nás trochu překvapila. Vůz dokáže slušně rozhýbat. Ale řekne si za to poměrně velkou porci paliva. Výrobce uvádí spotřebu mimo město 6,4 l/100 km. Test však ukázal, že je to hodnota sice dosažitelná, ale chce to klidnou jízdu a hodně citu v pravé noze. Při svižném přesunu po dálnici ukazuje zlomyslný palubní počítač stále hodnoty nad 10 litrů a ručička palivoměru mizí doslova před očima.
Ať se na to podíváme z jakékoli strany, motor je prostě na tak velké auto slabý. Při klidné jízdě nabídne rozumnou spotřebu, ale při větším zatížení pocítíte chybějící kilowatty opravdu silně. Za zmínku ještě stojí fakt, že otáčky volnoběhu u testovaného vozu kolísaly v závislosti na odběru elektrické energie. Dieslový motor je podstatně živější. Bohužel však také mnohem více hlučný. Agregát si bez problémů poradí s plně zatíženým vozem. Navíc vykazoval mnohem nižší spotřebu. Tomu také napomáhá šestistupňová manuální převodovka. Pětistupňová převodovka, která se dodává k benzinovým motorům, je sice přesnější, má však podivný „gumový“ chod, na který si musíte chvíli zvykat. Díky šestému převodu u naftového agregátu lze uhánět po dálnici více než expresně a spotřeba se stále pohybuje okolo 7 l/100 km.
Obě vozidla mají velmi dobré jízdní vlastnosti, které jsou dány zejména novou podvozkovou platformou. Ta je tužší, má zesílené stabilizátory a tlumičové vzpěry. Vyšší stavbu karoserie pocítíte při silnějším větru. Při cestě po dálnici z Prahy do Plzně jsme se setkali s opravdu silnými nárazy, které auto nepříjemně rozkývaly. Na druhou stranu, při cestování na okreskách se nemusíte s Versem bát trochu ostřejšího řízení. Corolla Verso obdržela 5 hvězdiček od EuroNCAP. I v základní výbavě najdete přední, boční a kolenní airbagy. Dražší Corolla přidá ještě přední a zadní hlavový airbag.
Do čeho se vyplatí investovat?
Odpověď na klíčovou otázku by se mohla zdát jednoznačná. Není. Záleží na tom, co od vozu očekáváte. Základní provedení tohoto MPV vám poskytne dost prostoru pro celou rodinu, slabší motor a jisté jízdní vlastnosti. Ale v podstatě má tento vůz jen jeden trumf. A tím je cena. Úspora 205 000 Kč je pořádná suma peněz a člověk si rozmyslí, zda nepořídit lacinější auto a k tomu ještě novou kuchyni nebo třeba druhý vůz do města. My bychom spíše volili dražší provedení. To nabídne větší komfort, kvalitnější interiér, ale hlavně podstatně lepší motor. Navíc díky aktuální slevě 12 % pořídíte dražší Corollu o téměř 100 tisíc levněji.
Antonín: Toto MPV je opravdu povedené. Prostoru je v autě všude více než dost. Pokud bych si měl vybrat ze dvou testovaných verzí, přikláněl bych se k té dražší. Přeci jen nabídne dvě nouzová místa navíc, která se mohou velké rodině hodit. Petimístná verze má místo sedadel další prostor pod podlahou zavazadelníku. Příjemná je i rovná ložná plocha, která vznikne po sklopení druhé řady. Jana: Pro mě jde o opravdu těžké rozhodování. Asi bych dala přednost levnější verzi. Za menší peníze dostaneme bezpečný vůz. Ušetřené peníze se dají investovat do užitečnějších věcí, než je kožený volant. Nemůžu ale přehlédnout fakt, že i základní provedení je poměrně drahé. Možná by stálo za to se rozhlédnout, co nabízí konkurence. Nikola: Vzhledem toto rodinné auto nikoho neurazí, ale ani nenadchne. Interiér mi přijde trochu postarší. Líbí se mi jednoznačně dražší varianta. Investice je vidět hlavně v uvnitř, příplatkové střešní nosiče dodávají Corolle šmrnc. Tomáš: Já jsem to měl jednoduché. Jednoznačně lepší je diesel. Ten dává vozu nadprůměrnou dynamiku a jízda je pak zábavná, ale zároveň velmi jistá. Benzinový motor by potřeboval nějaké ty koně navíc. Je slabý a je to velmi znát. Sice vás zcela určitě převeze kam si jen budete přát, ale tím to končí.
- Porovnání verzí a jejich výbav: základ versus dražší s dieselovým motorem.
- Prostor a variabilita interiéru pro rodiny s dětmi.
- Spotřeba a jízdní charakteristiky benzinových a naftových motorů.
Označení Verso používala Toyota až do nedávna pro automobily s větším vnitřním prostorem, ať to byly Yaris, Corolla nebo Avensis. Podlahová plošina je sice nová, ale většina pohonných jednotek pochází z Avensisu. Po otevření dveří bouchne do očí asymetricky umístěná přístrojová kaplička, která při faceliftu v roce 2013 dostala bílé podsvícení budíků. Na netradiční rozložení palubní desky si lze vcelku rychle zvyknout. Kabina je prostorná a samostatná sedadla v druhé řadě lze jednotlivě sklápět a vytvářet tak naprosto rovnou ložnou plochu. Přístup do druhé řady sedadel je ukázkový a samotná sedadla jsou plnohodnotná s překvapivě dlouhým sedákem.
Pod kapotou hledejte zážehové čtyřválce se zdvihovým objemem 1,6 nebo 1,8 litru. Jsou to motory ze staré školy, které aby něco předvedly, potřebují otáčky. Jsou tiché a kultivované. Slabší jednotka se hodí na kratší cesty, kdežto osmnáctistovka je plně použitelná i na delších trasách za plného obsazení. Osmilitrová spotřeba pak není nic strašného. Diesel 1.6 D-4D původem od BMW je tichý a přes těžší převody celkem dynamický. Motoru v japonském voze prospěly kratší servisní intervaly. Proto u Versa není s těmito diesely tolik problémů jako u vozů mnichovské automobilky. Dvoulitrový diesel D-4D montovaný do faceliftu není vůbec špatnou volbou. Má jednodušší filtr pevných částic a umí jezdit se spotřebou do šesti litrů.
Diesel 2.2 D-CAT byl nabízen ve dvou výkonnostních verzích (110 a 130 kW), přičemž slabší čtyřválec se spoléhal na spojení s automatem, kdežto silnější jednotka sázela na manuální převodovku. Dlouhé převody přispívají ke slušné spotřebě paliva, ale dynamika zejména silnější verze je zklamáním. Toyota Verso působí nudně, je ovšem praktická a nebývá s ní tolik problémů jako s německou či francouzskou konkurencí. Verso bylo navíc vždy volbou soukromníků a kilometrové proběhy nebývají extrémní. Cuba66 17.
Toyota Verso 2.0 D-4D (2013) - POV Drive
tags: #nafta #toyota #verso #zkusenosti