Ruce na volantu ukazují, jakou má kdo povahu. Řeč těla je mnohdy velice výmluvná. Člověk nemusí říct ani slovo. Prozradí o sobě, o své povaze, velmi mnoho už jenom tím, jak stojí nebo sedí. V případě řízení automobilu pak stačí pár vteřin sledovat, jak motorista drží volant. Z polohy rukou na volantu se dá snadno usoudit, o jakou jde povahu a typ řidiče. Držení volantu tímto způsobem, tedy s rukama umístěnými na trojce a devítce pomyslných hodin je to považováno za správnou polohu. Tento způsob držení volantu naznačuje, že je řidič slušný, vychovaný a ohleduplný k ostatním řidičům.
Často je tichý a nerad mluví za jízdy. Rádi vozí cestující na delší cesty, přičemž preferujete klidnou atmosféru bez přílišného rozhovoru. Nerad se nechá vyrušovat, neznamená to ale, že je nespolečenský. Pokud drží řidič volant s rukama umístěnými ve „tři čtvrtě na dvě“, jde se o malé odchýlení od ideální polohy. Tento způsob držení volantu může naznačovat nedostatek sebevědomí a sklony k riskantnímu řízení s větším rizikem dopravních nehod. Během jízdy je na řidiče neradno hovořit. Nebo nedej bože mu radit, jak řídit.
Řidič, který drží volant jednou rukou na věnci, je často cílevědomý, přátelský a povahově snadno přístupný. Má radost z jízdy a rád komunikujete s cestujícími. Přitom však vždy pozorně sleduje dění na silnici. Jakmile se třeba, dá druhou ruku na věnec volantu a plně se soustředí na provoz. Tento způsob držení volantu je na první pohled možná komický, ale ne právě bezpečný. Je typický pro dvě skupiny řidičů. První skupinu obvykle tvoří ženy menšího vzrůstu, které se přidržují volantu a vytahují se nahoru, aby lépe viděly. Druhou skupinou jsou pak tvrdohlaví řidiči s bezmyšlenkovitou povahou.
Kdo drží volant tako, není jako řidič oblíbený. Jdou to typicky řidiči, kteří často projevují pesimistický přístup jak k jízdě, tak k životu. Mají potřebu mít vedle sebe někoho, kdo je poslouchá při stížnostech a neustálých nářcích. Řidiči, kteří mají pravou ruku mimo volant, jsou často sebevědomí a zkušení. Ve skutečnosti neriskují a řídí opatrně a bez křeče. Řidiči, kteří drží volant střídavě nahoře a dole, jsou obvykle snílci, kteří často zapomínají na to, že řídí auto. Obvykle při jízdě hodně mluví a vykládají. Dělají divoká gesta a někdy řídí bez soustředění.
Řidiči, kteří drží volant s oběma rukama dole, jsou často nervózní a snadno se rozruší při nejmenším problému. Jsou noční můrou pro všechny cestující. Cítí se neustále nadřazení a často na ostatní řidiče křičí. Jak držíte volant? Jednou rukou dole nebo nahoře? Jen za malou část s loktem u okna? Nebo oběma rukama, ale v pozici „za deset dvě“? Pokud jste byť jen na jednu otázku odpověděli kladně, pak vězte, že to děláte úplně špatně.
Ještě nedávno se v autoškolách učilo, že volant se drží v takzvané pozici „za deset dvě“. To znamenalo, že ruce jsou ve stejných místech, jako ručičky hodinek v tomto čase. I správná poloha rukou na volantu se dá odvodit od hodin. BESIP správné držení popisuje takto: „Volant je nutno držet v poloze tři čtvrtě na tři. Jiná poloha je dnes nepřípustná. Při vystřelení airbagu a této poloze rukou na volantu dochází k jejich přirozenému rozevření.“
Praktická poloha za volantem a její důležitost
Sedíte za volantem správně? Nejde ale jen o případný střet s airbagem. „Poloha ve tři čtvrtě na tři je klíčová i z dalšího hlediska. Jedině v této poloze držení volantu má řidič v případě nutnosti možnost maximálního pootočení volantem bez přehmatávání. Na obě strany navíc pootočí volant vždy o stejný úhel a není větším problémem po úhybném manévru vrátit vozidlo do původního směru jízdy. Při jakékoliv jiné poloze rukou na volantu toto není možné.“
Příkladem může být průjezd dírou v silnici. Pokud by řidič držel volant třeba jen nahoře nebo jen dvěma prsty s loktem odloženým u bočního okna a projede dírou, mohl by mu náraz vyrazit volant z ruky. Chytat pak v leknutí volant zpět do rukou a korigovat jízdu auta může být velký problém.
Pokud jste někdy sledovali třeba závody F1 nebo rallye, jistě jste si všimli, že všichni piloti mají vždy obě ruce na volantu a právě v oné správné pozici. Jsou si totiž moc dobře vědomi toho, že jen správné držení volantu může zachránit řadu nepříjemných situací, umožnit správný průjezd zatáčkou a nakonec i odvrátit zranění v případě nehody.
Učili jste se držet volant „za deset dvě“ - tedy ruce v polohách 10 a 2 na ciferníku hodin? Tahle poloha byla dlouho standardem, ale s nástupem airbagů přestala být bezpečná a moderní autoškoly ji už nedoporučují. V každé škole smyku se vždy začíná tím samým - správným držením volantu a správnou pozicí za volantem. Učí se to i v běžných autoškolách, ale asi ne dostatečně, když to podle průzkumů zvládá pořádně jen třetina řidičů.
Časté chyby a doporučené polohy
Držení ve spodní části je časté, ať už zleva, nebo zprava, a to i při jízdě v přímém směru. Zatáčet se takhle snad ani nedá - tedy dá, ale s řízením to nemá nic společného. Jedna ruka na 12. Ti největší frajeři drží volant jednou rukou v pozici na 12. hodině. Ponechme stranou negativní vliv takového držení na páteř a přiznejme si, že ani tímto způsobem bychom nezvládli případnou krizovou situaci. Pojem za deset dvě pochází z představy volantu jako ciferníku hodin. Problém je, že moderní auta mají airbagy přímo ve volantu. Při nárazu airbag vystřelí během zlomku sekundy s velkou silou směrem k řidiči. Z tohoto důvodu autoškoly i výrobci aut dnes doporučují jinou polohu: ruce na „tři čtvrtě na tři“ (tedy na pozicích 9 a 3 na ciferníku), případně lehce níže na „za deset čtyři“ (8 a 4).
Existuje ale jedna reálná výjimka - u historických vozidel bez airbagu ve volantu a bez posilovače řízení poloha za deset dvě pořád dává technický smysl. Stejně tak se s ní běžně setkáte na motokárách, kde airbag řešit nemusíte. Pozici tři čtvrtě na tři si nemusíte jen představovat - u většiny moderních aut vám ji přímo napoví tvar volantu.
Řada výrobců dnes dělá věnec volantu mírně zploštělý nebo s ergonomickým vybráním pro palce přesně v místech 9 a 3 hodin. Pokud váš volant tuhle úpravu nemá, najděte si polohu jednoduše: položte obě ruce symetricky na levou a pravou stranu věnce tak, aby loket zůstal mírně pokrčený, a zkontrolujte, že obě ruce svírají s volantem stejný úhel. Stejně důležitá je vzdálenost sedadla od volantu. Po opření zad o opěradlo by vám při natažené paži mělo zápěstí ležet na horní hraně věnce.
Poloha tři čtvrtě na tři má ještě jednu výhodu: umožňuje otočit volantem téměř o půl otáčky bez jakéhokoli přehmatávání. Vyhněte se naopak křížení rukou přes sebe. Vypadá to sice efektně, ale v okamžiku, kdy byste museli reagovat na neočekávanou překážku, máte ruce v nevýhodné pozici a reakční čas se prodlužuje přesně tam, kde na něm nejvíc záleží.
Pokud chcete techniku bezpečné jízdy a zvládání krizových situací natrénovat opravdu důkladně, nejlepší cestou je škola smyku - tam si vyzkoušíte, jak moc rozdíl mezi správným a špatným držením volantu v praxi je. Mimochodem, i samotné autoškoly se v tomhle postupně sjednocují. Takhle je to správně - poloha tzv. „tři čtvrtě na tři“. Pouze takto máte řízení vozidla plně pod kontrolou, jste schopni nejvíc natočit volant, aniž byste museli přehmatávat či po něm ručkovat, a můžete okamžitě reagovat na všechny krizové situace - úhybný manévr, kontra a podobně.
Tak už víte, jak se správně drží volant - místo „za deset dvě“ tedy „tři čtvrtě na tři“.
Nastavení sedadla a bezpečnost při jízdě
Druhou neméně důležitou věcí je správné nastavení sedadla - vzdálenost od volantu a poloha opěradla. Takhle je to správně - horní a dolní končetiny nejsou ani natažené, ani příliš pokrčené. Pokud i při prošlápnutí pedálů nadoraz nejsou nohy propnuté a v lokti je zhruba pravý úhel, sedíte dobře. Zkontrolujte si zároveň, že bezpečnostní pás vede přes rameno a ne přes krk - i to je součást správného sezení, ne jen samotné držení volantu. Vyplatí se taky zkontrolovat výšku opěrky hlavy - horní hrana by měla být zhruba v úrovni vašich očí nebo výš, ne v úrovni krku. Nízko posazená opěrka totiž při nárazu zezadu nechrání, naopak zvyšuje riziko poranění krční páteře.
Poloha za deset dvě dávala smysl u starších aut s velkými volanty bez posilovače řízení, kde bylo potřeba víc síly a většího rozsahu pohybu. Ano. Airbag se rozvine během zlomku sekundy velkou silou. Návyk „za deset dvě“ se nezmění přes noc, zvlášť pokud jste ho takhle jezdili roky. Zkuste si ale při příští jízdě vědomě přehmátnout na tři čtvrtě na tři a poslouchat, jak se auto chová při zatáčení - rozdíl v kontrole nad volantem ucítíte hned po pár kilometrech.
Mnozí z nás za volantem tráví podstatnou část dne a řízení je pro ně intuitivní činností. A málokdo drží volant tak, jak nás to učili v autoškole. Disciplinovaní, rozvážní a sebejistí, dodržují předpisy a neradi se za volantem vybavují. Dovezou vás do cíle bezpečně, ale velkou zábavu po cestě nečekejte. Řídí bez radosti, čistě účelově, nejraději jezdí sami. Po cestě vyhodnocují všechna potenciální nebezpečí, která se mohou vyskytnout, a rádi se o své úvahy podělí. Mohou také panikařit, bědovat či propadat beznaději. Jsou pyšní na své zkušenosti. Neriskují zbytečně, ale ani se riziku nevyhýbají. Řízení je nezatěžuje, rádi si povídají se spolujezdci a vtipkují o ostatních řidičích.
Za volantem jsou klidní a veselí, řídí uvolněně, nevadí jim povídat si s posádkou vozu, ale zároveň dávají pozor na cestu. Nenávidí zácpy, složité dopravní situace, víceproudové silnice, objížďky. Milují riziko, řízení je pro ně hra. Rádi jezdí rychle, riskantně předjíždějí, klidně zprava. Pokud je budete napomínat, aby jeli opatrně, ještě přidají. Stále nervózní a podráždění, postrach spolujezdců i ostatních řidičů.
Ve čtvrtek večer jsem jel s "podvalem" do Belgie pro auto, přijel jsem dnes ve 4 ráno a moc bych každému přál, aby si zkusil 2200 km a celkem 32 hodin držet volant takto "předpisově" Osobně ty ruce používám všelijak i když mám za autem nějaký 2tuny. Ono to ani jinak při takové dálce nejde, protože z toho ty ruce bolej a to nejen ruce, ale i prdel.
Většina lidí si neuvědomuje zásadní věc a to AIRBAG. Při aktivaci minimalně zlomi zápěstí při držení vyšším než 14:45. Tady je správná pozice jen jedna, a dřívější za 13:50 je přítěž. Je to vidět i na nižším umístění „operátka“ pro palce v nových vozech. Jinak samozřejmě v 99% případů záleží na zvládnutí aktuální situace a osobním zvyklostem. Správné je to ale již zminených 14:45 a to i technicky (vs. chybné přehmatávání volantu při prudším zatáčení).
Zatáčení a ovládání volantu
Časté poznámky a diskuse o názorech na držení volantu
Diskuse ukazují, že lidé mají různá názory a zkušenosti. Držení volantu je silně individuální a záleží na typu auta, sedadle, váze řidiče a dalších faktorech. Někteří upřednostňují 3/4 na 3, jiní 9-3 nebo 10-2, a někteří volí varianty podle délky cesty či komfortu. Důležité však zůstává, že v krizových situacích je klíčová detekce a rychlá reakce, která se nejlépe dosahuje právě správnou polohou rukou na volantu a správným nastavením sedadel.
- Připoutat se a zkontrolovat zrcátka a polohu sedadla.
- Udržovat ruce na volantu v bezpečných polohách pro rychlou reakci.
- V krizové situaci nepotlačovat instinkt a držet volant pevně.
- V automotoškolách se postupně sjednocují doporučení ohledně poloh volantu.
Každý člověk bude nejlépe ovládat volant v poloze, která mu vyhovuje a zároveň umožní bezpečné zvládnutí vozidla. Přesto je z hlediska bezpečnosti optimální polohou „tři čtvrtě na tři“ a správné nastavení sedadla včetně výšky a opěrky hlavy.