Dlouho jsem si vybíral jaké auto si koupím. Jezdil jsem po různých bazarech, ptal se známých… Nakonec padla volba na Peugeot 306. Prostě mi padl do oka v jednom bazaru. Tak jsem si ho koupil. Pokud máte taky Peugeota, tak určitě doporučuji navštívit toto fórum. PS.: Pokud bych se někdy zmínil o tuningu, nebo o něčem takovým, tak vězte že to bylo v zápalu blbosti a je to myšleno jen ze srandy. Viz článek o falešných kotoučích, nebo stropní lampičce. Jsem měl holt takové období.
Motor apod. Sada spojky Peug 306 3DS0112 (2031 Kč), Olej Přev. Prej stačilo sundat buben a poštelovat samostav 🙂 (Práce je jen orientačně. Filtr palivový Peu. SF PF7015 (91,5Kč), 2× Páska šroub. 12-20 (12,16Kč), 3× Páska silon. Trošku mi vrzala zadní náprava. Tak se tam tzv. Trochu mi tek olej z motoru do vody. Od koupě auta mi cvakalo relátko přerušovače. Brzdové světla stále svítí (i když nešlapu na pedál). Předchozí majitel nalepil na pedál kousek gumy a dál to neřešil. Trošku jsem seštěloval levý přední světlo (auto bylo už při koupi bouraný). Vzadu vedle dveří kufru byl takovej kousek orezlýho místa („puchejř“ 🙂 ). Ve dveřích postupně přestával fungovat reprák a vynechávalo stahování oken. Černění lišt Na stranách auta jsou černé lišty, které časem zešednou. Trošku jsem přestříknul motorovej prostor. Fakt jen trochu (nebíte mě za tu červenou).
Bůh ví čím to ten vořežproutek předemnou natřel. Na zadním nárazníku byla taková hrubá černo-šedá barva. Oranžový blinkry na boku se mi moc nelíbily, tak jsem koupil bílý LEDkový. Abych řek pravdu tak to původní světýlko v kufru stojí za prd. Moc to nesvítí a tak. Po dlouhej době „ukecávání“ jsem si zprovoznil zadní mlhovku i na pravej straně. Při příležitosti barvení podvozku jsem sundal nárazník a přestřík ho načerno. Pro velký úspěch (spíš průšvih) minulého barvení sem si dal tu práci a trošku to předělal. Slepá cesta „tuningu“.
Peugeot 306 byl automobil nižší střední třídy francouzské automobilky Peugeot. Výroba probíhala v letech 1993 až 2002. Kromě tří- a pětidveřového hatchbacku se vyráběl i kabriolet, sedan a kombi. Na jaře 1993 se představily obě varianty hatchbacku se zážehovými motory. Na podzim přibyly motory vznětové. Už o rok později byla nabídka motorů obměněna, přibyly sportovní verze XSi a S16 a verze Cabrio a Sedan. Ten měl objem zavazadlového prostoru 463 litrů. Od roku 1996 byla verze S16 vybavována šestistupňovou převodovkou. V roce 1997 prošel model faceliftem a v roce 1999 získaly přední světlomety čirou optiku. Z nabídky byl vypuštěn model XSi a přibylo kombi 306 Break. Od roku 2000 přestala být nabízena verze S16. Do standardní výbavy bylo přidáno ABS. V nárazových testech Euro NCAP získal v roce 1998 tři hvězdičky z pěti možných. Představila se v roce 1994 a ve výrobě vydržela do roku 2002. Jako jeden z mála vozů měla samoříditelnou zadní nápravu. Na výběr byla klasická verze s omezeným výkonem na 150 HP a silnější varianta Premium o výkonu 167 koní s šestistupňovou převodovkou. Oproti sériovým verzím měla S16 patnáctipalcová kola, rozšířené blatníky, hlubší čelní masku, spojler, zrcátka, kliky a nárazníky v barvě karoserie. Po faceliftu v roce 1997 dostal vůz výraznější světlomety, které dostaly v roce 2000 čiré kryty. V témže roce se v interieru objevila imitace hliníku.
1,6 l, 72 kW, 8V, 1999 model Break (EHS/ES č. Pro závody rallye byla vyvinuta verze 306 MAXI. Ta dosahoval značných úspěchů. Nahrazena byla vozem Peugeot 206 S1600. Peugeot 306 Maxi byl speciál určený pro rallye, který byl postaven v rámci specifikace Kit Car. Poháněl ho motor o objemu 1998 cm³ a výkonu 280 koní, který dosahoval točivého momentu 263 Nm. Automobilka Peugeot se ze závodů rallye stáhla po zrušení skupiny B a pouze připravovala typy 106. Pro návrat do vrcholné kategorie se automobilka rozhodla až po vzniku kategorie Kit Car s typem 306, který měl konkurovat vozu Renault Clio Maxi. První prototyp měl užší blatníky a decentní přítlačné křídlo, který dosahoval výkonu jen 220 koní. Sériové provedení, značně odlišné od prototypu, bylo poprvé představeno na Rally Du Alsace v roce 1995. První vozy řídili Gilles Panizzi a Doenlen. Vývoj motoru měla na starosti firma Pipo. Vstřikování paliva bylo od firmy Mageti Marelli a převodovka byl typ Xtrac. V roce 1996 dojel typ 306 Maxi na druhém místě na Rallye Monte Carlo, když ho pilotoval Francois Delecour a na Korsice, kde dojel druhý Panizzi. V mistrovství Francie zvítězil Paniizi a důležitá byla porážka vozů Renault Maxi Mégane. O rok později Panizzi titul obhájil. V roce 1998 představila automobilka druhou evoluci, která používala větší kola a sekvenční převodovku. Panizzi tehdy dojel třetí na Korsice a ve Španělsku, když porazil i vozy kategorie WRC. O rok později Peugeot použil nový hydraulický diferenciál a Delecour získal druhé místo na Korsice. V Mistrovství světa dvoukolek získal tým druhou příčku.
Veškeré výše uvedené informace a zkušenosti ilustrují, jak se měnily verze a výbavy během produkce a jak specifické prvky, jako jsou zadní hlavové opěrky, mohou ovlivnit komfort a bezpečnost cestujících. Rozdíly mezi verzemi S16 a standardními modely ukazují, jak široce Peugeot ladil vůz pro sportovní využití a zároveň zachoval praktičnost pro každodenní jízdu.