Nákladní automobily Petro: Cesta k luxusním obytným vozům postaveným na nákladních vozech

Na jižním okraji Prahy stojí malá hala. Uvnitř se skrývá výroba společnosti XRV Adventures, ve které Petr Manich se svým společníkem a dalšími čtyřmi spolupracovníky staví na zakázku luxusní obytné vozy.

Nejsou to ale klasické „bydlíky“ na základě dodávky, se kterými by jejich majitelé vyrazili do kempů na francouzské Riviéře. Tohle je úplně jiná liga. Základem jim jsou totiž mnohatunové nákladní vozy. Ty pak místo sklápěčky nebo mixéru na beton dostanou velkou obytnou nástavbu.

„My jsme před lety s kamarády hodně jezdili v obytných vozech. Ale pak nás začala štvát všechna ta omezení - že musíte jezdit pořád jen po asfaltu. Že raději spíte v kempech, protože když zaparkujete na louce, tak auto po ranní rose neodjede. Proto jsme se rozhodli, že zkusíme něco jiného. Na Slovensku jsme koupili auto, které patřilo Československé televizi, a předělali ho podle našich představ. Chtěli jsme něco, co nám poskytne prakticky stejný obytný luxus, jaký máme doma,“ popisuje spolumajitel společnosti Petr Manich začátky.

To už ale jeho kolega vyjíždí s masivním nákladním vozem z haly, která je jen o trochu větší než on. Stačilo by pár centimetrů a stroj bude škrtat střechou o hranu otevřených vrat.

Základem off‑roadu je Iveco Eurocargo o hmotnosti 11,5 tuny. Tomu odpovídá celá kabina, která je vylepšena jen o pár originálních detailů. Je tu například bezpečnostní rám, který ale neslouží k tomu, aby chránil posádku, kdyby se vůz převrátil. Tohle je jiná liga. Je tu také velký panel s přídavnými LED světlomety, což přijde vhod při nočních přesunech těžkým terénem, kdy je potřeba vidět každou nerovnost.

Kabina vozu je standardní s odpruženým sedadlem pro řidiče a dalšími dvěma místy pro spolucestující. Na cestu se tak mohou vydat tři lidé, i když je obytný prostor uzpůsoben ideálně pro dva. „Máme dvě řady,“ popisuje Manich, když obcházíme okolo náklaďáku. „Jde o modely 612 a 718. První číslo značí délku nástavby, druhé pak hmotnost vozu. Toto je ten menší model, větší máme aktuálně postavený na Liazce.

Pořízení takového vozu s sebou nese několik specifik, která majitelé běžných obytných aut neznají. Předně je k jeho řízení nutný řidičský průkaz skupiny C. „Podle mě má každý chlap vlastnit zbrojní průkaz a céčko,“ komentuje to Manich.

Samozřejmě je také nutné počítat s tím, že se za náklaďák platí mýto. To sice není finančně zas až tak náročné, protože motor pod kapotou Iveca splňuje normu Euro 6 (cena za kilometr je v Česku pro dvounápravový vůz do 12 tun 92 haléřů), ale zase je nutné mít prakticky pro každou zemi jinou platební jednotku. „To pak má člověk obsypané celé čelní sklo.

Velký těžký vůz má samozřejmě také nemalou spotřebu. Ta se pohybuje od 19 do 28 litrů nafty na 100 km. Iveco má 200litrovou nádrž, dalších 200 litrů pak firma přidělala, takže při klidném cestování může dosáhnout až ke 2000 ujetých kilometrů na jedno natankování. S vysokou konzumací paliva se samozřejmě počítá v terénu, kterého se Iveco XRV 612 rozhodně nebojí. Vznětový šestiválec produkuje výkon 252 koní, řadí se manuální šestistupňovou převodovkou. Auto má pohon všech kol a do opravdu náročných situací je tu redukční převodovka a také dvojice uzávěrek diferenciálu, tedy na přední i zadní nápravě.

Specialitou, kterou firma nainstalovala, je systém pro změnu tlaku v pneumatikách. „To se hodí třeba na písku, kdy je potřeba vypustit pneumatiky na minimální tlak, aby auto projelo. Vypustíte ho třeba ze sedmi atmosfér na jednu, projedete překážku a pak zase kola dofouknete. Každé zvlášť, přičemž tu není obyčejný ventilek, ale rychlospojka na kompresor.

Ostatně, útroby podvozku skrývají celou řadu dalších zajímavých prvků. Jsou tu například běžné zásuvky na 230 voltů, kdyby majitel potřeboval venkovní zdroj energie. Stejně tak lze vůz do zásuvky připojit. Zásuvky jsou blízko vody, aby šlo připojit třeba vapku nebo sprchu. Auto si s sebou veze také benzinový generátor Honda, který lze použít třeba v nouzovém případě, kdy je vůz dlouho bez připojení a energie není nazbyt.

Zadní nákladový prostor, který nemá zámek (takže ho nelze vykrást), se otvírá tlačítkem zevnitř obytné nástavby. V Česku jsou zákazníci hlavně muži okolo čtyřicítky. Zcela samozřejmě se počítá se závěsným systémem, prostor je navíc vyhřívaný.

„Jednou jsme takhle jeli opravdu těžkým terénem a rozbily se nám tu lahve s pivem a plechovky s jídlem. Byl to neuvěřitelný zápach. Tak jsme se poučili a zabudovali sem výpust. To už ale Petr Manich vysouvá schůdky, které se trochu viklají. Dostáváme se po nich do rozměrného obytného prostoru. Je tu obývací část s rohovou sedačkou do U a sklápěcím stolkem. V protější stejně je zabudovaná elektricky výsuvná televize, která neslouží tolik k prohlížení standardních TV programů jako třeba k práci nebo různým internetovým streamovacím aplikacím.

Má poměrně vysokou matraci, velikostí odpovídá té standardní manželské o šířce 160 cm. Aby se tu spalo hezky, je na klasickém roštu, pod kterým se ještě skrývá vyhřívání. Pod postelí je zabudovaný také centrální vysavač pro rychlý úklid. Vpravo od dveří je pak plnohodnotná kuchyň s plynovým vařičem, digestoří, dřezem, lednicí, troubou i kávovarem. Je tu také dost přihrádek. A pak je tu koupelna. „Tady pochopíte ten rozdíl mezi tímhle a obyčejným bydlíkem. Máme standardní splachovací záchod s bidetovou sprškou. K tomu umyvadlo a vyhřívaný žebřík nejen na ručníky, ale i třeba mokré prádlo, když přijdete z lyžování. Je tu opravdový sprchový kout, ve kterém je hodně místa. Nemusíte se ohýbat, mačkat se tu. Prostě normální koupelna,“ ukazuje hrdý stavitel obytného vozu.

Nachází se tu ještě další okruh na vodu do kuchyně, kdy je čerpadlo ponořené do malého barelu pod dřezem. To proto, aby si posádka mohla kontrolovat kvalitu vody, když se ocitne v zemích, kde hrozí žaludeční nebo střevní obtíže. Iveco XRV má navíc na střeše solární panely. Díky nim vydrží bez připojení až týden. Záleží na tom, jaké je počasí a jak lidé na palubě využívají topení nebo zabudovanou klimatizaci. Přinejhorším se lze s vozem posunout, alternátor dobíjí hlavní baterii. Všechny systémy se ovládají z panelu, který je k dispozici u vchodu do obytného prostoru. Promyšlená je i výměna vzduchu tak, aby se kabina nezapařovala, ale zároveň spícím lidem na palubě nebyla zima. Bytelné jsou i samotné dveře, stroj by měl odolat běžným pokusům o vloupání.

„Svou roli hraje také šedá barva ve stylu military, který mám rád. Za celou dobu, co jsme s tím jezdili, nás nikdo neobtěžoval. Výroba v malé továrně podle jejího spolumajitele pomalu nabírá na rychlosti. Zatím luxusní obytné vozy do terénu staví tři roky, vyrobili jich šest. V příštím roce by už ale chtěli postavit čtyři vozy, tedy svou produkci zdvojnásobit. Objednávky by byly, ale jde samozřejmě o to, že je to náročná práce. Každý obytný vůz je totiž zakázkový, přesně podle přání zákazníka.

Někdo by rád průlez z kabiny do obytného prostoru, jiný potřebuje elektricky výsuvný nosič kol na zadní část vozu. Kdo je typickým zákazníkem takového stroje? „Byli jsme na výstavě v Německu, kde na náš stánek chodili třeba lidé, kteří mají takové plány na důchod. Nebo za námi přišla paní, která to plánovala s manželem, ale ten zemřel, tak se rozhodla, že pojede sama. V Česku je to trochu jiné, jde hlavně o muže okolo čtyřicítky. Sám používá XRV i jako určitou náhradu chaty. Po Česku má přátele, kteří mu umožní zaparkovat na svém pozemku, vlastní i několik luk v horách. „Jsou to místa, která mám rád. Prostě si tam na víkend zajedu, zaparkuju a nikoho neobtěžuju ani nikomu nepřekážím. Ale jsou samozřejmě ještě další.

„Určitě to není pro někoho, kdo by s ním chtěl do luxusních kempů u moře. Stejně tak není ideální jezdit na jednotlivé cesty a vždy se vracet. Nejlepší je dojet třeba někam do Španělska, pobýt a pak se vrátit domů letadlem. Později zase přiletět, dojet třeba do Portugalska, pobýt týden a pak se zase vrátit. Auto necháte na místě. Kontrolovat ho můžete vzdáleným přístupem,“ dodává Manich s tím, že parkování nebývá drahé.

Kategorií samou pro sebe jsou ale opravdoví dobrodruzi, kteří s takovým vozem projedou třeba slavnou Panamericanu, tedy cestu z Kanady až na samou špičku Chile. Nebo vyrazí na několik let do Afriky, kolem světa, po Asii… Představivosti se meze nekladou. Stačí mít jen čas, který je nejdražší. Pak už jen 296 tisíc eur bez DPH, tedy asi 7,3 milionu korun.

Použité nákladní automobily s nástavbou jsou nejprve důkladně prověřeny a až poté nabídnuty k prodeji. Pokud hledáte nákladní automobil pro balíkové a expresní služby, doporučujeme užitkové vozidlo se skříňovou nástavbou včetně nákladní zvedací plošiny nebo dvojité dveře (vzadu). Pro chladírenskou přepravu se používají chladírenské nástavby, které jsou běžně vybaveny nezávislým chlazením - boční stěny, podlaha a strop jsou odlévány sendvičovým způsobem, aby bylo zboží perfektně izolováno. Velmi oblíbeným řešením nástavby je plachtová nástavba. Zde nástavbu tvoří výlučně kovová konstrukce, přes kterou je natažena posuvná plachta. U valníkové nástavby je nákladní automobil nahoře otevřený - náklad jistí boční stěny. Tímto druhem nástavby se přepravuje především náklad, který není citlivý na déšť a jiné povětrnostní vlivy. U sklápěčů se nástavba po stisknutí tlačítka může sklopit, aby náklad sklouzl z přívěsu. Kapaliny jako paliva, chemikálie, mléko nebo voda se přepravují v cisternové nástavbě. V nástavbách pro transportéry pro přepravu automobilů je možné přepravovat většinou až osm vozidel, která jsou naskládaná ve dvou úrovních.

V MAN TopUsed najdete použité nákladní automobily a stavební stroje různých výrobců s nástavbovými řešeními včetně doplňkových rozšíření jako jsou posuvné stěny a dvojité dveře - vše, co potřebujete pro vaše úlohy při přepravě.

Infografika: Porovnání údajů Iveco Eurocargo a typů nástaveb

Jak na to? Jak dofouknout pneumatiky?

tags: #nakladni #automobily #petro