Lucius Tarquinius Superbus (Zpupný) cca 534-509 př. n. l. sedmý a poslední král Říma.
Předchůdce: Servius Tullius. Nástupce: monarchie zrušena. Rodina: otce: Lucius Tarquinius Priscus, manželka: Tullia (dcera krále Servia Tullia), syn: Sextus Tarquinius, syn: Titus Tarquinius, syn: Arruns Tarquinius, sestra: Tarquinia (matka Lucia Junia Bruta).
Vláda a charakter římského monarchistického režimu
Lucius Tarquinius Superbus je v antických pramenech uváděn jako poslední král Říma, který se dostal k moci násilným převratem po svržení Servia Tullia.
Jeho vláda je líčena jako výrazně centralizovaná a opírající se spíše o sílu než o spolupráci se senátem a aristokracií.
V římské historiografii vystupuje jako typický příklad tyranského vládc e, jehož jednání narušilo dosavadní rovnováhu politického systému.
V římské historiografii se Tarquiniova vláda spojuje také s vojenskou aktivitou a expanzí v oblasti Latia.
Expanze, politika a vnější vztahy
Řím za jeho vlády nadále rostl a upevňoval své postavení, což vytváří kontrast mezi vnějšími úspěchy a vnitřním napětím.
Tarquinovi synové sehráli roli v dalších událostech; zvláště násilný čin Sexta Tarquinia vůči Lucretii se stal bezprostředním impulsem k odporu proti královské moci.
Rape Lucretie a spouštěč povstání
Sextus Tarquinius se údajně dopustil znásilnění Lucretie, ženy Luciuse Tarquinia Collatinuse, a tato událost vedla k vysoce symbolickému vyvrcholení královské moci.
Lucretia se následně zranila a zemřela sebevraždou, aby zachovala čest obyvatel Říma a odstartovala plán na svržení tyranie.
Pád monarchie a vznik republiky
Konec římského království přišel roku 510 př. n. l., kdy byl Tarquinius Superbus z Říma vyhnán a na jeho místo nastoupili dva konzulové, čímž Řím vstoupil do republiky.
Společnost se zvedla díky odhodlání občanů a spojení s významnými rodinami, zejména Luciuse Iuniuse Bruta, kteří položili základy koncepční změny ve vládní architektuře města.
Exil a pozdější osudy Tarquinia
Po vyhnání se Tarquinius opakovaně snažil o návrat, a to jak prostřednictvím vnitřních kontaktů, tak za pomoci vnějších spojenců, včetně etruského krále Larse Porsenny.
Tyto snahy však nebyly úspěšné a definitivně skončily po porážce jeho spojenců v bitvě u Regillského jezera.
Tarquinius tak zůstal v exilu, pravděpodobně v Kúmai, kde také zemřel.
Význam postavy v římské tradici
Význam Luciuse Tarquinia Superba spočívá především v tom, že jeho postava v římské tradici vysvětluje přechod od monarchie k republice.
Historie a prameny
Rodiče, sourozenci, choť a děti Tarquinia jsou uvedeni v různých historických pramenech, jako jsou Livijovy Zrození Říma, Roman Antiquities a další antické texty.
Podle těchto pramenů a pozdějších výkladů se Tarquinius Superbus stal posledním králem, jehož vládu a pád provázely legendy i historické úvahy.

Jak vznikl Řím: Od mýtu k impériu | 1. část
- Lucius Tarquinius Superbus je považován za posledního římského krále.
- Jeho vládu charakterizuje silová centralizace a odpor vůči senátu.
- Událost znásilnění Lucretie se stala katalyzátorem vzpoury a konce monarchie.
- Návrat Tarquinia po exilu byl neúspěšný a Řím vstoupil do éry republiky.
Tabulka s klíčovými fakty
| Událost | Rok | Důsledek |
|---|---|---|
| Nástup Tarquiniů na trůn | 534-510/509 př. n. l. | Centralizace moci, tyranské rysy vlády |
| Zneuctění Lucretie | kolem 509-508 př. n. l. | Odstartování přechodu k republice |
| Vyhnání Tarquina Superba | 510 př. n. l. | Založení římské republiky |
| Bitva u Regillského jezera | kolem 496-499 př. n. l. | Exil Tarquiniiho a definitivní konec monarchie |
tags: #superbus #tarquinius #jeho #smrt