Nová Škoda Superb se světu poprvé ukáže už ve čtvrtek 2. listopadu večer. Připomeňte si, co příchodu v pořadí již čtvrté novodobé generace předcházelo. První generace Superbu, nové vlajkové lodi škodovky, se představila na frankfurtském autosalonu v září 2001. Automobil, který technikou i designem vycházel z Volkswagenu Passat páté generace, se vyráběl sedm let a z výrobních pásů v ČR, Číně či Indii jich sjelo necelých 134.000 kusů. Důvodem poměrně nízkého zájmu o vůz přitom nebyla jen vyšší cena nebo to, že zákazníci nebyli ještě připraveni na spojení jména Škoda a prémiovějšího vozu, ale také rozhodnutí nevyrábět kromě sedanu i praktičtější verzi kombi. Přestože celkové prodeje první generace superbu nedosáhly ani roční produkce Škody Octavia z přelomu století, jednalo se nakonec pro továrnu v Mladé Boleslavi o důležitý mezník. Auto, o kterém bývalý prezident Václav Klaus řekl, že v porovnání s Audi A8 moc "drncá", totiž škodovce pootevřelo cestu do střední třídy. Superb se prezentoval jako manažerský vůz a oplýval prostorem, vrcholná varianta byla osazena šestiválcovým motorem o objemu 2,8 litru. Škoda se v této kategorii pevně uchytila s druhou generací superbu, která se představila na ženevském autosalonu v březnu 2008. Nový model už zvenku nepřipomínal VW Passat, byl také delší a širší. Navíc dostal neobvyklý systém pátých dveří Twindoor, díky kterému se zavazadlový prostor mohl otevírat buď jako u sedanu, nebo se otevřela celá záď podobně jako u octavie. Hlavně ale nabídku rozšířila verze kombi, který výrazně přispěla ke komerčnímu úspěchu druhé verze Škody Superb. Automobil, kterému kritici vyčítali trochu nevyvážené proporce (na svou délku byl trochu úzký), se podobně jako jeho předchůdce vyráběl sedm let a celkem jich vzniklo skoro 619.000 kusů - tedy skoro pětkrát více než první generace. Třetí generace superbu byla představena v roce 2015 a její design vzbudil prakticky jen pochvalné reakce. V roce 2019 pak přišel facelift, kromě nápisu Škoda na zádi místo tradičního loga se tehdy model dočkal i plug-in hybridní technologie. Superb iV se stal první škodovkou s tímto druhem pohonu. Třetí generace superbu se dosud vyrobilo přes 800.000 kusů. Nová generace, která se představí 2. Zatímco dosavadní tři generace superbu se vyráběly v závodě v Kvasinách na Rychnovsku, čtvrtá generace tohoto luxusního vozu se bude vyrábět spolu s novou generací Volkswagenu Passat v továrně automobilky Volkswagen v Bratislavě. Nový superb zůstane ve variantách liftback a kombi, jeho dvojče passat ale bude k dispozici již jen jako kombi. Přesun výroby obou modelů do Bratislavy oznámil Volkswagen v roce 2020. Do nového výrobního programu společnost investuje přes 400 milionů eur (9,5 miliardy Kč), její celkové investice v zemi tím přesáhnou pět miliard eur (120 miliard Kč). Výroba passatů a superbů se plánuje na výrobní lince, ze které už nyní sjíždějí modely Škoda Karoq a Volkswagen up! včetně jeho elektrické verze. Slovenská továrna Volkswagenu montuje také vozidla Volkswagen Touareg, Audi Q7, Audi Q8 a Porsche Cayenne. Superb, který se začal vyrábět v roce 2001, navázal po více než půlstoletí na stejnojmenné limuzíny z Mladé Boleslavi, které ve své době patřily k nejluxusnějším produktům československého automobilového průmyslu. První se představila v roce 1934 Škoda 640 Superb s dvouapůllitrovým motorem o výkonu 55 koní, postupně přišly typy s většími a výkonnějšími pohonnými jednotkami, do 40. let se ale vyrobilo jen něco přes 700 superbů. Za války pro potřeby německé armády vznikaly štábní vozy odvozené od superbu, kterých vzniklo více než 1600. Barvy společnosti Škoda Auto na čtvrtém ročníku prestižní Chateau Loučeň Concours d´Elegance hájí trojice automobilů ze ŠKODA Muzea: proudnicový prototyp Škoda 935 Dynamic, impozantní Škoda Superb 4000 s vidlicovým osmiválcem a Škoda Rapid. Chateau Loučeň Concours d´Elegance má ke značce ŠKODA velmi blízko, k historicky nejvýznamnějším majitelům středočeské památky, v jejímž areálu prestižní soutěž probíhá, patřil kníže Erich Thurn-Taxis. ŠKODA Muzeum letošní akci, která proběhne o víkendu 3.-4. června, obesílá trojicí významných vozidel, reprezentujících produkci 30. let. Od premiéry aerodynamického, dobovou terminologií proudnicového prototypu ŠKODA 935 DYNAMIC na Pražském autosalonu 1935 letos uplynulo 82 let. Na domácí obnovenou premiéru se mohou těšit právě návštěvníci Chateau Loučeň Concours d´Elegance. Automobil unikátní koncepce s dvoulitrovým motorem před zadní nápravou, poháněnou prostřednictvím elektromagneticky řazené převodovky Cotal, byl od čtyřicátých let používán v běžném provozu. Jeho současná podoba, v maximální míře věrná původnímu provedení, představuje výsledek dlouholeté pečlivé práce restaurátorských dílen ŠKODA Muzea a špičkových českých specialistů. Široká veřejnost bude moci tento jedinečný vůz obdivovat v expozici Škoda Muzea od 1. Sedan Škoda Rapid z roku 1935 dokládá, že také sériová produkce nabízela vedle vysoké užitné hodnoty i velkou dávku elegance a uplatnila se v ní celá řada moderních konstrukčních řešení. S prototypem Škoda 935 Dynamic ji spojuje například nezávislé zavěšení všech kol či centrální trubkový nosník, nahrazující konvenční rám podvozku. S prémiovým modelem Škoda Superb se motoristé setkávali od roku 1934, vývojová řada předválečné generace vyvrcholila na přelomu 30. a 40. let reprezentativním vozidlem Škoda Superb 4000 o impozantních vnějších rozměrech 5700 x 1800 x 1750 mm. Jednalo se o první vidlicový osmiválec značky ŠKODA, který při objemu 3991 cm3 disponoval výkonem 96 k (71 kW) a opulentní limuzínu zrychlil až na 135 km/h. Soutěž Chateau Loučeň Concours d´Elegance je letos pořádána již počtvrté, a to v termínu 3. - 4. června. Nedaleko dálničního spojení Prahy s Mladou Boleslaví ležící zámek Loučeň pochází ze 17. století. Návštěvníky okouzluje mimo jiné svým anglickým parkem o rozloze 20 hektarů. V tomto atraktivním prostředí bude prestižní akce Chateau Loučeň Concours d´Elegance tentokrát hostit více než 80 historicky významných vozidel. Líbil se vám článek? Přerovský zámek se nachází uprostřed městské zástavby na západní straně travertinového návrší vypínajícího se nad levým břehem řeky Bečvy. Jedná se o čtyřkřídlý objekt s válcovou věží obklopený ze dvou stran suchým příkopem, přes který vede zděný most. Již v 11. a 12. století existovalo opevněné hradiště, které se rozkládalo na celé ploše Horního náměstí. V první polovině 13. století vznikla v severozápadní části náměstí (dnes č. p. 26) zděná stavba, oddělená od zbytku komplexu suchým příkopem. Ve 14. století k ní byl přistavěn palác. Kamenný hrad roku 1253 neúspěšně dobývala uherská vojska. Za husitských válek byl silně poškozen prostor města i hradu. Nejstarší kamenné prvky v prostorách dnešního zámku pochází z první poloviny 15. století. K zásadní přestavbě celého Horního náměstí došlo za Viléma z Pernštejna, který získal panství do dědičného držení v roce 1487. Vilém nechal vystavět pozdně gotický hrad, jehož tehdejší přízemí je současné zahloubené dolní podlaží. Hrad se skládal z patrového paláce s kaplí a útočišné okrouhlé věže, která se stala významnou součástí městské fortifikace. Pozdně gotické jádro se dochovalo také v patrovém křídle severně od věže. První etapu přestavby pozdně gotického hradu na renesanční zámek provedl Vratislav z Pernštejna ve druhé polovině 16. století. Bylo postaveno východní renesanční křídlo zámku se vstupním portálem, který byl v 18. století barokně upraven. Zámek získal trojkřídlou dispozici s nepravidelným obdélným nádvořím. Prvním majitelem panství, který si Přerov vybral za trvalé sídlo, byl Karel starší ze Žerotína (1598 až 1636). Tomuto záměru bylo nutné přizpůsobit podobu přerovského zámku. Citelně chyběly volné obytné i provozní prostory. V letech 1612 až 1615 tak byla dovršena renesanční přestavba zámku za účasti místního stavitele Gregora. Vzniklo druhé patro všech zámeckých křídel i nové obytné patro věže, na kterou byly umístěny hodiny. V místech zámeckého příkopu byly postaveny konírny. Karel starší ze Žerotína se jako nekatolík vystěhoval v roce 1629 do Vratislavi. V roce 1633 se do Přerova vrátil a o tři roky později zde zemřel. Jeho dědicové již v Přerově nesídlili. Roku 1772 dal tehdejší majitel zámku Arnošt svobodný pán Petrasch snést homolovité zakončení věže zámku, kvůli jejímu špatnému stavebnímu stavu. Vznikla jakási „světelná věž“, rozhledna do kraje. Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku byly provedeny až v první polovině 19. století za Antonína hraběte Magnise a jeho syna Viléma. V jižním křídle byl zřízen balkon. Nad částí zámku byla vybudována nová mansardová střecha. Již na konci 19. století přestaly zámecké místnosti sloužit pro účely bydlení. Byly zde kanceláře, prostory využívaly některé třídy přerovských škol a po určité dobu sloužily také jako vězení. Od roku 1918 je vlastníkem zámku město Přerov, které v letech 1927 až 1930 provedlo za dozoru Památkového úřadu rozsáhlou rekonstrukci. Interiér zámku byl adaptován pro muzejní expozice a depozitáře. Mimo jiné byla zbourána žerotínská konírna a na místě starší, klenuté dvoupodlažní spojovací chodby vybudován velký přednáškový a výstavní sál. Z dnešního pohledu byly zásahy prováděny necitlivě. Například byla zrušena velká část původních klenebních a stropních konstrukcí a nahrazena novými. Odkryté architektonické detaily ze starších stavebních fází byly vyjmuty a umístěny na různých místech na fasádě a v interiéru. V roce 1998 dostala zámecká věž novou siluetu odvozenou ze starých vyobrazení města. Revitalizace zámeckého areálu pokračovala v dalším desetiletí úpravou Mervartova sálu se zázemím, rovněž bylo provedeno statické zajištění budov, rekonstruovány krovy, střecha, fasáda s okny a vstupními vraty, vytápění budov a předlážděno nádvoří.
Od 10. V polovině března 1939 okupovala hitlerovská vojska již dříve okleštěné území Čech a Moravy a vznikl tzv. protektorát. Válka byla za dveřmi, ale výroba automobilů ještě pokračovala. V Mladé Boleslavi v té době vznikala poslední padesátikusová série vozů Škoda Superb, poháněných řadovým šestiválcem SV o objemu 2,9 l. Na rozdíl od předcházejících sérií v ní neměly převahu limuzíny, ale tři desítky čtyřdveřových polokabrioletů s pevnými rámy dveří, šesti bočními okny a skládací textilní střechou. Byly určeny pro jihoslovanskou armádu, všechny dohotoveny v květnu 1939 a do Jugoslávie expedovány počátkem června. Podle továrních záznamů bylo celkem vyrobeno 334 kompletních vozů Škoda Superb s motory SV 2,9 l a 15 podvozků ke karosování. Několik (patrně sedm) šestimístných limuzín této řady ročníku 1938 mělo rozvor náprav 3400 mm a prodlouženou tovární karoserii. Pro Pražský autosalon, plánovaný na říjen 1938, který se ovšem nekonal, připravovali v Mladé Boleslavi překvapení, a to limuzínu Superb 4000, vybavenou osmiválcovým motorem (V8) OHV, 3991 cm3 (ø 84 x 90 mm), o výkonu 96 k (71 kW) při 3500 min‑1. Osmiválec byl spojen s třístupňovou převodovkou Warner, doplněnou rychloběhem, a podle továrních údajů měl mohutné limuzíně s pohotovostní hmotností 2180 kg udělovat rychlost až 130 km/h a umožňovat dlouhodobě držet tempo 100 km/h. Superb 4000 měl páteřový rám s rozvorem náprav 3400 mm a rozchodem kol P/Z 1460/1500 mm; od šestiválců se mimo jiné odlišoval zadní nápravou. Vedle jednoho prototypu s karoserií sedan a jedné dohotovené limuzíny s motorem V8 byla na podzim roku 1939 připravena k montáži i druhá karoserie v provedení limuzína a sady komponentů pro devět dalších podvozků osmiválových Superbů s interním označením 919. Řadu měsíců zůstaly tyto polotovary ve skladech automobilky, až koncem května 1940 bylo rozhodnuto dokončit druhou limuzínu a smontovat zbývající podvozky. Limuzína jezdila od podzimu 1940 jako služební vůz ředitelství automobilky, zatímco osm zbylých podvozků bylo v létě 1941 opatřeno otevřenými karoseriemi. Všech osm vozů bylo v polovině srpna 1941 expedováno do polské Wroclawi, tedy do Breslau v tehdejším nacisty ovládaném Generálním gouvernementu. Příjemcem byla firma Hobag Holzbau A. G., jež v této oblasti provozovala několik táborů nucených prací. Další osudy otevřených vozů V8 jsou nejasné, zatímco obě limuzíny Superb 4000 byly krátce po válce repasovány a zapůjčeny československému ministerstvu zahraničí. Jezdili v nich ministr Jan Masaryk a státní tajemník Dr. Vladimír Clementis. Vraťme se ale do jara 1939, kdy byla zahájena výroba vozů Superb 3000, zařazených do 11. série. Měly standardní rozvor 3315 milimetrů a poháněl je řadový šestiválec OHV o objemu 3137 cm3 (ø 80 x 104 mm) a výkonu 85 k (63 kW) při 3500 min‑1, spojený se čtyřstupňovou převodovkou. Do jara 1940 vzniklo celkem 50 podvozků této série, z nichž 41 bylo karosováno jako limuzíny a pět jako sedany. Nejméně patnáct limuzín bylo v prodloužené verzi s rozvorem 3415 milimetrů a celkovou délkou 5270 mm. Součástí jedenácté série byly i čtyři podvozky, jež posloužily ke stavbě sanitních vozů pro Německý červený kříž (DRK). Celková výroba vozů Škoda Superb 3000 z let 1937 až 1940 čítala 63 kusů, včetně čtyř podvozků. Jedna limuzína s motorem OHV odešla v červenci 1939 do Polska spolu s jinou vybavenou šestiválcem SV, další limuzína s motorem OHV byla v září 1939 vyvezena do Jugoslávie. V dubnu 1940 putovalo do Jugoslávie dalších osm limuzín jedenácté série s motory OHV. Od června 1940 začaly výrobní linku v Mladé Boleslavi opouštět vojenské automobily s typovým označením 952 a německým armádním kódem Kfz 15. Pod hranatou otevřenou karoserií s plátěnou skládací střechou se skrýval upravený podvozek Superb 3000. Vpředu přibyly k příčnému listovému peru vinuté pružiny, vzadu uzávěrka diferenciálu. Pohon obstarával šestiválec OHV 3,14 litru o výkonu 85 k (63 kW), převodovka byla čtyřstupňová. Do léta 1943 z továrny vyexpedovali celkem 1546 vojenských Superbů v tomto provedení, k nimž je třeba připočítat třicet sanitek zhotovených od června 1942 do března 1943 a sto velitelských kabrioletů s oblými boky a zádí, vyrobených v Mladé Boleslavi od září do prosince roku 1943. V poválečných letech byla Škoda Superb OHV označována jako výběhový typ, její -produkce v letech 1946 až 1950 nepřekročila 160 kusů. Převzala podvozek předváleč-ného typu 924 s rozvorem náprav 3315 mm a šestiválcem 3,14 litru OHV o výkonu 85 k (63 kW) se čtyřstupňovou převodovkou. Jen volant byl přemístěn na levou stranu. Superb dostal nově tvarovanou karoserii, jejíž poněkud boubelaté linie navazovaly (ovšem ve větších rozměrech) na menší Škodu 1101 Tudor. Luxusní charakter vozu zdůrazňovaly trojice ozdobných lišt na předních i zadních blatnících. Mohutný čtyřdveřový sedan se šesti bočními okny a děleným čelním sklem byl dlouhý 5300 mm, široký 1860 mm a vysoký 1650 mm. Další černé sedany následovaly na jaře a v létě 1947, jeden byl v červnu 1947 exportován do Jugoslávie. Po něm tam v letech 1947 a 1948 odešlo dvanáct dalších Superbů, včetně dvou exemplářů vystavených v říjnu 1947 na Pražském autosalonu. Jeden měl karoserii šedomodré barvy v kombinaci s tmavomodrou střechou, druhý byl ve zlatavé metalíze. Patřily mezi čtyřiceti automobilů Superb, karosovaných v Kvasinách. Vysokomýtská karosárna Sodomka postavila pro Pražský autosalon 1947 elegantní dvoudveřový kabriolet Škoda Superb, jenž se obešel bez výše zmíněných lišt na blatnících. Stejné řešení zvolil i karosář Oldřich Uhlík, v jehož mezitím znárodněném závodě v Praze-Strašnicích se od září 1948 stavěly čtyř-dveřové polokabriolety Superb se šesti bočními okny, určené pro ministerstvo vnitra. Čtyři byly v přehlídkovém provedení opatřeném příčným obloukem, jehož se před zadním sedadlem stojící potentát mohl držet. Při oslavách prvního výročí komunistického Vítězného února toho využili prezident Klement Gottwald i předseda vlády Antonín -Zápotocký. Většinu z dalších 72 polokabrioletů zhotovili ve strašnické karosárně během roku 1949, několik posledních dokončili počátkem roku 1950. Tím skončila produkce klasických automobilů Škoda Superb. Největší chloubou mladoboleslavské automobilky je Škoda Superb, která je momentálně nejluxusnějším v Česku vyráběným automobilem. A v ničem si nezadá ani s konkurenčními modely zahraničních automobilek.
Historie a předchůdci
1. 2. Ze Superbu vycházel koncept Škoda Tudor. Mělo jít o sportovní kupé vzhledem velmi podobné Superbu. 3. Nejvyšší výbavový stupeň označovaný Laurin & Klement byl představen teprve při faceliftu první generace Superbu v roku 2006. 4. 5. Druhá generace Superbu byla v roce 2009 magazínem Top Gear označena jako nejlepší luxusní auto roku. V roce 2012 ho pak německý Auto Motor und Sport označil za nejlepší auto roku v kategorii zahraničních. 6. Škodu Superb používá jako svůj služební vůz také český prezident Miloš Zeman, který si českou značku nemůže vynachválit. Kancelář prezidenta má pronajaté celkem tři shodné vozy v nejvyšší výbavě. 7. Superb třetí generace si získal vysoký ohlas v zahraničních médiích. Britské magazíny Telegraph, Autocar, Top Gear a Auto Express ho ohodnotily známkami 9/10, 4/5, 8/10 a 5/5. 8. Bezpečnost na nejvyšší úrovni je pro Škodovku samozřejmostí. 9. U všech čtyř výbavových stupňů trojkového Superbu jsou v základní výbavě litá kola. 10. Superb to nehraje jenom na luxus, ale také na praktičnost. Určitě jste si nepořídili BMW, abyste ho museli schovávat, naopak, chcete se pochlubit!
Historie a modelové řady
V roce 1934 přešla automobilka Škoda od žebřinového rámu podvozku k nové koncepci podvozku a změnila i názvosloví. Veřejnosti byly představeny dnes již známé modely Popular, Rapid a Favorit. Nabídku doplnil nový vrcholný čtyřdveřový sedan Škoda Superb. Superb měl nový odolný páteřový rám a nezávislé zavěšení kol s příčnými listovými pery. K dalším přednostem patřila vyspělá 12V elektroinstalace a jednookruhové hydraulické bubnové brzdy. O skvělý výkon se staral velmi kultivovaný řadový šestiválec s rozvodem SV a objemem 2 492 cm³, spojený s manuální čtyřstupňovou převodovkou se synchronizovaným třetím a čtvrtým rychlostním stupněm. Nejdůležitější však byl jízdní komfort vozu, tedy přednost, na kterou se klade důraz i u nové generace modelu Superb. Škoda Superb se vyráběla v několika sériích, které se lišily designem, karoserií, počtem sedadel a použitými motory. V roce 1939 představila automobilka Škoda nejvýkonnější verzi modelu Superb. Superb 4000 byl vůbec prvním vozem značky Škoda, který byl vybaven zcela novým motorem V8 s rozvodem OHV, objemem 3 990 cm³ a výkonem 72 kW. Během druhé světové války se Superb vyráběl jako osobní automobil, vojenský sanitní vůz, ale také jako velitelský kabriolet. Návštěvníci Škoda Muzea mohou vidět stříbrný Superb 913 z roku 1936, černý Superb 3000 OHV z roku 1939, zlatý Superb 4000 OHV z roku 1948 a jediný dochovaný Superb 4000 OHV s větším motorem V8 z roku 1940 v tmavě hnědé barvě. 5. Dodnes pro svůj design obdivovaná limuzína Škoda Superb letos oslavuje 90. narozeniny. Luxusní model, na jehož designu se podílel Vladimír Matouš se znovuzrodil v roce 2001 a od té doby došlo k vývoji po další generace. „Ještě předtím, než se v roce 1934 začala psát historie modelové řady Superb, vyráběla automobilka Škoda v letech 1926 až 1930 prestižní vozy v rámci licenční produkce limuzíny Hispano-Suiza. Vůz španělsko-švýcarské značky z roku 1928 bude také na stánku Škoda na pařížském výstavišti. Modelová řada Superb je na stánku Škoda zastoupena třemi šestiválcovými historickými vozy v různých provedeních z let 1936, 1938 a 1948. „Historicky první vůz tohoto jména byl uveden v roce 1934. Automobil, na jehož celkovém ztvárnění se podílel Vladimír Matouš, užíval podvozek s nezávislým odpružením předních i zadních kol listovými pery, dělenou zadní nápravu (zavěšenou v silentblocích) či hydraulické brzdy. Jeho karosářský výraz, jemuž dominovaly samostatné blatníky a strmá maska chladiče, dotvořily balonové pneumatiky a chromové detaily.
