Volant v automobilech je jedním z nejdůležitějších ovládacích prvků. I volant automobilu prochází vývojem a neslouží již jen ke změně směru. Mnohdy se za dobu 15 - 18 let obmění 2 až 3 generace modelů a to s sebou přináší i nové vymoženosti a pohled na bezpečnost. Pokud si jako děti pamatujete volant ze Škody 120, tak dnes vidíme v ekvivalentu tohoto vozu volant v Octavii. A to je hodně velký rozdíl. Od tenkého volantu k ergonomicky slušnému rozmístění ovládacích prvků, příjemně tlustému věnci, airbagu a dalším ovládacím funkcím.
Změna směru do začátku 20. století se dá přirovnat ke kormidlu. Kormidlo bylo jedinou možností, jak otáčet „kolem“ a měnit při tom směr - a to na vodě. Na souši tou dobou volant nikdo nepotřeboval, řízení zajišťovaly kočí a koně. Průlom přišel s rozšířením jízdního kola a následně motocyklů a prvních automobilů. Úplně první pokus o úspěšné sestrojení auta byl proveden v roce 1769.
Nicolas Joseph Cugnot použil parní stroj k pohánění své tříkolky; funkční prototyp byl představen 23. 10. 1769. Tento stroj měl parní pístový motor nad předním kolem, což značně znesnadňovalo ovládání. Řízení probíhalo pomocí pákového systému. V roce 1886 Benz přišel s tříkolkou, která už parní pohon neměla, ale i tak sloužila k ovládání směru řízení pomocí „řídítek“.
Postupně se volant stal běžnou součástí automobilů. Ergonomie volantu byla užitečnější než klikový mechanismus otáčení, dalo se prostřednictvím volantu lépe regulovat natočení kol a převod od volantu ke kolům byl zpřevodován. Na posilovač řízení si však lidé museli počkat ještě půl století.
S nástupem nového století se na volant přestěhovaly i další ovládací prvky, například ovládání časování zápalu, množství směsi nebo plynu. Škoda 110 (1925) měla na volantu páku pro udržení zvolené rychlosti; klakson byl přemístěn na stranu a směrové ukazatele se neobjevily až později, až v roce 1939. Ke konci 40. let se k volantu stěhují směrové ukazatele. Mercedes-Benz poprvé na volant přidal volič převodových stupňů (1951) a o 7 let později přišel s prvním hydraulickým posilovačem řízení.
Volanty se tehdy kombinovaly s různými prvky: klakson schován ve středu, případně „půlvolant“ k ovládání klaksonu. Větší rozdíly v průměrech věnců a tloušťkách materiálu byly běžné. Při nehodě však byly volanty často křehké a jejich věnce praskaly; deformační sloupky řízení nebyly vždy nedeformovatelné. První významnou změnou přišel až v 60. a 70. letech s postupným zaváděním airbagů (První auto vybavené airbagem: Chevrolet Impala 1973, evropský průlom: Mercedes-Benz W126 1979).
V 90. letech, s nástupem crash testů, většina automobilek zvolila deformovatelné sloupky řízení. Citroën pak zavedl pevným středem volantu v modelech C4 (od 2004) a C5 (2008), čímž zachoval airbag v centrální části a umožnil lepší tvar airbagu. Saab experimentoval s jednoramenným volantem (1992), avšak zůstal u volantu, který lze ovládat kniplem a nastavit citlivost řízení. Austin Allegro byl známý „létajícím prasetem“, Maserati Boomerang zůstává ikonickým futuristickým konceptem, který ale do sériové výroby nešel.
V moderním období se volanty staly multifunkčními centry: tlačítka pro ovládání rádia, telefonu, tempomatu a infotainmentu. Dříve často připomínaly spojené prvky, dnes je jejich rozvržení navrženo tak, aby minimalizovalo rozptylování řidiče. Formování volantu a jeho rozměry, tloušťka věnce a počet ramen se měnily spolu s bezpečností a technologickým pokrokem. Pozornost si zaslouží moderní integrace infotainmentu a adaptivního tempomatu do volantu a digitální kapličky přístrojů.
Historie se však nezaobírá jen samotným volantem, ale i souvisejícími vynálezy a milníky. První autopráva, stěrače, střešní systémy, semafory, první motorové vozy, motorové startéry a další inovace, které formovaly řízení a bezpečnost. První volant vznikl až v roce 1894 díky Francouzovi Alfredu Vacheronovi, a do té doby se automobily řídily kormidlovou pákou. První skutečný posilovač řízení přišel v roce 1926 (Francis W. Davis), a masové rozšíření nastalo až ve druhé světové válce.
Další kapitola vývoje zahrnuje i bezpečnostní zlepšení jako airbagy (počátek v 70. letech), moderní asistenční systémy pro parkování a jízdu v jízdním pruhu v 90. letech a 21. století. Dnešní volant není jen mechanickým zařízením, ale komplexním ovládacím centrem vozidla.
Klíčové milníky v historii volantu a souvisejících technologií
- První volant a ranní řízení - Alfred Vacheron (1894) nahradil klikový systém a zavedl první volant; dříve se vozidla řídila kormidlovou pákou.
- Posilovač řízení - poprvé představen v roce 1926 (Francis W. Davis); rozšířené používání během druhé světové války.
- Airbag a bezpečnost - počátek airbagu ve vrcholu volantu na konci 60. let, masovější rozšíření v 70. letech; první auto s airbagem bylo Chevrolet Impala (1973).
- Elektronika a ovládání na volantu - postupná integrace ovládání infotainmentu, tempomatu a dalších funkcí.
- Jednoramenné volanty a kniple - Saab a ostatní experimenty počínaje 90. lety; avšak obecně se vrátily ke standardnímu řešení s více rameny.
- Ergonomie a moderní design - od tenkého a tvrdého věnce ke komfortně držitelnému materiálu, včetně kůže a dřevěného dekoru; centrální airbag a pevný střed volantu u některých modelů.
Současnost a budoucnost
Současné volanty jsou navrženy tak, aby minimalizovaly rozptylování řidiče a umožnily intuitivní ovládání infotainmentu, adaptivního tempomatu a digitálních přístrojů. Budoucnost slibuje ještě větší integraci, možná autonomní řízení a nové ergonomické tvary, které budou vycházet z letu a průmyslového designu.