Ačkoliv Jagdtiger vychází z podvozku těžkého tanku Tiger II (Königstiger), jeho vývojový příběh a operační nasazení tvoří samostatný, bohatý obraz o konceptech obrněné techniky v posledních letech války. Základ Jadgtigera tvořil podvozek těžkého tanku Tiger II, na který byla umístěna mohutná pevná nástavba nesoucí pancíř a dělo skutečně mimořádných parametrů. Maketa byla předvedena v říjnu 1943, v únoru 1944 dva prototypy prošly zkouškami a v létě se rozběhla sériová výroba. Původní označení vozidla znělo Panzerjäger Tiger, později se však změnilo na známější Jagdtiger. Dle různých zdrojů předaly zbrojovky 77 až 88 sériových vozidel.
Velká kanonáda a neulovitelné pancíře
Jagdtiger disponoval ohromným 128mm protitankovým dělem, zpočátku typu PaK 44, později PaK 80, které disponovalo zásobou asi 40 nábojů. Max. pro protitankové zbraně Spojenců naopak Jagdtiger představoval extrémně obtížný cíl, neboť jeho čelní pancíř měl sílu 250 mm. Tehdy fakticky neexistovala zbraň, která by takové pancéřování dokázala probít, a to dokonce ani z nulové vzdálenosti.
Slabiny a omezení, která rozhodla o osudu v boji
Naštěstí pro Spojence měl ale zdánlivě nezastavitelný Jagdtiger spoustu nedostatků. Přímo v boji tak bylo zničeno jen okolo dvaceti Jagdtigerů, většinu vyřadily poruchy nebo prostě fakt, že jim došel benzín. Jagdtiger byl na to, aby „stíhal tanky“, zjevně příliš pomalý a neohrabaný, jako obranná zbraň však mohl způsobit značné problémy. Část Jagdtigerů vyrobených na konci války nesla kanóny ráže 88 mm.
Další obrněné prvky a souvislosti s Dingo 2
V rámci širšího nástupu německé obrněné techniky lze zmínit i související vyspělé kolové pancéřované prostředky. Základ Dingo 2 GE A2 tvoří kolové vozidlo s chráněnou bezpečnostní buňkou, tvrzenou kapotou motoru a úplnou protiminovou ochranou v celkové oblasti podlahy. Posádka Dingo 2 GE A2 se zpravidla skládá z osmi mužů. Vpravo vedle řidiče sedí spolujezdec (velitel vozidla). V zadní části sedí uprostřed obsluha zbraně. Dingo 2 GE A2 je vhodný pro leteckou přepravu a může se přemístit železniční přepravou nebo pomocí těžké nákladní dopravy.
Obrněné vozidlo Dingo 2 CZ s pohonem 4x4 se vyznačuje vysokou odolností proti minám a projektilům ručních palných zbraní. Dingo 2 je vyzbrojeno z vnitřního prostoru ovládaným kulometem ráže 7,62 mm a kromě řidiče může převážet dalších pět vojáků. Vozidla Dingo 2 používají vojáci Armády České republiky nejen v zahraničních misích, ale používají je také příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích a také slouží při výcviku ve Vyškově. Téměř třináctitunové Dingo 2 vyrábí německá firma KMW.
Klíčové technické údaje Dingo 2
- Pohotovostní hmotnost: 10 000 kg
- Užitečné zatížení: 2 500 kg
- Osádka: 8 osob (první verze), 6 osob (druhá verze)
- Výzbroj: zbraňová stanice 1530 - kulomet MG 3 A1T, ráže 7,62 mm
- Jízdní dosah: 900 - 1000 km po silnici
- Maximální rychlost: do 100 km/hod.
- Palivová nádrž: 260 litrů
- Pohon: vznětový čtyřválec s přímým vstřikem paliva o objemu 4 801 ccm
Historie a vývoj Jagdtigera
Základ Jadgtigera tvořil podvozek těžkého tanku Tiger II (zvaného Königstiger), na který byla umístěna mohutná pevná nástavba, jež nesla pancíř a dělo skutečně mimořádných parametrů. Maketa byla předvedena v říjnu 1943, v únoru 1944 dva prototypy prošly zkouškami a v létě se rozběhla sériová výroba. Původní označení vozidla znělo Panzerjäger Tiger, později se však změnilo na známější Jagdtiger. Dle různých zdrojů předaly zbrojovky 77 až 88 sériových vozidel. Jagdtiger disponoval ohromným 128mm protitankovým dělem, zpočátku typu PaK 44, později PaK 80, které disponovalo zásobou asi 40 nábojů. Max. pro protitankové zbraně Spojenců naopak Jagdtiger představoval extrémně obtížný cíl, neboť jeho čelní pancíř měl sílu 250 mm. Tehdy fakticky neexistovala zbraň, která by takové pancéřování dokázala probít, a to dokonce ani z nulové vzdálenosti. Naštěstí pro Spojence měl ale zdánlivě nezastavitelný Jagdtiger spoustu nedostatků. Přímo v boji tak bylo zničeno jen okolo dvaceti Jagdtigerů, většinu vyřadily poruchy nebo prostě fakt, že jim došel benzín. Jagdtiger byl na to, aby „stíhal tanky“, zjevně příliš pomalý a neohrabaný, jako obranná zbraň však mohl způsobit značné problémy. Část Jagdtigerů vyrobených na konci války nesla kanóny ráže 88 mm.
Brutální bitvy na východní frontě 1945 | Druhá světová válka
Celkově Jagdtiger zůstává významným příkladem koncepce "obrněný kolos" s extrémním pancířováním a výkonným dělem, která však byla omezena nedostatky v mobilitě a spolehlivosti, jež s ní spojené náklady na provoz a logistiku značně znehodnotily v praxi.
V kontextu českého a evropského obrněného dědictví představuje Jagdtiger důležitý výsek vývoje zbraní proti obrněným cílům, stejně jako ukázku toho, jak v praxi ovlivnilo koncepci nasazení obrněné techniky v pozdní fázi druhé světové války.