Někdy se může přihodit, že vám nové stěrače hned po výměně nebudou čelní sklo dobře stírat, ale začnou po skle poskakovat. Pryžový břit stírací lišty musí být vždy tažen po skle, a proto se musí překlápět při každé změně pohybu. Tím je zajištěn téměř vodotěsný kontakt mezi gumičkou a sklem, přičemž stírací břit vytlačuje všechnu vodu pryč. Pokud stírací lišty po výměně začnou poskakovat po čelním skle, je příčinou tohoto jevu špatná geometrie mezi stírací lištou a sklem. V takové případě se doporučuje kontrola vůlí v mechanismu stěračů a především nastavení správného úhlu ramen stěračů pomocí přípravku.
Stěrače patří mezi nejdůležitější součásti vašeho vozu, i když na ně často zapomínáme. Jejich hlavním úkolem je zajistit vždy dokonalý výhled skrze čelní sklo bez ohledu na počasí. Právě proto byste měli věnovat pozornost jejich stavu a včas je vyměnit. Opotřebení stěračů nepatří mezi závady, které byste měli přehlížet. Stěrače ve špatném stavu mohou výrazně zhoršit viditelnost a ohrozit vaši bezpečnost.
ℹ️ Víte, že…? Při rychlosti 90 km/h urazí auto za pouhé 2 sekundy přibližně 50 metrů. Pokud jsou stěrače ve špatném stavu, může být výhled natolik omezený, že nezareagujete včas na překážku nebo nehodu. Obecné doporučení je měnit stěrače alespoň jednou ročně, ideálně po zimní sezóně, kdy jsou nejvíce namáhány sněhem, ledem a solí. Pravidelně čistěte stěrače i sklo. Nečistoty a písek na skle nebo na liště zvyšují tření a urychlují opotřebení. V zimě nikdy nezapínejte stěrače na zamrzlém skle! Parkujte, pokud možno, ve stínu nebo pod střechou. Zvedněte stěrače při dlouhodobém stání v zimě. Nepodceňujte důležitost správně fungujících stěračů. Pravidelně kontrolujte jejich stav, nebojte se je vyměnit a dbejte na správnou údržbu.
Hlavním úkolem stěračů je stírat čistou či případně znečištěnou kapalinu. Poradí si samozřejmě také s pevnými nečistotami na skle, ale ničí se tím.
Vadí, nebo nevadí stěračům, když na podzim a v zimě přimrznou ke sklu? Obecně jim to samozřejmě nevadí, nesmíte je ale přimrznuté spustit. Násilné odtržení pak téměř jistě vyrobí trhliny na břitu. Totéž platí, když stěrače použijete na čelním skle pokrytém ledovými krystalky. „Proto je rozumné - když už parkujete venku v mrazu - nastavit stěrače do servisní polohy a odklopit je od skla. Pokud totiž přimrznou v parkovací poloze schované pod kapotou, je nutné nejprve odmrazit čelní sklo.
Všechny vozy ŠKODA mají takzvané zpoždění stěračů. Pokud dlouho neostřikujete čelní sklo, hadičky vedoucí ostřikovací kapalinu mohou být prázdné - pak nějakou dobu trvá, než ji spuštěné čerpadlo dopraví k tryskám a ty pak na sklo. Při současném spuštění čerpadel a stěračů by mohlo dojít ke stírání nasucho. Stěrače jednoduše čekají na kapalinu na čelním skle.
Když už je řeč o přimrzání, ani na ostřikovače se v chladných měsících nevyplácí zapomenout. Pokud už jste vyměnili kapalinu v nádobce za zimní nemrznoucí, pamatujte na jeden důležitý úkon. Dostaňte veškerou letní směs i z hadiček, především z té dlouhé vedoucí k zadnímu sklu. Dolévání kapaliny do vozů ŠKODA je díky vychytávkám opravdu Simply Clever. Hrdlo nádoby má u novějších vozů praktické víčko trychtýřového tvaru. V nádobce je sítko o zrnitosti 0,5 milimetru, což je dostatečné, aby jím neprošly hrubší nečistoty, které by mohly způsobit ucpání trysek. A pokud se vám stane, že trochu kapaliny při dolévání rozlijete kolem, žádný strach: všechny díly poblíž totiž bez problémů polití odolají.
Historie a vývoj stěračů a ostřikovačů
A jak to tak bývá, uchazečů o titul „vynálezce stěračů“ je hned několik. Devatenácté století se láme do dvacátého a realitní makléřka, farmářka a vinařka Mary Andersonová z Alabamy jede během návštěvy New Yorku tramvají. Nevlídno, plískanice. Mrznoucí déšť na čelním skle znesnadňuje řidiči výhled. Jak je v té době běžné, řeší to otevřením bočního okna a setřením nečistot. Jenže tím do vozu proniká mrazivý vzduch a cestující to nesou nelibě. O pár měsíců později přichází s prvním návrhem dřevěného ramene potaženého gumou, které pohání páka umístěná poblíž volantu. Páka spouští pružinový mechanismus, který posouvá rameno po skle. Autorka získává patent 10. listopadu 1903, nikdy pro něj ale nenajde investora. Na vině je špatné načasování - Andersonová předběhla dobu, raketový nárůst automobilů nastává asi deset let po jejím vynálezu. Zhruba v roce 1916 jsou stěrače už běžnou výbavou amerických vozů. Jen o několik měsíců rychlejší než Andersonová je Robert Douglass - 12. března 1903 získává patent na „čistič oken kabin lokomotiv“. A aby boj o příčku nejvyšší byl ještě zamotanější, 9.
Největší továrnu na stěrače na světě najdeme v belgickém Tienenu. Dnes naprosto běžnou záležitost, tedy několikeré automatické setření skla stěrači při použití ostřikovače, dostávají automobily koncem padesátých let.
Aby se stěrače mohly po čelním či zadním skle pohybovat, přichází ke slovu skrytý kinematický převod poháněný stejnosměrným elektromotorem. „U menších vozů, jako jsou Fabia či Scala, používáme na čelním skle jednodušší stěračový motor. Takovému pohonu říkáme rotační, neboť klika motoru se opravdu točí s hřídelí kolem své osy a motor v sobě nemá řídicí jednotku. Samotnou obslužnou logiku - tedy kdy a jakou rychlostí stírání spustit - ovládá centrální řídicí jednotka auta. Reverzní motory tedy najdeme ve vyšších modelových řadách. Pracují v řízené harmonické rotaci hřídele podle aktuálně žádaného výkonu, kyvu a rychlosti. Díky tomu je toto řešení tišší, má lepší a hladší celkový projev a nabízí rozšířené funkce, například nižší klidovou parkovací polohu, kdy se stěrače schovají pod lem kapoty. „Samotný motor je usazen do kinematické soupravy, přes kterou se rotační pohyb přenáší na stěrače. Při vývoji se velký důraz klade na funkčnost a odolnost celého systému za nízkých a vysokých teplot a ve vysokých rychlostech. Všímáme si rovněž akustických projevů celého systému. Ten je dimenzován na bezproblémovou práci při teplotách od minus třiceti do plus sedmdesáti stupňů,“ popisuje Švejdar a dodává, že stírátka se testují na pět set tisíc cyklů. Když se začíná s vývojem nového modelu, definuje se design stěračové soupravy s ohledem na prostor, který lze využít, na okolní díly a samozřejmě i na design automobilu. V dalších fázích už vstupuje do hry dodavatel, který návrh převezme a přizpůsobí své technice. Testování pak probíhá souběžně ve vývoji automobilky i u dodavatele. Chování stěračů se pečlivě a do nejmenších detailů ladí ve větrném tunelu. Parametry pohonu, zakřivení lišty, přítlak ramene, ale třeba i tvar spoileru lišty je nutné nastavit tak, aby například nedocházelo k jejímu podfukování, což by na skle zanechávalo nesetřené „fleky“ vlivem aerodynamiky. Velká péče se věnuje rovněž ideální souhře stěračů a ostřikovačů - to vše od stojícího vozu až do jeho maximální rychlosti.
Z toho všeho je patrné, že originální stěrače se dost zásadně liší od těch univerzálních, které jsou většinou určené pro celou řadu různých modelů různých výrobců. Velká pozornost se během vývoje věnuje také ostřikovačům. Hledá se především jejich umístění, aby co nejrovnoměrněji kapalinou pokryly co největší aktivní (tedy stěrači otíranou) plochu skla - a to při všech provozních stavech, rychlostech a typech kapaliny. Cílem je rovněž vymýtit rušivé chování ostřikovačů, jako jsou nejrůznější parazitní zvuky, prskání či odkapávání. Škoda ve svých automobilech používá tři druhy ostřikovacích trysek: fluidní, kuličkové a jejich kombinaci. Konvenční technika, tedy kuličkové trysky, mají jedinou nespornou výhodu: vysokou kinematickou energii paprsku kapaliny a tím možnost přesného nasměrování dopadu vody. To je vhodné ve vysokých rychlostech, při nichž je paprsek stabilnější a odolnější vůči proudícímu vzduchu. Pro čelní skla používá Škoda výhradně fluidní nebo kombinované trysky. „Ty fluidní pracují na podobném principu jako například postřikovací trysky zavlažování fotbalových hřišť. Nejde tedy pouze o plochý paprsek vody, nýbrž o pulzující fluidní paprsek, který je tvořen hydrodynamicky v čipu integrovaném přímo v trysce. Výhoda tohoto řešení spočívá v okamžitém plošném oplachu velké plochy skla a v nízké citlivosti na nepřesné nastavení trysky. Nevýhodou je pak nižší stabilita ostřikovacího obrazu ve vyšších rychlostech a částečně i určitá vodní clona řidičova výhledu před prvním setřením stěračem.
U vyšších modelů s reverzním pohonem stěračů používá ŠKODA dvě parkovací polohy předních stěračů, základní a rozšířenou. Možná jste si u svého vozu všimli, že občas stěrače při vypnutí zapalování nebo při rozjezdu jakoby poskočí - aniž by pršelo nebo jste se dotkli páčky pod volantem. Jedná se o ochrannou funkci, která brání trvalé deformaci gumového břitu, kterou by mohlo způsobit jejich dlouhé stání v téže parkovací poloze, když se stěrače delší dobu nepoužijí.
Na závěr se podíváme ještě na jeden prvek. Nejprve číslo: 2,3 baru. Právě takovým tlakem ostřikují výsuvné integrované ostřikovače vaše světlomety. Ono je totiž potřeba nejen dobře vidět, ale taky být viděn - i tyto ostřikovače tak přispívají k vyšší bezpečnosti. „Řada lidí si to neuvědomuje, ale znečištěné světlomety hrají velkou roli. Některé světlomety totiž vydávají velmi intenzivní světlo, typicky to jsou xenony. Když je jejich krycí sklo špinavé, jsou náchylnější na oslňování v důsledku různého lomu světelného paprsku. Proto je pro tento typ světlometů ostřikovač povinný.
Časté problémy a jejich řešení u Škody Felicia
Felicia combi 1,3 50 KW - 1997 byla vlastněna 20 let a za tu dobu objela celou Evropu bez sebemenší závady. Je to naprosto spolehlivé auto, které posloužilo i jako nocleh. Po 20 letech byly vyměněny zadní tlumiče, alternátor a spojka. Výfukové potrubí bylo měněno kvůli korozi asi 3x. Motor stále šlape jako hodinky, neukápne z něj ani kapka oleje (těsnění bylo měněno 1x). Jedinou závadou po 20 letech je rez na pátých dveřích a na zadních blatnících. Na STK za těch 20 let prošla vždy napoprvé, bez jakékoliv předchozí přípravy. Toto auto je nedocenitelné pro svou spolehlivost a radost, kterou přinášelo.
Někdy se objevuje problém s nastartováním Felicie 1.3. Pokud auto po krátkých trasách po městě a následném odstavení na několik dní nestartuje, může být na vině baterie. Pokud nic nesvítí, je nutné situaci řešit.
Další častý problém se týká prvního startu po delším stání. Pokud Felicia 1.9 D s novými palivovými komponenty, filtry, hadičkami, žhavením a odvzdušněním startuje ráno 10-15 sekund, než chytne, a poté je vše v pořádku, může to být způsobeno tím, že si systém po delším stání "sedá". První start také dává baterii zabrat.
Problém se spínací skříňkou u Felicie 1.3 rok 1999/2000 se může projevit tak, že motor přestane točit. Po výměně zadní části spínací skříňky a zapomenutí na původní zapojení, kdy se mělo automaticky rozsvítit světlo po otočení klíčku, může nastat situace, kdy světla nesvítí a motor nestartuje. Po roztlačení auto chytne, ale světla stále nesvítí. Pojistky jsou v pořádku.
Motor 1340 není sériová 1.3, ta má pod 1300 ccm. 1340 by měla s písty 77mm a měla by o 5kW více. Častá otázka ohledně chybějícího posilovače řízení ve Felicii: montoval se, ale bylo nutné si za něj připlatit. Jednalo se o snahu snížit cenu základní verze. Stejně tak ABS, EDS, klimatizace, vyhřívaná sedadla, výškově stavitelná sedadla, elektrická okna a zrcátka, 4 airbagy - to vše se montovalo na přání.
Po koupi starší Felicie (4/97) z Itálie se majitelé mohli setkat s tím, že auto jede dobře jen do 90 km/h a pak spíše řve než jede. Pětka může být příliš krátká na daný motor. Při 130 km/h se otáčkoměr může blížit 4000 otáčkám. Po předělání na LPG systém Lovtec se může objevit problém s lambdou sondou, která je po ujetí 100 000 km často v háji. Spotřeba plynu může být okolo 12 l/100km.
Motor 1.3 BMM může mít problém s otáčkoměrem, který v malých otáčkách ani neťukne a pak se najednou zblázní a ručička ukazuje 4500.
Při současném sešlápnutí spojkového pedálu a brzdy se brzdový pedál nemusí vracet, dokud se nepustí spojka. Při přibržďování bez sešlápnutí spojky je vše v pořádku. Též při studeném autě. Může jít o zavzdušněný hlavní brzdový válec nebo jeho netěsnící těsnění.
Felicia 1,3 lx, 40kw (jednobodovka), r.v.96, najeto 109 tisíc km, sice nemá oslnivé zrychlení ani maximálku kolem 160 km/h, ale má příznivou spotřebu 7,5l/100 km. Závady byly vcelku zanedbatelné: čep řízení a manžeta. V porovnání s Peugeotem 206 1,4 55kw, r.v.99, je Felicia v poměru cena/užitná hodnota jednoznačně lepší, i přes nižší spotřebu a vyšší pořizovací cenu Peugeotu.
Vysoká výbava u Felicie, jako je klimatizace, kožené sedačky, 4 airbagy, byla v Německu, GB a pod. dostupná.
Felicia Combi 1.9 D, dovoz Rakousko, s výbavou jako centrál s dálkou, alarm, ABS, 4x airbag a najetými 54 000 km, vykazuje spotřebu kolem 5,3 - 5,6 l/100km.
Možný problém s motorem 1.9 TDi z Fabie do Felicie je technicky složitý a vyžaduje odborné znalosti.
U Felicie 1.6, r.v. 96, s nájezdem 72 tkm, se může objevit porucha servo čerpadla (nové stojí cca 14 000 Kč, neoriginál s výměnou za 6 000 Kč). Další možnou závadou je prasklé litinové sběrné potrubí výfuku a díra ve vlnovci.
Felicia 1.6 z roku 97 s nájezdem 63 tisíc km, mohla mít vadné těsnění pod rozdělovačem (prolínal olej), které bylo odstraněno v záruce. Originální výfuk a brzdové destičky mohou vydržet dlouho. Po nastartování může motor běžet nepravidelně, ale stačí lehce ťuknout do plynového pedálu. Problém se startováním studeného motoru není, ale u vlažného motoru může chvíli trvat, než chytne.
Problém s korozí na kufru Felicie je způsoben nedostatečným ošetřením již od výrobce. Doporučuje se kufr vystříkat zevnitř resistinem. Felicia Combi, 1,6 MPI, rv 1997, s nájezdem 141 000 km, může mít problém s delším startováním (až na 8 pokus) a následným cukáním. Změna svíček a víčka od rozdělovače nemusí problém vyřešit.
Felda 1,3 combi 50 kW s nájezdem 190 000 km je hodnocena jako auto s bezkonkurenčním poměrem cena/výkon/spolehlivost. Je to auto pro normální lidi, na rozdíl od dražších a méně hezkých aut jako Fabia.
Koroze karoserie u Felicie r.v. 1997, s nájezdem přes 200 000 km, může být v pokročilém stádiu. Auto jinak drží a jezdí v pohodě.
Felina r.v.1997, provozovaná od 1998, s nájezdem 84 tkm, může mít slabý výkon (max. 130 km/h i na LPG). Důvodem může být vadná řídicí jednotka škrtící klapky, nebo špatné svíčky.
Feldu z roku 1996, LXi 50kW, s úpravami jako odstraněný kompenzátor, sportovní podvozek, rozpera v motoru, 14" kola s pneumatikami 185/60, je stabilní v prudkých zatáčkách.
Problém s palivovým čerpadlem u Felicie 1,3Lxí, 8 let staré, je sice drahý, ale jinak auto funguje bez problémů. Motor 1,3 je dobrý na krátké trasy, ale pro delší cesty a naložení je vhodnější 1,6.
Velký vliv na chování Felicie mají pneumatiky Matador. Na pneumatikách Michelin je spotřeba 4,8-5,5 l/100km, zatímco na Matadorech je spotřeba 6-6,3 l/100km, jsou hlučnější a auto více plave.
Při koupi Felicie 1,3 LXi, rok výroby 1999, motor 50kW, s najetými 106 tis. km, bez koroze, je cena 130 tis. Kč přiměřená. Je třeba počítat s možnými investicemi ihned po koupi.
Felicia 1.6 kombi s ABS a klimatizací, s plnou výbavou, byla živější než dvoulitrový nafták a nabízela stejné služby jako dražší vozy. Mezi drobné závady patřil termostat.
U Felicie 1.6LXi COMBI, kupované v 06/1999, s nájezdem 77 000 km, je doporučeno vyměnit kola R13 s pneumatikami Matador MP12 za R14 185/55 pneumatiky Nokian pro bezpečnější auto. Mezi poruchy patřily gumové podložky předních tlumičů, zadní ložisko, korektor předních světlometů a opět zadní ložisko.
Zlepšení jízdních vlastností u Felicie oproti Favoritu je patrné, ale pérování je stejně mizerné. Motor 50kW MPI je živý, ale k radosti z jízdy je třeba hodně používat řadicí páku. Karoserie a podvozek se při přejezdu kroutí více, než je zdrávo. Sloupek řízení je strmý, takže si řidič připadá, jako by řídil autobus. Sedačky jsou sice lepší, ale tlačí vršek opěradla mezi lopatkami. Materiál v interiéru a interiér jsou lepší, ale po 50 000 km se začínají ozývat pazvuky z palubky. Zadní sklo u Felicie na rozdíl od Favoritu opravdu potřebuje stěrač - zhoršení aerodynamiky.
Tipy pro údržbu a péči o Felicii
Originální díly jsou jedinou a správnou volbou pro váš vůz. Všechny originální díly vznikají již při samotné výrobě konkrétního vozu, proto jsou maximálně přizpůsobeny danému modelu. Originální díly vždy poskytují kvalitu, bezpečnost a dlouhou životnost. Každé vylepšení vozů se okamžitě promítne do jednotlivých dílů. Proto jsou vždy aktuální, moderní a prošly všemi náročnými testy, kterými jsou podrobovány jednotlivé díly ze sériové výroby. Originální díly zajišťují nejnovější stav techniky, bezpečnost a výbornou kvalitu. Na všechny díly poskytujeme 24 měsíční záruku.
V dešti nebo vánici byste bez stěračů neviděli na krok. Stěrače a ostřikovače patří v autě k těm nejdůležitějším bezpečnostním prvkům.
V zimě nikdy nezapínejte stěrače na zamrzlém skle! Parkujte, pokud možno, ve stínu nebo pod střechou. Zvedněte stěrače při dlouhodobém stání v zimě.
Jak u vozů ŠKODA vyvoláme servisní polohu stěračů? Do deseti sekund po vypnutí zapalování stlačíme páčku ovládání stěračů směrem dolů na více než jednu sekundu. Tím stěrače vyjedou do servisní polohy k A-sloupku.
Při koupi Felicie je vhodné zvážit motorizaci 1.6, protože motor 1.3 může být pro delší cesty a naložení nedostatečný.
Při výměně stěračů je třeba použít takzvanou servisní polohu, která jediná zaručuje jejich bezpečnou dosažitelnost. Pavel Švejdar doporučuje kupovat raději originální stěrače než například ty z hobbymarketů. Ty jsou totiž univerzálně použitelné na řadě různých modelů mnoha značek, na žádném ale tak, jak ho výrobce konstruoval.
Jak vyměnit stěrače? Servisní poloha pro ŠKODA, SEAT, VOLKSWAGEN, AUDI
tags: #poskakujici #sterace #felicia