Už pár let učím řidiče sportovních aut, jak si bezpečně užít svižnou jízdu a mít auto vždy pod kontrolou. Učím táty od rodin, jak dojet bezpečně na hory, stejně jako nadšence do jízdy driftem a spolupracoval jsem i s rally závodníkem. Potkal jsem hodně zkušených řidičů a ještě víc těch, ze kterých skvělí řidiči teprve budou. Za tu dobu jsem zjistili, jaké jsou dvě nejčastější chyby začátečníků i zkušených mazáků. Při tom platí, že můžete umět skvěle kontrolovat auto v průjezdu zatáčkou bokem, můžete zvládat použití levačky na brzdě a dokonce gentlemanský meziplyn s dvojitou spojkou, ale brzy narazíte na vlastní limity, pokud nebudete umět skvěle kontrolovat volant a správně se dívat. Tyto dvě techniky spolu úzce souvisí.
U mě na blogu najdete samostatný článek o správném pohledu a je to asi ta nejdůležitější a nejzákladnější věc, kterou by měl každý řidič ovládat. Určitě vám už někdo říkal, že každé přidání plynu, přibrzdění a samozřejmě i zatočení změní rozvážení auta. Nakonec jste si toho museli při řízení všimnout sami, ale možná jste nad tím tak moc nepřemýšleli. Je to ale důležitý základ pro všechno, co v autě děláte. Každé auto, ať je to sportovní youngtimer, moderní rodinný vůz nebo tvrdý závoďák (s výjimkou aut generující vysoký přítlak), se do určité míry pohupuje v tlumičích a různě zatěžuje pneumatiky při změně těžiště.
Příliš prudké nebo trhavé zatočení znamená skokovou změnu těžiště. Pozvolné, třeba rychlé, ale plynulé zatočení, znamená plynulou změnu těžiště. To může znamenat velký rozdíl v čisté a rychlé jízdě oproti méně rychlé a i tak velmi nebezpečné. To, jak se těžiště mění a přetížení působí na auto i na vaše tělo v něm je pro vás klíčové. Je to jedna z informací, kterou zpracováváte při posuzování rychlosti v zatáčce. Než se vhrneme do složitějších věcí, nejdřiv si zkontrolujte, jestli ve svém autě vůbec dobře sedíte. Vše totiž začíná správnou pozicí za volantem.
Věnujte tomu pár minut a nastavte si pozici co nejlépe to ve vašem autě jde. Nejdřív si upravte polohu sedačky, sklon opěradla a případně podélný posuv volantu tak, abyste dokázali položit zápěstí na vršek volantu, ale nevytáhli přitom ramena ze sedačky. Když tohle máte a spustíte ruce na ramena volantu, měli byste mít v lokti o trochu větší úhel než 90°. Některé auta mají volant daleko a tak musíte volit kompromis mezi hodně pokrčenýma nohama, nebo téměř nataženými pažemi. V takové situaci vždy dávám přednost nohám, které musí mít dostatečný prostor pro ovládání pedálů.
Strmějším sklonem opěradla se můžete posunout trochu blíže volantu. Často můžete na silnicích vidět řidiče držící volant jednou rukou za horní část, říkám tomu „na Supermana“ nebo třeba jen jednou rukou někde vespod volantu. K vidění je spoustu dalších špatných způsobů, nepoužitelných při sportovní jízdě a vlastně nevhodných pro jakékoliv řízení auta. Správná pozice rukou na volantu, je ale takzvaně „ve tři čtvrtě na tři“ (výchozí pozice).
Prvním je rozsah, kam až dokážete otočit volantem. Když budete mít ruce ve výchozí pozici, snadno otočíte volantem o 180° bez přehmátnutí. Je to rychlé a většinu situací na silnicích vyřešíte právě tímhle způsobem. Navíc budete vždy vědět, jak máte natočená kola. Druhým důvodem je bezpečnost. V případě nehody je pozice rukou ve výchozí pozici nejvhodnější, aby airbag nic nepřekáželo a nafoukl se do prostoru mezi vaše ruce. Ruce jsou ve výchozí pozici na volantu v rovnováze a ve chvíli, kdy jedete rovně je úchop symetrický. A přesně tak je naše tělo uzpůsobeno a funguje tak nejlépe.
Proto držíme řídítka na motorce nebo na kole stejně daleko od středu otáčení a proto se nám jde hůře s jedním kýblem plným vody než se dvěma. A podobně to platí pro zatáčení/ovládání volantu, které musí být plynulé a jemné. Zkuste si na chvíli držet volant oběma rukama u sebe, třeba v horní části. Z auta budete mít najednou pocit, jakoby se houpalo ze strany na stranu a nevyvádět je z rovnováhy pro vás bude mnohem náročnější. Díky správnému držení zvládnete ovládat auto jemně a citlivě. Mnohem snazší pro vás také bude vrátit auto do rovnováhy při nenadálém smyku a jiných nepříjemných situacích.
Samostatné ručkování je klíčové. Rozděluji ručkování na tři typy podle toho, o jaký úhel potřebuji otočit volant. Prvním typem je pouze křížení rukou. To vám bude stačit na většinu zatáček. Nebojte se otočit volant o 180 stupňů a mít u toho překřížené ruce. Pro druhý typ ručkování ale potřebujete nutně předvídat, nebo spíš přečíst zatáčku už předem. Už na rovince před zatáčkou byste měli vědět, že tahle zatáčka nepůjde jen na jednoduché překřížení projet. Oproti zvyklostem začnete tedy do zatáčky otáčet volant vnitřní rukou, zatímco ve vnější ruce necháte volant protáčet. Takto si jej „podáte“ tak, že jej budete moct uchopit vnější rukou za spodní část a zatáčku dotáhnout. Tohle funguje skvěle i při driftování, kdy potřebujete větší rejd do zatáčky, ale stále chcete mít ruce na volantu v rovnováze. Pusťte si video níže, kde popisuju, jak má takové ručkování vypadat. Třetí typ ručkování použijete ve chvíli, kdy ani tolik nepotřebujete vědět, jak máte natočená, ale spíše vás zajímá nasměrování auta. To může být třeba při parkování. Tahle část úzce souvisí se správnou stopou, přidáváním plynu a brzděním, souvisí se i správným pohledem a rychlostí v zatáčce a vůbec s citem pro auto. Rozhodně sem ale patří.
Pneumatiky jsou vyrobené tak, že nejlépe fungují při jízdě rovně. Čím víc jsou natočené a čím víc je auto bočně zatěžuje, tím menší je jejich účinnost. Celkem často vídám jednu poučku: méně zkušený řidič začíná akcelerovat v průjezdu zatáčkou, kola má hodně natočená, ale na plyn šlape už velmi silně a auto se s pískotem gum hrne po předku ze zatáčky. Z pohledu řidiče to vypadá, že se autu nechce zatáčet a tak hned v dalším průjezdu celou situaci zopakuje, jen s tím, že otočí volantem o kousek víc, takže auto je ještě nedotáčivější.
Možná byste se divili, ale leckdo dokáže být takhle nedotáčivý i se zadokolkou. Plyn můžete přidávat současně s tím, jak rovnáte volant. Při plném překřížení rukou na volantu nechcete vůbec přidávat plyn, zatímco plný plyn bude až na úplně rovná kola. Tohle se samozřejmě může trochu lišit podle strmosti řízení vašeho auta, nastavení podvozku, výkonu motoru a podle typu pneumatik. Pro lepší představivost jsem našel obrázek z velmi staré učebnice pro závodníky. Říkali tomu teorie provázku, podle které si představte, že řídíte naboso a za spodní část volantu máte přivázaný provázek, který je na druhé části zauzlovaný k vašemu palci. Plyn dokážete naplno sešlápnout jen na rovný volant a čím více zatočíte, tím méně budete schopní přidávat.
Teď už víte, kde mít dlaně, jak zatáčet, jak ručkovat, ale chybí vám poslední dílek do skládačky. Předvídání. Můžete být mistři v ručkování, ale když se neumíte podívat do zatáčky nebo nedokážete odhadnout, jak se vaše auto zachová, tak je vám celé mistrovství k ničemu. Naučte se včas podívat do zatáčky a odhadněte, jak ostrá zatáčka je před vámi. Podle toho si vyberte typ ručkování. Je velká chyba, když zvolíte překřížení rukou a v zatáčce zjistíte, že vám pouze překřížení rukou nebude stačit. Instinktivně v tu chvíli začnete přesouvat ruce po volantu, a tím přestáváte mít přehled o tom, jak jsou kola natočená.
Pro příklad jsem sem přidal video s Walterem Röhrlem v Porsche 911 na ledu. Krásně na něm uvidíte, s jakou lehkostí Walter zatáčí. Už dopředu ví, jak moc se auto sklouzne a podle toho ručkuje. Teď vidíte, že práce s volantem je celkem jednoduchá, ale v autě musí být automatická a bez chyb, což vyžaduje hodně tréninku. Při coachingu často slyším řidiče říkat „při cestě do práce to neřeším, správně držím volant jen když se jdu projet“ a pak vidím, jak dělají v ovládání volantu chyby, protože si ty správné pohyby nedokázali naprosto zautomatizovat. Vy si zkuste zapamatovat, že máte držet volant ve výchozí pozici, zatáčet tlačnou rukou, být velmi jemní při zatáčení a aplikovat tři typy ručkování podle potřeby.
Systém řízení je jednou z nejdůležitějších částí ovládacího mechanismu vozidla. Umožňuje kontrolu jízdy a závisí na ní bezpečnost cestujících. Pokud potřebujete rychle změnit směr jízdy, nebo zatočit do zatáčky, a volantem půjde těžko otáčet, může to vézt k vážné dopravní nehodě. Pokud budou kola vašeho auta špatně nahuštěny, může to mít za následek obtížné otáčení volantu. Všechny pneumatiky by měly být nafoukané na tlak, který udává výrobce. Dále mohou nastat problémy s nerovnoměrným opotřebením předních pneumatik. Hřeben řízení je spojen s kolem prostřednictvím řady hřídelí a kloubů a tyto díly se při jízdě opotřebovávají, čímž mohou způsobit tuhé otáčení volantu, zejména hned po nastartování vozidla.
Kapacita kapaliny v systému řízení, čerpadlo posilovače a úniky mohou ovlivnit tlak a poteční otáčení. Kapalina v systému řízení je specifický druh hydraulického oleje, který pomáhá přenášet pohyb volantu na řízení kol. Postupem času stárne, navíc shromažďuje nečistoty, které je nutné ze systému odstranit její výměnou. Kapalina v systému řízení by se měla měnit alespoň jednou za dva roky. Do Česka dorazily tropické teploty a během letních dnů se může interiér zaparkovaného auta rozpálit už za půl hodiny na 50 až 60 °C.
Nejlepší volbou je parkování v krytých garážích nebo parkovacích domech. Pokud parkujete venku, stín je váš nejlepší spojenec. Zakryjte volant a postupně interiér ochlaďte. První krok je otevřít všechna okna a nechat z auta uniknout nahromaděný horký vzduch. Poté zavřete okna a aktivujte klimatizaci. Optimální teplotní rozdíl mezi venkem a vnitřkem je kolem 5 až 8 °C. Důležitý je směr proudění vzduchu, klimatizace by neměla foukat přímo do obličeje. Nezapomínejte na kabinový filtr, zanesený filtr zhoršuje proudění a může způsobovat nepříjemný zápach.
Hlavním pomocníkem během horkých dnů je voda. Dávejte pozor na to, jak se cítíte - únava z vedra ovlivňuje reakce a soustředění. Při delších trasách dělejte pravidelné přestávky a doplňujte tekutiny. STK a pravidelná údržba auta před létem jsou důležité. Ověřte klimatizaci, kapalinu chladicí, tlak v pneumatikách a stav baterie. Reflexní sluneční clona pomáhá omezit zahřívání palubní desky a volantu.
Jsem Martin Daneš, obchodní ředitel Povinne-ruceni.com. Naším cílem je najít pro vás vždy to nejvhodnější pojištění dle vašich potřeb. Díky široké nabídce produktů od všech významných pojišťoven vám dokážeme poskytnout řešení odpovídající vašim představám. Auto dává vnímavému řidiči dostatek signálů k tomu, aby rizikové situace na silnici bravurně zvládl. Smyk předních kol je doslova vidět. Řidiči ho také prozradí citlivost rukou na volantu.
I když je volant natočený do směru zamýšlené jízdy, auto jede při neotáčivém smyku stále rovně. Proto je třeba správně držet volant. Přetáčivý smyk - smyk zadních kol však musí řidič řešit na základě citu v pánevní oblasti. Základním požadavkem je úhel, který svírá opěradlo se sedákem, ideálně 95-100 stupňů. Důvod je, že řidič pod pánví cítí dění v autě a tato vjemná informace musí dorazit rychle do centra rovnováhy. Správná poloha sedadla, výšky a opěrky hlavy je klíčová pro bezpečnost a pro správný ovládací mechanismus v krizových situacích.
Správné sezení, vzdálenost od volantu a připoutání patří k nezbytnostem. Při jízdě se vyplatí nastavit zrcátka tak, abyste viděli co nejvíce z jízdních pruhů a minimalizovali mrtvé úhly. Před vyjetím je důležité zkontrolovat i polohu samotného volantu, zrcátek a celkové polohy těla. Všechny tyto faktory dohromady tvoří základ bezpečné a kontrolované jízdy.
