Jedete po dálnici a z podvozku se ozve podivné bručení, které tam dříve nebylo. Při akceleraci se zvuk mění v ostrý sykot a v kabině začínáte cítit zvláštní zápach. Děravý výfuk se umí přihlásit nenápadně - a právě proto ho mnoho řidičů řeší, až když je poškození příliš rozsáhlé. Výfukový systém je jednou z nejvíce namáhaných částí automobilu. Neustále čelí extrémním teplotám, kondenzaci vlhkosti, agresivním chemikáliím ve spalinách a mechanickému namáhání od vibrací i nerovností vozovky. Není divu, že patří k dílům s omezenou životností. Otázkou není, jestli se na nich poškození objeví, ale kdy. Nejčastějším a nejnápadnějším příznakem děravého výfuku je změna zvuku. Výfukový systém funguje jako sofistikovaný tlumič - svody odvádějí spaliny z válců, katalyzátor je čistí a tlumiče snižují hluk na přijatelnou úroveň. Pokud je poškození na svodech nebo prvním úseku potrubí (blízko motoru), uslyšíte ostrý, kovový zvuk připomínající praskání nebo tikání, zejména při studeném startu a akceleraci. Díra ve středním úseku se projeví hlubším bručením, které sílí s otáčkami. Pokud cítíte v interiéru vozidla zápach výfukových plynů, berte to jako vážné varování. Děravý výfuk před katalyzátorem může propouštět oxid uhelnatý - plyn bez barvy a zápachu, který je v uzavřeném prostoru životu nebezpečný. Sladký, nakyslý pach spalin v kabině znamená, že výfukové plyny unikají v místě, odkud je ventilace vozidla nasává dovnitř. Pravidelná prohlídka spodku vozidla může odhalit problém dříve, než se projeví zvukem nebo zápachem. Hledejte rezavé skvrny a odlupující se kov na povrchu trubek a tlumičů. Mokrá místa na jinak suchém výfuku ukazují na kondenzaci v okolí netěsnosti. Jednoduchý test: při studeném startu motoru přiložte ruku (ne příliš blízko!) k výfukovému potrubí a hledejte místa, kde cítíte proud vzduchu. Nebo nechte někoho zacpat koncovku výfuku hadrem - motor by měl za pár sekund zhasnout. Výfukový systém je vystavený kombinaci faktorů, které postupně narušují jeho integritu. Vnitřní koroze vzniká působením kondenzátu - při každém startu studeného motoru se ve výfuku sráží voda, která v kombinaci s oxidy síry a dusíku ve spalinách tvoří agresivní kyseliny. Vnější koroze pak přichází ze strany vozovky - sůl v zimě, voda, bláto a kamínky neustále bombardují povrch výfukových dílů.
Volba materiálu pro opravu a techniky opravy
Teploty ve výfukovém systému se dramaticky liší - od 600-900 °C u výfukových svodů až po pouhých 100-300 °C u koncového tlumiče. Pro opravu výfukových svodů, potrubí v blízkosti motoru a dalších silně tepelně namáhaných částí je zapotřebí materiál, který odolá teplotám přesahujícím 700 °C. Jednosložkové keramicko-kovové lepidlo H2400 s odolností do 1 060 °C představuje v tomto ohledu špičku. Na trhu najdete celou řadu výfukových past a tmelů v cenové relaci 50-200 Kč. Tyto produkty obvykle odolávají teplotám do 800-1 000 °C, ale mají jednu zásadní nevýhodu - po vytvrzení zůstávají poměrně křehké a pod vlivem vibrací se časem drolí. Skelná nebo kovová bandáž omotaná kolem poškozeného místa a fixovaná svorkami je oblíbenou metodou rychlé opravy. Hodí se především na trubky s lokální dírou - bandáž vytvoří mechanickou „záplatu", kterou doplníte vrstvou výfukové pasty nebo keramicko-kovového lepidla. Profesionální svaření výfuku je spolehlivé řešení, ale vyžaduje přístup k prorezlému materiálu - a na tom bývá problém. Silně zkorodovaný kov se špatně svařuje, protože sváry v oslabené stěně nedrží. Navíc potřebujete svářečku, ochranný plyn (u nerezových výfuků TIG s argonem) a zkušenosti.
Správný postup opravy děravého výfuku lepidlem má několik fází a žádnou z nich byste neměli přeskakovat. Výfuk v okolí poškozeného místa důkladně očistěte od rzi, sazí a usazenin. Použijte drátěný kartáč, brusný papír (zrnitost 80-120) nebo rotační brusný nástavec na vrtačku. Poté celou oblast odmastěte přípravkem S1960. Výfuky bývají pokryté vrstvou spáleného oleje a silničních usazenin, které standardní odmašťovače neodstraní. Na menší díry a trhliny naneste lepidlo H2400 přímo do poškozeného místa v dostatečné vrstvě. U větších otvorů (nad 3-4 mm) je vhodné použít podkladovou síťku z kovové tkaniny nebo skelné bandáže, kterou přilepíte první vrstvu a poté překryjete druhou. Každou vrstvu nechte schnout minimálně 2 hodiny při 20-30 °C. Po zaschnutí poslední vrstvy lepidlo vytvrdíte zahřátím na 90-100 °C po dobu jedné hodiny. U výfuku to můžete provést dvěma způsoby: buď horkovzdušnou pistolí (nastavení na stupeň 1, vzdálenost 20-30 cm), nebo jednoduše nastartujete motor a necháte ho běžet na volnoběh 30-60 minut - výfuk se při tom přirozeně zahřeje a lepidlo vytvrdí. Jednosložkové keramicko-kovové lepidlo ideální pro opravu výfukových svodů, potrubí a dalších tepelně namáhaných dílů.
Než sáhnete po jakémkoli materiálu, je dobré vědět, jaké teploty v jednotlivých částech výfuku panují. Výfukové svody (manifold) pracují v rozmezí 600-900 °C - sem patří jen materiály s odolností nad 1 000 °C, tedy H2400. První úsek potrubí za svody se pohybuje kolem 400-600 °C, katalyzátor pak dosahuje provozních teplot 300-600 °C. Střední potrubí a rezonátor operují na 200-400 °C, kde si poradí H1000 i H2400. Důležité je pamatovat na to, že tyto teploty se měří při běžném provozu. Při zatížení do kopce, při tažení přívěsu nebo při sportovní jízdě mohou být výrazně vyšší. Lepidlo dokáže zázraky na lokálních poškozeních - díře, trhlině nebo prorezlém sváru. Ale pokud je celý úsek výfuku plošně zkorodovaný a stěna materiálu je oslabená na zlomek původní tloušťky, žádný tmel ani lepidlo problém nevyřeší. V takovém případě je ekonomičtější vyměnit celý postižený díl. Nejúčinnější prevencí proti korozi výfuku jsou delší jízdy. Zní to paradoxně, ale motor, který jezdí jen krátké vzdálenosti po městě, je pro výfuk mnohem ničivější než dálniční kilometry. Po zimě stojí za to výfuk prohlédnout zespodu a ošetřit případné povrchové poškození. Antikorozní ochrana sprejovým zinkem ZN Metal může na exponovaných místech výrazně prodloužit životnost, protože vytváří obětovanou zinkovou vrstvu, která koroduje místo oceli výfuku. Profesionální svaření výfuku v autoservisu vás přijde na 500-3 000 Kč podle rozsahu práce a přístupnosti poškozeného místa. Oproti tomu oprava keramicko-kovovým lepidlem H2400 vyjde na 2 650 Kč za lepidlo plus 241 Kč za odmašťovač S1960. Při správné přípravě povrchu (důkladné odmaštění S1960, mechanické očištění do holého kovu) a dodržení postupu vytvrzení vydrží oprava keramicko-kovovým lepidlem H2400 řádově roky. Lepidlo odolává teplotám do 1 060 °C, vibracím i chemickému působení spalin. Ano, to je jedna z hlavních výhod keramicko-kovového lepidla. Opravu provádíte přímo na vozidle - stačí se k poškozenému místu dostat zespodu (ideálně na zvedáku nebo najížděcích rampách). Výfuk musí být studený, aplikaci provádějte při pokojové teplotě. Keramicko-kovové lepidlo H2400 je po vytvrzení plně vodotěsné a chemicky odolné. Nerozpouští se, nedrolí se a nereaguje s vodou, solí ani jinými chemikáliemi ze silnice. Pokud je oprava provedena kvalitně a výfuk těsní (neprosakují spaliny, nehluční), neměl by být důvod k neprojití STK. Technická kontrola hodnotí funkčnost a těsnost výfukového systému, nikoli metodu opravy.
Ekonomika a praktické poznámky
Výfukové pasty z hobby marketu jsou obvykle na bázi vodního skla nebo jednoduchých silikátů. Odolávají sice vysokým teplotám, ale po vytvrzení zůstávají křehké a pod vlivem vibrací se postupně drolí. Keramicko-kovové lepidlo H2400 naproti tomu tvrdne na pevnost kovu, je mechanicky opracovatelné (lze ho brousit a vrtat) a odolává vibracím, které jsou ve výfukovém systému neustále přítomné. Profesionální svaření bývá dražší, ale často řeší rozsáhlejší poškození. Oprava keramicko-kovovým lepidlem je levnější a má dlouhodobou účinnost, pokud je provedena správně. Při správné přípravě povrchu a dodržení postupu vytvrzení vydrží řádově roky.
Odpověď na otázku, zda je oprava výfuku keramicko-kovovým lepidlem H2400 výhodná, zní: ano, pokud jsou lokální poškození a výfuk není plošně prorezavělý. V takovém případě je ekonomičtější vyměnit celý postižený díl. Profesionální svaření je spolehlivé řešení, ale vyžaduje přístup k prorezlému materiálu a zkušenosti. Opravy motorových skupin se provádějí na vozidle - stačí být pod autem a celý postup je možné provést na místě.
