První generace Renaultu Thalia se vždy těšila přízni motoristů z důvodu dobrého poměru cena-užitná hodnota. Kvalitní antikorozní ochrana, objemný zavazadlový prostor, vynikající brzdy, nízké ceny ojetin, schopnost tlumit i větší nerovnosti. Podprůměrné jízdní vlastnosti, vůle v řazení, problematické turbodiesely, nevalné dílenské zpracování, zadní sedadla nelze sklopit. Modelu Renault Thalia se mezi motoristy říká Clio s batohem a není se čemu divit.
Tento sedan vychází z úspěšného malého hatchbacku Clio, ale má navíc prodlouženou záď o velký zavazadelník. Thalia sjížděla z výrobní linky v turecké továrně Renault od závěru roku 1998, na evropské trhy ale vstoupila až v roce 2000. Od počátku výroby se nabízela pouze v Turecku. Na některých trzích byl vůz uveden pod názvy Clio Classic nebo Clio Symbol, v České republice je ale znám jako Thalia.
Interiér automobilu potěší slušnou nabídkou místa pro posádku. Vzhledem k vnějším rozměrům je totiž prostorný, i když cestující vzadu mohou pociťovat omezený prostor v oblasti kolen. Sedadla nabídnou jen základní pohodlí a postrádají boční vedení těla. Naproti tomu palubní desku vycházející z modelu Clio hodnotíme jako pohlednou. Zejména ve dvoubarevném provedení vypadá celkem dobře - pokud jí odpustíte tvrdé plasty.
Zavazadelník nabízí velice pěkný objem 510 litrů, přístup k přepravovaným zavazadlům zajišťuje dostatečně rozměrné víko, které ale postrádá polstrování či vnitřní výplň z plastu, což působí dost lacině. Levné zpracování prozrazují také jednoduché panty. Zadní sedadla navíc nelze sklopit.
Měkce naladěný podvozek vykazuje mimořádné schopnosti při tlumení nerovností. Zde je vidět, že byl vůz původně vyvíjen na rozbité turecké silnice, tedy srovnatelné s těmi v České republice. Na druhou stranu toto nastavení nezajišťuje vozidlu ideální chování v zatáčkách nebo při vyhýbacím manévru, kdy velmi brzo opouští jízdní stopu a přechází do smyku.
Zpočátku výroby se automobil nabízel výhradně s benzinovými pohonnými jednotkami o objemu 1,4 litru. Osmiventilem s výkonem 55 kW a šestnáctiventilem s výkonem 72 kW. Později se pod kapotu vozu nastěhovala čtyřválcová dvanáctistovka se šestnáctiventilovou technikou, která nabízí výkon 55 kW. Stalo se tak v roce 2002. Renault Thalia (od 2008) Téhož roku dostala Thalia také turbodiesel. Jedná se o agregát 1.5 dCi, který pracuje s výkonem 48 kW. Později se pod kapotu nastěhovaly i další výkonové verze této pohonné jednotky. Nabídku rozšířil také benzinový agregát 1.6 16V/79 kW, ale mezi motoristy o něj nebyl zájem.
Cílová skupina toužící po modelu Thalia totiž hodně koukala na cenu a za silnější motor se drtivě většinou zájemců nechtělo připlácet. To si už raději připlatili za turbodiesel, než za silnější benzinový motor. Proto je šestnáctistovek na trhu s ojetými vozy jen opravdu málo.
Pohonné jednotky montované do Renaultu Thalia platí za úsporné, zejména pak turbodiesely schopné jezdit se spotřebou pod pětilitrovou hranicí. Avšak z hlediska spolehlivosti si naftové motorizace nestojí vůbec dobře. Nezřídka u nich odcházejí vstřikovače common railu, známé jsou závady čerpadla ale i případy přidírání motoru, za nímž stojí nezdravě dlouhé intervaly výměny motorového oleje předepsané výrobcem. Proto se důrazně doporučuje jejich zkrácení a měnit olej po 15 000 kilometrech. Zobrazit všechny fotografie
„Výjimkou nejsou úniky motorového oleje nebo vůle na přední nápravě,“ vyjmenovává nejčastější potíže Renaultu Thalia Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Totéž platí i pro zvlněné brzdové kotouče. I ty trápí celou řadu ojetin. „Specifickým problémem Thalie první generace je odchlipování těsnění čelního skla,“ pokračuje Topol a dodává: „nejde o vážnou závadu, ale z důvodu zamezení průniku dešťové vody je dobré těsnění opravit.“
Setkat se můžete také s korozí výfuku, zejména jeho koncového dílu s tlumičem. Karoserie vozu je ale proti korozi dobře chráněna. Na Renault Thalia, svého času nejlevnější osobní auto na českém trhu, si dnes vzpomene jen málokdo. Nezaměnitelný styl vozu bez řady moderních asistentů však dokázal i učarovat.
Životní příběh některých majitelů ilustruje realitu provozu Thalie. Mezi hromadami promrzlého sněhu vyjíždí František Trpák s třemi modely v různých barvách a popisuje, jak se auto dá udržet v dobrém stavu díky pečlivé péči. „Auto bylo v tak dobrém stavu, že přidal jen mechanické zabezpečovací zařízení, opravil mírně promáčklý blatník a vyřešil i od soli prožraný nákovek u tlakové hadice hydraulického posilovače řízení,“ popisuje. Uvádí, že hodlá mít verzi 1.4 16V s posilovačem a palubním počítačem pro svou ženu. A sám dodává, že Thalia je jednoduché auto, které vyžaduje jen základní servis a péči.
Další poznámky pro české kupce: prodej Renaultu Thalia v Česku skončil v roce 2013. Když potřebujete velký zavazadlový prostor a měkký podvozek, Thalia se zdá být atraktivní volba v poměru cena/výkon. V testu se uvádí spotřeba kolem 6-7 l/100 km v běžném provozu, dynamika sice není špičková, ale pro rodinu a pohodlné ježdění po českých silnicích postačuje. Zhoubou bývá minimální výbava a absence některých asistenčních systémů, které dnešní vozy nabízejí standardně.
Diskuze majitelů a riderů ukazují na rozdílné zkušenosti. Někteří chválí spolehlivost a prostornost, jiní kritizují řazení, chudou výbavu a potíže se spolehlivostí naftových motorů. Většina názorů se shoduje na tom, že Thalia je šitá na míru rodinám hledajícím levné, prostorné a pohodlné auto pro každodenní potřeby, ale ne pro sportovní ježdění nebo dlouhé cesty po kvalitních silnicích.
Ať už zvolíte Thalii pro její kufr nebo pro jednoduchost ovládání, jde o vůz, který v uvedeném kontextu splní své poslání - a to za cenu, která bývá pro danou generaci z dnešního pohledu nízká. Jeho hodnocení v dnešní době bývá smíšené: někdo jej považuje za zastaralý a nespolehlivý, jiný jej vnímá jako praktickou volbu pro rodinu, která nepotřebuje zbytečné náklady na nadstandardní výbavu.
