Peugeot 206 dostal do vínku v roce 1998, kdy nahradil řadu 205, mimořádně přitažlivý design, který je pro automobil vždy cennou devizou. Také interiér je sympatický svým moderním a přitom vysoce funkčním ztvárněním. To platí nejen o čelní desce, střední konzoli a uspořádání přístrojů, ale například také o dveřních výplních. Řidič a spolujezdec vpředu mají místa v každém směru dostatek, cestující vzadu ovšem nemohou čekat od vozu s rozvorem náprav 2,44 m žádné velké zázraky. Nejmenší mezeru pro kolena jsem naměřili 15 cm a to je stále celkem ucházející. Zavazadlový prostor je se základním objemem 245 litrů průměrný, nápadná je jeho šířka 1,17 m a zcela rovné boky, což umožnila prostorově nenáročná konstrukce zadní nápravy s vlečenými rameny. Záložní kolo s pneumatikou na dojetí má svoje místo na spodku vozu. Zavazadelník se nechá zvětšit jednoduchým sklopením sedáků i opěradel zadních dělených sedaček. Ale vyloučený není ani převoz hodně dlouhých předmětů do 2,8 m.
Pro krátkodobý test Peugeotu 206 jsme měli k dispozici model GTI (na karoserii ale s označením S16) poháněný nejvýkonnějším motorem z nabídky této modelové řady, kterým je zážehový dvoulitr DOHC o výkonu 99 kW. Zvnějšku se varianta GTI, vyráběná pouze jako třídveřová, liší od ostatních nízkoprofilovými pneumatikami rozměru 185/55 R15, kvůli kterým bylo třeba rozšířit přední blatníky, dále koly z lehké slitiny, rozměrnějším vstupem vzduchu pod předním nárazníkem a chromovanou koncovkou výfuku. V interiéru přibyla sportovní sedadla částečně v kůži, kůží obšitý je také tříramenný volant, z hliníku jsou kromě hlavice řadící páky například také odlehčené pedály. Použitý celohliníkový motor je v modelu GTI s charakterem automobilu pro potěšení doslova ušitý na míru. Je dostatečně pružný a vozu s hmotností jen nepatrně přesahující 1000 kg dává úctyhodnou dynamiku. Z klidu potřebuje na dosažení 100 kilometrové rychlosti 8,3 s a rozjede se až na 210 km/h.
Kritická mez v průjezdu zatáčkou se projevuje skluzem předních kol. Vzhledem k poměrně tvrdému odpružení vozu si cestující při jízdě na nerovné vozovce moc komfortu neužijí. Ze stejného důvodu můžeme přimhouřit obě oči i při občasném zavrzání v interiéru. Za cenou vozu 524 900 Kč je třeba vidět velice slušné technické zázemí a bohatou standardní výbavu. Každý ví o úspěchu 205 GTI, ve své době jednoho z nejlepších vozidel své třídy. Tento model byl velmi rychlý, hbitý a velmi příjemně se řídil.
Vůz, vybavený motorem o výkonu 137 koní, je opravdovou šelmou - z nuly na 100 km se dostane za pouhých 8,4 sekund, 1 000 metrů s pevným startem ujede za méně než 30 sekund a jeho maximální rychlost je 210 km/hod! 206 GTI však není vybaven je svalovou hmotou; zvláštní pozornost je věnována tomu, aby vůz dobře seděl a čtyři diskové brzdy systému ABS se starají o účinné brzdění.
airbag pro řidiče a spolujezdce - ABS - posilovač řízení - el. ovládání předních oken - el. KONTAKT spol. Fakt tohle PARTNERství trvá už 30 let?...
Některé automobily se zapíšou do historie výkonem, jiné designem. Peugeot Partner si své místo vydobyl každodenní poctivou prací. Peugeot E-208 GTi: Legenda se vrací.... Označení GTi patří mezi nejslavnější jména evropského automobilového světa. Peugeot jej proslavil především ikonickým modelem 205 GTi, který se stal symbolem radosti z řízení. Peugeot dostane tři nové modely.... Automobilka Stellantis oznámila jednu z největších investic posledních let ve Francii. Peugeot kompletuje elektrická SUV E-3008... Peugeot v ČR představuje kompletní cenovou strukturu pro vrcholné elektrické modely E-3008 a E-5008 ve verzi Dual Motor. Peugeot přichází s novým motorem Turbo... Automobilka Peugeot představila novou generaci benzínového motoru Turbo 100.
Pokud chceš, aby jezdilo lépe, než v základu, tak tam dej tvrdší tlumiče, pružiny a přední stabilizátor. Doporučuju značky H&R, Spax, Bilstein, Koni. Snížení pokud možno co nejmenší, okolo 30 - 35 mm. Pro větší stabilitu ve vyšších rychlostech to chce nízkoprofilové pneu - nemusí to být nutně tenoučký salámy na obrovských ráfcích, ideální jsou řekl bych 16", pro dvoulitr třeba 205/45. To by mohlo jet výrazně líp, než v základu. Brzdy - pokud na to máš, tak kotouče TAROX, třeba ve spojení s deskami EBC Green Stuff, nebo Red Stuff. Pokud ne, tak osvědčené levné jsou třeba ATE PowerDisc, nebo Brembo Max, desky opět třeba EBC, ty nejsou tak drahé. Co se motoru týče, vykašli se na přímé sání, protože jsou všechny prodávané sady stejně k ničemu. Pokud chceš sání které opravdu funguje, kontaktuj uživatele CPH na britském fóru Performance206.com (anglicky, samozřejmě). Hodně pomůže začištění a slícování sacího potrubí, což s trochou zručnosti uděláš sám, máš to o to jednodušší, že je u dvoulitru sání vepředu a snadno se demontuje. Udělat výfuk znamená nové laděné svody, sportovní katalyzátor a co nejprůchodnější zbytek. Celkem je to odhadem kolem 30 tisíc, bez kotoučů TAROX.
Francouzský výrobce roku 1984 oprášil myšlenku Golfa GTI, vycizeloval ji a přenesl mezi nejmenší auta. Necelých 900 kg těžký hatchback dostal kromě silného motoru i modifikovaný podvozek s velkými koly, u sériového vozu do té doby nevídanou míru exteriérových úprav a miláček všech žen se proměnil v ostré sportovní náčiní, záměrně připomínající závodní monstrum 205 T16. V roce 1986 přišla devětnáctistovka (až 95 kW), která malému autíčku dala doslova křídla a gétéíčka se přes nikterak nízkou cenu prodávala v desetitisícových kvantech po celé Evropě.
Nástupce legendárního bonbónku se představil až po neuvěřitelných 15 letech v podobě modelu 206. Majitelů opečovávaných, přesto však stárnoucích gétéíček volali po přímém nástupci, takže výrobce uvedl na trh nejprve model S16/GTi, posléze limitovaný typ GT značně bojovného vzhledu, při příležitosti homologace pro WRC prodloužený o nabobtnalé nárazníky na nezbytné 4 metry. Technika byla pro skutečné nositele lvích srdcí zklamáním - sériový šestnáctiventilový dvoulitr sice dával 99 kW, relativně těžkou dvěstěšetku s civilní převodovkou však nechával dosti chladnou, nehledě na relativně měkký podvozek a takřka standardní interiér.
Přes nemalé ambice zůstali oba bojovníci stranou zájmu ryzích sportovců. Roky bestselleru z Douai se naplňují a prosebníci už pomalu přestávali doufat, když se v roce 2003 náhle zjevila připomínka vavřínového Peugeotu 206 WRC, označená asociativně 206 RC. Koncepčně nezměněná technika doznala celkového zpevnění stárnoucího těla a zejména citelného nárůstu síly ze stejného zdvihového objemu. Ambiciózní výkon 130 kW z něj činí černého koně, s předpoklady pokořit i sebevědomého premianta Mini Cooper S (test zde).
Bohužel nám nevyšel záměr srovnávacího testu mezi dvěma zmíněnými a jízdní zkoušky se konaly za extrémně nevstřícných povětrnostních podmínek. Proto se tentokrát zaměříme spíš na subjektivní dojmy. Peugeot 206 RC je sexy vůz, na tom se shodli všichni, kdo jej spatřili. Zvláště v exkluzivní modré metalíze malý Francouz přitahuje pozornost obou pohlaví, díky skvělému kompromisu mezi potlačovanou agresivitou a lahodivou zaobleností.
Nepřehnané aerodynamické doplňky, snížená světlá výška a přesně sladěné 17“ lité disky (náš kus byl bohužel obutý v menších a obyčejnějších zimních kolech) dodávají již mírně okoukané dvěstěšetce velkou dávku čerstvého sex-appealu. Mnohoslibně působí i dvě rozměrné koncovky výfuku.
Interiér se obzvlášť povedl. Nevtíravá a přitom působivá černé kůže se musí líbit snad každému a skvělý dojem završují sportovní sedačky. Po usednutí sice nadšení trochu ochládá, zejména kvůli stísněnému prostoru, ovšem dojmy zůstávají vysoce pozitivní. Líbí se nám „prolamovaný“, výborně padnoucí volant, stejně jako svěží grafika budíků, pocházející ze standardního P206.
Trochu horší je to s hledáním pohodlného posezu pro vyšší postavu, úplně špatné pak s nalezením snesitelné polohy pro normálně vzrostlého muže na zadní sedačce. Opěradla také nedrží boky tak bezchybně, jak jsme od nich očekávali. Interiér je zkrátka dimenzován pro útlou ženu a její potřeby. Startujeme a konstatujeme, že jsme zažili asi nejkrásnější moment z celého testu. Zvuk vyspělého motoru s laděným výfukem je totiž doslova parádní.
Ve všech otáčkách nabízí přesně vyvážený koktejl ještě bez problémů snesitelné dávky decibelů a zároveň těch správných temných vibrací. To vše platí bezezbytku pro přední místa, vzadu je - stejně jako ve starém gétéíčku - hluk od výfuku již za hranicí komfortu. Při rozjezdu konstatujeme, že pohrobek zdědil po svém duchovním otci i gumové řazení, nepřesné, s dlouhými drahami a ne zcela bezproblémovou synchronizací. Zde Peugeot ztrácí na Mini Cooper celé koňské délky.
Manipulace s tuhou, ale vstřícnou spojkou, nepůsobí potíže. Olej s vodou už dosáhly provozních teplot, takže si nacházíme kus prázdného asfaltu a zkoušíme, co malý lev umí. Kola jen lehce kviknou a pak přilnou k silnici. Dvoulitr si nechá hladce líbit vytáčení až do 7.500 otáček. Vrchol výkonové křivky je ovšem o 500 níže a točit motor až „do červené“ postrádá praktický smysl.
Rychlé přeřazení na dvojku znamená drobnou potyčku se synchronizací převodovky, pak je zase vše v pořádku, motor je přesně na „krouťáku“ a znovu ze sebe vydává vše. Trojka, ručička mine stovku a motor táhne dál. Dosud to nemá chybu, hlavně díky siláckému dunění výfuku, ovšem při dalších akceleračních zkouškách zjišťujeme, že akcelerace na stovku neodpovídá skoro 180 koníkům, skrývajícím se mezi předními koly, subjektivně jich je cca o 30 méně.
Ani pružné zrychlení není ohromující a zde Peugeot ztrácí na anglobavoského minikonkurenta nejvíce. Lze namítnout, že Cooper S vydatně podporuje kompresor, na druhou stranu mu ale proti 206 RC chybí 400 kubíků zdvihového objemu a 10 kW. Objektivněji by tedy působilo srovnání např. s Hondou Civic Type-R, která svých 147 kW doluje z dvou litrů také bez přeplňování, na tu ale Peugeot také ztrácí.
Podíl na tomto výsledku má jistě i pouze pětistupňová převodovka s převody blízko za sebou, RC by potřebovalo šestku jako sůl. Lepší pocity máme z jízdních vlastností, Peugeot v zatáčkách drží jak na kolejích, velký rozvor a nízká setrvačnost dovolují velmi jiskrné kousky. Pokyny řízení poslouchá podvozek bez odmluv a na hladkém asfaltu poskytuje řidiči jistotu.
Při rychlé jízdě po nerovném povrchu se projevují limity zadní nápravy, která jeví tendence k směrové nestabilitě. I zde ztrácí Peugeot body na Mini. Žádná záludnost se neskrývá ani v brzdách, odvádějí standardní práci a nepřehřívají se, pouze při panické deceleraci jeví dva-nula-šestka sklon k směrové nestabilitě. Radostí na závěr je rychlý slalom, miniaturní karoserie prakticky vylučuje vliv setrvačnosti.
206 RC je auto především pro radost, na úkor praktické využitelnosti. Nabízí „jedovatý“ vzhled, elektrizující interiér a silný motor, ovšem nákup a potomka v něm odvezete jen s omezeními a rizikem, že přijdou k úhoně od vibrací. Za nemalou prodejní cenu nabízí exkluzivitu a také velmi dobrou úroveň standardní výbavy, za jakou se u konkurence obyčejně vydávají horentní sumy.