Převod auta s volantem na pravé straně do ČR: pravidla, rizika a praktické kroky

Lucemburk - Členské státy Evropské unie nemohou zakazovat lidem, aby si nechali zaregistrovat automobil, který má volant vpravo. Platí to i v zemích v kontinentální části Evropy, v nichž se jezdí vpravo. Rozhodl o tom Evropský soudní dvůr. Rozhodnutí se týkalo předpisů v Polsku a Litvě, podle nichž je podmínkou registrace automobilů v těchto zemích umístění volantu na levé straně. Evropská komise podala kvůli těmto předpisům žalobu, protože podle ní omezují volný pohyb zboží.

Podle Evropského soudu se Polsku a Litvě nepodařilo prokázat, že umístnění volantu na pravé straně by mělo negativní dopad na bezpečnost dopravy. Stejné předpisy platí i v České republice. „Nelze oficiálně zaregistrovat do provozu automobil, který má volant vpravo,“ říká Pavel Tunkl ze Svazu dovozců automobilů. Výjimkou jsou vozy registrované jako veteránské, případně několik speciálních vozidel nebo také vozy diplomatů. Tunkl za změnou vidí lobby dovozců ojetých aut, protože ti mají šanci získat levné automobily registrované ve Velké Británii, která je také členskou zemí EU.

Taková auta mohou být ale podle odborníků v provozu nebezpečná, protože řidič při předjíždění nevidí do protisměru. Vozů s pravostranným řízením je v Česku podle ministerstva dopravy registrováno několik set. Vedle veteránů jde nejčastěji o auta pro invalidy nebo speciální stroje. V současné době je podle mluvčího ministerstva Tomáše Neřolda registrace vozu s pravostranným řízením vždy vážena na konkrétní osobu vlastníka, respektive žadatele. Výjimku mohou dostat lidé se zdravotním postižením, kterých žádá o registraci zhruba pět ročně.

Druhou možností je, když vlastník vozidla prokáže, že vozidlo s pravostranným provozem používal v jiné zemi, například ve Velké Británii, a převáží jej do Česka, kde ho bude užívat. Nemůže ho ale dál v ČR prodat, pouze vyvézt do ciziny nebo zlikvidovat. „Samostatnou kategorií pak jsou různé speciální, komunální a pracovní stroje, například zametače, kde je pravostrannost žádoucí.“

Vlevo jezdily vozy za první republiky. Na druhou stranu silnice auto převedl v roce 1939 výnos vrchního velitele německé armády v Česku po vytvoření protektorátu, změnu už ale stejně chystala i československá vláda. V té době již jízdu vpravo využívala velká část Evropy.

„Koupili byste si pro ježdění v Česku auto s pravostranným řízením? Zvlášť pokud by bylo levnější než stejný model s volantem vlevo?“ Takto se ptali mnozí zájemci. V České republice takových vozů napočítáte stovky. Pokud jste o tom někdy uvažovali i vy, měli byste vědět, že to není jen tak. Auto z Velké Británie musí před přihlášením do servisu na úpravu světel, někdy i přemontování rychloměru.

„Pominu-li to, že člověk čas od času přišel k autu, vzal za dveře a zjistil, že na té straně, kde je, mu chybí volant, tak se mi stala nebezpečná situace, kdy jsem vjel do protisměru,“ říká Karel Lebr, majitel pražské autoškoly. „Hlavně, pokud je jízda rychlejší, třeba spojená s předjížděcími manévry, tak je to trošku problém.“

Podle Petra Říhy ze zkušebny Dekra je nutné sáhnout do peněženky pro pár tisícovek. „Je potřeba v každém případě vyměnit přední světlomety, které jsou asymetrické doprava, to znamená ty, které svítí vpravo, když jedu po pravé straně silnice. Další věcí, které musí být v pořádku, je rychloměr, který musí mít stupnici jak v mílích, tak v kilometrech za hodinu. Pokud má vozidlo zadní mlhovku, u nás musí být ke středu silnice, tedy vlevo, nebo se to dá samozřejmě řešit, že má vozidlo symetricky dvě mlhovky. Teprve po těchto výměnách se můžete vydat na technickou kontrolu a na příslušný registr vozidel.“

Nejčastěji mají u nás volant vpravo speciální auta například na čištění vozovky. Pneumatiky v horku: Upouštět kola není nutné. V autě by se měl připoutat nebo jinak zabezpečit i pes. Na světě převládají automobily s volantem na levé straně, tak jak jsme zvyklí, avšak ani levostranný provoz není žádnou vzácnou výjimkou, když se tak jezdí přibližně ve třetině států. Mezi země s levostranným provozem patří kromě Spojeného království i Indie, Austrálie nebo Japonsko.

Jistě není překvapením, že mnoho globálně prodávaných modelů aut se vyrábí s volantem vpravo i vlevo. Tyto vozy je pochopitelně třeba náležitě upravit, nestačí do nich pouze jednoduše namontovat zrcadlově otočenou palubní desku a volant na druhou stranu. Liší se i rozmístění dílů, které nejsou vidět. Posunout je nutné sloupek řízení, na kterém je usazen volant, a úpravu vyžaduje posilovač brzd. Posunuté jsou také pedály, ale u obou verzí zachovávají stejné pořadí - zleva spojka, brzda, plyn. Stejné zůstává i schéma řazení u vozů s manuální převodovkou.

Prohozené ovládání mohou být v některých zemích, například v Austrálii, Japonsku nebo na Novém Zélandu, u blinkrů a stěračů. Dále je třeba upravit vedení všech souvisejících dílů, jako jsou kabely či hydraulické a vakuové trubičky brzd, s čím souvisí změny karoserie v dotčených částech vozu. Nakonec si kvůli odlišnému nastavení zaslouží pozornost přední světlomety. U některých moderních světlometů nemusí být nutná jejich fyzická výměna, ale světelný tok lze upravit elektronicky.

Samotná výroba automobilů s rozdílným umístěním volantu se prakticky neliší a obě varianty vozů díky tomu bez problémů mohou sdílet stejnou výrobní linku. Určení strany provozu na komunikacích je důležité pro zajištění plynulé a bezpečné dopravy na určitém území. Historici prokázali, že už staří Římané měli na svých kamenných cestách jasně určenou stranu - levá. Traduje se, že po Napoleonských válkách se svět rozdělil na dvě části: vlevo a vpravo. Jednou z posledních evropských zemí, která zavedla jízdu vpravo, bylo Švédsko v roce 1967, a to nečekaně rychle po nocích.

Do dnešní doby můžete ve většině zemí koupit auta s oběma variantami. Škoda zavedla v souvislosti s možností jízdy vpravo či vlevo u modelu Superb druhé generace zajímavou funkci: bi-xenonové světlomety AFS umožnují přepnout světelný tok pro jízdu vpravo/vlevo přímo v palubním počítači. U těchto vozů tak majitelé nemusí řešit přelepování světel při cestě mezi kontinenty.

Historie dopravních pravidel ukazuje, že pořádek v dopravě byl důležitý už před dvěma tisíci lety. Římané řešili, zda jezdit vpravo či vlevo, a archeologické nálezy ukazují na levostrannou jízdu. V 18. století se v Evropě začalo prosazovat jezdit vpravo v souvislosti s rozvojem hospodářství a potahy čtyřspřeží. Bez ohledu na historické překážky dnes většina světa volí vlevo pro volant, ale pro volbu jízdního směru existují i specifické důvody v jednotlivých zemích, včetně ČR.

Jako příklad výzev s registrací v ČR zůstavá: „globální homologace“ bývá požadována některými importéry sportovních aut. Některá auta, jako Caterham s motorem Ford Cortina, mohou mít specifické emise a technické vyhovění, které komplikuje registraci nejen v ČR, ale i v dalších zemích.

Celkově je technické provedení z hlediska montáže a dílů variabilní a moderní výrobní linky umožňují obě konfigurace volantu na stejném výrobním toku. Důležité je, že jízda po pravé straně s volantem vpravo vyžaduje pečlivé úpravy a kompatibilitu s normami, zatímco historický kontext ukazuje, že mnoho zemí přešlo na pravostranný provoz z ekonomických a bezpečnostních důvodů.

Praktické shrnutí pro řidiče a importéry

• Právní rámec EU umožňuje registraci vozidel s volantem na pravé straně, pokud odpovídají bezpečnostním a technickým normám dané země.
• V ČR registrace vozidel s pravostranným řízením vyžaduje provedení technických úprav (světla, rychloměr, mlhovky) a potvrzení o homologaci.
• Postup registrace bývá spojen s vyhotovením důkazů o používání vozu v jiné zemi nebo o vlastnictví konkrétní osoby.
• Speciální kategorie vozidel zahrnují veterány, vozidla pro osoby se zdravotním postižením a pracovní stroje, kde se pravostrannost používá cíleně.
• Při dovozu z Velké Británie je nutná konfigurace světel a často i další úpravy, aby bylo možné bez problémů vozidlo registrovat a provozovat v ČR.

tags: #prevoz #auta #do #cr #prava #strana