Krůta domácí (Meleagris gallopavo domesticus) je po pštrosech největší domestikovaný pták a zároveň jedno z mála zvířat domestikovaných na americkém kontinentě. Je potomkem krocana divokého a chová se především pro maso; používá se také peří, trus, zřídka vejce. Venkovské i městské populace jej znají jako významného producenta masa a bílkovin, s dopadem na gastronomii i zemědělství.
Historie a původ pojmenování
Domestikace krocana divokého byla zahájena asi před 3000 lety ve Střední Americe, nejprve na pláních středního Mexika. Šíření Evou bylo rychlé; krůty se dostaly do Evropy během 16. století a jejich šíření bylo zahájené v Portugalsku, Španělsku a následně i v dalších zemích. Španělské výpravy původně domýšlely Indii, renesanční přírodovědci pak označovali krůty za indické slepice, což se odráží i v řadě jazykových odkazů na krůtu jako „indějka“, „indyk“ a podobně. Anglický název turkey zůstává důkazem původních evropských domněnek o jejich nalezišti. Krůty byly do Evropy dováženy pro maso, peří a potřebu ozdobného ptactva na dvorech.
V českých zemích se chov krůt rozšířil až v 18. století; na jaře a na podzim byly krůty dováženy z loveckých oblastí a chován na dvorech, později i mezi sedláky. V 19. století nastal nárůst chovu a ve 20. století se komerční chov krůt pro maso plně rozvinul, spolu s modernizací chovných systémů a výživy. V Česku dnes převládá komerční chov ve velkochovech s líhní vajec a intenzivní krmné dávky pro rychlý růst a vysokou jatečnou hmotnost.
Taxonomie a klasifikace
Krůta patří do říše Živočichové, kmen Strunatci, podkmen Obratlovci, třída Ptáci, podtřída Letci (Neognathae), řád Hrabaví (Galliformes), čeleď Bažantovití (Phasianidae), podčeleď Krocaní (Meleagridinae), rod Krocan (Meleagris) a druh Krocan divoký (M. gallopavo).
Biologie a ekologie
Krůty jsou výrazně větší než jejich divoký předek; divocí krocan obvykle nedosahuje 10 kg, zatímco některé domácí plemena mohou vážit až 30 kg. Samec je krocan, samice krůta; samec má ve válkách toku výrazně vyvinuté kožní výrůstky a ocas roztahuje do vějíře. Hlavní stereotyp toku zahrnuje hudrování, klanění a napínání krku; samec také rozeznívá barevné laloky na hlavě a krku. Inkubační doba vajec krůty bývá až kolem 28-30 dní.
Krůty jsou chovány pro maso a vejce; vejce se snášejí pravidelně a mohou být využívána stejně jako slepičí vejce. Krůty nesnídají tak hojně v kurníku a často noční odpočinek tráví na stromech či vyvýšených místech. Chov krůt je v některých hospodářstvích doprovázen volným výběhem, ale v moderním komerčním chovu se obvykle drží ve halách s řízeným světelným režimem.
Chov a plemena
V současnosti existují čistokřelá plemena i hybridy zaměřené na vysokou snášku vajec a vysoký přírůst hmotnosti. Mezi známé hybridy patří různé typy bílých širokoprsých kříženců, které dosahují vysoké jatečné výtěžnosti, ale vyžadují specializovanou péči a řízené podmínky. Krocani (samec) bývají chováni s cílem získat co největší hmotnost; krůty (samice) se vykrmují tak, aby byly vhodné pro potravinářství a zajištění kvalitního masa.
V Česku se širokoprsé typy chovají především pro produkci masa a někdy pro vajíčka, ačkoliv tradiční plemena stále nacházejí své místo na statcích a v domácnostech. Výběr hybridů a plemen je provázen diskusí o rychlosti růstu, konverzi krmiva, kvalitě masa a ekonomické efektivitě. Dlouhodobě se diskutuje o vyváženosti mezi rychlým růstem, odolností vůči nemocem a kvalitou masa.
Chovné podmínky a výživa
Odchov krůťat vyžaduje pečlivé řízení teploty a světelného režimu. Základní teplota líhně je kolem 32-34 °C v prvních dnech, postupně se snižuje. Krůťata vyžadují časté krmení a přístup k vodě; počáteční granule musí být jemné a snadno stravitelné. Postupně se zavádí menší krmné dávky, ale vyšší energetická a dusíkatá složka krmiva, aby bylo dosaženo správného růstu prsní svaloviny. V older age se diety posunou směrem k semene, zrninám a zelenému krmivu. Do 12-14 týdnů se v krmivách zvyšuje obsah antikokcidik a následně se před porážkou snižuje jejich podíl, aby se minimalizovaly rezidua.
Krůty potřebují také minerální doplňky, zejména vápník a fosfor, které jsou důležité pro tvorbu kostry a pevnost prsních svalů. U chovu v intenzivních podmínkách bývá užívána vysoce kvalitní sójová mouka, rybí moučka a další doplňky pro zajištění vysoké biologické hodnoty bílkovin. Krůťata a mláďata vyžadují pečlivou kontrolu imunity a vakcinační programy proti běžným chorobám drůbeže.
Růst a produkce
Hybridní krůty dosahují výrazně vyšších jatečných hmotností a vyššího podílu masa na kg živé hmotnosti ve srovnání s tradičními plemeny. Většina velkých plemen dosahuje porážkové hmotnosti 18-20 kg pro krocan a kolem 9-12 kg pro krůtu ve standardních cyklech okolo 20-22 týdnů. Při zvažování ekonomiky existují moderní postupy jako dvoufázový výkrm, který separuje fáze chovu krocana a krůty a zvyšuje efektivitu konverze krmiva a masa. Krůťata se líhnou z násadových vajec, která bývají sexovaná a v líhni je zkrácen zobák z důvodu kanibalismu. Budovy pro výkrm jsou tepelně izolované, s nuceným větráním a osvětlovacími systémy pro řízení režimu.
Zdraví a prevence
Mezi nejzávažnější choroby krůt patří histomonóza (černohlavost), kokcidióza, rhinotracheitida, salmonelóza a arizonóza; dále bakterie ornitobakterióza a pasteurelóza. Proto je důležité dodržovat vakcinační plány a správné hygienické postupy. Poranění zobáků a kanibalismus bývají řešeny v líhni metodou krácení zobáku a řízeným světelným režimem. Neméně důležité je zajistit suchý a čistý výběh a pravidelnou kontrolu zdraví chovaných zvířat.
Specifika jednotlivých typů a budoucnost chovu
V Evropě a v Americe existují různé hybridní i čistokrevná plemena; některé z nich jsou určeny pro volný běh a mladé, jiné pro zpracování masa. Hybridní převodníky a konvektory představují nejvýkonnější linie pro vysokou produkci masa a vajec, ale vyžadují specifické podmínky, krmné dávky a řízení výkrmu. Z hlediska spotřeby masa a masa s vysokým obsahem bílkovin a n-3 mastných kyselin zůstává krůta důležitým produktem pro řadu kulinárních tradic po celém světě. Celkově je krůta domácí důležitým tématem pro výživu, chov a ekonomiku moderního zemědělství.
US Turkey Farm Factory Exposed
Data a shrnutí výroby
Krocani dosahují porážkové hmotnosti kolem 18-20 kg za 20-22 týdnů s jateční výtěžností přes 80 %. Krůty velkých plemen mohou vážit 9-12 kg ve stáří 15-18 týdnů a dospělost u některých linií bývá okolo 20-22 týdnů. Produkční systémy zahrnují dvoufázový výkrm, haly s řízeným světlem a teplotou, venkovní výběhy pro ventilaci a pohyb, a pečlivé dávkování krmiv s vysokým obsahem bílkovin a minerálů. V teoretické rovině se vyplatí sledovat konverzi krmiv, výtěžnost prsní svaloviny a ekonomickou návratnost investice do chovu.
| Položka | Krůta | Krocan |
|---|---|---|
| Porážková hmotnost | 9-12 kg (dospělá) | 18-21 kg |
| Výtěžnost masa | vysoká | vysoká, s různým poměrem |
| Inkubační doba vajec | okolo 28-30 dní | OK |
V ČR je spotřeba krůt kolem 2 kg na osobu ročně; v Evropě je průměr kolem 6 kg. Celkově lze říci, že krůta domácí je významnou součástí potravinářství a zemědělství s různými strategiemi chovu a využití masa, vajec a doplňků.