Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je upraven v § 265a a následujících zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). U Nejvyššího soudu se dovolání projednávají v agendě Tdo. Podání dovolání k Nejvyššímu soudu je specifický právní úkon, který se řídí určitými pravidly a postupy, které naleznete níže.
Kdy a kde lze podat dovolání
Dovolání lze podat proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně a jen ze zákonem stanovených důvodů. Tyto důvody jsou dále specifikovány v § 265b trestního řádu a spočívají v některých závažných procesních vadách, v nesprávném hmotněprávním posouzení nebo v nedodržení zákonných podmínek k určitému rozhodnutí. Je možné jej podat jen proti některým významným rozhodnutím, například proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným nebo zproštěn obžaloby, nebo proti usnesení o zastavení trestního stíhání. Dovolání se podává u soudu, který rozhodl v trestním řízení v prvním stupni (okresní nebo krajský soud). Tento soud pak přezkoumá, zda jsou splněny všechny náležitosti podaného dovolání, a učiní případné kroky k odstranění jeho obsahových nedostatků. Po uplynutí celé lhůty k podání dovolání jej doručí Nejvyššímu soudu k dalšímu postupu.
Kdo může podat dovolání
Dovolání může podat obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dále pak nejvyšší státní zástupce nebo příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného.
Zastoupení advokátem
Za obviněného může podat dovolání jen jeho obhájce, a to i v případě, že obviněný v předchozím trestním řízení obhájce neměl. Pokud tedy obviněný chce podat dovolání, musí tím pověřit svého dosavadního obhájce nebo si za tím účelem sám obhájce zvolit. V případě, že obviněný nepodá dovolání prostřednictvím obhájce, ale učiní jen vlastní podání, Nejvyšší soud o něm nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení, nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce. Takové podání se u Nejvyššího soudu vyřizuje v agendě Ntn.
Lhůta pro podání
Dovolání se podává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího nebo stížnostního soudu. Lhůta pro podání dovolání je propadná, to znamená, že ji nelze prodloužit ani její zmeškání prominout. Opožděně podané dovolání Nejvyšší soud odmítne bez věcného přezkoumání. Lhůta k podání dovolání začíná běžet dnem následujícím po doručení opisu rozhodnutí soudu druhého stupně. Pokud připadne konec dvouměsíční lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, konec lhůty se posouvá na nejbližší pracovní den. Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo Nejvyššímu soudu.
Náležitosti dovolání
Dovolání se podává zpravidla písemně (obvykle z datové schránky obhájce do datové schránky soudu) a musí v něm být dostatečně identifikováno, kdo ho podává a komu je určeno, musí být datováno a podepsáno. Dovolání odeslané z datové schránky se považuje za elektronicky podané a podepsané. Dále v něm musí být označeno rozhodnutí, proti kterému se dovolání podává, tedy datum jeho vydání, spisová značka rozhodnutí a soud, který jej vydal. Další náležitostí obsahu dovolání je vymezení výroků, které dovolatel napadá, a rozsahu, v němž tak činí. V dovolání také nesmí chybět označení dovolacích důvodů, tedy konkrétní odkaz na některé z ustanovení § 265b odst. 1 nebo 2 trestního řádu s odůvodněním, v čem spočívá vytýkaná vada napadeného rozhodnutí nebo řízení mu předcházejícího, a to i s poukazem na to, které právní předpisy byly nesprávně vyloženy nebo použity. Závěrem by v dovolání mělo být uvedeno, jak má Nejvyšší soud podle dovolatele rozhodnout, tedy zda má např. zrušit napadené rozhodnutí a přikázat věc k novému projednání soudu nižšího stupně, nebo má ve věci sám rozhodnout. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.
Soudní poplatek a nepřípustnost dovolání
V trestním řízení se za podání dovolání k Nejvyššímu soudu soudní poplatek neplatí. To znamená, že dovolatel, který podává dovolání proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně, nemusí platit žádný poplatek za to, že jeho dovolání Nejvyšší soud projedná. Dovolatel, jehož dovolání je odmítnuto nebo zamítnuto, je však povinen státu dodatečně nahradit náklady dovolacího řízení v paušální částce 10 000 Kč. Dovolání není přípustné proti jinému rozhodnutí, než které je uvedeno v § 265b odst. 1, 2 trestního řádu, např. jen proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti rozhodnutí, které není pravomocné nebo bylo již zrušeno, proti vykonávacímu řízení nebo vydaným jiným orgánem činným v trestním řízení než soudem. Nepřípustné je i dovolání nejvyššího státního zástupce nebo Úřadu evropského veřejného žalobce proti obviněnému, který zemřel; v jeho prospěch však lze dovolání podat.
Řízení o dovolání a jeho délka
Po podání dovolání je jeho opis doručen druhé osobě oprávněné k podání dovolání a poté je se spisem předloženo Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud následně přezkoumá přípustnost a důvodnost dovolání. Rozhoduje o dovolání ve veřejném nebo neveřejném zasedání. To, kdy může být nařazeno neveřejné zasedání, je upraveno v § 265r odst. 1 trestního řádu, a některé podrobnosti k veřejnému zasedání vyplývají z ustanovení § 265r odst. 2 až 7 trestního řádu. Trestní předpisy neupravují žádnou lhůtu, během které by muselo být rozhodnuto o podaném dovolání. Ze statistiky za poslední období však vyplývá, že průměrná délka pro vyřízení dovolání byla v rozmezí 40 až 50 dnů.
Rozhodnutí o dovolání
Dovolání rozhoduje Nejvyšší soud tak, že: a) odmítne dovolání bez věcného přezkoumání rozhodnutí a řízení mu předcházejícího, b) zamítne dovolání po věcném přezkoumání, pokud shledá, že dovolání není důvodné, c) z podnětu důvodného dovolání zruší napadené rozhodnutí a přikáže věc k novému projednání a rozhodnutí, d) přikáže věc k doplnění chybějícího nebo neúplného výroku bez zrušení napadeného rozhodnutí, e) doplní sám chybějící nebo neúplný výrok bez zrušení napadeného rozhodnutí. Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení přípustný opravný prostředek.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu na konkrétních případech
V praxi se uvádí řada usnesení a rozhodnutí Nejvyššího soudu, která řeší přípustnost dovolání, význam jednotlivých dovolacích důvodů a jejich interpretaci s ohledem na zásady procesního a hmotného práva. Zejména upozornění na možnosti aplikace principu ultima ratio, vymezení skutkového stavu a hodnocení důkazů, a na to, že dovolání nesmí zasahovat do zjištěného skutkového stavu věci, ale jen do právního posouzení.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu bývají doprovázena historickými poznámkami k přechodu mezi starým a novým trestním řádem a výkladem, jaké okolnosti lze v dovolacím řízení zohlednit, a jaké nelze měnit vzhledem k určitosti uvedených dovolacích důvodů.
🔍 Jak to chodí u soudu
Tabulka: Náležitosti dovolání a jednotlivé dovolací důvody
| Náležitost | Poznámka |
|---|---|
| Identifikace podávajícího | Jméno, role, kontakty, údaje o oprávněnosti |
| Identifikace rozhodnutí | Datum vydání, spisová značka, soud vydal |
| Uvedení výroků | Nápad na změnu či zrušení rozhodnutí |
| Důvody dovolání | Odkaz na § 265b odst. 1-2 a konkrétní napadení |
| Podpis a datování | Nutné pro platnost |
Škála dovolacích důvodů a jejich aplikace
Podle § 265b trestního řádu lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v tomto ustanovení. Nejvyšší soud posuzuje, zda konkrétní důvody odpovídají dovolacím důvodům a zda lze z nich vyvodit, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Dovolací soud není obecnou třetí instancí a nemůže samovolně přepracovat skutkové okolnosti; musí vycházet ze skutkového stavu zjištěného soudy v obou stupních.
Relevantní související předpisy
- Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
- Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže.
- Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR.
- Usnesení a nálezy Ústavního soudu a další judikatura k dovolacím procesům.